Největší lež o Praze. Socha Jana Žižky není největší jezdeckou sochou na světě

ZajímavostiKristián Vích8. října 20182 minuty čtení
Socha Jana Žižky na Vítkově.

Socha Jana Žižky na Vítkově.

Foto: Archiv

V mnoha učebnicích i turistických průvodcích se dočtete, že bronzová socha Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově je největší jezdeckou sochou na světě. I když se nám to nemusí líbit, toto tvrzení se nezakládá na pravdě.

Stavba Národního památníku na Vítkově započala už v roce 1929 a trvala čtyři roky. Na Žižkovu sochu si ale Vítkov musel dlouho počkat. Sbor porotců, který podobu zamýšleného díla vybíral, byl po dvou kolech soutěže s dodanými návrhy stále nespokojený, a tak nakonec oslovil tři sochaře starší generace – Ladislava Šalouna, Jana Mařatku a Bohumila Kafku.

Socha byla odlita až po 2. světové válce podle klasicky koncipovaného návrhu Bohumila Kafky. Ve svých denících, které si umělec pečlivě vedl, popisuje snahu o dokonalost a historickou věrnost. V konzultacích se sochařem se vystřídali historikové i hipologové. Kůň-model byl vybrán ze státních hřebčinců. Vzrušené diskuse se mimo jiné týkaly toho, zda by Žižka neměl mít v ruce Bibli, zda by neměl mít raději napřaženou ruku nebo jak mu mají vlát vlasy. Kafka dokončil sádrový model v listopadu 1941 a o tři měsíce později zemřel.

Monumentální umělecké dílo bylo odhaleno 14. července 1950, ve výroční den Žižkova zdejšího vítězství proti křižáckému vojsku v roce 1420. Mimochodem, Vítkov získal svůj současný název už přibližně sto let před památnou bitvou. Pojmenován je po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl vinici.

Žižka není největší

Šestnáct a půl tunový bronzový kolos dosahuje do výšky devíti metrů, široký je pět metrů a jeho délka je 9,6 metru. I když svou velikostí mezi jezdeckými sochami aspiroval na první příčku, jedničkou se nikdy nestal a v současnosti je nanejvýš až na třetím místě.

Absolutně největší jezdecká socha na světě stojí od roku 2006 před texaským letištěm El Paso a připomíná španělského dobyvatele Dona Juana de Oñate. Měří úctyhodných 13,4 metrů a váží 18 tun. Už od roku 1901 pak v Římě mezi Kapitolským náměstím a Piazza Venezia najdeme pomník Altar de la Patria. Jeho součástí je i jezdecká socha krále sjednocené Itálie Viktora Emanuela II. Výška i délka tohoto monumentu je přibližně 12 metrů.

Oblíbené tvrzení, že se Praha může pyšnit největší jezdeckou sochu na světě, tedy bohužel není pravdivé a nikdy v minulosti ani nebylo.

