KOMENTÁŘ: Rychlost povolování vakcín ukazuje schizofrenní tvář EU

ZprávyEvžen Korec14. ledna 20215 minut čtení

Foto: CC0 Pixabay.com

Enormě rychlý vývoj vakcíny proti v současnosti nejskloňovanější nemoci COVID-19 ukazuje dvě věci. Na jedné straně obrovský vědecký pokrok lidstva, které v poměrně krátké době dokáže připravit s největší pravděpodobností účinnou vakcínu na dosud neznámou nemoc. To ale zároveň odhaluje poněkud schizofrenní postoj Evropské unie. V tomto případě ke genetickým modifikacím obecně.

Pro pochopení jsou nejprve nutné alespoň základní informace o vakcínách proti viru SARS-CoV-2. Vakcína proti koronaviru od firmy AstraZeneca je založena na principu genetického inženýrství spočívajícího v tom, že gen kódující povrchový protein koronaviru je vložen do genomu viru šimpanzího adenoviru. Šimpanzí adenovir slouží jako vektor, který pronikne do lidské buňky, a tak dojde k produkci povrchového proteinu koronaviru, který vyvolá imunitní reakci. To je příklad genetické manipulace jako z učebnice. Na podobném principu je pak založena i ruská vakcína Sputnik V jen s tím rozdílem, že jako vektor je u ní použit lidský adenovirus.

Z vědeckého hlediska je zajímavá i vakcína Comirnaty vyvinutá firmami BioNTech a Pfizer, která je založena na principu, který je předmětem několik desítek let dlouhého výzkumu. Funguje totiž na principu mRNA, tedy jakési doručovací RNA (messenger RNA), která je obalena tuky, které jí umožní průchod buněčnou membránou do buňky. Samotná RNA je velice nestabilní a bez tukového obalu by velmi rychle degradovala. Tento princip vědci po celém světě zkoumají už velmi dlouho, přesto dosud nikdy nebyl schválen pro použití v humánní medicíně. Asi nejdál jsou vakcíny pracující na tomto principu proti různým formám rakoviny, všechny se však zatím nachází v různé fázi klinických testů.

Ostatně také současné vakcíny proti covidu jsou stále ve fázi klinické studie, jíž se více či méně dobrovolně bude účastnit většina lidstva – nebo aspoň z těch šťastnějších a bohatších států, které dokáží sehnat (a draze zaplatit) dostatek vakcín pro všechny své občany. To dokládá mimo jiné to, že vakcína dostala pouze podmínečnou registraci, což mimo jiné znamená to, že výrobce musí i nadále průběžně předkládat výsledky z hlavního klinického hodnocení, které bude pokračovat ještě dva roky. Tedy ještě dlouho poté, co má být podle plánů hlav států naočkována podstatná část světové populace. 

Každopádně jde o výsledek genetické manipulace, kdy se využije molekula mRNA nesoucí genetickou informaci povrchového proteinu koronaviru. Konkrétně jde o instrukce pro produkci takzvaného spike proteinu, který se vyskytuje právě na povrchu viru SARS-CoV-2 a je nutný pro vstup viru do buněk. Po vakcinaci se na matrici mRNA syntetizují bílkoviny obsažené na povrchu koronaviru. Tyto bílkoviny vyvolají imunitní reakci B-lymfocytů jako při skutečné infekci a dochází k tvorbě protilátek. Jiné lymfocyty, tentokrát T-lymfocyty, tyto koronavirové bílkoviny rozpoznají a tuto informaci si uloží ve formě paměťových buněk využitelných při nákaze skutečným koronavirem. Tolik ve zkratce fungování vakcíny a význam genetických úprav na molekulární úrovni.

