KOMENTÁŘ: Rychlost povolování vakcín ukazuje schizofrenní tvář EU

14. ledna 2021 • 09:49Evžen Korec
Foto: Pixabay.com

Enormě rychlý vývoj vakcíny proti v současnosti nejskloňovanější nemoci COVID-19 ukazuje dvě věci. Na jedné straně obrovský vědecký pokrok lidstva, které v poměrně krátké době dokáže připravit s největší pravděpodobností účinnou vakcínu na dosud neznámou nemoc. To ale zároveň odhaluje poněkud schizofrenní postoj Evropské unie. V tomto případě ke genetickým modifikacím obecně.

Pro pochopení jsou nejprve nutné alespoň základní informace o vakcínách proti viru SARS-CoV-2. Vakcína proti koronaviru od firmy AstraZeneca je založena na principu genetického inženýrství spočívajícího v tom, že gen kódující povrchový protein koronaviru je vložen do genomu viru šimpanzího adenoviru. Šimpanzí adenovir slouží jako vektor, který pronikne do lidské buňky, a tak dojde k produkci povrchového proteinu koronaviru, který vyvolá imunitní reakci. To je příklad genetické manipulace jako z učebnice. Na podobném principu je pak založena i ruská vakcína Sputnik V jen s tím rozdílem, že jako vektor je u ní použit lidský adenovirus.

Z vědeckého hlediska je zajímavá i vakcína Comirnaty vyvinutá firmami BioNTech a Pfizer, která je založena na principu, který je předmětem několik desítek let dlouhého výzkumu. Funguje totiž na principu mRNA, tedy jakési doručovací RNA (messenger RNA), která je obalena tuky, které jí umožní průchod buněčnou membránou do buňky. Samotná RNA je velice nestabilní a bez tukového obalu by velmi rychle degradovala. Tento princip vědci po celém světě zkoumají už velmi dlouho, přesto dosud nikdy nebyl schválen pro použití v humánní medicíně. Asi nejdál jsou vakcíny pracující na tomto principu proti různým formám rakoviny, všechny se však zatím nachází v různé fázi klinických testů.

Ostatně také současné vakcíny proti covidu jsou stále ve fázi klinické studie, jíž se více či méně dobrovolně bude účastnit většina lidstva – nebo aspoň z těch šťastnějších a bohatších států, které dokáží sehnat (a draze zaplatit) dostatek vakcín pro všechny své občany. To dokládá mimo jiné to, že vakcína dostala pouze podmínečnou registraci, což mimo jiné znamená to, že výrobce musí i nadále průběžně předkládat výsledky z hlavního klinického hodnocení, které bude pokračovat ještě dva roky. Tedy ještě dlouho poté, co má být podle plánů hlav států naočkována podstatná část světové populace. 

Každopádně jde o výsledek genetické manipulace, kdy se využije molekula mRNA nesoucí genetickou informaci povrchového proteinu koronaviru. Konkrétně jde o instrukce pro produkci takzvaného spike proteinu, který se vyskytuje právě na povrchu viru SARS-CoV-2 a je nutný pro vstup viru do buněk. Po vakcinaci se na matrici mRNA syntetizují bílkoviny obsažené na povrchu koronaviru. Tyto bílkoviny vyvolají imunitní reakci B-lymfocytů jako při skutečné infekci a dochází k tvorbě protilátek. Jiné lymfocyty, tentokrát T-lymfocyty, tyto koronavirové bílkoviny rozpoznají a tuto informaci si uloží ve formě paměťových buněk využitelných při nákaze skutečným koronavirem. Tolik ve zkratce fungování vakcíny a význam genetických úprav na molekulární úrovni.

Ale vraťme se k oné výše zmiňované schizofrenii EU. Zatímco pokud jde o vakcínu proti koronaviru, postupuje velmi progresivně, v jiné (a mnohem více probádané oblasti) týkající se geneticky modifikovaných potravin volí zpátečnický tmářský přístup. Na rozdíl od USA a mnoha dalších zemí světa je striktně proti využívání geneticky modifikovaných potravin. Jedinou geneticky upravenou plodinou povolenou pěstovat na území EU je kukuřice od firmy Monsanto typu MON 810. Do této odrůdy byla vložena sekvence genu cry z bakterie Bacillus thuringiensis, který řídí produkci takzvaného Bt-toxinu. Tento toxin selektivně zabíjí housenky škůdce zavíječe kukuřičného. Žádná jiná geneticky modifikovaná plodina se v evropských zemích pěstovat nesmí.

Nejsou to přitom žádná monstra či nové druhy rostlin zkřížených s kdečím. Jde o rostliny, které úpravou některého specifického genu získaly novou vlastnost – většinou lepší odolnost proti škůdcům, počasí či vyšší výnosnost. Podobně jako jediná v Evropě povolená kukuřice. Přitom právě v USA jsou geneticky modifikované plodiny velice rozšířené, kromě zmiňované kukuřice se tam pěstuje například také cukrovka, sója či bavlník. Na geneticky modifikované potraviny vsadili ve velkém zemědělci také v Kanadě, Brazílii či Argentině. Ostatně právě Argentina loni jako první na světě schválila výsadbu a pěstování geneticky modifikované pšenice odrůdy HB4, která je odolnější vůči suchu. Není od věci zmínit, že geneticky upravené plodiny se prosadily zejména v zemích, jejichž zemědělství není pokřiveno státními dotacemi. Zemědělci tak jsou odkázaní sami na sebe a je v jejich zájmu dosáhnout co největších výnosů. To zároveň znamená více potravin pro větší množství lidí. 

Že bychom však díky restriktivnímu přístupu EU jedli v Evropě zdravější potraviny, se vůbec říci nedá. Evropské plodiny, které jsou méně odolné proti škůdcům, musí více chránit chemie. Zemědělci ve Francii ročně spotřebují kolem 35 tisíc tun insekticidů a fungicidů, podobně jako jejich američtí kolegové. Zatímco ale ve Francii takhle obhospodařují 18 milionů hektarů, v USA tato chemie přijde na 160 milionů hektarů. Zátěž pesticidy je tak ve Francii takřka devětkrát vyšší, než v USA. A podobné je to i v ostatních evropských zemích.

To je jen jeden příklad toho, že pěstování geneticky modifikovaných plodin může mít na lidské zdraví pozitivní vliv, bez ohledu na to, co říkají různí aktivisti bojující proti těmto plodinám. Další přínos je spíše nepřímý a skrytý. Popsán byl právě u jediné geneticky modifikované plodiny povolené v EU – kukuřice. Rostliny odolnější vůči housenkám zavíječe kukuřičného jsou tímto škůdcem méně poškozené a roste tak na nich méně plísní, jejichž mykotoxiny se mohou dostat do lidského těla. Při krmení zvířat totiž tyto jedy, které mohou vyvolat rakovinu, přechází do zvířat a prostřednictvím jejich mléka či masa je konzumujeme. Tato mykotoxinová zátěž je u geneticky modifikované kukuřice významně nižší. Výrobci geneticky modifikovaných potravin pak už dokáží připravit dokonce plodiny se zvýšeným obsahem například omega-3 polynenasycených mastných kyselin, vitaminů nebo minerálů. To není hudba budoucnosti či výplod příliš bujné fantazie autora sci-fi románů, ale současná realita.

Tedy mimo evropské země. Ty z nejrůznějších převážně politických důvodů na tomto poli zaspaly a nechaly si ujet vlak. Nicméně ještě není pozdě na to do něj naskočit. Díky špičkovým vědeckým pracovištím a mnoha zkušeným vědeckým týmům by mohly země EU počáteční ztrátu dohnat. Zajistit dostatek potravinových zdrojů pro všechny lidi bude stále těžší. Jednou z mála cest je využít genetických modifikací k vyšším výnosům. Je na čase, aby i EU konečně povolila pěstování osvědčených geneticky modifikovaných potravin. Aktuální zkušenost s vakcínou proti koronaviru ukazuje, že to jde. V blízké budoucnosti na tom bude bez nadsázky záležet přežití celého lidstva.

Autor je vystudovaný molekulární biolog a genetik, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než 20 vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech. Zároveň působí jako generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a. s. a ředitel ZOO Tábor.

