vzácné rostliny

Podzimní výstava bonsají v Botanické zahradě představí i stoleté exempláře • Bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů z Německa, Polska, Slovenska a České republiky budou k vidění od 2. do 11. října na unikátní výstavě s názvem „Bonsaje v srdci Evropy“.

Botanická zahrada v Troji funguje přesně 50 let. Nyní prochází zásadní modernizací • Botanická zahrada v Praze–Troji letos slaví 50. narozeniny. Půl století existence bude po celý rok 2019 připomínat řadou akcí a oblíbených výstav. Pro návštěvníky se ale chystá i spousta novinek.

Botanická zahrada slaví kulaté narozeniny a pro návštěvníky chystá řadu novinek • Trojská botanická zahrada letos slaví padesáté výročí svého vzniku. Pro své návštěvníky připravuje mnoho novinek. Jednou z nich je i pokračující proměna skleníku Fata Morgana.

Botanická zahrada hl. m. Prahy.

Na náměstí Míru roste vzácný šafrán bělokvětý. Kolemjdoucí nevěří vlastním očím • Poblíž tramvajové zastávky na pražském náměstí Míru vykvetl vzácný šafrán bělokvětý. U kolemjdoucích vzbuzuje velký rozruch. Známé přirovnání „je ho jako šafránu“ v těchto dnech tak úplně neplatí na náměstí Míru. Desítky rozkvetlých rostlinek přitahují pozornost kolemjdoucích a všímají si jich i cestující v tramvajích. Lidé si vzácný úkaz nadšeně fotí a sdílí ho na sociálních sítích. Šafrán bělokvětý v Praze je skutečnou raritou. Běžně se totiž tato rostlina ve městech nevyskytuje. Narazit na ni můžete hlavně na loukách a pastvinách v nadmořské výšce kolem 2000 metrů. [gallery columns="1" size="full" ids="8563"] Na trhání zapomeňte Pro svou vzácnost je šafrán bělokvětý zařazen na seznam ohrožených druhů. Je proto zakázáno ho trhat, sbírat, ničit nebo jinak narušovat jeho vývoj.

Šafrán bělokvětý se ve městech běžně nevyskytuje.

Nepřehlédněte

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.

V Čakovicích mají nově opravený park. Vypráví příběh mistra Jana Husa • Městská část Praha-Čakovice otevřela kompletně zrekonstruovaný Husův park. Jeho součástí jsou netradiční záhony, autorský vodní prvek s kolísající hladinou, zeď s chytrým nanonátěrem, která sama rozkládá emise a sad okrasných jabloní odkazující k památce mistra Jana Husa. 

Chlapec zabil medvěda brokovnicí a dostal štědrou odměnu • Střet s medvědem ve volné přírodě často nekončí pro člověka dobře. Před 120 lety se v Kanadě odehrál incident, jehož hlavním aktérem byl třináctiletý chlapec. Holý život mu zachránila nejen brokovnice, ale především vlastní statečnost. Přečtěte si článek, který přinesly v Praze vydávané Národní listy v květnu 1901.

Národní zemědělské muzeum se připojuje k letošní Noci vědců • Jak vypadá kůrovec, co trápilo naše lesy před sto lety, jak chutnají potraviny z hmyzu, je nutné bát se lepku? To a mnoho dalšího se dozvědí návštěvníci během páteční Noci vědců 27. září v Národním zemědělském muzeu Praha. Od 17 do 22 hodin zde představí svou práci 14 výzkumných ústavů a institucí z resortu zemědělství. Na děti i dospělé čeká zábavný podvečer plný přednášek, pokusů a ochutnávek.

Výstava na střeše se věnuje uchovávání genetických zdrojů v zemědělství • Od 10. září až do 31. října mají návštěvníci Národního zemědělského muzea v Praze možnost zhlédnout výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jedná se o další z výstav, které muzeum pořádá na své střešní terase ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek • Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

Léčivá rostlina starověkých Egypťanů. Semena údajně vyléčí každou nemoc • Černucha setá je na první pohled nezajímavá rostlinka. Přitom v sobě skrývá zázračnou léčivou sílu. Už prorok Mohamed údajně prohlásil, že její černá semena dokáží vyléčit všechno kromě smrti. Co je na tom pravdy?

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Přepište dějiny! Nagano 98 připomíná výstava Národního muzea • U příležitosti 20. výročí zimních olympijských her v Naganu, které byly pro české sportovce velmi úspěšné, připravilo Národní muzeum speciální výstavu v Národním památníku na Vítkově.

Od olympijských her v Naganu uplynulo 20 let.

