Tuberkulóza v Česku stále není vymýcena. Počty nakažených jsou vysoké

Vykašlávání krve, pocení, slabost, teplota, bolesti na hrudníku – to jsou některé z typických příznaků tuberkulózy, nemoci, kterou se nedaří i přes veškerou snahu zcela vymýtit. Čerstvá data Registru tuberkulózy říkají, že v České republice trpí touto nemocí 259 mužů a 121 žen. Loni na tuberkulózu v Česku zemřelo 18 lidí, což je o 7 méně než v roce 2017. Brzy uplyne 137 let, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, který nemoc způsobuje. Tento den (24. 3.) si lékaři po celém světě připomínají jako Světový den boje proti tuberkulóze.

Nejvíce lidí s tuberkulózou je tradičně v Praze – přesně 84. A hlavní město také překračuje celorepublikový průměr počtu nemocných cizinců. Zatímco v republice je to 33 %, v Praze činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo ČR téměř 43 %.

Středočeský kraj a Kraj Vysočina jsou jediné dva kraje České republiky, kde meziročně vzrostl počet lidí s touto nemocí. Zatímco v roce 2017 lékaři ve Středočeském kraji našli tuberkulózu u 49 osob, loni už to bylo 51.

„Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Nesmíme však usnout na vavřínech. Za relativně nízkými počty nemocných je tvrdá práce českých pneumologů při včasném záchytu, rychlém nasazení léčby a řadě protiepidemických opatření,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou. Pneumologové například upozorňují na rizika spojená s transplantací orgánů či biologickou léčbou. Právě nasazení takové léčby, jež pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, rakovinou, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou, může probudit dosud spící latentní tuberkulózní infekci.

„Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu „dřímou“ v jejich těle. Ve chvíli, kdy dostanou biologické léky na jiné onemocnění, mohou tyto léky narušit ochrannou bariéru v jejich těle a bacil se vzbudí. Nedokáží pak čelit vzniku tuberkulózy, jež pro ně může být smrtelná. Riziko nákazy tuberkulózou je v těchto případech pětadvacetkrát vyšší než u zdravé populace,“ vysvětluje prof. Vašáková.

Plicní lékaři tak doporučují provést u všech, které čeká léčba biologickými léky, tuberkulinový kožní test, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitější krevní test – tzv. IGRA test. Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, čelí dokonce až o 70 % vyššímu riziku nákazy tuberkulózou.

[related-post id=“16652″]

Nákaza přichází ze zahraniční

Nebezpečí nákazy tuberkulózou s sebou přináší také nedostatečné zdravotní kontroly tzv. agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací. Najímají je agentury, které je přidělují na základě poptávky do firem v Česku.

„Měly by garantovat jejich dobrý zdravotní stav. Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily. Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání. Jejich stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětluje MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Jenom na Plzeňsku je podle něj kolem 10 % agenturních pracovníků.

„Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ doplňuje MUDr. Šonka.

Aktuální čísla z Registru tuberkulózy ukazují, že v Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy u osob narozených mimo Českou republiku 52 %, což dalece převyšuje celorepublikový průměr. Nemoc lékaři nejčastěji objeví u Ukrajinců, Slováků, Rumunů či Vietnamců.

„Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři, kteří zde pracují např. v montovnách,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Průměrný věk nemocných je 50 let, přičemž nemocní cizinci jsou v průměru asi o 15 let mladší ve srovnání s nemocnými Čechy.

[related-post id=“17029″]

Preventivní opatření

Počet nemocných dětí se drží již druhým rokem na 6 případech. Aby se pneumologům dařilo lépe odhalovat rizikové skupiny dětí, uspořádali loni vzdělávací cykly pro dětské praktické lékaře. Doporučili jim, aby s rodiči novorozeného dítěte vyplnili dotazník.

„Jeho účelem je odhalit, zda se dítě nepohybuje v prostředí, kde by se mohlo nakazit, a pokud ano, navrhnout očkování proti tuberkulóze,“ říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová.

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický déletrvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.