Praha spustila provoz svých očkovacích center. Požívat se bude Moderna

Obyvatelé Prahy mohou od pondělního rána naplno využívat nová očkovací centra v Městské poliklinice Praha ve Spálené ulici a v Městské nemocnici následné péče ve Vysočanech, jejichž zřizovatelem je hlavní město. Očkuje se zde vakcínou od společnosti Moderna. Tou se zároveň začalo očkovat v dalších šesti očkovacích centrech na území Prahy. V Městské poliklinice Praha se uskutečnil zatěžkávací test již minulý týden, když zde byli naočkováni pracovníci zajišťující provoz zařízení pro karanténu a […]

V Česku přibylo dalších 4,5 tisíce nakažených

Za neděli bylo v Česku zaznamenáno 4 557 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 11 547 provedených PCR testů, z nichž 39 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 25 285. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 148 960 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 1 240 051 osob. Vyléčilo se jich 1 070 622. Zaznamenáno bylo dalších 130 úmrtí. Celkově si […]

V sobotu přibylo téměř téměř 8 tisíc nakažených

Během soboty bylo v Česku zaznamenáno 7 798 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 21 610 provedených PCR testů, z nichž 36 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 23 617. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 147 584 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 1 235 480 osob. Vyléčilo se jich 1 067 557. Zaznamenáno bylo dalších 145 úmrtí. Celkově si […]

Koronavirem se nakazila i některá zvířata v pražské zoo

Testování zvířat prováděné ze vzorků trusu ukázalo, že pozitivní jsou lvi indičtí Jamvan a Suchi a gorilí samec Richard. Jejich příznaky jsou zatím velmi mírné, projevují se u lvů rýmou, resp. pokašláváním, u Richarda nechutenstvím a únavou. „Ve spolupráci se Veterinární správou budou postupně testována i další zvířata a proběhne také sekvenace vzorků, aby se zjistilo, o kterou variantu koronaviru jde,“ sdělil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Covid pozitivní jedinci […]

Za pátek přibylo opět přes 14 tisíc nakažených koronavirem

Během pátku bylo v Česku zaznamenáno 14 676 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 39 841 provedených PCR testů, z nichž 37 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 52 893. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 143 379 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 1 227 595 osob. Vyléčilo se jich 1 064 022. Zaznamenáno bylo dalších 195 úmrtí. Celkově si […]

Počet nakažených stále neklesá. Za čtvrtek 14,5 tisíce nových případů

V pondělí bylo v Česku zaznamenáno 14 457 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 35 926 provedených PCR testů, z nichž 40 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 49 107. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 137 698 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 1 212 780 osob. Vyléčilo se jich 1 055 083. Zaznamenáno bylo dalších 164 úmrtí. Celkově si […]

Ve středu přibylo 13 667 nakažených a 153 zesnulých

Během středy bylo v Česku zaznamenáno 13 657 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 36 842 provedených PCR testů, z nichž 37 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 48 018. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 131 758 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 1 198 168 osob. Vyléčilo se jich 1 046 575. Zaznamenáno bylo dalších 153 úmrtí. Celkově si […]

Nové byty v Praze vznikají hlavně v bytových domech

Hlavní město sice přišlo o pozici lídra bytové výstavby, kterou už před časem převzal Středočeský kraj, přesto v jednom ukazateli stále s přehledem dominuje. V Praze se stále postaví nejvíce nových bytů v rámci bytových domů, všude jinde s výjimkou Plzeňského kraje se více staví rodinné domy. Je to logické, protože v hlavním městě jsou stavební pozemky s přehledem nejdražší. Tyto vyšší pořizovací náklady se v bytovém domě s více byty lépe rozloží mezi více kupujících. S větší rezidenční výstavbou […]

Praha spustila provoz svých očkovacích center. Požívat se bude Moderna

Obyvatelé Prahy mohou od pondělního rána naplno využívat nová očkovací centra v Městské poliklinice Praha ve Spálené ulici a v Městské nemocnici následné péče ve Vysočanech, jejichž zřizovatelem je hlavní město. Očkuje se zde vakcínou od společnosti Moderna. Tou se zároveň začalo očkovat v dalších šesti očkovacích centrech na území Prahy. V Městské poliklinice Praha se uskutečnil zatěžkávací test již minulý týden, když zde byli naočkováni pracovníci zajišťující provoz zařízení pro karanténu a […]