Archa Noemova a Světlo a život v Národním muzeu už jen do konce února • Neděle 3. března bude posledním dnem, kdy můžete navštívit dvě přírodovědecké výstavy v Nové budově Národního muzea – Archu Noemovu a Světlo a život. Obě tyto výstavy byly velice úspěšné a oblíbené zejména u rodin s dětmi. Od doby jejich otevření do nich zavítalo dohromady téměř 900 000 návštěvníků.

Archa Noemova.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Praha 2 plánuje vysadit desítky stromů v ulicích i parcích • Městská část Praha 2 chce být o něco zelenější. V polovině května proto chystá dosadbu chybějících stromů v některých ulicích a parcích.

U stanice metra Vltavská vznikla dočasná venkovní galerie • Na Vltavských kaskádách u stanice metra Vltavská vznikl projekt dočasné venkovní galerie. Kolemjdoucím letos nabídne čtyři tematické výstavy.

Unikátní výstava barokních kostýmů začíná v Klementinu • Barokní architekturu můžeme v pražském Klementinu obdivovat denně, ale co se v té době nosilo? Jaké šaty na přelomu 17. a 18. století nejvíce zapůsobily na maškarních plesech, si budete moci prohlédnout v Galerii Klementinum, kde 3. července začíná výstava Alamonde aneb Jak udělat dojem. Na té budou moci návštěvnici obdivovat nejen kostýmy, ale i originální, ručně vyrobené masky a seznámí se se společenskou situací té doby, zjistí jak vypadal tehdejší ideál krásy či jak vznikly názvy různých oděvů. To, že šaty dělají člověka, bylo známo již v době baroka a tehdejší šlechta se tím rozhodně řídila. Věděli také, že krásnou garderobu je třeba doplnit vybraným chováním. Jako základní kniha etikety sloužila kniha „Il Cortegiano“, neboli „Dvořan“, kterou napsal italský spisovatel Baldassare Castiglione. Dílo to bylo velmi ceněné a přeložilo se mnoha jazyků. Knihu naleznete i v Národní knihovně ČR. V ní se mohou čtenáři dočíst, jaké chování společnost vyžadovala a co se naopak považovalo na faux-pas. Kniha „Il Cortegiano“ byla v té době bestsellerem, o čemž svědčí i to, že vznikla o něco pikantnější parodie nazvaná „La Cortegiana“, popisující, jak by se měla chovat kurtizána. Toto dílo určitě ocenili mladíci na prahu dospělosti, kteří jezdili na tzv. Kavalírské cesty, jimiž završovali své vzdělání. Mladí šlechtici tak získávali kontakty, učili se jazyky a zjišťovali, jak fungují cizí dvory. Během cestování často zavítali i do Benátek, které mimo jiné prosluly právě svými kurtizánami. Výstava rovněž prozradí například původy názvů oděvů. Například kravata – její hluboká historie sahá až do období začátku 17. století. Tehdy chorvatští žoldáci loučící se s dívkami dostávaly na důkaz lásky a věrnosti od svých dívek šátky, které si vázali kolem krku. Šátky byly většinou lněné a zdobené. Ve Francii v době třicetileté války vzbudil tento doplněk zájem. Pařížané šátek pojmenovali les Croates – Chorvaté. Postupně se toto slovo upravovalo až do dnešního pojmenování la cravate, což v překladu znamená kravata. Expozice znázorňuje skupinu tanečníků a návštěvník se tak přenese přímo do víru plesového veselí. Kurátorem výstavy je Mg.A. Rostislav Maria Müller, který zároveň výstavou osobně provází. Výklad se bude týkat nejen módy samotné, ale také životního stylu, hygieny a návštěvníkům přiblíží i souvislosti, které přesahují do současnosti. Datum konání výstavy: 3. 7. – 8. 9. 2018 Čas: úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin Místo: Galerie Klementinum, Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 5, Praha 1 Vstupné: dospělí 100 Kč

Zmije na člověka sama od sebe nezaútočí. Přesto je nutná obezřetnost • Již třetí generaci jediného jedovatého hada žijícího na našem území – zmije obecné – odchovává v těchto dnech Zoo Praha. Její chovatelé se v zázemí starají o dvoutýdenní, zhruba dvaceticentimetrová mláďata, která se narodila ve venkovní expozici na Zakázance.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

Patálie racka bělohlavého na Janáčkově nábřeží. Nohy si omylem namočil do montážní pěny • Na návštěvu České republiky zřejmě jen tak nezapomene racek bělohlavý, kterého přijali do péče pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Ke zvířeti v nesnázích na Janáčkově nábřeží je přivolali pracovníci Povodí Vltavy. Návštěvník z pobřeží Černého moře si totiž namočil nohy do montážní pěny, která zaschla a bránila mu v pohybu.

Letošní 100. pacient Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem • Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize.