Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze

ZprávyKristián Vích21. června 20212 minuty čtení

Foto: Národní muzeum

U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

Na straně habsburského císaře Ferdinanda II. stála na Bílé hoře 8. 11. 1620 dvě silná vojska – samotné císařské vojsko a dále vojsko Katolické ligy Maxmiliána Bavorského. Výstava 1620. Cesta na Horu prezentuje návštěvníkům unikátní autentický prapor císařské armády, který byl přítomen v bitvě samotné a jde o prapor císařské části spojené armády s habsburským erbem.

Příběh praporu je unikátní i díky tomu, že se stal významným předmětem v kostele P. Marie Vítězné v Římě. Ten byl zasvěcen P. Marii Vítězné právě na počest vítězství na Bílé hoře. Nástropní freska kostela znázorňuje triumf Panny Marie Vítězné v této bitvě a pokoření protestantů v podobě ďáblů. V kostele je také freska Vjezd vítězného katolického vojska z Bílé hory do Prahy.

V sakristii kostela pak visí cyklus čtyř rozměrných obrazů zachycujících bitvu na Bílé hoře ve čtyřech fázích – jde o fiktivní vyobrazení bitvy i Prahy. Dále jsou zde portréty vítězů Maxmiliána Bavorského i císaře Ferdinanda II. a ve vitrínách jsou jako autentické artefakty uloženy právě korouhve poražených i vítězných pluků z bitvy. A právě jeden z praporů habsburského vojska poprvé po 400 letech Národní muzeum vystavuje také v Praze. Ve spolupráci s italskými partnery se jej podařilo restaurovat a uchovat tak pro další staletí.

Výstava přibližuje Bílou horu

Výstava v Národním muzeu zpracovává téma Bílé hory ve dvou rovinách – pohledem na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618–1621 v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války, a pohledem na tzv. druhý život Bílé hory, který se vytváří brzy po samotných událostech, zejména mezi českým nekatolickým exilem, a který žije i dále, zvláště v národním příběhu 19. a 20. století.

Kromě již zmíněného originálního praporu si návštěvníci výstavy prohlédnou také například fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nebo modely děl architektů a výtvarníků, jako jsou Bílek či Sucharda.

Zdroj: Tisková zpráva Národního muzea

Nepřehlédněte

18. 4. 1868: Velký zátah! Strážníci v Praze zatkli desítky žebráků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Otevírání brány Vyšehradská brána bývala doposud, jak známo, o hodinu později otevírána než brány ostatní, což bylo nemilým opožďováním pro lid z té strany do Prahy na trh jdoucí. Vyšehradské policejní komisařství se tudíž obrátilo v té záležitosti k c. k. velitelství pevnostnímu a již jest nářkům odpomoženo; venkovská brána jest nyní k rozkazu zemského gen. velitelstva odevzdána finančním orgánům, až si ji otevírají stejnou dobou s ostatními branami pražskými a vnitřní brána zůstane ve dne v noci otevřena. To jest zavedeno už od 15. dubna. – Pražský denník, 18. 4. 1868 Vystěhovalci Předevčírem večer ubíralo se pět osob z okresu skutečského pocházejících na další cestu do Ameriky. Jak se pozoruje, ubývá letošním rokem již značně oněch bláhovců, kteří přes všechny výstrahy v daleké cizině lepšího živobytí než ve své vlasti dosáhnouti chtěli. Až do nynějška nedosáhl počet do Ameriky letos se vystěhovavších ani třetí díl, co jich loňského roku do té doby bylo odešlo. – Pražský denník, 18. 4. 1868 [related-post id="9496"] Zátah na žebráky Vydatný lov učinili včera dopoledne městští strážníci. Zatknuli totiž na sta žebráků, kteří včerejšího pátku co v privilegovaný den jejich, při žebrání na ulici od strážníků postiženi byli. Žebráci tito byli od strážníků na okresní strážnici dopravováni, odkudž pak v tlupách po 10 až i po 20 osobách na policejní ředitelství dodáni byli, kde tamější místnosti vesměs jimi se přeplnily. Mezi zatknutými nacházelo se nejvíce starců, mrzáků a mladších žen, každá s několika dítkami. – Pražský denník, 18. 4. 1868

15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Odkud přišel Halloween? Původně keltská tradice ovládla celý svět • Blíží se Halloween. V posledních letech se tento anglosaský svátek stále více prosazuje i u nás. Víte ale, proč se vlastně slaví a jaká je jeho historie? Vydejte se s námi to zjistit!

Chcete selfíčko s Mirkem Dušínem? Výstava Rychlých šípů v Lucerně začíná! • Unikátní výstava s názvem Pocta Rychlým šípům se bude konat v Galerii LUCERNA (palác Lucerna, naproti kinu a kavárně) od 22. května do 28. června 2018. Otevřeno bude od pondělí do pátku vždy od 16 do 21 hodin a vstup je zdarma. K vidění bude kolekce zbrusu nových příběhů Rychlých šípů z knihy Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství. Padesát skvělých ilustrátorů a scénáristů z Česka i Slovenska v knize nabízí prostřednictvím svých komiksů různorodý pohled na Rychlé šípy a jejich odkaz v dnešní společnosti. S Rychlými šípy se podíváte do minulosti, ale i budoucnosti, a dozvíte se, jaký osobní vztah k Mirkovi Dušínovi a jeho hochům autoři mají. Na výstavě kromě panelů s novodobými komiksy najdete i několik reprodukcí originálních příběhů poskytnutých Památníkem národního písemnictví a další materiály o slavném klubu a jeho historii. Součástí výstavy bude i Šípomat, kde si budete moci koupit placky s legendárními hláškami z původních Foglarových příběhů. A kdo by chtěl selfíčko s Mirkem Dušínem, ve fotokoutku budemít možnost vyfotit se klidně s celou pětkou. [related-post id="9079"] Z výstavy rozhodně neodejdete s prázdnou. Na baru u obsluhy bude příležitost zakoupit si zmíněnou knihu s novými příběhy, luxusní mapu Stínadel a originální ručně vázaný zápisník z papírů, které se zachovaly u Jestřába v bytě. Nákupem všech těchto předmětů přispějete Skautské nadaci Jaroslava Foglara. Jejím prostřednictvím poputují peníze na aktivity související s Rokem Rychlých šípů, nebo aktivním skautům na údržbu a rozvoj skautských kluboven. S realizací výstavy pomohla společnost Svět knihy, s.r.o. V rámci její kampaně na podporu četby knih Rosteme s knihou bude výstava v následných měsících putovat po knihovnách a dalších místech v celé České republice. [related-post id="10410"] Rok Rychlých šípů První díl komiksu Rychlé šípy byl otištěn 17. prosince 1938 v časopisu Mladý hlasatel. Autorem příběhů byl spisovatel Jaroslav Foglar, ilustrátorem Jan Fischer. Skautská nadace Jaroslava Foglara připravuje k tomuto výročí od jara 2018 do jara 2019 množství dalších akcí, které spojila pod názvem Rok Rychlých šípů.

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat • Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.

23. 9. 1889: Splašený kůň v Jindřišské ulici a výtržník v noční kavárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 5. 1868: Celá Praha se chystá na velkolepou slavnost • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnostK slavnosti položení základního kamene k národnímu divadlu dějí se již přípravné práce v oněch ulicích, kudy se průvod ubírati bude. Na Josefském a svatováclavském náměstí, ve třídě Ferdinandově a na staveništi národního divadla budují se tribuny pro diváky. U vchodu do Kolovratské třídy jsou po obou stranách postaveny dvě pyramidy. Blíže spořitelny zbuduje se slavnostní brána. Včera dojelo sem do Prahy několik venkovských povozů s chvojí, by jí se ozdobily v ulicích postavené brány a tribuny. Okna v oněch domech, okolo nichž průvod se ubírati bude, jsou již z velké části zakoupena a některé z nich se dosti vysoko prodávají, což platí zvláště o oněch, jež se blíže staveniště národního divadla nalezají. – Pražský denník, 8. 5. 1868 KandelábryPlynové kandelábry na pražských náměstích stojící budou znovu a sice bronzovou barvou natřeny. Na zkoušku jsou prozatím kandelábry tyto na Štěpánském náměstí před chrámem sv. Mikuláše na Malé straně a na malém staroměstském náměstí barvou touto natřeny. Obarvením tímto, jež vkusněji nad předešlé se vyjímá, přispěje se značně k ozdobení velkolepých těchto kandelábrů. Jak se doslýchá, mají kandelábry již o slavnosti sv. Jana na všech místech rozsvíceny býti. Zbývá dosud ještě jen na ovocném trhu a na senovážném náměstí kandelábry postaviti. Na prvějším místě jest již potřebné lešení kol podstavce postaveno. U kendelábru mezi hybernáckou ulicí a prašnou věží byly kol podstavce čtyři nárožní kameny v těchto dnech zasazeny, by se podstavci jízdou neuškodilo. – Pražský denník, 8. 5. 1868 [related-post id="9937"] Uprchlík ze žaláře chycenKoncem října 1867 uprchl z pražské zemské trestnice jeden na sedm roků těžkého žaláře odsouzený trestanec a nemohl být nikterak vypátrán; trestanec tento z Kuří Vody rodilý byl ve společnosti jistého lupiče z Ruppersdorf od četnictva libereckého v úterý v Šimonovicích u Liberce v jedné stodole zatčen a k soudu libereckému odevzdán. Oba měli několik nabitých pistolí a zlodějská nářadí. – Pražský denník, 8. 5. 1868 Vražda na LetnéC. k. úřadové neustávají v neunavném pátrání, kdo by byl mladík, jehož mrtvola v masopustě byla pod belvederskou restaurací nalezena a kdo její vrah. Nyní zdá se, ze pátrání to povede přece k cíli, neboť podle všeho byl zavražděný nejspíš syn jedné hospodyně z blízka od Klatov. – Pražský denník, 8. 5. 1868

