Nemocnice Na Františku přejde pod správu pražského magistrátu

ZprávyPražskýDEN.cz29. března 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Hlavní město převezme od MČ Prahy 1 provoz Nemocnice Na Františku. Radnici městské části zůstane budova a pozemek. Podle starosty Prahy 1 Pavla Čižinského změna zřizovatele umožní rozvoj zdravotní péče v Praze. Dohoda navazuje na rozhodnutí pražských zastupitelů z ledna 2018.

„Je to krok směrem k poskytování zdravotních služeb Pražanům ve špičkové kvalitě. Hlavní město musí začít s podstatně aktivnější politikou v oblasti zdravotnictví, než tomu bylo doposud. Nemocnice Na Františku, jediná budoucí městská nemocnice podobného rozsahu, by se v budoucnu mohla stát základním kamenem stabilního systému zdravotní péče v Praze,“ uvedla pražská radní pro zdravotnictví Milena Johnová.

Podle Mileny Johnové se Praha dále nemůže spoléhat jen na fakultní nemocnice a začíná koordinovat spolupráci všech svých zdravotnických zařízení, k nimž patří Městská poliklinika Praha, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Městská nemocnice následné péče, Olivova dětská léčebna a Centrum léčebné rehabilitace. Praha má také zájem spolupracovat s městskými částmi a jejich zdravotnickými zařízeními.

„Poslední roky nemocnice spíš přežívala a vloni se ji dokonce pokusila předchozí politická reprezentace podvodně zprivatizovat. My jsme od začátku našeho nástupu na radnici začali jednat o její záchraně, efektivním řízení a o rozvoji péče, kterou poskytuje Pražanům. Nemocnice má celopražský význam a je tak logické, aby ji řídilo samo město a ne jen městská část, “ vysvětlil starosta Prahy 1 Pavel Čižinský.

Významná pražská nemocnice

Služby Nemocnice Na Františku využívají tradičně obyvatelé všech městských částí a také turisté. Kromě běžného spektra úkonů poskytuje nemocnice například výbornou ortopedickou péči, ve které má jednu z nejkratších čekacích lhůt v Praze na operace kyčelních a kolenních kloubů. Vyniká také v tzv. jednodenní péči při operacích, po nichž pacient může jít ještě stejný den domů, například v léčbě známého „počítačového onemocnění“, tzv. karpálního tunelu. Nemocnice Na Františku disponuje kvalitní plasticko-estetickou chirurgií a léčbou rakoviny prsu. V plánu je i zřízení lůžkové rehabilitace pro pacienty po ortopedických operacích. O dalším rozvoji služeb nyní povede Praha koncepční jednání.

V rámci budoucího rozvoje nemocnice se počítá také s úpravou pracovních podmínek pro zaměstnance.

„Naváži na novou tradici společného setkávání s vedením a zaměstnanci našich příspěvkových organizací. Společně identifikujeme klíčové oblasti zlepšení pracovních podmínek a budeme jednat i o možnostech rozvoje nemocnice,“ dodala Milena Johnová.

V dohledné době by měly začít praktické přípravy k převodu nemocnice hlavnímu městu, příprava smluv a dalšího postupu.

„Tato zásadní dohoda mezi Prahou 1 a magistrátem je důkazem toho, že se dokážeme dohodnout ve prospěch Pražanů. Doba, kdy si Praha 1 a magistrát dělaly naschvály, už skončila. Důležitý je společný cíl – a my nyní postupujeme koordinovaně k nejlepšímu možnému dlouhodobému rozvoji lékařské a sociální péče v Praze,” komentuje rozhodný krok Pavel Čižinský.

Nemocnice Na Františku je jedním z nejstarších zdravotnických zařízení v zemi. Péči nemocným poskytuje nepřetržitě už od 14. století. V současnosti je zároveň jedinou nemocnicí, kterou v Praze provozuje městská část. Pro akutní případy má přibližně 120 lůžek, dalších 60 je vyhrazeno pro dlouhodobě nemocné.

