Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci

MagazínKristián Vích22. listopadu 20193 minuty čtení

Toaletní papír má zajímavou historii.

Foto: Archiv

Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Pravděpodobně první toaletní papír na světě byl vyráběn z rýžové slámy pro čínské císaře zhruba od 6. století našeho letopočtu. Běžným lidem sloužily k očistě ještě dlouho poté dnes již těžko představitelné materiály – dřevěné hobliny, seno, tráva, kožešiny, kukuřičné slupky, mech, sníh, ale i kameny, písek, mušle či kokosové skořápky.

Starověcí Římané používali mořskou houbu přichycenou na tyči a slanou vodu. Bohatí lidé ve středověku upřednostňovali vlnu, konopí nebo krajku. Méně majetní lidé si museli vystačit jen s rukou, kterou následně opláchli v řece.

Také v Asii se lidé oplachovali vodou, což se na mnoha místech praktikuje i dnes. Podobné to bylo na Středním Východě, kde platilo pravidlo, že levá ruka je na čištění a pravá na jídlo. Papírem se běžní lidé čistí až od 18. století, kdy začaly vycházet první knihy a noviny.

Bílé ruličky dnes nechybí téměř v žádné domácnosti…

Teprve v roce 1857 přichází Američan Joseph Gayetty s tovární výrobou toaletního papíru o pěti stech útržcích. Přitom už v té době listy papíru obsahovaly výtažek z aloe vera, aby se pokožka cítila „jako v bavlnce“.

V roce 1871 si americký podnikatel Seth Wheeler nechává patentovat vynález balicího perforovaného papíru stočeného do ruličky. V roce 1891 je na trh uveden perforovaný toaletní papír, díky kterému již není potřeba dávkovače s ostrou hranou na odtrhávání.

Velký posun v kvalitě nastal v roce 1935, kdy společnost Northern Tissue zdokonalením výrobního postupu představila toaletní papír bez dřevěných třísek. O sedm let později pak přišly první jemné dvouvrstvé toaletní papíry.

Toaleťáková krize

Dovedete si představit svět bez toaletního papíru? Pokud jste se nenarodili včera, možná si pamatujete doby, kdy byl tento výrobek v Československu nedostatkovým zbožím, jelikož tehdejší centrálně plánované hospodářství nedokázalo uspokojit poptávku. Situace se vyhrotila v roce 1967 při pražském studentském majálesu. V průvodu se tehdy objevil transparent s nápisem: „Chceš-li býti správným Čechem, utírej si pr… mechem!“

Když toaletní papír dojde, je to vždycky průšvih…

Vedení státu krizi vyřešilo postavením nové výrobní linky. Situace se však opakovala v 80. letech a vygradovala po požáru Harmaneckých papíren v Banskobystrickém okrese na jaře 1988. Nedostatek toaletního papíru pak muselo řešit předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa. Soudruzi poté rozhodli, že se nakoupí tři tisíce tun toaletního papíru ze zahraničí.

Toaletní papír v číslech

Ekologové spočítali, že na výrobu jedné ruličky běžného toaletního papíru je potřeba 1,2 kg dřeva, 140 litrů vody a přibližně 1,3 kWh elektřiny. Například Američané jen kvůli toaletnímu papíru ročně pokácejí kolem 15 milionů stromů. Statistici zase spočítali, že průměrný člověk spotřebuje při jednom použití toalety 5,9 útržků toaletního papíru. Až 60 procent lidí v jednom průzkumu přiznalo, že se na papír podívá po utření. A zhruba 2 % lidí už někdy v životě použilo místo toaletního papíru bankovky.

Nepřehlédněte

16. 4. 1868: Zima neřekla poslední slovo, v noci umrzli dva muži • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmrzli v dubnu O bílou sobotu jistý venkovan z Michle stráviv den v Praze vracel se po večer k domovu, posilniv se ovšem na cestu několika sklenkami kořalky. Na cestě přemáhalo jej spaní, sedl si tedy stranou podle cesty do příkopu a usnul – do věčnosti. Ráno nalezena jeho mrtvola celá skřehlá. – V týž den (o bílou sobotu) nalezen byl u Horoměřic jistý P. ze Statenic na širém poli zmrzlý. – Národní listy, 16. 4. 1868 Oběť zamýšlené nové daně Finanční předloha Jeho finanční Excelenci p. dra. Brestla dotkla se mimo jiné též zdejšího obuvníka Vojtěcha N. na dolejším Novém městě pražském bydlícího, tak silně, že včera v úplné šílenství nad tím upadl, jakž aspoň jednotlivé výroky jeho nade všechnu pochybnost dosvědčují. Jak velkým jměním vládne ubohý, dosud nezjištěno, zatím odevzdán po uznání lékařském do blázince. – Národní listy, 16. 4. 1868 [related-post id="9427"] Výstava květin Květinová výstava již každoročně pořádá česká zahradnická společnost v Praze, bude otevřena již příští sobotu a potrvá čtyři dny, totiž 18. 19. 20. a 21. dubna v sále na ostrově střeleckém. – Národní listy, 16. 4. 1868

28. 8. 1890: Sud pro jubilejní výstavu a nevydařená loupež v trafice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 11. 1868: Sotva mladíka propustili z káznice, už zase páchá neplechy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 9. 1868: Povoz srazil čtyřletou holčičku. Vypadá to s ní špatně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejetá holčička Přejeta byla předevčírem k večeru čtyřletá dívčina v Klementské ulici. Hrála si před domem ještě s několika jinými na písku, kdež právě těžký povoz s nákladem ječmene ulicí touto jel. Kočí křičel na dítky, by se vozu vyhnuly, načež tyto v úzké uličce ke zdi se přitlačily. Nešťastnou jakousi náhodou však jedno z dítek pod zadní kolo, které mu rozdrtilo ruku a nohu. Bolestným nářkem dítka upozorněný vozka zastavil rychle povoz a vytáhl v krvi ležící děvče s roztříštěnými údy spod kola a odevzdal je překvapivší matce, která při pohledu na své strašně pohmožděné dítě do mdlob padla. Přivolaný lékař vzkřísil matku a dal dítě do nemocnice dopraviti, kdež však o uzdravení jeho se pochybuje. – Pražský denník, 3. 9. 1868

12. 5. 1868: Pohřbu zavražděné dívky se zúčastnily davy Pražanů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Problémy vystěhovalce Vystěhovalců do Ameriky se ubíralo sobotu z okolí budějovického pět rodin a v neděli tři rodiny z Kaplice. Jeden z těchto vystěhovalců byl proti své vůli od zdejší policie zadržen, právě když již dalekou svou pouť do nové vlasti nastoupiti chtěl. K nemalé mrzutosti své musel totiž truhlice a jiné zavazadla z vagonu, kde již složeny byly, vyhledati a vynesti. Příčina tohoto zdržení byla ta, že onen vystěhovalec ve své otčině ručil za jistého dlužníka, a když tento nemohl věřitelům zaplatiti, obrátili se tito telegrafickou cestou na zdejší policii, by ručitele zadržela, až by se s nimi vypořádal. – Pražský denník 12. 5. 1868 Pohřeb mladé dívky Pohřeb zavražděné Barbory Ullrichové odbýván byl v pátek odpoledne ze všeobecné nemocnice za velkého účastenství lidu, který mrtvolu nešťastné dívky na poslední cestě provázel. Zároveň podotýkáme, že zavražděná pocházela z Prahy a nikoli z Opavy v Slezsku, jak v první zprávě mylně udáno bylo. Rovněž nepodstatná je domněnka, že by Barbora Ullrichová byla zavdávala chováním svým příčinu k nevalné pověsti jmena svého, naopak líčí se od sousedstva i příbuzenstva v nejlepším světlě a zejmena chtěla prý sama zrušiti poměr k důstojníkovi Terleckému, následkem čehož tento strašným spůsobem se jí pomstil. – Pražský denník 12. 5. 1868 [related-post id="10013"] Sebevražda V neděli v pozdější hodinu odpolední skočil v Podskalí jistý desátník od pěšího pluku vévody nasovského do vody a byl nedlouho na to vytažen již co mrtvola. Mrtvého odnesli do umrlčí komory u voj. nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník 12. 5. 1868

