Diskuze: Prvorepubliková koupelna vzbudila velký zájem návštěvníků Podolské vodárny

Zpět na článek

Nepřehlédněte

Nové byty v Praze dál zdražují. Růst se nezastaví ani letos • Růst cen nových bytů v Praze stále nekončí. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 103 413 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o dvě procenta. Za celý loňský rok tak nové byty v hlavním městě zdražily o 6,4 procenta. V roce 2018 přitom nové byty zdražovaly o 13,5 procenta. Za průměrný 55metrový byt tak zájemce nyní zaplatí 5,69 milionu korun, zatímco o rok dříve by ho vyšel na 5,35 milionu korun a o dva roky dříve na 4,7 milionu korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL.

Past na miliony pražských potkanů. V metropoli startuje plošná deratizace • Pražské vodovody a kanalizace (PVK) startují každoroční plošnou deratizaci stokové sítě ve vybraných lokalitách metropole. Akce začíná v těchto dnech a probíhat bude až do října.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Pašeračka kokainu přivezla do Prahy skoro čtyři kilogramy • Běžná kontrola na Letišti Václava Havla se stala osudnou šestatřicetileté ženě, která přicestovala do Prahy z Limy přes Amsterdam. V jejím zavazadle se našlo větší než malé množství kokainu.

Praha se pouští do stavby městských bytů. První vyrostou ve Vršovicích i na Palmovce • Několik prvních projektů městské bytové výstavby vstupuje do další fáze investiční přípravy. Schválili to pražští radní. Zhruba 300 bytových jednotek včetně menšího podílu ploch pro služby či administrativu postaví městská organizace Pražská developerská společnost (PDS).

Největší lež o Praze. Socha Jana Žižky není největší jezdeckou sochou na světě • V mnoha učebnicích i turistických průvodcích se dočtete, že bronzová socha Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově je největší jezdeckou sochou na světě. I když se nám to nemusí líbit, toto tvrzení se nezakládá na pravdě.

Socha Jana Žižky na Vítkově.

Festival Barevná devítka nabídne chutě a vůně ze všech koutů světa • Rozmanitou hudbu i vůně koření a jídla z celého světa přinese již tradiční multikulturní festival Barevná devítka. Jubilejní 15. ročník klade velký důraz právě na exotickou gastronomii, kdy pokrmy budou přímo před návštěvníky připravovat nejlepší šéfkuchaři – finalisté prestižní soutěže MasterChef. Na hlavní scéně si dáte ochutnávku world music v podobě žhavých kubánských rytmů nebo afrických bubnů. Součástí festivalu bude také přehlídka české hudby a tradičních řemesel Celé Česko na devítce. Akce proběhne v sobotu 31. srpna 2019 v pražském parku Podviní ve Vysočanech a vstup je zdarma.

PŘEHLED: Kam v Praze o víkendu? Na prohlídku protiatomového krytu a festival nového cirkusu • Přemýšlíte, jak strávit nadcházející víkend? Přinášíme vám přehled toho nejlepšího, co v Praze v sobotu a neděli můžete zažít. Kryt Folimanka Zájemcům o historii se v sobotu 18. srpna 2018 opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin. [related-post id="11935"] Letní Letná Patnáct let již udává Letní Letná krok novému cirkusu v České republice. Během té doby se stala nedílnou součástí nejen české, ale i evropské kulturní mapy. V průběhu let uvedl festival na 1500 přestavení, které vidělo více než 320 000 diváků. [related-post id="11599"] Výstava barokních kostýmů Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde probíhá výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. [related-post id="11137"] Výstava o Malostranském náměstí Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. [related-post id="11664"] Prvorepubliková zahrada Neobvyklým výsledkem vědeckého projektu je nová zahrada s prvorepublikovou úpravou na nádvoří Národního zemědělského muzea v Praze na Letné. Od poloviny července tam čeká na děti historický kolotoč a na dospělé návštěvníky prvorepublikové druhy zahradních květin, ukázka dobové zahradní architektury i panelová výstava. [related-post id="11465"] Výstava plžů V Galerii Gočárovy domy probíhá jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. [related-post id="10725"] Poznejte historii Stromovky Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. [related-post id="11196"] Historie hlavního města Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. [related-post id="11088"]