Nepřehlédněte

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Motolská nemocnice modernizovala intenzivní péči pro novorozence • Celkem 7 špičkově vybavených pokojů bude ve FN Motol od tohoto týdne využívat tým specialistů ošetřující nejmenší pacienty, kteří vyžadují intenzivní zdravotní péči. Maximální kapacita oddělení je 20 lůžek. Naprosto unikátní v tuzemských poměrech jsou 2 boxy určené pro individualizovanou péči o extrémně nezralé novorozence. Ty umožňují spolu s miminkem hospitalizovat i jeho maminku nebo další rodinné příslušníky. A to přesto, že se jedná o superspecializované pracoviště, tzv. jednotku intenzivní a resuscitační péče.

Přibývá dětí s cukrovkou. Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil • Stále více dětí onemocní diabetem 1. typu, jehož léčba je možná za pomocí inzulínu. Jen ve FN Motol byla od začátku roku cukrovka zjištěna u 30 pacientů. Příčiny tohoto trendu, se kterým se potýká i mnoho dalších zemí v Evropě, se dosud nepodařilo uspokojivě objasnit. Podle jedné z možných hypotéz (tzv. hygienická hypotéza) se tak děje z toho důvodu, že v kojeneckém a batolecím věku se dítě nedostává do styku s běžnými patogeny, které se přirozeně vyskytují v jeho okolí. V současné době existují nepřímé důkazy, že pokud se imunitní systém v raném věku nesetkává s běžnými infekty, může selhat ve své hlavní roli rozpoznávání mezi vlastním a cizím a způsobit následně některé z autoimunitních onemocnění, jako je například diabetes 1. typu. „Čistota za každou cenu a neúměrný strach, aby se dítě něčím nenakazilo, pak pro něj mohou mít zcela opačný efekt,“ říká prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Diabetes neboli cukrovka v současné době postihuje přibližně každé pětisté české dítě. Nejčastějším typem je diabetes 1. typu, což je autoimunitní, na obezitě nezávislé onemocnění, které vyžaduje celoživotní léčbu inzulínem. To, že se cukrovka objevuje již v raném věku, představuje pro malého pacienta do budoucna opravdu závažný problém. Přibývá totiž těch, kteří prožijí prakticky celý život s diabetem, neobejdou se bez pravidelné aplikace inzulínu a je u nich větší pravděpodobnost pozdních komplikací, z nichž nejobávanější je postižení ledvin, očí a nervů. [related-post id="11244"] Zamezit rozvoji těchto závažných komplikací lze prostřednictvím dlouhodobého udržování hladiny krevního cukru v takové výši, aby co nejpřesněji kopírovala hodnoty zdravého člověka. To je však v praxi extrémně složité, protože diabetes 1. typu je u dětí velmi labilní. „Dochází k tomu, že krevní cukr často kolísá bez zjevných příčin a rodiče dětí musí reagovat na okamžitou situaci přidáním dávky inzulínu v případě vzestupu, nebo naopak dodáním rychlých cukrů při rychlém poklesu glykémie. Proto byli někteří rodiče nuceni měřit svým dětem krevní cukr glukometrem i 15x denně, což pro celou rodinu představovalo významnou zátěž organizační i psychickou,“ říká profesor Šumník. Tuto situaci se lékařům daří postupně účinně zlepšovat. Díky technologickému pokroku i částečné úhradě zdravotních pojišťoven se stále více v léčbě diabetu 1. typu uplatňují tzv. kontinuální monitory glykémie. Jde o malé přístroje, které měří koncentraci glukózy v těle pomocí senzoru zavedeného podkožně, a které pravidelně informují své nositele o aktuálních hodnotách. Údaje je možné přenést přes mobilní telefon k rodičům, kteří jsou informováni o aktuálním vývoji a mohou v případě potřeby včas zasáhnout. Systém má v sobě také zabudované alarmy, které dítě s diabetem upozorní, že se jeho krevní cukr dostává mimo doporučené rozmezí. Pokud je senzor navíc spojen s inzulínovou pumpou, může do určité míry automaticky ovládat dávkování inzulínu. [related-post id="11202"] Přesná klíčová data o léčbě českých diabetických dětí poskytuje národní registr dětského diabetu ČENDA, který byl spuštěn v roce 2013. Z jeho dat vyplývá, že za posledních 5 let se zlepšila kontrola diabetu u dětí natolik, že riziko vzniku pozdních komplikací pokleslo o více než 30 %. Klíčové parametry získané z registru ČENDA ukazují vynikající kvalitu péče a kontrolu diabetu zcela srovnatelnou s nejlepšími světovými centry. Nikoli náhodou bylo absolutně nejlepšího výsledku dosaženo v roce 2017, kdy se do praxe začaly zavádět kontinuální monitory glykémie. Na základě analýz je tak nezpochybnitelné, že tato nová technologie má na zlepšujícím se trendu významný podíl. Přestože zkušenost s touto technologií mělo dosud pouze 40 % českých dětí s diabetem 1. typu, z nichž přibližně 15 % ji využívá trvale, zlepšení u nich bylo zcela zásadní, skokové. To ukazuje na velký potenciál této metody při dalším zlepšování prognózy dětí s diabetem 1. typu.