Nepřehlédněte

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

21. 2. 1868: Pražané si užívají neobvykle hezkého počasí. Radost jim ale kazí neopatrní kočí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PočasíPěkná pohoda, jakáž nyní panuje, vyvolává nadobyčejnou živost v ulicích pražských, v nichž se hemží plno procházejícího se lidu, jenž těší se z příjemně již hřejícího slunka. Na baštách a hradbách prochází se taktéž množství lidu, a každý hledí použiti nynější krásné povětrnosti, o které se ví, že snad už brzo změně podrobena bude. Na venkově probouzí se vše k novému životu a hospodáři přivádějí již nástroje polní do pořádku. Zde v Praze započla již na všech stranách práce, jaká obyčejně na jaře se vykonává. – Pražský denník, 21. 2. 1868 PřejetNemotorná jízda a hrubá nepozornost našich fiakristů a drožkářů včera opět vyžádala jednu oběť. Večer k 7. hodině přejet na Karlovu náměstí prudce ujíždějícím fiakrem kýs člověk tak nešťastně, že nalezen bez smyslů všecek v krvi a s roztříštěnou hlavou na zemi. Zaplatí to snad životem. Fiakr ujel, aniž by se bylo stihlo jeho číslo. Nevíme, v kterém velkém městě tolik neštěstí se sběhne přejetím jako v Praze. A přece jinde nejezdí se poměrně rychleji než u nás. Příčinou tolikých neštěstí přejetím na ulicích pražských je tedy buď nemotornost velké části vozků, ne-li dokonce hříšná prostopášnost a zúmyslnost, která nemůže býti dosti ostře pokárána. Není nic neobyčejného u nás při neštěstí takovém, že surový kočí spatřiv, že přejel člověka, práskne do koní a žene povoz přes nešťastníka, jen aby vyvázl. Snad mu ani nepřipadne, že páše vraždu. – Národní listy, 21. 2. 1868 [related-post id="5846"] Malostranský hřbitovJakož známo, chce pražská obec zakoupiti letohrad “Hřebenku” ku založení nového hřbitova. Proti tomu se opřeli už vloni Smíchovští a pak sousedé onoho letohradu, byli ale v první i v druhé inštanci odmrštěni, načež jim c. k. místodržitelství ponechalo lhůtu 60 dnů, aby se odvolali k ministerstvu. Poněvadž ale od té doby už víc než 60 dní uplynulo, usnesla se v úterý městská rada, že se otáže c. k. místodržitelství, v jakém poměru se ta záležitost nachází. – Pražský denník, 21. 2. 1868 Národní divadloZa posledních dnů panuje na staveništi národního divadla čilý život; konají se tam zkoušky, jak hluboko se bude muset kopati, než přijde se na pevný základ. Ve středu vrtalo se na 18 střevíců zhloubí a ještě nebyl pevný základ nalezen. Včera se v těchto pokusech pokračovalo. – Pražský denník, 21. 2. 1868

20. 5. 1889: Vyučování neschopných dětí, nový škůdce obilí a uzavřená ulice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 7. 1890: Spor o židovský hřbitov a upozornění pro cestovatele • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

Kamila Moučková a Jiřina Švorcová: Kamarádky, které se usmířily na poslední chvíli • Dvě výrazné ženy, jejichž osobní i profesní životy byly zásadně ovlivněny dějinami 20. století. Obě si zažily slávu, ale i drsný pád na dno. A obě svého času pojilo přátelství, přestože každá stála na jiné straně barikády. Po roce 1968 se jejich cesty na několik desítek let rozešly. K usmíření došlo až krátce před smrtí Jiřiny Švorcové.

