Diskuze: Šestnáctiletý mladík se pohádal s rodiči a odešel z domova. Pátrá po něm policie

Zpět na článek

Nepřehlédněte

7. 12. 1889: Zdražení kávy a podrobnosti k tragédii v cukrovaru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Evžen Korec: Stát se chystá lidem nenápadně zdražit bydlení • Vytápět bytové domy pomocí plynu prostřednictvím společných domovních kotelen je levnější, protože se za plyn spotřebovaný pro výrobu tepla nemusí platit spotřební daň. Toto zvýhodnění by ale nyní mělo zmizet. Ministerstvo financí chce osvobození od daně domovním kotelnám odebrat. Vytápění bytů v bytových domech by tak skokově zdražilo o několik procent. Hlouběji do kapsy by si podle odhadů muselo sáhnout na 400 tisíc domácností.

24. 9. 1868: V Praze řádí smrtka. Nešetří mladé, ani staré • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Očkovací autobus vyjede do ulic Prahy. Vakcínu píchne bez předchozí registrace • Vedení hlavního města představilo další plán, jak přispět k co nejvyšší proočkovanosti populace proti nemoci covid-19. Do pražských ulic vyšle očkovací autobus, který pro tyto účely zapůjčí Dopravní podnik hl. m. Prahy.

11. 6. 1890: Ženy a telefon, sochy u Národního muzea a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Máte vzdorovité dítě? Podle psychologů je to jedině dobře • Trápí vás neustálé odmlouvání vašich potomků? Podle amerických psychologů byste za to měli být spíše rádi. Hodné a poslušné děti totiž podle nich v dospělosti mnohem častěji podléhají alkoholu a drogám, nedokáží se výrazněji prosadit a jejich život tak může být celkově méně kvalitní.

Legendární „žabotlam“ dnes vyjede na svou poslední pravidelnou jízdu • Končí éra úspěšných elektrických jednotek řad 451/452, se kterými jsou spojeny přezdívky pantograf, emilka nebo žabotlam(a). Pátek 11. srpna 2018 se zapíše do historie českých železnic jako poslední den pravidelného provozu poslední jednotky 451.025-26. V sobotu 11. srpna se vydá na cestu do depozitáře Národního technického muzea v Chomutově. Staré končící pantografy představují velmi úspěšnou konstrukci vlaků, která v 60. letech minulého století předběhla dobu nejen u nás, ale v celé Evropě. Výrazně překročily svou původně plánovanou životnost a odvedly velké množství práce v příměstské i regionální dopravě. V 80. letech stály u zavedení taktové dopravy a po roce 1989 u založení Pražské integrované dopravy. Rozloučková jízda U příležitosti posledního dne provozu se odpoledne vypraví do Prahy také muzejní jednotka 451.045-46 ze Šumperka, která pojede jako zvláštní vlak s přepravou cestujících. V pátek v podvečer proběhne společné fotografování posledních dvou provozních jednotek ve stanici Praha-Libeň. V sobotu 11. srpna se uskuteční poslední společná jízda obou jednotek z Prahy-Libně do Chomutova. Mimořádný rychlík pojede v 9:05 z Prahy-Libně, v 9:12 zastaví v Praze-Holešovicích a dál pojede přes Lovosice (10:41), Ústí nad Labem západ (11:05) do Chomutova (12:15), kde svou jízdu ukončí. Jednotka 451.025-26 již zůstane v Chomutově a bude předána do sbírek Národního technického muzea. Historická souprava Českých drah se pak vrátí z Chomutova (15:00) přes Ústí nad Labem západ (16:05) a Lovosice (16:40) do Prahy-Holešovic (18:47) a Prahy-Libně (18:54). [related-post id="11678"] Žabotlamy nahradí moderní jednotky Elektrické jednotky 451/452 se v posledních letech uplatnily hlavně v Pražské integrované dopravě na území hlavního města a Středočeského kraje. Na těchto linkách byly postupně nahrazeny moderními dvoupodlažními jednotkami CityElefant s klimatizací. Posledním útočištěm „žabotlamů“ byla v pracovní dny tzv. městská linka S 41 Roztoky u Prahy – Praha-Libeň. Na této lince je dočasně nahradí jiná bezbariérová vozidla z parku Českých drah, např. motorové jednotky RegioNova. Pokud získají České dráhy dlouhodobý kontrakt na provoz linky i po roce 2019, pak na ní během plnění tohoto kontraktu nasadí moderní elektrické bezbariérové jednotky. [related-post id="11664"] Praha by se bez nich neobešla Pantografy řadového označení 451 a 452 byly vyráběny ve Vagónce ve Studénce na severní Moravě v letech 1964 až 1968 a znovu pak ještě v letech 1972 a 1973. Celkem jich bylo vyrobeno 62 kusů. Postupně byly v provozu například v okolí Košic, na Ostravsku, na trati Olomouc - Nezamyslice, ve východních Čechách, nebo jezdily až na sever Čech do Ústí nad Labem. Jejich stěžejním působením však byla především Praha a její okolí. Pouze díky nim bylo možné zvládat silné přepravní špičky na hlavních tratích kolem hlavního města. Díky svým vynikajícím parametrům – velmi rychlému rozjezdu, výkonné elektrodynamické brzdě, ve své době revolučnímu částečně nízkopodlažnímu uspořádání prostoru pro cestující se širokými dvoukřídlými centrálně ovládanými nástupními dveřmi – umožnily zavedení intervalové dopravy na velmi frekventovaných tratích okolo Prahy již v 80. letech minulého století. Ještě v roce 2005 by se bez nich příměstská doprava v Praze neobešla. V té době jich bylo v provozu nasazeno stále ještě 29 oproti pouze 17 CityElefantům (451/452 – 63 % el. vozidel v PID), v roce 2010 již převažovaly v provozu moderní City Elefanty, ale staré pantografy měly stále velký podíl na provozu hlavně ve špičkách. Kvůli rychle rostoucí dopravě v Praze a okolí a přibývajícím spojům hlavně ve špičce pracovních dní jich bylo v provozu stále 23, CityElefantů už ale bylo v provozu 38 (451/452 – stále ještě 38 % el. vozidel v PID). Posledními útočišti jednotek 451/452 se staly posilové vlaky linek S4 Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou a úplně posledním výkonem tzv. městská linka S 41 Roztoky u Prahy – Praha-Libeň.