Ale vraťme se k oné výše zmiňované schizofrenii EU. Zatímco pokud jde o vakcínu proti koronaviru, postupuje velmi progresivně, v jiné (a mnohem více probádané oblasti) týkající se geneticky modifikovaných potravin volí zpátečnický tmářský přístup. Na rozdíl od USA a mnoha dalších zemí světa je striktně proti využívání geneticky modifikovaných potravin. Jedinou geneticky upravenou plodinou povolenou pěstovat na území EU je kukuřice od firmy Monsanto typu MON 810. Do této odrůdy byla vložena sekvence genu cry z bakterie Bacillus thuringiensis, který řídí produkci takzvaného Bt-toxinu. Tento toxin selektivně zabíjí housenky škůdce zavíječe kukuřičného. Žádná jiná geneticky modifikovaná plodina se v evropských zemích pěstovat nesmí.

Nejsou to přitom žádná monstra či nové druhy rostlin zkřížených s kdečím. Jde o rostliny, které úpravou některého specifického genu získaly novou vlastnost – většinou lepší odolnost proti škůdcům, počasí či vyšší výnosnost. Podobně jako jediná v Evropě povolená kukuřice. Přitom právě v USA jsou geneticky modifikované plodiny velice rozšířené, kromě zmiňované kukuřice se tam pěstuje například také cukrovka, sója či bavlník. Na geneticky modifikované potraviny vsadili ve velkém zemědělci také v Kanadě, Brazílii či Argentině. Ostatně právě Argentina loni jako první na světě schválila výsadbu a pěstování geneticky modifikované pšenice odrůdy HB4, která je odolnější vůči suchu. Není od věci zmínit, že geneticky upravené plodiny se prosadily zejména v zemích, jejichž zemědělství není pokřiveno státními dotacemi. Zemědělci tak jsou odkázaní sami na sebe a je v jejich zájmu dosáhnout co největších výnosů. To zároveň znamená více potravin pro větší množství lidí. 

Že bychom však díky restriktivnímu přístupu EU jedli v Evropě zdravější potraviny, se vůbec říci nedá. Evropské plodiny, které jsou méně odolné proti škůdcům, musí více chránit chemie. Zemědělci ve Francii ročně spotřebují kolem 35 tisíc tun insekticidů a fungicidů, podobně jako jejich američtí kolegové. Zatímco ale ve Francii takhle obhospodařují 18 milionů hektarů, v USA tato chemie přijde na 160 milionů hektarů. Zátěž pesticidy je tak ve Francii takřka devětkrát vyšší, než v USA. A podobné je to i v ostatních evropských zemích.

To je jen jeden příklad toho, že pěstování geneticky modifikovaných plodin může mít na lidské zdraví pozitivní vliv, bez ohledu na to, co říkají různí aktivisti bojující proti těmto plodinám. Další přínos je spíše nepřímý a skrytý. Popsán byl právě u jediné geneticky modifikované plodiny povolené v EU – kukuřice. Rostliny odolnější vůči housenkám zavíječe kukuřičného jsou tímto škůdcem méně poškozené a roste tak na nich méně plísní, jejichž mykotoxiny se mohou dostat do lidského těla. Při krmení zvířat totiž tyto jedy, které mohou vyvolat rakovinu, přechází do zvířat a prostřednictvím jejich mléka či masa je konzumujeme. Tato mykotoxinová zátěž je u geneticky modifikované kukuřice významně nižší. Výrobci geneticky modifikovaných potravin pak už dokáží připravit dokonce plodiny se zvýšeným obsahem například omega-3 polynenasycených mastných kyselin, vitaminů nebo minerálů. To není hudba budoucnosti či výplod příliš bujné fantazie autora sci-fi románů, ale současná realita.

Tedy mimo evropské země. Ty z nejrůznějších převážně politických důvodů na tomto poli zaspaly a nechaly si ujet vlak. Nicméně ještě není pozdě na to do něj naskočit. Díky špičkovým vědeckým pracovištím a mnoha zkušeným vědeckým týmům by mohly země EU počáteční ztrátu dohnat. Zajistit dostatek potravinových zdrojů pro všechny lidi bude stále těžší. Jednou z mála cest je využít genetických modifikací k vyšším výnosům. Je na čase, aby i EU konečně povolila pěstování osvědčených geneticky modifikovaných potravin. Aktuální zkušenost s vakcínou proti koronaviru ukazuje, že to jde. V blízké budoucnosti na tom bude bez nadsázky záležet přežití celého lidstva.