Ministr odvolal ředitelku Bulovky Vrbovskou kvůli pochybným finančním operacím • Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO) dnes odvolal ředitelku Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou. Řízením nemocnice byl dočasně pověřen její statutární zástupce František Novák. V nejbližší době bude vyhlášeno řádné výběrové řízení na pozici nového ředitele.

Odvolaná ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská.

Praha schválila vlastní strategii očkování proti koronaviru • Pražští radní dnes schválili vlastní očkovací strategii. Ta má pomoci aplikovat celostátní metodiku na specifickou situaci v Praze, ale také umožnit hlavnímu městu lépe zvládat nejistoty a změny, které kolem očkování panují.

Dialýza ve Střešovicích pomáhá pacientům již od roku 1972 • Střešovické dialyzační středisko slaví v letošním roce desáté výročí pod hlavičkou celosvětové sítě středisek Fresenius NephroCare. Navštěvuje jej pravidelně více než 30 pacientů a každý měsíc zde provedou až 400 hemodialyzačních výkonů. Pacienti s onemocněním a selháním ledvin se zde léčí již od roku 1972, kdy zde byla provedena první dialýza a jelikož bylo středisko součástí vojenské nemocnice, velmi brzy byla vyzkoušena i první polní dialýza a dialýza provedená v dopravním prostředku. Dialyzační středisko naleznete v pavilonu A8 Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6 a nejprve bylo součástí III. Interního oddělení ÚVN, později pak Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN. V roce 2008 bylo pracoviště převzato stávajícím provozovatelem, společností Fresenius Medical Care, a zařadilo se tak do mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare. Středisko disponuje celkovou kapacitou 10 lůžek a je vybaveno nejmodernějšími dialyzačními monitory, které umožňují pokročilou a bezpečnou léčbu tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci). Na středisku se provádí očišťování krve jak pacientům chronicky dialýzovaným, tak i akutním pacientům hospitalizovaným v ÚVN. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Pacienti mají také k dispozici klinickou psycholožku, sociální pracovnici a nutriční specialistky.

Počet nakažených virózou a chřipkou v Praze roste, o epidemii ale ještě nejde • V Praze postupně narůstá počet nemocných akutními respiračními infekcemi (ARI). Nemocnost se zvyšovala i v průběhu druhého kalendářního týdne roku 2018, tj. v období od 8. do 14. ledna. Tento vývoj však byl Hygienickou stanicí hlavního města Prahy očekáván.

Na rozdíl od běžné virózy vás u chřipky zaskočí její rychlý nástup.