23. 5. 1889: Případ týraného chlapce, pohřešovaný obuvník a nešťastný pád ze žebříku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 4. 1868: Hledala štěstí v Praze, ale bída ji dohnala k sebevraždě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nebezpečná mýlka Manželka vyrábitele inkoustu v domě č. 689-I. v Králodvorské ulici bydlící, chtěla předevčírem večer rodině své připraviti punš. Sáhla do skříně, kdež vedle sebe stály dvě láhve stejné barvy i velkosti a podoby. Majíc ji za láhev s punčovinou okusila a požila něco z jedné, sklesla však jak zadušena k zemi. Vzalať místo pravé láhve nádobku s vodou čpavou (salmiakem). Že dostalo se ubohé brzké pomoci lékařské, bezpochyby zdráva vyvázne z nehody. – Národní listy, 20. 4. 1868 Pokus sebevraždy 0 samovraždu pokusila se včera po půlnoci neznámá ženština. Stála již na zábradlí můstku žofínského, kdy v pravý čas za šaty zachycena a s nemalou obtíží, jelikož tělo již přes zábradlí kleslo, na můstek vytažena. Vyznala se, že přišla z venkova do Prahy výživy poctivé si hledat a když té nenašla, že nejkrutší bída donutila ji k činu tomu; zachranitel a přítomní z ustrnutí ji obdarovali a propustili. – Národní listy, 20. 4. 1868 [related-post id="9545"] Divadelní staveniště Na staveništi pro velké národní divadlo jeví se nyní velmi čilý život. Přibližuje se kvapem doba slavnostní k položení základního kamene. Dělnický personál byl tam v poslední době značně rozmnožen a jest s velké části zaměstnán pumpováním vody, která v hloubce čtyř sáhů ve vykopané půdě se ještě objevuje. K základům v průčelí klade se ještě stavba betonová. Po celý den přihlížejí četní zástupové diváků na počáteční práci velkolepé budovy. –Pražský denník, 20. 4. 1868 Nehoda na řece Nehoda zastíhla předevčírem dopoledne několik plavců na Vltavě blíže Libně. Mocným proudem rozvodněné řeky stržena byla totiž loď v jezích ke břehu a značně utrpěla. Jeden z plavců násilným otřesením lodě těžce se při pádu v obličeji poranil. –Pražský denník, 20. 4. 1868

30. 6. 1890: Stařena ve strouze, opozděný rychlovlak a hon na pytláky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum zavádí novinku. Za jedno vstupné můžete navštívit až devět objektů • Národní muzeum připravilo příjemný dárek pro všechny své návštěvníky. Každý, kdo si koupí vstupenku do Historické budovy na Václavském náměstí, získá zároveň i pětidenní denní volnou vstupenku do dalších osmi pražských objektů Národního muzea.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

12. 5. 1868: Pohřbu zavražděné dívky se zúčastnily davy Pražanů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Problémy vystěhovalce Vystěhovalců do Ameriky se ubíralo sobotu z okolí budějovického pět rodin a v neděli tři rodiny z Kaplice. Jeden z těchto vystěhovalců byl proti své vůli od zdejší policie zadržen, právě když již dalekou svou pouť do nové vlasti nastoupiti chtěl. K nemalé mrzutosti své musel totiž truhlice a jiné zavazadla z vagonu, kde již složeny byly, vyhledati a vynesti. Příčina tohoto zdržení byla ta, že onen vystěhovalec ve své otčině ručil za jistého dlužníka, a když tento nemohl věřitelům zaplatiti, obrátili se tito telegrafickou cestou na zdejší policii, by ručitele zadržela, až by se s nimi vypořádal. – Pražský denník 12. 5. 1868 Pohřeb mladé dívky Pohřeb zavražděné Barbory Ullrichové odbýván byl v pátek odpoledne ze všeobecné nemocnice za velkého účastenství lidu, který mrtvolu nešťastné dívky na poslední cestě provázel. Zároveň podotýkáme, že zavražděná pocházela z Prahy a nikoli z Opavy v Slezsku, jak v první zprávě mylně udáno bylo. Rovněž nepodstatná je domněnka, že by Barbora Ullrichová byla zavdávala chováním svým příčinu k nevalné pověsti jmena svého, naopak líčí se od sousedstva i příbuzenstva v nejlepším světlě a zejmena chtěla prý sama zrušiti poměr k důstojníkovi Terleckému, následkem čehož tento strašným spůsobem se jí pomstil. – Pražský denník 12. 5. 1868 [related-post id="10013"] Sebevražda V neděli v pozdější hodinu odpolední skočil v Podskalí jistý desátník od pěšího pluku vévody nasovského do vody a byl nedlouho na to vytažen již co mrtvola. Mrtvého odnesli do umrlčí komory u voj. nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník 12. 5. 1868

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.

Zajímá vás historie? Kryt Folimanka bude tuto sobotu znovu otevřen • Již tuto sobotu 13. dubna 2019 se pro zájemce z řad veřejnosti opět otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si budete moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

18. 10. 1889: Tajemný dům na Maltézském náměstí a zranění Pražané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 1. 1868: Strašlivý mord na Letné. Někdo zastřelil mladého chlapce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

27. 5. 1889: Zabavený nemocný kůň, zaplavená ulice a neštěstí v blázinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.