Mrtvou krajtu někdo zabalil do igelitové tašky a odhodil do křoví • Pražští strážníci dnes řešili nález mrtvého hada v Praze 13. Zvíře zabalené v igelitové tašce objevil náhodný kolemjdoucí.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu otevřen pro veřejnost • Nejen milovníkům historie se v sobotu 15. června 2019 znovu naskytne příležitost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Babiš chce stavět levné byty. Odhadovaná cena vyráží dech • Předvolební kampaň se rozjela na plné obrátky. Jednotlivé politické subjekty v těchto dnech postupně představují své volební programy. Velkým tématem podzimních voleb bude tentokrát i bytová krize.

Andrej Babiš

Vstup do metra na Karlově náměstí bude na rok uzavřen • Pražané, kteří cestují metrem, by se měli obrnit velkou dávnou trpělivosti. Dopravní podnik kvůli výměně eskalátorů a dalším opravám omezí nejméně na 10 měsíců vstup a výstup ze stanice Karlovo náměstí na lince B ve směru k ulici Resslova.

Národní muzeum přibližuje kazašskou historii a kulturu • Zajímáte se o kazašskou historii a kulturu a rádi byste se o ní dozvěděli něco víc? Nebo byste si jen chtěli prohlédnout vzácné artefakty i běžné předměty, které ukazují osobitost nomádských kultur Střední Asie od 8. století př.n.l. až do počátku 20. století? Pak si určitě nenechte ujít novou výstavu Centrálního státního muzea republiky Kazachstán s názvem Historie a kultura kazašské stepi, která je k vidění od 17. září letošního roku v Historické budově Národního muzea.

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

Podceňované onemocnění může skončit ztrátou zubů • Paradentóza je po zubním kazu druhou nejčastější příčinou ztráty zubů. Toto poměrně časté onemocnění dásně, závěsného aparátu i okolní kosti způsobuje nedostatečná ústní hygiena, ale také podceňování příznaků.

30. 8. 1868: Chudou stařenu na Petříně brutálně napadl zahradník • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vrátil se Z Ameriky se vrátil chalupník Antonín Smukovský z Fridrichova u Kutné Hory, jenž před třemi roky svůj majetek prodal a do státu Illinois v sev. Americe se vystěhoval. Rodina jeho ale tam byla častými nemocemi navštěvována a když i o všecko přišel, navrátil se v pátek se ženou a s pěti dětmi do vlasti nazpátek. Líčení jeho o amerických poměrech by bylo nejlepší výstrahou pro ony, kdož pořád ještě v Americe ráje vidí. Všecky vábivé zprávy v psaních sem docházejících jsou prý pouhá lež, neboť největší část českých vystěhovalců se tam v kruté bídě nalezá. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Surovost Ve čtvrtek ráno šla jistá 76letá stařena z Oujezda na Petřín, kde u hostince Hasenburku hledala na smetišti hadry a papíry. Dle udání jejího přišel prý k ni zahradník a dal jí takovou ránu, že na zem se skácela a pak ještě ji pokopal. Následkem poranění do hlavy musela stařena do nemocnice odnešena býti. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Neštěstí Přejet byl včera dopoledne na svatováclavském náměstí jistý sklenářský učenník. Byl poražen od koně, jehož předběhnouti chtěl, a obě kola povozu přes ležícího přejely. Těžce poraněný byl odnešen do všeobecné nemocnice. – Pražský denník, 30. 8. 1868 [related-post id="12238"] Pokousaná domovnice Od psa pokousána byla předevčírem do ruky jedna domovnice v ulici u nádraží, tak že musel být lékař hned zavolán. Pes, jenž gen. řediteli Š. náležel, byl odevzdán pohodnému. – Pražský denník, 30. 8. 1868

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

Bolševická bestie řádí jako tyfus, bojíme se žít, napsali čeští zemědělci v roce 1957 • Národní zemědělské muzeum získalo zcela unikátní předmět – nápis z roku 1957, autentický popis hrůz kolektivizace na českém venkově. Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo při výrobě dveří, pravděpodobně truhlářem. Při řezání dřeva na podpal jej našli dědici rodinného statku na Prostějovsku. Muzeologové nápis považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově.

Bývalé vedení Prahy 1 nakupovalo nábytek za 28 milionů. Podle ÚOHS v rozporu se zákonem • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v půlce ledna uložil Praze 1 tři pokuty v souhrnné výši 270 000 korun za nákupy kancelářského nábytku v období let 2013-2015. Obchod totiž údajně proběhl v rozporu se zákonem. Podněty na ÚOHS v této věci podávali v půlce roku 2018 Piráti, kteří též v kauze podali trestní oznámení.

Praha 1 nakoupila nábytek za 28 milionů korun (ilustrační foto).

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

Horoskop na pátek 12. března. Nejdříve myslete, pak konejte • Víkend už je konečně za dveřmi. Pokud vás zajímá, co všechno vám na pátek radí hvězdná tělesa, přečtěte si náš horoskop pro všechna znamení zvěrokruhu.