Autor je vystudovaný molekulární biolog a genetik, spoluautor 11 patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než 20 vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech. Zároveň působí jako generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a. s. a ředitel ZOO Tábor.

Nepřehlédněte

Nedostatek důležitého vitamínu zvyšuje riziko ADHD u dětí • Zhruba každé desáté dítě v současnosti trpí hyperaktivitou a poruchou pozornosti. Tato neurovývojová porucha je známá pod anglickou zkratkou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Vědci nyní zjistili, že příčinou jejího vzniku může být nedostatek důležitého vitamínu v těle matky během těhotenství.

Nakupujete přes internet? Obchodníka byste si měli důkladně prověřit • V posledních dnech se spotřebitelé stále častěji obracejí na Českou obchodní inspekci (ČOI) s tím, že zaplatili na internetu za roušky či respirátory, které nedorazily. Inspekce proto nabádá zákazníky, aby se při online nakupování drželi několika základních doporučení.

Záchranný program COVID PRAHA byl vyčerpán za několik minut • Pražští podnikatelé vyčerpali záruční program COVID PRAHA krátce po jeho spuštění. Přijato bylo v řádu minut 378 řádně podaných žádostí o záruky za úvěry v celkové hodnotě 1,5 miliardy Kč. Žádosti budou vyhodnoceny v horizontu několika následujících týdnů. Program připravilo hlavní město Praha ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB).

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Praha začala s očkováním lidí bez domova. Dostanou jednu vakcínu • Hlavní město ve spolupráci s Armádou spásy, Nadějí a Drop Inem spustilo očkování lidí bez přístřeší jednodávkovou vakcínou Janssen přímo v terénu. Po řadě jednání v minulých týdnech k tomu dalo svolení ministerstvo zdravotnictví. Tam, kde stát neproplatí aplikaci očkovací látky, zajistí úhradu Praha.

Některé ořechy podporují imunitu, jiné chrání před rakovinou • Výživoví poradci již delší dobu doporučují zařadit do jídelníčku ořechy. Jejich pravidelná konzumace v určitém množství nejenže dokáže snížit cholesterol, ale funguje i jako prevence rakoviny a dalších onemocnění.

Vtipy o koronaviru boří internet. Češi dostáli pověsti smějících se bestií • Marouška Rottrová, Panika Absolonová nebo Viro Žbirka. To jsou jen některé z hvězd, které slibuje první ročník fiktivního hudebního festivalu VotVirák. Vtipy na téma koronaviru už měsíc zaplavují český internet. A nové stále přibývají.

Krájení cibule bez pláče. Vyzkoušejte triky zkušených hospodyněk • Cibule patří mezi základní ingredience mnoha receptů. Její nevýhodou ovšem je, že při krájení způsobuje slzení a pálení očí. Naštěstí existuje několik snadných triků, jak tomu zabránit.

Aktuální opatření proti šíření nákazy platná v Praze od středy 9. září • Epidemiologická situace v hlavním městě patří momentálně k nejhorším v celé republice. Od středeční půlnoci proto vstupují v platnost nová nařízení hygieniků.

Za pátek přibylo přes 9 tisíc nakažených koronavirem • Během pátku bylo v Česku zaznamenáno 9 230 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 30 094 provedených PCR testů, z nichž 31 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 24 334.

Tisíce křížů zaplavily Staroměstské náměstí • Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí ráno objevilo 25 tisíc křížů. Značky namalované na dlažebních kostkách připomínají oběti pandemie covid-19 v Česku.