14. 8. 1889: Nerozlučné sestry spáchaly společnou sebevraždu. Důvod nikomu neřekly • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 3. 1868: Stavba třetího pražského mostu se blíží do finále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K stavbě třetího mostu pražského V nejbližších dnech počne se na spodní podlahu mostu, která již úplně ukončena jest, svrchní podlaha klásti. Tato bude záležeti z dubových špalíčků, jež v tesařském závodě p. Lanny se zdělávají. Špalíčků těchto jest už přes 150 sáhů nařezáno a dobrota dříví ručí za mnohaletou trvanlivost. Na chodníky mostu se upraví dlažba v podobě parketů. Zábradlí kol mostních pilířů jest již zcela zasazeno. Nyní se staví železné sloupy před vchodem na most. Mostní zábradlí po celé své délce bude lemováno oblým dřevem. V neděli po celý den se hemžilo na tisíce diváků na mostě, kteří si velkolepou jeho stavbu prohlíželi. Příznivé počasí vábilo vůbec množství Pražanů toho dne na venkovský zdravější vzduch, leč výlet tento byl však brzo deštěm odpoledním a prudkým vichrem nemile pokažen, tak že ohromné množství výletníků muselo hledati útočiště v restauracích a hostincích. Povozům není ovšem dosud přechod přes most dovolen, neboť teprvé po hlavní nákladní zkoušce bude jízda otevřena. Částečné zkoušky se již ostatně několikráte vykonaly, buď s povozy neb kočáry, jak při rychlé i zdlouhavé jízdě. Předešlého týdne se po mostě dvakráte zdejší vojenská obsádka k cvičení ubírala. Výsledek těchto prozatimních zkoušek byl vždy uspokojující. Městského převozu u občanské plovárny, jenž v neděli opět otevřen byl, se následkem volného přechodu přes tento most též velmi zřídka užívá.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Podivný host Domovník jednoho domu na Ferdinandově třídě spozoroval v neděli dopoledne podivnou postavu na střeše a domníval se tím spíše, že to je zloděj, anto ta postava se hleděla za komínem skrýti. I počala honba na tohoto domnělého zloděje, ačkoliv bylo těžko se mu přiblížiti. Nenadále ale spozorováno, že má zloděj na krku provaz a že vlastně není nic jiného nežli opice. Tu se ovšem spůsob honu změnil, domovník se dal na půdě do kousání jablek a opice, chtějíc také jablko slezla po střeše na půdu, kdež vzdor kousání svému byla chycena. Bez pochyby utekla někde v sousedství svému pánu.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 [related-post id="6375"] Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v níž nejdříve p. dr. Škarda se tázal, proč je u magistrátu tak velký počet denních písařů zaměstnán. Měšťanosta p. dr. Klaudy odpověděl, že teď jen 12 písařů nad obyčejný počet zaměstnáno jest, a to jen proto, aby noví úředníci nemuseli býti zřizováni. P. Makovský se tázal na spůsob vybírání mýta na novém mostu, načež p. měšťanosta odvětil, že dosavadní vybírání se neděje od obce, že však most už brzo v majetek a správu obce přejde. Dr. Rieger opět se tázal, jak to vypadá se zkouškou nákladní na tomto mostě, a zda-li by to nebylo dostatečnou zkouškou, když tyto dny dva pluky vojska přes most táhly? Pak si stěžoval p. dr. Škarda, proč obecná plynárna nevydává české kvitance. Měšťanosta slíbil, že stížnosti té odpomoženo bude. Pánové Hampejs a Martin hájili láci obecního plynu a poslední prohlásil, že za čtyři měsíce 41 zl. uspořil. Na to byli zvoleni do komise ke zkoušení účtů plynárny pánové dr. Škarda, Duchs, dr. Junek, Turek a Kellner. Návrh na postoupení místa ku zřízení pomníku Jungmannova byl jednohlasně přijat. Proti návrhu, aby se povolilo 200 dukátů na dostihy koní na Smíchově, mluvil p. dr. Grégr, pravě, že by dostihy tyto neměly podporovány býti. P. Martin mluvil v opáčném smyslu, načež pan měšťanosta sdělil, že městská rada proto tuto cenu navrhla, poněvadž císař pán loňskou vyhranou cenu chudým pražským věnoval, a mimo to platí prý cena tato jen pro domácí koně. Na to byl návth městské rady velkou většinou přijat a tím schůze skončena.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Smrt nádeníka Náhlou smrtí zemřel v sobotu večer na policejní strážnici malostranské nádeník Jan Poláček. Týž byl zatknut pro žebrání a na strážnici náhle těžce onemocněl. Než jej dopravili v truhle do nemocnice, byl již mrtvolou.  – Pražský denník, 3. 3. 1868

Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).

