Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří

MagazínKristián Vích6. července 20212 minuty čtení

Foto: Pixabay

Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

Styky s obyvateli Marse

Zmínili jsme se již o odkazu 100.000 fr., který jedna dáma v Pau (město ve Francii, pozn. red.) ustanovila tomu, kdo objeví prostředek, kterak se dorozumět s obyvateli jiného tělesa nebeského.

Pařížský jeden reportér vyžádal si rozmluvu se známým hvězdářem Flammarionem, aby s ním promluvil o onom odkazu. Pan Flammarion odpověděl na jeho otázku, že zná onu závěť a ví, že nebožka v posledních letech byla horlivou čtenářkou jeho astronomicko-beletristických spisů. Odtud bezpochyby také čerpala myšlenku o možnosti styků s jiným tělesem nebeským, zejmena s Marsem.

»Máme vskutku jisté důvody k domněnce, že s oné planety vysýlají se k nám signály.« — »Signály ?« — »Ano, častěji byly pozorovány na různých místech Marse světlé body pravidelně uspořádané, buď co trojhrany neb co čtverce. Z toho se soudilo, že to mohou být signály pro nás určené. Jiného přirozeného výkladu tohoto zjevu není, neboť nelze nikterak předpokládat, že hořící sopky neb hory sněhem pokryté objevují se v tak přesně geometrických formách. Bohužel nedovoluje nám nepříznivý stav ovzduší obklopujícího zemi, pozorovat Marse tak pravidelně, abychom mohli zjistit podstatu těchto světlých bodů…«

Tolik je jisto, že na ten čas není prostředku, vejít ve styky s některým jiným tělesem nebeským. Tím však dávno ještě není řečeno, že tato nemožnost potrvá na věky. Každé chvíle může se vyskytnout nový vynález, jenž nám poskytne prostředků, zvědět bezpečně, je-li naše planeta jediným světem, obydleným rozumnými a myslícími bytostmi.

– Národní listy, 14. 7. 1891. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 5. 1889: Nově otevřená Eiffelova věž v Paříži už přilákala tisíce návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 2. 1868: Dívka se tak moc modlila, až se dočista zbláznila • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

17. 4. 1868: Macecha vyhnala nemocnou dívku z domova. Nepřinášela jí zisk • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež koně Zadržen byl včera dopoledne na Františkovu nábřeží jistý drožkář od dvou venkovanů. Těm byl před několika dny neznámým zlodějem kůň ze stáje ukraden, i vypravili se do Prahy, zda-li by snad zde koně svého nevyslídili. Náhodou byl kůň drožkářův zcela podobný onomu, jenž venkovanům ukraden byl, a tito myslíce, že jest to skutečně kůň, jehož hledali, zastavili drožkáře v trysku ujíždějícího. Teprvé při bližším ohledání shledali okradení, že se zmýlili. Pustili tedy opět drožkáře, dostavše od něho notných nadávek a výsměchu od sběhlého se zástupu. – Pražský denník, 17. 4. 1868 Nemilosrdná matka Velký soucit vzbudila včera dopoledne na náměstí v Karlíně u kolemjdoucích asi čtrnáctiletá dívka, téměř polonahá a hladem mroucí a k tomu ještě zimnicí mořená. Jistá žena, kteráž u děvčete místo matky zastávala, an ji k sobě přijmula z domu nalezenců co děcko byla ji nyní vyhnala, jelikož děvče pro nemoc svou bylo propuštěno z jedné továrny, kde dříve pracovalo, a tudíž žádný výdělek soběcké a tyranské své maceše nepřinášelo. Dívka, která úplné dva dny, co byla z domova vyhnána, ni sousta v ústech neměla, klesla mdlobou, až několik dobrosrdečných ženštin se nad ní ustrnulo a jíst jí dalo. Později byla od útrpných lidí k ošetřování do nemocnice dopravena. – Pražský denník, 17. 4. 1868 [related-post id="9493"] Pokousáni od psů Od psů pokousán byl ve středu večer v Nuselské pivnici na Starém městě jeden krejčí do ruky a touž dobou v masných krámech na židovském městě 14letý synek jednoho nádenníka do hoření paždi. – Pražský denník, 17. 4. 1868

16. 11. 1889: Nález lidské kostry, lůžkové vozy ve vlacích a nehoda tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 3. 1890: Nebezpečné cesty v Praze, pošta na Pankráci a chřipková epidemie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Podkarpatská Rus tématem nové výstavy v Národním památníku na Vítkově • Národní muzeum ve středu zahájilo v Národním památníku na Vítkově novou výstavu s názvem „Podkarpatská Rus – součást našich dějin“, která představuje toto unikátní území v dobových souvislostech. Výstava je otevřena bude pro návštěvníky otevřena až do února 2020.

