KOMENTÁŘ: Rychlost povolování vakcín ukazuje schizofrenní tvář EU

ZprávyEvžen Korec14. ledna 20215 minut čtení

Foto: CC0 Pixabay.com

Enormě rychlý vývoj vakcíny proti v současnosti nejskloňovanější nemoci COVID-19 ukazuje dvě věci. Na jedné straně obrovský vědecký pokrok lidstva, které v poměrně krátké době dokáže připravit s největší pravděpodobností účinnou vakcínu na dosud neznámou nemoc. To ale zároveň odhaluje poněkud schizofrenní postoj Evropské unie. V tomto případě ke genetickým modifikacím obecně.

Pro pochopení jsou nejprve nutné alespoň základní informace o vakcínách proti viru SARS-CoV-2. Vakcína proti koronaviru od firmy AstraZeneca je založena na principu genetického inženýrství spočívajícího v tom, že gen kódující povrchový protein koronaviru je vložen do genomu viru šimpanzího adenoviru. Šimpanzí adenovir slouží jako vektor, který pronikne do lidské buňky, a tak dojde k produkci povrchového proteinu koronaviru, který vyvolá imunitní reakci. To je příklad genetické manipulace jako z učebnice. Na podobném principu je pak založena i ruská vakcína Sputnik V jen s tím rozdílem, že jako vektor je u ní použit lidský adenovirus.

Z vědeckého hlediska je zajímavá i vakcína Comirnaty vyvinutá firmami BioNTech a Pfizer, která je založena na principu, který je předmětem několik desítek let dlouhého výzkumu. Funguje totiž na principu mRNA, tedy jakési doručovací RNA (messenger RNA), která je obalena tuky, které jí umožní průchod buněčnou membránou do buňky. Samotná RNA je velice nestabilní a bez tukového obalu by velmi rychle degradovala. Tento princip vědci po celém světě zkoumají už velmi dlouho, přesto dosud nikdy nebyl schválen pro použití v humánní medicíně. Asi nejdál jsou vakcíny pracující na tomto principu proti různým formám rakoviny, všechny se však zatím nachází v různé fázi klinických testů.

Ostatně také současné vakcíny proti covidu jsou stále ve fázi klinické studie, jíž se více či méně dobrovolně bude účastnit většina lidstva – nebo aspoň z těch šťastnějších a bohatších států, které dokáží sehnat (a draze zaplatit) dostatek vakcín pro všechny své občany. To dokládá mimo jiné to, že vakcína dostala pouze podmínečnou registraci, což mimo jiné znamená to, že výrobce musí i nadále průběžně předkládat výsledky z hlavního klinického hodnocení, které bude pokračovat ještě dva roky. Tedy ještě dlouho poté, co má být podle plánů hlav států naočkována podstatná část světové populace. 

Každopádně jde o výsledek genetické manipulace, kdy se využije molekula mRNA nesoucí genetickou informaci povrchového proteinu koronaviru. Konkrétně jde o instrukce pro produkci takzvaného spike proteinu, který se vyskytuje právě na povrchu viru SARS-CoV-2 a je nutný pro vstup viru do buněk. Po vakcinaci se na matrici mRNA syntetizují bílkoviny obsažené na povrchu koronaviru. Tyto bílkoviny vyvolají imunitní reakci B-lymfocytů jako při skutečné infekci a dochází k tvorbě protilátek. Jiné lymfocyty, tentokrát T-lymfocyty, tyto koronavirové bílkoviny rozpoznají a tuto informaci si uloží ve formě paměťových buněk využitelných při nákaze skutečným koronavirem. Tolik ve zkratce fungování vakcíny a význam genetických úprav na molekulární úrovni.

Ale vraťme se k oné výše zmiňované schizofrenii EU. Zatímco pokud jde o vakcínu proti koronaviru, postupuje velmi progresivně, v jiné (a mnohem více probádané oblasti) týkající se geneticky modifikovaných potravin volí zpátečnický tmářský přístup. Na rozdíl od USA a mnoha dalších zemí světa je striktně proti využívání geneticky modifikovaných potravin. Jedinou geneticky upravenou plodinou povolenou pěstovat na území EU je kukuřice od firmy Monsanto typu MON 810. Do této odrůdy byla vložena sekvence genu cry z bakterie Bacillus thuringiensis, který řídí produkci takzvaného Bt-toxinu. Tento toxin selektivně zabíjí housenky škůdce zavíječe kukuřičného. Žádná jiná geneticky modifikovaná plodina se v evropských zemích pěstovat nesmí.