19. 3. 1868: Kdo poklepe na základní kámen národního divadla? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Petice pražských studentův České studentstvo praž. vys. škol podepsalo petici k výboru pro zřízení národního divadla v Praze, aby při slavnosti základního kamene p. dr. Frant. Palacký udeřil na základní kámen jmenem národa a. p. dr. Jan Purkyně jmenem vědy. Nepochybujeme, že výbor divadelní přistoupí k této žádosti, neboť při sestavování programu slavnostního řídil se při representautu národa jediné důvodem stáří, jakmile však chce se dáti věci té význam politický, bude výbor divadelní žádost českých studentův pokládati zajisté za slušnou. – Národní listy, 19. 3. 1868 Přepadena Přepadena byla předevčírem ráno po čtvrté hodině blíž strojnické továrny pp. „Breitfelda a Evanse“ v tůnní ulici na hořejším novém Městě dívka ubírající se tou dobou do práce své. Lupič jakýs, postavy velké, shlednuv při světle neshašené dosud svítilny lesknoucí se naušnice dívčiny, vrhnul se na tuto, tahaje ji a nalehaje na ni, aby mu naušnice, peníze a šátek ihned vydala. Dívka se bránila, z plného hrdla křičíc o pomoc. Lupič nepovolil a vší silou hleděl oloupiti oběť svou, tak že celý šátek na ní roztrhal. Teprv když na ustavičný pokřik přepadené od Zahradní ulice přišli jí na pomoc dva mužští, lupič utekl do ulice ječné. – Národní listy, 19. 3. 1868 Zpronevěření Předevčírem odpoledne poslal jistý zdejší rukavičkář svého učenníka pro kůže. Učenníka vedla cesta přes Josefské náměstí, kde se týž zastavil přihlížeje podvodné hře tam usazených čamburinářů. Lákán výhrou počal také sázeti. Štěstí mu však nesloužilo. Stále prohrával a chtěje prohrané peníze svého pána opět dosíci, počal na čísla větší částky peněz dávati. Naděje ho však zklamala, prohrál do krejcaru svěřené sobě peníze, s nimiž pak čamburinář rychle odešel, zanechav učenníka v zoufalém stavu. – Pražský denník, 19. 3. 1868 [related-post id="7226"] Rybník v Stromovce Prostranství před hostincem v Stromovce, které je nyní loukou, bývalo druhdy velkým rybníkem, což dosavadní jeho podoba dokazuje. Nyní se prý jedná o tom, aby byla prostora tato, ač jen částečně, opět naplněna vodou. Tím by Stromovka nabyla půvabnosti nové a v zimě by poskytoval rybník milovníkům klouzaček zábavu a hostinskému výdělek. – Pražský denník, 19. 3. 1868 Kandelábry Kandelábry belgické společnosti strmící dosud jako zbytečné haraburdí po ulicích s náměstích pražských konečně přece odklidí se. Bezpochyby musí belgická společnost také nechat upravit dlažbu odklízením tím porouchanou. Takž nezbudou na ulicích po bývalém mononolu belgické společnosti už jiné stopy leda ty svítilny na pražských branách, které posud se pravidelně osvětlují, ačkoliv asi loket opodál svítí obecní plyn. Nemýlíme-li se, zakládá se tato zajímavá zbytečnost, sloužící leda ku porovnání síly obojího plynu, na smlouvě mezi belgickou společností a c. k. erárem. Jinde by sotva cos podobného uvidělo se. – Národní listy, 19. 3. 1868