Praha vyzkouší telemedicínu. Lékaři budou monitorovat životní funkce pacientů na dálku • Přivolání pomoci skrze SOS tlačítko, dálkový monitoring tělesných funkcí a zejména nastavení komunikace mezi pacienty, dispečinkem a lékaři. To umožní nový systém komplexní komunitní podpory asistovaného života eHealth, který bude Praha rok testovat na skupině vybraných klientů. Projekt zajišťuje pro hlavní město Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague, která zavádí technologické inovace do metropole. „Vidíme pozitivní výsledky komerčních služeb na trhu s tísňovou péčí, které využívají možnosti pokročilých technologií, jež dokážou zachraňovat životy v krizových situacích, kdy je senior doma sám. Nicméně tyto služby jsou stále v začátcích a mají jen stovky či jednotky tisíců klientů, přičemž Praha má rychle stárnoucí obyvatelstvo. Naším projektem chceme zkusit propojit existující poskytovatele s možnostmi integrovaného záchranného systému, umožnit jim využít maximální technické možnosti tísňové péče pro zlepšení jejich služeb a spolu s lékaři a univerzitami dát městu metodické podklady pro rozhodnutí, jakou roli by mohlo město v tomto systému hrát tak, aby Pražané v budoucnu mohli využít služby vzdálené péče s garancí města,“ uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Jak to funguje? SOS tlačítko umožní klientům v krizové situaci, aby si v případě nutnosti přivolali díky propojení na dispečink tísňové péče pomoc. Projekt počítá také s využitím technologie telemedicíny, díky které budou vzdáleně monitorovány životní funkce klientů. Bude možné monitorovat například hladinu cukru v krvi, tlak a další tělesné funkce. „Kromě samotných seniorů a osob se zdravotními problémy bude projekt užitečný i pro další cílové skupiny. Rodinní příslušníci se nebudou muset strachovat, protože budou vědět, že jejich příbuzný je pod neustálým dohledem. Například když dlouho nikdo SOS tlačítko nepřemístí, bude dispečink kontrolovat, zda je pacient v pořádku. Další důležitou skupinou zapojenou do projektu jsou doktoři, kteří díky tomuto systému budou mít k dispozici nové informace o stavu pacienta,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel divize Smart Prague Operátora ICT. [related-post id="9081"] Projekt poběží ve dvou fázích Nejprve bude nutné za konzultace s lékaři vybrat více než sto vhodných klientů, dále bude navázána spolupráce s dvěma dispečinky agentur tísňové péče a vybuduje se integrační platforma, kde se budou data o pacientech analyzovat a sdílet s nemocnicemi. Od září 2018 pak bude projekt spuštěn v pilotním režimu pro vybranou skupinu klientů. Po roce dojde k jeho vyhodnocení. Na projektu spolupracuje řada odborníků. Technické řešení informační platformy bylo konzultováno s experty z UCEEB Českého vysokého učení technického, na studii proveditelnosti spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Se samotným nastavením celého systému radí lékaři. Spolupracuje také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který sdílí zkušenosti z projektu Triangulum, na nějž projekt eHealth navazuje. V rámci pilotního projektu vznikne také expertní skupina, ve které zasednou všechny zainteresované strany, aby vyhodnotily fungování projektu.

Pražské vánoční trhy opět zvoleny jako nejkrásnější na světě • Trhy na Staroměstském a Václavském náměstí potrvají už jen do soboty 6. ledna. Vánoční strom bude o tři dny později odborně odstraněn, na jeho větvích a jehličí si pak pochutnají zvířata z pražské zoologické zahrady.