3. 2. 1868: Vraceli se z plesu, místo domů ale dojeli přímo do ledové Vltavy • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Unikátní protiatomový kryt Folimanka se letos naposledy zdarma otevře pro veřejnost • Naposledy v tomto roce můžete vyrazit na exkurzi do jednoho z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Veřejná prohlídka proběhne v sobotu 14. prosince 2019 v době od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha usiluje o rozšíření evropské kosmické agentury GSA. Přineslo by to miliardy korun • Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA) sídlící v Praze by se mohla rozrůst o stovky zaměstnanců. Poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil a pražský radní Jan Chabr v této věci zahájili jednání s vládním zmocněncem Karlem Dobešem. Slibují si od toho zvýšení prestiže Prahy a nové zdroje pro státní rozpočet.

18. 7. 1890: Pramenitá voda v Praze, prudký liják s krupobitím a postřelený muž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, pamětní desky na muzeu a rozpočet Žižkova na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 3. 1890: Sebevražda, nebezpečné vyhrožování a nové hasičské čepice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 2. 1890: Karneval na ledě, potyčka v Panské ulici a nádražní statistika • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 7. 1890: Vynález telefonního automatu a sebevražda nešťastných milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 5. 1868: Koupání ve Vltavě mladíka málem stálo život • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pozor na koupání ve Vltavě! Koupání-se v řece Vltavě na veřejných místech k tomu určených za posledních teplých dnů již započalo. Jmenovitě v neděli odpoledne se koupalo v ramenech Vltavy na ostrově Štvanici množství mládeže, by za panujícího parna v chladné vodě se občerstvili. Také včera odpoledne se množství horkokrevných hochů v řece prohánělo. K výstraze podotýkáme, že koupání, ač velmi zdravé jest, nyní, kdy voda ještě studená jest, může mnohým škoditi, zvlaště v takovém pádu, jaký se přihodil v neděli odpoledne jednomu zámečnickému učenníku. Ten jsa celý rozehřatý, ponořil se do studené vody. Nepředloženost svou byl by málem životem zaplatil. Náhlým ochlazením rozpěněné krve byl křečemi zachvácen a bez sebe sklesl pod vodu, na štěstí ne příliš hluboké, tak že ostatní hoši spozorovavše jeho nebezpečí, rychle jej vytáhli a na břeh odnesli. Zde teprvé po delší době byl k sobě přiveden a jen stěží od svých soudruhů domů dopraven. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Nehoda na Vltavě Nehoda se stala předevčírem k večeru několika plavcům, se dřívím po Vltavě plujícím. Zabočili poněkud nešikovně do vrat u jezu nad kamenným mostem, tak ze vory mocným proudem rozvodněné řeky násilně strženy přes kozy u vrat se vlékly a tím z části roztrhly. Naložené dříví z velké části spadalo do vody a plavci měli sami co činiti, by s roztržených vorů do vody nespadli. Museli zajeli ke břehu, by rozervaný pramen opět dohromady spojili a dříví pochytali. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Rvačka venkovanů Zvláštní rozepře, která množství lidu přivábila, se strhla předevčírem večer mezi dvěma venkovany u poříčské brány. Jeden z nich sedě v hospodě v Karlíně, pohřešil náhle svou hůl. Běžel rychle na ulici, zdali by zloděje i s holí nedopadnul. Při stíhání setkal se s jedním venkovanem blíže brány, který se podpíral o hůl zúplna podobnou. Žádal ji tady sprně na něm, ten se mu ale zdráhal hůl vydati, až konečně rváti se počali. Brzo však policejní strážník učinil konec rvačce, zatknuv je oba. – Pražský denník, 7. 5. 1868 [related-post id="9931"] Sebevražda V noci na včerejší středu zastřelil se před svým bytem v Sakrabonii před Novou branou pražskou kozíšník p. Jan P., vestřeliv si kuli z pistole přímo do srdce. Byl ženat, otec šesti dítek a ještě nedávno vybíral u Nové brány potravní daň. Domácí nesnáze peněžní vedly jej k sebevraždě. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Restaurace na Štvanici Restaurace na ostrově Štvanici, nově zřízená a upravená, byla tyto dny slavnostně otevřena. Nejen příjemná místnost na vltavském ostrově tomto, ale i výtečné nápoje a pokrmy lákají ovšem četných hostů do restaurace této. Zejmena v neděli těší se Štvanice neobyčejné návštěvě. – Pražský denník, 7. 5. 1868

21. 2. 1890: Krádeže šatů jsou na denním pořádku. Pražané by si měli dávat pozor • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.

Velký diamantový podvod z konce 19. století. Fintu obchodníků odhalil chemický pokus • Mohlo by se zdát, že nekalé obchodní praktiky některých prodejců jsou výhradně problémem současnosti. Jak ale dokládá dobový novinový článek z dubna 1891, opak je pravdou. Nepoctivci se snaží vydělat na svých zákaznících nejspíš už od té doby, co lidé mezi sebou začali obchodovat. Přečtěte si, jak Národní listy referovaly o případu z Antverp.