26. 2. 1868: V Praze roste počet sebevražd. V Roztokách se oběsil na stromě šedesátiletý muž • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PoctivostV Slovanské kavárně na nábřeží včera odpůldne nalezl pod jedním stolem vrchní sklepník Vojtěch Elger tobolku notně naplněnou. Nemeškaje odevzdal ji majiteli kavárny; společně otevřeli nyní tobolku, domnívajíce se, že snad bude v ní jmeno toho, kdo ji ztratil; a tu shledali, že obsaženo v ní různých cenných papírů za 14 800 zl. a mimo tyto 3 152 zl. v bankovkách. Strojili se již, aby odevzdali nález uřadu policejnímu: tu přikvapí všecek vyrušen do kavárny jistý pán a shání se po své tobolce. Jakmile zjistilo se, že nalezená tobolka skutečně jemu náleží, ihned jest mu vrácena; avšak poctivý sklepník nepřijal odměny, již mu šťastný teď majitel tobolky (účetní jistého vídeňského velkoobchodníka) opětně nabízel. – Národní listy, 26. 2. 1868 Zatčenné osobyMěstská stráž policejní zatkla v čase od 16. do 22. února 316 osob a sice: pro krádež a podvod 19, pro podezření krádeže 8, pro potulování 120, pro žebrotu 70, pro nedovolené zdržování-se 16, osob bez výkazu 10, osob bez zaměstnání 14, pro opilství 10, pro rvačku a výtržnost 16, pro noclehování na ulici 11. – Národní listy, 26. 2. 1868 Pamětní kniha pražskáV městském archivu na radnici staroměstské nachází se pamětní kniha, do které zapisovány byly od r. 1835 až do 1844 zajímavější neb pro život obce důležitější události časové; od r. 1844 se ale toto zapisování opominulo. Teprv v tyto dny nařídila městská rada k návrhu purkmistrova dr. Klaudyho správě archivu, aby v podobném zaznamenávání se pokračovalo a nastalá mezera pokud možno doplnila. – Pražský denník, 26. 2. 1868 PomníkNa pomník Jungmannův daruje obec pražská staveniště zdarma; alespoň učinila v poslední schůzi rady městské místní komise, skládavší se z pánů dr. Riegra, Hankeho, Levého, Diettricha, Koury, Kořistky a Niklesa, návrh, aby městská rada navrhla obecnímu výboru, by daroval určité jedno prostranství na náměstí františkánském a sice 22 stop zdéli a 16 stop zšíři v majetnictví Svatoboru ku stavbě Jungmannova pomníku. – Pražský denník, 26. 2. 1868 K vraždě na LetnéMlynář ze Švihova, jenž myslel, že jeho syn byl na Letné zavražděn a o jeho fotografii žádal, vrátil tuto fotografii s dopisem, že syn jeho se šťastně do Ameriky dostal a již mu odtamtud psal. – Pražský denník, 26. 2. 1868 [related-post id="6229"] Pokus sebevraždyPředevčírem večer po 9. hod. skočila jistá služka s nábřeží do Vltavy; tonouc ve vlnách, které jí až po krk sáhaly, počala volati o pomoc a zachytila se pevně blízké loďky. Dva městští strážníci jí přispěli ku pomoci a dopravili na břeh. – Pražský denník, 26. 2. 1868 SebevraždaPředevčírem odpoledne byl nalezen v háji blíže Roztok asi šedesátiletý muž na stromě oběšený. Mrtvola musela již asi dva neb tři dny na stromě viseti než byla náhodou nalezena. Byla uříznuta a dopravena do zdejšího pathologického ústavu. Příčina sebevraždy této není známa. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Rozmary počasíBouřlivý vichr zuřil krutým spůsobem za včerejší noci v okolí města Prahy a spůsobil značných škod. Blíž Podbaby zvrátil nákladní vůz po silnici jedoucí, při čemž vozka značně poraněn byl. Zde v Praze padlo mu mnoho oken a plynových svítilen za oběť. Na haštalském náměstí vytrhl vichr včera ráno z jednoho tamního domu celé křídlo okna, jež zasáhlo po ulici jdoucí děvče a značně je poranila. Klobouků a čepic bylo množství lidem s hlav smeteno, mnohým pak, již po mostě přecházeli, byly klobouky do vody odnešeny. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Nepoctiví živnostníciPolicejní prohlídka byla konána v pondělí na dolejším Novém městě u hokynářů, uzenářů, pekařů, řezníků a mydlářů, při čemž u šesti živnostníků nepravá závaží a u jednoho nepravé váhy zabaveny byly. – Pražský denník, 26. 2. 1868