2. 6. 1868: V Praze se narodilo kůzle bez předních nohou. Co s ním bude? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nepředvídané zabití V Ringhofrově továrně na Smíchově blížil se v sobotu v poledne jistý kovář jinému dělníku, tento ale náhodou rozpřáhl se kladivem, chtěje na kovadlinu uhoditi, udeřil ale pozadu stojícího kováře tak do prsou, že poraněný se k zemi svalil a okamžitě mrtev byl. – Pražský denník, 2. 6. 2868 Okrádá děti Šejdířka, která po Praze děti okrádá, vylákala v pátek 29. května jedno děvčátko ze žitnobranské ulice, slibujíc mu panenku k hraní a odvedla je za Prahu k hostinci »Sakrabonii«, kde je ze šatečků úplně svlékla. Druhé děvčátko, jež s prvním šlo z ústavu domů, neuposlechlo hlasu podvodného. Po několika hodinách marného hledání zastavil se před domem okradeného dítěte vrchnostenský povoz a jistá známá šlechtična přivezla polekaným rodičům dítě, ale docela jinak oblečené, řkouc, že jedouc kol »Sakrabonie« děvčátko tam téměř nahé našla a tudíž je takto oblékla. – Pražský denník, 2. 6. 2868 [related-post id="10064"] Rozmar přírody Zvláštní nestvůrče přišlo v tyto dny na Zbraslavi na svět. Tamnímu občanu p. Houdkovi vyvrhla koza kůzle, jemuž obě přední nohy úplně scházejí, kdežto ostatní částky těla jsou zcela vyvinuty. Majitel kůzlete tohoto, jež na vzdor tomu, že mu přední nohy scházejí, vesel skáče po zadních nohou, prodal je jistému řezníku, který pak nestvůrče to do Prahy zanesl a zde museum ke koupi nabízel, kde je ale nepřijmuli. Konečně prodáno bylo do jednoho zdejšího zvěřince za 4 zl., kde ovšem nejlépe se vyplatí. – Pražský denník, 2. 6. 2868

15. 8. 1890: Na Žižkově řádí epidemie spalniček. Zavádí se opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 9. 1889: Uniformy pro úředníky, doktor bez diplomu a nová restaurace • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 2. 1868: Silný vítr znepříjeňuje Pražanům život, přibývá nemocných • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 1. 1869: Třicetiletý muž spáchal sebevraždu. Ještě před smrtí stihl říct důvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

30. 1. 1868: V Chotkových sadech objevili kostru neznámé ženy. Nejspíš šlo o vraždu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

29. 3. 1889: Nové názvy holešovických ulic a smrt bednářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 9. 1889: Výlet hasičů skončil krvavou bitvou. Mezi raněnými jsou i děti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 3. 1890: Nezdařený podvod, smrt staršího muže a opilý truhlář • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 7. 1890: Surová žena z malicherného důvodu napadla malého chlapce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Protiatomový kryt Folimanka otevře o víkendu své brány zájemcům o historii • Láká vás poznávání netradičních míst? Již tuto sobotu 18. května 2019 se opět otevřou brány jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z dob studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

14. 5. 1889: Zoufalá matka utopila své dvě děti v jámě za městem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 11. 1889: Přejeté dítě, mrtvola bez hlavy a utonulá mladá dívka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.