Takhle vypadá pravá láska! Květa a Karel z Prahy jsou svoji 60 let. Teď si znovu řekli „Ano“ • V roce 1958 si poprvé u oltáře řekli „Ano“, a to na Staroměstské radnici. O půlstoletí později tam oslavili zlatou svatbu, za dalších pět let smaragdovou a nyní, opět na tom samém místě, diamantovou. Manželé Květuše a Karel Srbečtí, sympatický pár velmi aktivních, společenských a vždy usměvavých seniorů z Prahy 1. „Upřímně Květě a Karlovi gratuluji a přeji jim, aby i jejich další život plynul v klidu, pohodě, vzájemném porozumění, důvěře a lásce. Přeji jim také, aby jeden pro druhého zůstali tím, čím byli dodnes – nejmilovanějším člověkem,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který diamantový obřad na Staroměstské radnici vedl. Pozdější manželé se seznámili v roce 1952 v tanečních v paláci Metro, po třech letech se zasnoubili a za další tři roky byla svatba na Staroměstské radnici. „Svatební hostinu jsme tehdy měli v hotelu Meteor, kde jsem pracovala a kde jsme strávili i svatební noc,“ prozradila paní Květa. Svatební cestu pak měli cestovatelskou a jezdili při ní doslova po vlastech českých a navštívili jak třeba Šumavu, tak i Beskydy. V roce 1961 se jim narodil syn Karel, který žije s rodinou, tedy i s milovanou vnučkou Nico, v americkém Coloradu. A diamantovou svatbu si nenechali ujít. Květa a Karel dnes spokojeně bydlí v domě s pečovatelskou službou v Dlouhé ulici a ani v pokročilejším věku je neopustila chuť poznávat a žít společenským životem a například takový letní tábor seniorů se bez nich neobejde. [gallery size="full" columns="1" ids="11614"] „Manželé Srbečtí patří k nejaktivnějším seniorům z Prahy 1 a mohli by v tomto směru být příkladem pro mnohem mladší lidi,“ vyzdvihla ředitelka Střediska sociálních služeb Praha 1 Helena Čelišová, jež diamantovým svatebčanům přišla popřát. Oba navštěvují různé kurzy, účastní se výletů, besed, koncertů či plesů. Dodnes také rádi cvičí a Karel, odjakživa sportovec tělem i duší, který i letos vystoupil na Všesokolském sletu, si na diamantovou svatbu vzal oblek, který měl na sobě rovněž před šedesáti lety. Nejdůležitější ale je, že Květu a Karla stále spojuje láska a že jim je spolu hezky. A že slib, který si dali před šedesáti lety, plně dodrželi.

Srdeční procházková trasa vede Riegrovými sady. Upozorňuje na závažné onemocnění • Srdeční selhání postihne každého pátého člověka staršího 40 let. Na závažnost tohoto onemocnění upozorňují již třetím rokem Srdeční procházkové trasy a jedna z nich je nyní i v Praze. Vybízí k pravidelnému pohybu, který je jedním z doporučovaných režimových opatření nejenom u srdečního selhání. Zároveň zdůrazňuje také důležitost pravidelných návštěv lékaře a dodržování správného režimu při léčbě.

Manželku prodal za koně. Kuriózní případ z USA s nečekanou dohrou • Obchod s lidmi býval v dávné minulosti zcela běžný. Poněkud kuriózně přesto působí případ ze Spojených států, o němž v dubnu roku 1891 psaly pražské noviny. Jistý mladý farmář z Pensylvánie vyměnil svou manželku za koně. Jenomže celý obchod nakonec nedopadl příliš slavně. Přečtěte si, co se přesně stalo.

Dramatická záchrana fenky z jímky plné vody. Chybělo málo a utopila by se • Zaměstnanci stavby vyprostili z jímky plné vody vysílenou a podchlazenou fenku. Předali ji do útulku pražských strážníků.

Zápas o život nakonec dopadl dobře.

Pražská zoo má nového vzácného obyvatele. Žije jen v několika evropských zahradách • Novým obyvatelem vnitřní expozice pavilonu Afrika zblízka v Zoo Praha se stal bércoun Petersův. Jeden z největších a nejbarevnějších zástupců svého řádu je příslušníkem starobylé skupiny savců – Afrotheria – společně například s damany, slony, bodlíny nebo hrabáči. Pro jeho příchod prošla expozice, ve které ještě donedávna žily komby a křečkomyši, značnou proměnou.

