Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci

Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Pravděpodobně první toaletní papír na světě byl vyráběn z rýžové slámy pro čínské císaře zhruba od 6. století našeho letopočtu. Běžným lidem sloužily k očistě ještě dlouho poté dnes již těžko představitelné materiály – dřevěné hobliny, seno, tráva, kožešiny, kukuřičné slupky, mech, sníh, ale i kameny, písek, mušle či kokosové skořápky.

Starověcí Římané používali mořskou houbu přichycenou na tyči a slanou vodu. Bohatí lidé ve středověku upřednostňovali vlnu, konopí nebo krajku. Méně majetní lidé si museli vystačit jen s rukou, kterou následně opláchli v řece.

Také v Asii se lidé oplachovali vodou, což se na mnoha místech praktikuje i dnes. Podobné to bylo na Středním Východě, kde platilo pravidlo, že levá ruka je na čištění a pravá na jídlo. Papírem se běžní lidé čistí až od 18. století, kdy začaly vycházet první knihy a noviny.

Teprve v roce 1857 přichází Američan Joseph Gayetty s tovární výrobou toaletního papíru o pěti stech útržcích. Přitom už v té době listy papíru obsahovaly výtažek z aloe vera, aby se pokožka cítila „jako v bavlnce“.

V roce 1871 si americký podnikatel Seth Wheeler nechává patentovat vynález balicího perforovaného papíru stočeného do ruličky. V roce 1891 je na trh uveden perforovaný toaletní papír, díky kterému již není potřeba dávkovače s ostrou hranou na odtrhávání.

Velký posun v kvalitě nastal v roce 1935, kdy společnost Northern Tissue zdokonalením výrobního postupu představila toaletní papír bez dřevěných třísek. O sedm let později pak přišly první jemné dvouvrstvé toaletní papíry.

Toaleťáková krize

Dovedete si představit svět bez toaletního papíru? Pokud jste se nenarodili včera, možná si pamatujete doby, kdy byl tento výrobek v Československu nedostatkovým zbožím, jelikož tehdejší centrálně plánované hospodářství nedokázalo uspokojit poptávku. Situace se vyhrotila v roce 1967 při pražském studentském majálesu. V průvodu se tehdy objevil transparent s nápisem: „Chceš-li býti správným Čechem, utírej si pr… mechem!“

Vedení státu krizi vyřešilo postavením nové výrobní linky. Situace se však opakovala v 80. letech a vygradovala po požáru Harmaneckých papíren v Banskobystrickém okrese na jaře 1988. Nedostatek toaletního papíru pak muselo řešit předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa. Soudruzi poté rozhodli, že se nakoupí tři tisíce tun toaletního papíru ze zahraničí.

Toaletní papír v číslech

Ekologové spočítali, že na výrobu jedné ruličky běžného toaletního papíru je potřeba 1,2 kg dřeva, 140 litrů vody a přibližně 1,3 kWh elektřiny. Například Američané jen kvůli toaletnímu papíru ročně pokácejí kolem 15 milionů stromů. Statistici zase spočítali, že průměrný člověk spotřebuje při jednom použití toalety 5,9 útržků toaletního papíru. Až 60 procent lidí v jednom průzkumu přiznalo, že se na papír podívá po utření. A zhruba 2 % lidí už někdy v životě použilo místo toaletního papíru bankovky.