vzácné rostliny

Podzimní výstava bonsají v Botanické zahradě představí i stoleté exempláře • Bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů z Německa, Polska, Slovenska a České republiky budou k vidění od 2. do 11. října na unikátní výstavě s názvem „Bonsaje v srdci Evropy“.

Botanická zahrada v Troji funguje přesně 50 let. Nyní prochází zásadní modernizací • Botanická zahrada v Praze–Troji letos slaví 50. narozeniny. Půl století existence bude po celý rok 2019 připomínat řadou akcí a oblíbených výstav. Pro návštěvníky se ale chystá i spousta novinek.

Botanická zahrada slaví kulaté narozeniny a pro návštěvníky chystá řadu novinek • Trojská botanická zahrada letos slaví padesáté výročí svého vzniku. Pro své návštěvníky připravuje mnoho novinek. Jednou z nich je i pokračující proměna skleníku Fata Morgana.

Botanická zahrada hl. m. Prahy.

Na náměstí Míru roste vzácný šafrán bělokvětý. Kolemjdoucí nevěří vlastním očím • Poblíž tramvajové zastávky na pražském náměstí Míru vykvetl vzácný šafrán bělokvětý. U kolemjdoucích vzbuzuje velký rozruch. Známé přirovnání „je ho jako šafránu“ v těchto dnech tak úplně neplatí na náměstí Míru. Desítky rozkvetlých rostlinek přitahují pozornost kolemjdoucích a všímají si jich i cestující v tramvajích. Lidé si vzácný úkaz nadšeně fotí a sdílí ho na sociálních sítích. Šafrán bělokvětý v Praze je skutečnou raritou. Běžně se totiž tato rostlina ve městech nevyskytuje. Narazit na ni můžete hlavně na loukách a pastvinách v nadmořské výšce kolem 2000 metrů. [gallery columns="1" size="full" ids="8563"] Na trhání zapomeňte Pro svou vzácnost je šafrán bělokvětý zařazen na seznam ohrožených druhů. Je proto zakázáno ho trhat, sbírat, ničit nebo jinak narušovat jeho vývoj.

Šafrán bělokvětý se ve městech běžně nevyskytuje.

Nepřehlédněte

Gorily z pražské zoo se budou stěhovat do nového domova • Zoo Praha buduje zbrusu nový pavilon a venkovní výběh pro gorily nížinné. Po dokončení to má být dosud největší expozice zahrady.

Botanická zahrada se letos zaměří na jedovaté rostliny • Letošní rok se v Botanické zahradě hl. m. Prahy ponese ve znamení jedovatých rostlin. V rámci Jedovaté sezóny proběhne řada přednášek, výstav a dalších doprovodných akcí.

Praha vybuduje novou záchrannou stanici pro volně žijící živočichy • Stavební povolení pro stavbu nové Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy získaly Lesy hl. města Prahy. Současná stanice již technicky nevyhovuje. Projekt by měl vyjít na 170 miliónů korun.

Nejošklivější zvíře na světě nejspíš brzy vyhyne • Sliznatá ryba s anglickým názvem Blobfish do vínku příliš krásy od přírody nedostala. Svým zjevem připomíná spíš odpudivou mimozemskou příšeru a v jednom internetovém hlasování byla dokonce označena za nejošklivějšího živočicha na planetě. Teď jí ke všemu hrozí vyhynutí.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Nejstarší státní symbol představuje nová výstava Národního muzea • Národní muzeum se připravuje na možné znovuotevření. Pro návštěvníky přichystalo v Historické budově zcela novou výstavu s názvem Lvem mě nazývají. Ta podrobně představuje náš nejstarší státní symbol.

Gigantická dýně je k vidění v pražské Botanické zahradě • Botanickou zahradu v Praze-Troji už po čtrnácté zaplnily stovky dýní. Od 15. do 31. října se tu koná akce s názvem Tajuplný dýňový podzim.

Botanická zahrada vystavuje ojedinělou sbírku kvetoucích pivoněk • Pivoňky jsou od nepaměti považovány za královny květin. Botanická zahrada hl. m. Prahy se pyšní jednou z nejlepších sbírek těchto rostlin v Evropě a kolekce těch dřevitých  je nejrozsáhlejší, jakou je možné v České republice zhlédnout. Milovníci bohatých vonných květů by rozhodně neměli svou návštěvu trojské botanické zahrady odkládat, díky nezvykle teplému počasí jsou dřevité pivoňky už v těchto dnech v plném květu. Komentované provázení jejich sbírkou v doprovodu kurátorky Ivety Bulánkové se koná v sobotu 12. května ve 14 a 16 hodin. Sraz je u pokladny v ulici K Pazderkám. Venkovní expozice jsou otevřené denně od 9 do 20 hodin. Pivoňky jsou symbolem bohatství a hojnosti a hrají významnou roli v asijském umění. I u nás patří k ozdobám zahrad a jejich obliba rok od roku roste. „Sbírka pivoněk patří k našim prioritním sbírkám a zároveň se řadí  mezi deset nejlepších v Evropě. Zhruba 500 druhů  a kultivarů si návštěvníci mohou prohlédnout  na Pivoňkové louce,“ říká Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy. [related-post id="10041"] Letos kvetou dříve Pivoňky jsou vytrvalé byliny či opadavé keře z čeledi pivoňkovitých. Dosud bylo popsáno přibližně 60 druhů pivoněk,  které se v zahradnické praxi dělí na bylinné  a dřevité. „Plané dřevité pivoňky a bylinné pivoňky jsou rozšířené na všech kontinentech severní polokoule, přičemž nejvíce druhů pochází ze Středomoří, Kavkazu a z Číny,“ vysvětluje Iveta Bulánková, kurátorka sbírky pivoněk v Botanické zahradě hl. m. Prahy. „Sbírka pivoněk obvykle vykvétá až okolo poloviny měsíce května. Letos ale díky nezvykle teplému, suchému a větrnému počasí během dubna jsou keře  už nyní v plném květu,“ dodává.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

Pražská zoo má nové vzácné obyvatele z Jižní Ameriky • Do Rákosova pavilónu v Zoo Praha se nastěhoval páreček nových nájemníků. Smaragdově zbarvené kogny jižní chovatelé vypustili do průchozí expozice Jihoandského podhůří, kde je návštěvníci uvidí společně s papoušky patagonskými chilskými, aratingy andskými a dalšími druhy.

Unikátní expozice Laboratoř ticha v Národním zemědělském muzeu prošla rekonstrukcí • Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze rekonstruovalo expozici Laboratoř ticha. Obnova se týkala především výměny ukázky biotopu – dosavadní habrová doubrava byla nahrazena bučinou, nejrozšířenějším typem ekosystému českého lesa. Návštěvníci tak opět mají možnost ponořit se do ticha a přiblížit se přírodě až na její buněčnou úroveň.

Výstava Sluneční králové zůstává i nadále otevřena. Platí ale několik opatření • Mimořádná mezinárodní výstava o době starověkého Egypta Sluneční králové bude za přísných hygienických podmínek i nadále přístupná pro návštěvníky muzea. Dohodl se na tom ministr kultury Lubomír Zaorálek s Hlavní hygieničkou ČR Jarmilou Rážovou. Vstup v omezeném počtu a vyhrazených koridorech, tak bude umožněn návštěvníkům pouze na základě časové rezervace a za podmínky použití respirátoru třídy FFP2 nebo KN95, který každý návštěvník obdrží v ceně vstupenky při vstupu do muzea.

Výstava Sluneční králové

Světový den tučňáků oslaví pražská zoo bohatým programem • Světový den tučňáků oficiálně připadá na 25. dubna, kdy byla Zoo Praha uzavřena kvůli pandemii covid-19. Náhradní oslava se proto uskuteční v sobotu 19. září. Na návštěvníky čeká bohatý program, který přiblíží život tučňáků z celého světa. Kromě řady zajímavých informací o ohrožení a ochraně tučňáků jsou připraveny i hry a soutěže pro děti.

Vzácný banánovník vykvetl v pražské botanické zahradě • V pražské botanické zahrady vykvetl banánovník Musa muluensis. Jedná se o poměrně vzácný druh, roste pouze na velmi malém území národního parku Mulu na ostrově Borneo. Botanická zahrada hl. m. Prahy má tento nešlechtěný, přírodní banánovník ve svých sbírkách od roku 2010, kdy z Bornea zakoupila semena. Až letos ale rostlina poprvé vykvetla.

Mláďata pandy červené jsou už k vidění v pražské zoo • Návštěvníci Zoo Praha nyní mohou zahlédnout dva vzácné přírůstky pandy červené. Čtyřměsíční dvojčata se právě v těchto dnech začínají samostatně pohybovat ve venkovním výběhu poblíž hlavního vchodu do areálu zoo.

Festival piva v Botanické zahradě nabídne zlatavý mok z českých minipivovarů i dobré jídlo • O tom, že pivo a květiny spolu souzní v dokonalé harmonii, se přesvědčíte o víkendu 17. a 18. srpna 2019 v trojské botanické zahradě. Po oba dva dny mezi 9 a 19 hodinou se v Ornamentální zahradě představí malé české pivovary.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

Výstava ukáže sto let staré bonsaje. Odborníci poradí pěstitelům • Ty nejlepší bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů se představí v rámci jedinečné výstavy pod širým nebem v Japonské zahradě. Akce bude probíhat v jižní části venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy od 12. do 20. května 2018 denně od 9:00 do 20:00 hodin. Návštěvníci se dozvědí mnohé o tvarování bonsají, zakoupí odbornou literaturu, nástroje, misky i rostliny. Odvážní si mohou rezervovat večerní provázení expozicí. Japonská zahrada na ploše 0,67 ha byla v Botanické zahradě hl. m. Prahy otevřena pro veřejnost v roce 1997. Vždy v květnu ji zaplní množství květů rozkvetlých pěnišníků a dalších dřevin i drobných květin. „Jak jinak prezentovat dokonalé bonsaje než na pozadí rozkvetlé Japonské zahrady. V letošním roce vystavíme stovku rostlin jak z naší sbírky, tak i od předních pěstitelů z Čech, Moravy a Slovenska,“ zve na výstavu Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy. [related-post id="10054"] K vidění budou i "staříci" Bonsaje mají obvykle budit dojem zmenšeného starého stromu. Nicméně jejich vzhled zdaleka nemusí odpovídat jejich stáří. Proto věk rostliny není při hodnocení bonsají rozhodujícím měřítkem. Na výstavě bude v letošním roce k vidění i několik exponátů pyšnících se úctyhodnou délkou života. „Mezi nejstarší vystavené rostliny se řadí bonsaje pana Valucha z Bonsai musea Isabelia ve Starém Městě u Uherského Hradiště i stromy ze sbírek botanické zahrady, převážně získané v Číně, z nichž některé jsou staré i přes 100 let,“ uvádí Miroslav Horský, kurátor sbírky bonsají Botanické zahrady hl. m. Prahy. Mezi návštěvníky nejvíce obdivované bonsaje patří ty, jež v době výstavy zdobí květy. „Z kvetoucích bonsají stojí za zmínku Bougainvillea glabra, která získala první cenu na celostátní výstavě České bonsajové asociace v Plzni v roce 2011,“ dodává Horský. Po celou dobu trvání výstavy bonsají bude možné si na místě zakoupit bonsaje, misky i odbornou literaturu. Poradenství zájemcům poskytne pan Herynek a pan Valuch v prostoru vedle Japonské zahrady. [related-post id="10206"] Nejen květiny Doprovodný víkendový program potěší milovníky japonské kultury. O víkendech si zábavu v trojské botanické zahradě najde celá rodina. Dospělí i děti mohou vyzkoušet cvičení tchaj-ťi či skládání origami. Chuťové buňky potěší nabídka japonských specialit z restaurace Miyabi. V sobotu 12. května je připravena dílna výroby štětců z bambusu, psaní japonské kaligrafie a vystoupení brněnského Divadla kjógen. Během nedělního odpoledne 13. května proběhne ukázka tradičního čajového obřadu a předvádění vazeb ikebany i tvarování bonsají. Milovníci romantiky jistě ocení podvečerní čtení poezie haiku. V sobotu 19. května se uskuteční ukázka japonského šermu a šurikendžucu a na závěr výstavy v neděli 20. května zazní bubny skupiny Wadaiko yosa-yosa.

Při vstupu do vnitřních expozic zoo bude platit několik pravidel • Rozvolňování opatření proti koronavirové nákaze dnes pokračuje další vlnou. Kromě jiného budou smět opět otevřít vnitřní expozice zoologických zahrad, i když s několika omezeními.