Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci

22. listopadu 2019 ∙ 17:19
Kristián Vích
Toaletní papír má zajímavou historii. ∙ Foto: Archiv

Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Pravděpodobně první toaletní papír na světě byl vyráběn z rýžové slámy pro čínské císaře zhruba od 6. století našeho letopočtu. Běžným lidem sloužily k očistě ještě dlouho poté dnes již těžko představitelné materiály – dřevěné hobliny, seno, tráva, kožešiny, kukuřičné slupky, mech, sníh, ale i kameny, písek, mušle či kokosové skořápky.

Starověcí Římané používali mořskou houbu přichycenou na tyči a slanou vodu. Bohatí lidé ve středověku upřednostňovali vlnu, konopí nebo krajku. Méně majetní lidé si museli vystačit jen s rukou, kterou následně opláchli v řece.

Také v Asii se lidé oplachovali vodou, což se na mnoha místech praktikuje i dnes. Podobné to bylo na Středním Východě, kde platilo pravidlo, že levá ruka je na čištění a pravá na jídlo. Papírem se běžní lidé čistí až od 18. století, kdy začaly vycházet první knihy a noviny.

Bílé ruličky dnes nechybí téměř v žádné domácnosti…

Teprve v roce 1857 přichází Američan Joseph Gayetty s tovární výrobou toaletního papíru o pěti stech útržcích. Přitom už v té době listy papíru obsahovaly výtažek z aloe vera, aby se pokožka cítila „jako v bavlnce“.

V roce 1871 si americký podnikatel Seth Wheeler nechává patentovat vynález balicího perforovaného papíru stočeného do ruličky. V roce 1891 je na trh uveden perforovaný toaletní papír, díky kterému již není potřeba dávkovače s ostrou hranou na odtrhávání.

Velký posun v kvalitě nastal v roce 1935, kdy společnost Northern Tissue zdokonalením výrobního postupu představila toaletní papír bez dřevěných třísek. O sedm let později pak přišly první jemné dvouvrstvé toaletní papíry.

Toaleťáková krize

Dovedete si představit svět bez toaletního papíru? Pokud jste se nenarodili včera, možná si pamatujete doby, kdy byl tento výrobek v Československu nedostatkovým zbožím, jelikož tehdejší centrálně plánované hospodářství nedokázalo uspokojit poptávku. Situace se vyhrotila v roce 1967 při pražském studentském majálesu. V průvodu se tehdy objevil transparent s nápisem: „Chceš-li býti správným Čechem, utírej si pr… mechem!“

Když toaletní papír dojde, je to vždycky průšvih…

Vedení státu krizi vyřešilo postavením nové výrobní linky. Situace se však opakovala v 80. letech a vygradovala po požáru Harmaneckých papíren v Banskobystrickém okrese na jaře 1988. Nedostatek toaletního papíru pak muselo řešit předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa. Soudruzi poté rozhodli, že se nakoupí tři tisíce tun toaletního papíru ze zahraničí.

Toaletní papír v číslech

Ekologové spočítali, že na výrobu jedné ruličky běžného toaletního papíru je potřeba 1,2 kg dřeva, 140 litrů vody a přibližně 1,3 kWh elektřiny. Například Američané jen kvůli toaletnímu papíru ročně pokácejí kolem 15 milionů stromů. Statistici zase spočítali, že průměrný člověk spotřebuje při jednom použití toalety 5,9 útržků toaletního papíru. Až 60 procent lidí v jednom průzkumu přiznalo, že se na papír podívá po utření. A zhruba 2 % lidí už někdy v životě použilo místo toaletního papíru bankovky.

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století

V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891. Nový most O mostu přes průplav La Manche oznamují se následující podrobnosti: Následkem nového měření v průplavu […]

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů

Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži. Nejnovější móda anglických gigrlat Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky v anglické společnosti, jest, dáti si střihati nehty na rukou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pěstitelů tohoto módního bláznovství, jenž […]

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků

Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat. Choulostivá otázka Italský humoristický list »It Mondo che ride« předložil svým čtenářům následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy zvěděti […]

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách

Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla. Zvláštní trest za pomluvu V jedné obci v Anhaltsku byly četné rodiny neustále znepokojovány anonymními dopisy, jejichž obsah ve mnohých případech toho druhu, […]

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné

Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl. Klobásy z hovězí kůže »Hovězí kůže spracovaná do klobásů může být považována za zcela znamenitou potravinu pro lid, zejména je-li cena takovéto klobásy přiměřená.« Tento posudek prohlášen byl dobrým zdáním trestního soudce v Dortmundě v přelíčení proti […]

X Zavřít