Nejsou to přitom žádná monstra či nové druhy rostlin zkřížených s kdečím. Jde o rostliny, které úpravou některého specifického genu získaly novou vlastnost – většinou lepší odolnost proti škůdcům, počasí či vyšší výnosnost. Podobně jako jediná v Evropě povolená kukuřice. Přitom právě v USA jsou geneticky modifikované plodiny velice rozšířené, kromě zmiňované kukuřice se tam pěstuje například také cukrovka, sója či bavlník. Na geneticky modifikované potraviny vsadili ve velkém zemědělci také v Kanadě, Brazílii či Argentině. Ostatně právě Argentina loni jako první na světě schválila výsadbu a pěstování geneticky modifikované pšenice odrůdy HB4, která je odolnější vůči suchu. Není od věci zmínit, že geneticky upravené plodiny se prosadily zejména v zemích, jejichž zemědělství není pokřiveno státními dotacemi. Zemědělci tak jsou odkázaní sami na sebe a je v jejich zájmu dosáhnout co největších výnosů. To zároveň znamená více potravin pro větší množství lidí. 

Že bychom však díky restriktivnímu přístupu EU jedli v Evropě zdravější potraviny, se vůbec říci nedá. Evropské plodiny, které jsou méně odolné proti škůdcům, musí více chránit chemie. Zemědělci ve Francii ročně spotřebují kolem 35 tisíc tun insekticidů a fungicidů, podobně jako jejich američtí kolegové. Zatímco ale ve Francii takhle obhospodařují 18 milionů hektarů, v USA tato chemie přijde na 160 milionů hektarů. Zátěž pesticidy je tak ve Francii takřka devětkrát vyšší, než v USA. A podobné je to i v ostatních evropských zemích.

To je jen jeden příklad toho, že pěstování geneticky modifikovaných plodin může mít na lidské zdraví pozitivní vliv, bez ohledu na to, co říkají různí aktivisti bojující proti těmto plodinám. Další přínos je spíše nepřímý a skrytý. Popsán byl právě u jediné geneticky modifikované plodiny povolené v EU – kukuřice. Rostliny odolnější vůči housenkám zavíječe kukuřičného jsou tímto škůdcem méně poškozené a roste tak na nich méně plísní, jejichž mykotoxiny se mohou dostat do lidského těla. Při krmení zvířat totiž tyto jedy, které mohou vyvolat rakovinu, přechází do zvířat a prostřednictvím jejich mléka či masa je konzumujeme. Tato mykotoxinová zátěž je u geneticky modifikované kukuřice významně nižší. Výrobci geneticky modifikovaných potravin pak už dokáží připravit dokonce plodiny se zvýšeným obsahem například omega-3 polynenasycených mastných kyselin, vitaminů nebo minerálů. To není hudba budoucnosti či výplod příliš bujné fantazie autora sci-fi románů, ale současná realita.

Tedy mimo evropské země. Ty z nejrůznějších převážně politických důvodů na tomto poli zaspaly a nechaly si ujet vlak. Nicméně ještě není pozdě na to do něj naskočit. Díky špičkovým vědeckým pracovištím a mnoha zkušeným vědeckým týmům by mohly země EU počáteční ztrátu dohnat. Zajistit dostatek potravinových zdrojů pro všechny lidi bude stále těžší. Jednou z mála cest je využít genetických modifikací k vyšším výnosům. Je na čase, aby i EU konečně povolila pěstování osvědčených geneticky modifikovaných potravin. Aktuální zkušenost s vakcínou proti koronaviru ukazuje, že to jde. V blízké budoucnosti na tom bude bez nadsázky záležet přežití celého lidstva.

Autor je vystudovaný molekulární biolog a genetik, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než 20 vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech. Zároveň působí jako generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a. s. a ředitel ZOO Tábor.

Nepřehlédněte

Koronavirus dál postupuje Českem. Zemřelo dalších 180 lidí • V pondělí bylo v Česku zaznamenáno 8 745 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 26 118 provedených PCR testů, z nichž 33 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 47 796.

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí • Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy.

Ekonomika se propadla nejvíce v historii. Reálná mzda klesá • Ve 2. čtvrtletí 2020 procházela česká ekonomika nejhlubším propadem v historii. V souvislosti s opatřeními proti šíření covid-19 byla omezena činnost v průmyslu i ve velké části služeb, včetně maloobchodu. Dopady se projevily i na zaměstnanosti či v průměrných mzdách. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Otevírají se bazény i restaurace. Stále ale platí několik pravidel • Ode dneška se opět otevírají vnitřní prostory restaurací, barů, heren a kasin. Za stanovených protiepidemických opatření mohou fungovat také bazény a sauny. Vstup bude podmíněný negativním testem, dokončeným očkováním nebo dokladem o prodělaném onemocnění covid-19 v posledních 180 dnech.