Stavební produkci v Česku přibrzdila koronavirová krize • Po delším období růstu letos stavební produkce zatím klesá. Spolu s nemocností a sílícími dopady opatření proti šíření koronavirové nákazy se začaly projevovat nedostatek pracovní síly, váznoucí poptávka a administrativní nepřipravenost staveb. Naději na obrat dává aktuální zásoba prací a povolených staveb, zjistil Český statistický úřad.

Vláda si zahrávala se zdravím občanů. Řešení je teď v našich rukách, říká primátor Hřib • Primátor Zdeněk Hřib vydal prohlášení, ve kterém kritizuje premiéra Babiše z nedodržování vlastních nařízení. Zároveň vyzývá občany, aby důsledně dodržovali všechna opatření proti dalšímu šíření nákazy.

Nakažených přibylo ve středu přes 14 tisíc. V nemocnicích leží 8,7 tisíce pacientů • Během středy bylo v Česku zaznamenáno 14 353 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 31 074 provedených PCR testů, z nichž 46 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 101 850.

Koronavirus dal šanci bezdomovcům. Praha prodlouží jejich ubytování • I po konci nouzového stavu se Praha stará o část z 300 občanů bez domova, kteří jsou nyní v ubytovacích objektech rezervovaných městem. Vedení magistrátu k tomuto kroku přistoupilo krátce po vypuknutí pandemie, aby bezdomovce ochránilo před nákazou. Smlouvy s objekty jsou zatím uzavřeny do konce června. Plán, který v pondělí pražští radní schválili, počítá s tím, že si je město pronajme i do budoucna. Ukázalo se totiž, že se to vyplácí.

Turistů v Praze v létě přibylo. Září přineslo další propad • Propad cestovního ruchu v Praze se za třetí kvartál, tedy období od července do září, podařilo mírně snížit oproti předchozím měsícům na 67 procent. Je to dáno zejména letními měsíci, které doprovázela uvolněná opatření v rámci pandemie koronaviru. Měsíc září však přinesl další propad. Do metropole za třetí kvartál přijelo podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 746 290 návštěvníků, kteří zde strávili 1,6 milionu nocí. Z toho 316 tisíc hostů bylo z tuzemska.

V neděli přibylo 4 tisíce nakažených a přes 100 obětí • Během neděle bylo v Česku zaznamenáno 4 002 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 9 302 provedených PCR testů, z nichž 43 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 21 657.

Otevřený dopis Pražanům: Návrat do normálu nemůžeme slíbit, píší političtí lídři města • Primátor Zdeněk Hřib a předsedové všech zastupitelských klubů koalice i opozice v hlavním městě zveřejnili ve středu otevřený dopis pro obyvatele metropole. Společně jim děkují za obětavost i statečnost a vyzývají je k obezřetnosti a dodržování potřebných opatření k překonání koronavirové krize. Přinášíme vám kompletní znění dopisu.

KOMENTÁŘ: Stavebnictví má za sebou špatný rok, produkce klesla o 7,7 % • Loňský koronavirem poznamenaný rok výrazně ovlivnil i české stavebnictví, jehož produkce podle dat Českého statistického úřadu meziročně poklesla o 7,7 procenta. Útlum zaznamenala všechna odvětví stavebnictví, nedařilo se ani bytové výstavbě. Počet zahájených bytů v celém Česku loni ve srovnání s předchozím rokem klesl o 8,9 procenta. V bytových domech firmy začaly stavět dokonce o čtvrtinu bytů méně než v roce 2019. Také dokončených bytů ubylo.

Praha odpustí poplatky za předzahrádky minimálně do března • Praha prodlouží podnikatelům možnost mít před svou provozovnu předzahrádky zcela zdarma, a to až do konce března tohoto roku. Město chce tímto krokem podpořit podnikatele v době koronavirové krize. Za předzahrádky přitom provozovatelé restaurací neplatili již od dubna minulého roku, podobně jako za užívání veřejného prostranství v případě venkovního prodeje.