Ambulantní lékaři v Praze údajně nedodržují ordinační dobu • V hlavním městě se stále častěji vyskytují problémy s dodržováním ordinační doby lékařů v ambulantní sféře. Proto bylo dohodnuto, že v období kolem velikonočních svátků udělá Všeobecná zdravotní pojišťovna vše pro zajištění maximalizace dostupnosti ambulantních služeb ve svých smluvních zařízeních. Ty budou zajišťovat akutní ambulantní služby v době řádné ordinační doby. Lékaři, kteří budou chtít čerpat v tomto období dovolenou, budou pacienty informovat, na kterou blízkou ambulantní ordinaci se mohou obrátit, a nebudou odkazovat pacienty do nejbližších nemocnic. „Spolu s VZP předpokládáme, že tato opatření zlepší situaci v dodržování ordinačních hodin ambulantních lékařů na území hlavního města, přispějí ke zlepšení provozních podmínek pražských lůžkových zařízení a povedou k větší spokojenosti pražských občanů ve vztahu k dostupnosti zdravotní péče,” uvedl předkladatel návrhu, radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví a bydlení Radek Lacko. [related-post id="7583"] K nedodržování ordinančních hodin dochází častěji v období kolem svátků a v pátečních odpoledních hodinách, kdy ambulantní lékaři nejsou v ordinacích a pouze informují pacienty o možnosti využít lékařské pohotovostní služby nebo je nasměrují do nejbližší nemocnice, aniž by nemocnici předem informovali. [related-post id="4255"] V lůžkových zařízeních se pak kvůli tomu hromadí pacienti s banálními zdravotními problémy, musejí na ošetření neúměrně dlouho čekat a zdravotníci v lůžkových zařízeních jsou neadekvátně zatěžováni ošetřováním pacientů, kteří by správně měli být ošetřeni v ambulancích.

Tchaj-wan daroval Česku 25 ventilátorů. Sloužit budou v pražských nemocnicích • Česko obdrželo od Tchaj-wanu darem celkem pětadvacet plicních ventilátorů. Devět z nich je určeno výhradně pražským nemocnicím. Další tři poputují do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a dále vždy po třech kusech do FN Motol a Nemocnice Na Bulovce.

Nemocnice Na Homolce si připisuje světové prvenství v počtu operací provedených gama nožem • Lékaři z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie pražské Nemocnice Na Homolce provedli již dvacet tisíc zákroků gama nožem. Toto číslo nikde jinde na světě žádný tým lékařů pracujících jen s jedním gama nožem zatím nepřekonal. Český gama nůž je tak jednoznačně nejvytíženějším zařízením svého druhu v globálním měřítku.

Leksellův gama nůž.

Noční můra na operačním sále. Co zažívá člověk, který se probudí uprostřed operace • Procitnutí z narkózy během operačního zákroku děsí nejednoho pacienta. Šance, že se něco takového stane právě vám, přitom není vůbec malá. Ve Velké Británii před několika lety proběhla rozsáhlá studie, která zjišťovala, kolik lidí se předčasně probere z narkózy přímo na operačním sále. Odborníci zkoumali záznamy ze tří milionů operací. A výsledek byl děsivý. Tato hrůzostrašná situace nastane v přibližně v jednom z devatenácti tisíc případů. Naprostá většina lidí se naštěstí probere buď chvíli po usnutí, kdy ještě operace ani pořádně nezačala, nebo v jejím úplném závěru. Ti, kteří ale procitli uprostřed operačního výkonu, popisují své zážitky jako neskutečné peklo. Mozek je zcela při vědomí, ale zbytek těla je paralyzován narkotiky, takže není možné se pohnout nebo křičet. Pacienti cítí buď neskutečnou bolest v operované oblasti, nebo velmi nepříjemný pocit tlaku. Člověk se prý připadá, jako by byl pohřbený ve vlastním těle. U někoho může taková zkušenost zanechat nejrůznější traumatické následky na celý život. Nepředstavitelná muka Asi nejznámější je případ Američanky Carol Weihrer, která před lety podstupovala operaci vynětí oka. Hrůzostrašný zážitek popsala ve své knize Oběti anestezie: „Na vytáhnutí oka z důlku je potřeba velká síla. Cítila jsem opravdu velmi silný a nepříjemný tah. Byl to nejotřesnější zážitek mého života, je to tak hrozné jako znásilnění nebo únos, při kterém nemůžete dělat vůbec nic. Ani utéct, ani křičet.“ Příčinou náhlého probuzení z narkózy nejčastěji bývá buď špatná kombinace léků, nebo fakt, že tělo reaguje na uspávací látky odlišně, než je tomu u většiny ostatních lidí. V dnešní době se již podobným případům dá předejít. Některé nemocnice jsou vybaveny přístrojem, který monitoruje mozkovou aktivitu během operace. Všude jinde navíc lékaři během operace hlídají činnost srdce, hladinu oxidu uhličitého i další aspekty, které signalizují probouzení pacienta. Některé léky však stresové odezvy těla potlačují, a tak se čas od času někdo bohužel skutečně probudí.