Koronaviru podlehlo dalších 130 lidí. Nakazilo se skoro 9 tisíc • Během čtvrtka bylo v Česku zaznamenáno 8 916 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 27 482 provedených PCR testů, z nichž 32 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 30 091.

Aktuální opatření proti šíření nákazy platná v Praze od středy 9. září • Epidemiologická situace v hlavním městě patří momentálně k nejhorším v celé republice. Od středeční půlnoci proto vstupují v platnost nová nařízení hygieniků.

Koronavirová data za pondělí. Zemřelo dalších 197 lidí • V pondělí bylo v Česku zaznamenáno 7 590 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 27 989 provedených PCR testů, z nichž 27 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 26 929.

Prvňáci a druháci se dnes vrátili do školních lavic • Žáci prvních a druhých tříd a děti ze speciálních škol se dnes vrátili zpět do lavic. V České republice se rozvolňování opatření řídí protiepidemickým systémem s pravidly pro pátý stupeň. Pokud se bude epidemický vývoj i nadále zlepšovat, zpět do škol by se na prezenční výuku mohli vrátit prioritně žáci devátých ročníků a maturanti. Na střední školy by se při čtvrtém stupni vrátila praktická výuka s omezením počtu do dvaceti lidí.

Pivo se nemusí jen pít. Jeho účinky ocení každá hospodyňka v domácnosti • Vyčítáte svému partnerovi častou konzumaci piva? Možná ho vezmete na milost, až zjistíte, že zlatavý chmelový mok může být velmi užitečným pomocníkem v domácnosti. Věřte nebo ne, občas dokáže doslova zázraky. A přitom skoro nic nestojí.

Pivo se nemusí jen pít.

V sobotu přibylo téměř téměř 8 tisíc nakažených • Během soboty bylo v Česku zaznamenáno 7 798 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 21 610 provedených PCR testů, z nichž 36 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 23 617.

Antigenní testování na covid-19 v Praze probíhá na 27 místech • Dobrovolné antigenní testování začalo v celé České republice ve středu 16. prosince. Bezplatná služba bude k dispozici také na 27 odběrových místech v hlavním městě. Navíc se zapojí i někteří praktičtí lékaři a ambulantní specialisté.

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Praha pořádá bezplatné očkování psů lidí bez domova • Již čtvrté bezplatné očkování psů lidí bez přístřeší proběhlo koncem minulého týdne. Akci uspořádalo Centrum sociálních služeb Praha ve spolupráci s hlavním městem Prahou.

Komentář: Další důkaz, jak evropští politici nepracují pro lidi • Letní čas bude v příštích pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a potrvá do poslední neděle v říjnu. V pondělí to schválila česká vláda. Původně přitom mělo střídání času skončit v celé Evropské unii už v roce 2019.

Tchaj-wan daroval Česku 25 ventilátorů. Sloužit budou v pražských nemocnicích • Česko obdrželo od Tchaj-wanu darem celkem pětadvacet plicních ventilátorů. Devět z nich je určeno výhradně pražským nemocnicím. Další tři poputují do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a dále vždy po třech kusech do FN Motol a Nemocnice Na Bulovce.

Pražské domovy seniorů mají první kolo očkování za sebou • Vakcíny proti onemocnění covid-19 dorazí dnes ráno do posledních dvou pražských domovů pro seniory, které projevily zájem o očkování svých klientů a personálu. Tímto bude v zásadě dokončeno první kolo očkování v těchto pobytových zařízeních.

Nová opatření v Praze. Do obchodu s rouškami, bary a restaurace jen do půlnoci • Šíření koronaviru v Praze zrychluje. Hygienici proto od středy 9. září zavádějí nová protiepidemiologická opatření.

Nechal jsem se unést, řekl Andrej Babiš v projevu k národu • Premiér Andrej Babiš vystoupil v pondělí večer se svým projevem k občanům České republiky. Všechny vyzval k nošení roušek a dodržování hygienických pravidel. Zároveň přiznal, že se v létě nechal unést příznivým vývojem epidemie. Tuto chybu už by prý nechtěl znovu opakovat.

V Česku přibylo dalších 4,5 tisíce nakažených • Za neděli bylo v Česku zaznamenáno 4 557 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 11 547 provedených PCR testů, z nichž 39 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 25 285.