23. 7. 1889: Zkažené maso na trhu, pokousané dítě a mrtvola ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Lanovka na Letnou začala jezdit před 130 lety. Příliš dlouho ale nevydržela • Je sobota 31. května 1891 dopoledne a pod letenským vrchem se koná významná událost. Do provozu slavnostně vstupuje historicky první lanová dráha v Praze. Zatímco její mladší sestra na Petříně vydržela až do současnosti, letenskou lanovku dnes připomíná už jen zrekonstruovaná vyhlídka.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

27. 5. 1890: Nová restaurace v Královské oboře a těžké zranění dělníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 3. 1868: Na dobytčím trhu se prodávalo zkažené hovězí maso. Odvezli ho k likvidaci • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavené maso Včerejšího dne byly na pražský trh dobytčí čtyři čtvrtě masa hovězího (vážíce 339 liber) na prodej přivezeny, které však při lékařském prohlížení co nezdravé a k požívání za nespůsobilé uznány byly. Za tou příčinou bylo maso zabaveno a rasu k zničení odevzdáno. – Národní listy, 10. 3. 1868 Dobročinný skutek Včera odpoledne ubíral se Karlovou ulici jistý starý chudobný muž; pojednou však slabostí sklesl na dlažbu. Právě okolojdoucí duchovní přispěl ihned starci ku pomoci a ustrnuv se nad ním dal jej v přivolané drožce na své outraty do nemocnice k milosrdným sestrám na Malou stranu k dalšímu ošetřováné dovezti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 [related-post id="6487"] Otevírají se kašny Dřevěné přikryvky na pražských kašnách, jež slouží k tomu, by po čas zimy voda v nich nezmrzla, počaly se včerejším dnem odstraňovati a do obecního dvora co skladiště těchto příkrovů dovážeti. – Pražský denník, 10. 3. 1868 Situace na Vltavě Rozvodněná Vltava počiná se zponenáhla do obyčejného svého řečiště vraceti. Voda stále opadává a klesla včera večer na 35 palců, pročež převoz přes řeku bude již opět co nejdříve zaveden. – Pražský denník, 10. 3. 1868

15. 5. 1889: Výtržnost v Celetné ulici a sebevražda vězněného zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 1. 1889: Varování před cestou na pražský Nebozízek. Může jít o život! • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová podoba Libeňského mostu podle hnutí ANO. Jak se vám líbí? • Kandidát na primátora za hnutí ANO Petr Stuchlík zveřejnil na svém Facebooku vizualizaci nového Libeňského mostu.

26. 4. 1868: Mrtvoly ve Vltavě přibývají každý den • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Utopenec Utopenec vyloven byl v pátek odpoledne z Vltavy u smíchovského přívozu a poněvadž bylo tělo jeho již značně ohnilé, ležel zajisté ve vodě již delší dobu. Poznali v něm dělníka Fr. Trunečka z Bechčína, posledně na Smíchově bydlivšího, který asi před devíti nedělemi z domu odešel a víc se nevrátil. – Pražský denník, 26. 4. 1868 Podivná shoda Včera asi o půlpáte hodině ráno přiběhla asi 20letá mladice pečlivě do šátku zaobalená na most a zde nedaleko sochy sv. Jana skočila do Vltavy, kdež pod vodou zmizela. Plavci okamžitě pospíšili si na lodích, aby ji, možno-li zachovali., avšak co týčkami ve vodě hledali, vylovili tělo asi 45leté ženštiny, které muselo už asi tři dny ve vodě ležeti. – Pražský denník, 26. 4. 1868 [related-post id="9673"] Přednášky na Smíchově Zejtra v pondělí o půl 8. hodině přednáší pan Alois Studnička v místnostech průmyslové školy „o oceli vůbec, o vyrábění ocele cementové v Anglicku zvláště a o postupu výroby nožů kapesních, krájecích a břitev v Sheffieldu.“ Přístup jest dospělým volný. – Národní listy, 26. 4. 1868