Nájemné za nebytové prostory v majetku Prahy se zvyšovat nebude

Rada hl. m. Prahy na pondělním jednání schválila nulovou míru valorizace nájemného v nebytových prostorách v majetku hlavního města pro rok 2021. Kvůli pandemii koronaviru přistoupila Praha k obdobnému kroku už v minulém roce. „V této nelehké době potřebují podnikatelé od města pomoc, proto jsme odmítli jakékoliv zvyšování nájmů, které pro ně může být likvidační. Navazujeme tak na usnesení z loňského března, kdy jsme rozhodli o zrušení původního rozhodnutí o valorizaci nájemného na rok […]

V pondělí zemřelo 232 lidí a dalších 12 tisíc se nakazilo

V pondělí bylo v Česku zaznamenáno 12 150 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 33 044 provedených PCR testů, z nichž 37 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 67 606. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 148 924 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 1 252 242 osob. Vyléčilo se jich 1 082 617. Zaznamenáno bylo dalších 232 úmrtí. Celkově si […]

Která hudba nejvíce podporuje tvořivost? Vědci říkají, že našli odpověď

Řada lidí si při práci pouští muziku. Někdo dává přednost písním s vokálním doprovodem, jiní volí spíše instrumentální skladby nebo vážnou hudbu. Která možnost je ale nejlepší pro podporu kreativity? Odpověď vědců vás možná překvapí. Je známým faktem, že hudba má na lidi obrovský vliv. Dokáže pohladit na duši, vyvolat pestrou škálu nejrůznějších pocitů, ale také třeba povzbudit k fyzickým výkonům během sportovního tréninku. Vždy ovšem záleží na druhu zvolené […]

Mateřské školy v Letňanech a v Kamýku navýší kapacitu o desítky míst

Pražští radní odsouhlasili rekonstrukci dvou mateřských škol v Letňanech a Kamýku. Vznikne tak celkem 112 nových míst pro děti. Devadesát procent potřebných nákladů poskytne Operační program Praha – pól růstu ČR, zbývající díl pak příslušná městská část. „Mateřské školy zřízené jednotlivými městskými částmi navštěvuje bezmála 40 tisíc dětí. Přesto mnohde kapacita nestačí, zejména v okrajových částech Prahy školky doslova praskají ve švech a spoustu dětí musejí odmítat. Řada rodin se kvůli […]

Parčík v Rybalkově ulici dostává novou podobu. Podívejte se, jak bude vypadat

Po zimní přestávce pokračuje revitalizace parčíku v Rybalkově ulici. Vznikne zde nová parková cesta a obmění se mobiliář. Navíc přibude nová zeleň a terénní jezdecké schody vložené do plochy trávníku. Novinkou parčíku bude pítko s vodním prvkem, který bude mít na dně vytlačený motiv kolejí. „Ty připomenou v těchto místech žijícího podnikatele Moritze Gröbeho, jehož firma se zabývala stavbou železničních tratí, a který si nechal vybudovat sousední zahradní areál, nynější […]

Pozor na nebezpečnou hračku. Pro děti představuje velké riziko

Česká obchodní inspekce (ČOI) varuje před nebezpečnou hračkou, která může pro nejmenší děti představovat velké zdravotní riziko. Jedná se přívěsek na klíče v podobě panenky s copánky. Plastová panenka má na temeni hlavy připevněn řetízek s kroužkem na klíče. Oblečena je v šatičkách různých barev, na kterých jsou připevněny různobarevné látkové květy.  Na nohou má obuty snímatelné plastové botičky. Výrobek je distribuován bez obalu a jakýchkoli dalších informací pro spotřebitele.  „Provedením […]

V Česku přibylo dalších 4,5 tisíce nakažených

Za neděli bylo v Česku zaznamenáno 4 557 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 11 547 provedených PCR testů, z nichž 39 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 25 285. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 148 960 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 1 240 051 osob. Vyléčilo se jich 1 070 622. Zaznamenáno bylo dalších 130 úmrtí. Celkově si […]

V sobotu přibylo téměř téměř 8 tisíc nakažených

Během soboty bylo v Česku zaznamenáno 7 798 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 21 610 provedených PCR testů, z nichž 36 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 23 617. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 147 584 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 1 235 480 osob. Vyléčilo se jich 1 067 557. Zaznamenáno bylo dalších 145 úmrtí. Celkově si […]

X Zavřít