Málo známé exotické ovoce chrání před rakovinou a omlazuje • Vypadá zajímavě, je krásně barevné, výrazně voní a sladce chutná. Řeč je o málo známém druhu exotického plodu, který má navíc jednu skvělou vlastnost. Obsahuje spoustu živin a antioxidantů, takže vás ochrání před stárnutím i rakovinou.

Jak se naučit říkat nepříjemnou pravdu blízkým lidem • Sdělování nepříjemných pravd blízkým lidem je pro většinu z nás mimořádně náročný úkol. Mnohokrát se ocitáme v situacích, kdy se bojíme jejich reakce nebo obáváme se, že je zraníme. Musíme si však uvědomit, že v určitých okamžicích je sdělení pravdy nezbytné pro jejich dobro a ochranu.

Oslavte Světový den divoké přírody v zookoutku v Malé Chuchli • V největším pražském zookoutku v Malé Chuchli můžete v sobotu 2. března oslavit Světový den divoké přírody. Ten připomíná podpis Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy, která hraje důležitou roli při ochraně živočišných i rostlinných druhů.

„Dobrý den, jak se vám žije?“ Tazatelé možná zazvoní i u vás doma • Český statistický úřad (ČSÚ) již po patnácté spouští pravidelné každoroční šetření o příjmech a životních podmínkách obyvatel Česka. Letos proběhne v období od 2. února do 26. května. Tazatelé po celé republice osobně navštíví téměř 11,5 tisíce domácností s cílem získat aktuální údaje k posouzení jejich ekonomické a sociální situace.

OBRAZEM: Oprava Šlechtovy restaurace pokračuje. Otevírat bude za rok • Po mnoha letech si v červnu minulého roku převzala Šlechtovu restauraci stavební firma, která jí má navrátit původní slávu. Šlechtovce nyní zbývá poslední rok rekonstrukce, která se dotkne nejen samotné budovy, ale také jejího okolí. Celkově budou stát opravy přibližně 100 milionů korun. Všechny záměry na záchranu stavby nebyly z různých důvodů uskutečněny celých 15 let. „Od povodní v roce 2002 se nenašel nikdo, kdo by učinil potřebné kroky k záchraně Šlechtovky. Velmi mě proto těší, že si naše vedení města vzalo obnovu Šlechtovy restaurace skutečně za svou a první výsledky můžete vidět již nyní,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová. S hotovým dílem počítá hlavní město Praha v létě 2019. „Několik generací čekalo na obnovu této významné historické památky a konečně je rekonstrukce skutečností. Pevně věřím, že příští rok bude Šlechtova restaurace slavnostně znovuotevřena a naváže na svou někdejší slávu,“ doplnil radní pro kulturu Jan Wolf. Předpokládané finanční náklady na rekonstrukci jsou 100 milionů korun. Předmětem rekonstrukce je historické jádro budovy, dále přistavovaný zadní trakt hlavní budovy a součástí projektu jsou také opravy původních sklepů, opěrné zdi, altánu a zpevnění ploch. Historie Šlechtovky Historie Šlechtovy restaurace se začala psát na konci sedmnáctého století. V tehdejší Královské lovecké oboře, dnes známé spíše jako Stromovka, byl v letech 1689 až 1692 tento objekt postaven hrabětem Kryštofem Františkem Vratislavem z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. jako lovecký letohrádek. V dalších staletích však sloužil mnoha různým účelům. Když se obora v první polovině 18. století stala vojenským ležením, škody utrpěl i letohrádek. Později byl již poničený objekt dokonce využíván jako sklad obilí a sena. Přestavba v polovině 19. století mu dala podobu, jakou přibližně známe dnes. V roce 1883 zde otevřel restauraci Václav Šlechta a jeho rodina ji provozovala až do začátku 2. světové války. Po válce byla restaurace ještě částečně v provozu, ale objekt chátral a nakonec byl uzavřen. Poté ho poničily dva požáry a v roce 2002 povodeň. [gallery columns="1" size="full" ids="11431,11430,11433,11432,11435"]