Praha vyzkouší telemedicínu. Lékaři budou monitorovat životní funkce pacientů na dálku • Přivolání pomoci skrze SOS tlačítko, dálkový monitoring tělesných funkcí a zejména nastavení komunikace mezi pacienty, dispečinkem a lékaři. To umožní nový systém komplexní komunitní podpory asistovaného života eHealth, který bude Praha rok testovat na skupině vybraných klientů. Projekt zajišťuje pro hlavní město Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague, která zavádí technologické inovace do metropole. „Vidíme pozitivní výsledky komerčních služeb na trhu s tísňovou péčí, které využívají možnosti pokročilých technologií, jež dokážou zachraňovat životy v krizových situacích, kdy je senior doma sám. Nicméně tyto služby jsou stále v začátcích a mají jen stovky či jednotky tisíců klientů, přičemž Praha má rychle stárnoucí obyvatelstvo. Naším projektem chceme zkusit propojit existující poskytovatele s možnostmi integrovaného záchranného systému, umožnit jim využít maximální technické možnosti tísňové péče pro zlepšení jejich služeb a spolu s lékaři a univerzitami dát městu metodické podklady pro rozhodnutí, jakou roli by mohlo město v tomto systému hrát tak, aby Pražané v budoucnu mohli využít služby vzdálené péče s garancí města,“ uvedla primátorka hlavního města Prahy Adriana Krnáčová. Jak to funguje? SOS tlačítko umožní klientům v krizové situaci, aby si v případě nutnosti přivolali díky propojení na dispečink tísňové péče pomoc. Projekt počítá také s využitím technologie telemedicíny, díky které budou vzdáleně monitorovány životní funkce klientů. Bude možné monitorovat například hladinu cukru v krvi, tlak a další tělesné funkce. „Kromě samotných seniorů a osob se zdravotními problémy bude projekt užitečný i pro další cílové skupiny. Rodinní příslušníci se nebudou muset strachovat, protože budou vědět, že jejich příbuzný je pod neustálým dohledem. Například když dlouho nikdo SOS tlačítko nepřemístí, bude dispečink kontrolovat, zda je pacient v pořádku. Další důležitou skupinou zapojenou do projektu jsou doktoři, kteří díky tomuto systému budou mít k dispozici nové informace o stavu pacienta,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel divize Smart Prague Operátora ICT. [related-post id="9081"] Projekt poběží ve dvou fázích Nejprve bude nutné za konzultace s lékaři vybrat více než sto vhodných klientů, dále bude navázána spolupráce s dvěma dispečinky agentur tísňové péče a vybuduje se integrační platforma, kde se budou data o pacientech analyzovat a sdílet s nemocnicemi. Od září 2018 pak bude projekt spuštěn v pilotním režimu pro vybranou skupinu klientů. Po roce dojde k jeho vyhodnocení. Na projektu spolupracuje řada odborníků. Technické řešení informační platformy bylo konzultováno s experty z UCEEB Českého vysokého učení technického, na studii proveditelnosti spolupracovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Se samotným nastavením celého systému radí lékaři. Spolupracuje také Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, který sdílí zkušenosti z projektu Triangulum, na nějž projekt eHealth navazuje. V rámci pilotního projektu vznikne také expertní skupina, ve které zasednou všechny zainteresované strany, aby vyhodnotily fungování projektu.

Jean Reno poslal povzbudivá slova českým zdravotníkům • Slavný francouzský herec Jean Reno zaslal prostřednictvím sociálních sítí pozdrav všem zaměstnancům i pacientům pražské Nemocnice Na Homolce. Video zveřejnila nemocnice v pondělí a okamžitě se stalo hitem. Hvězda francouzského filmu v něm dodává odvahu zdravotníkům a pacientům.

Za problémy s dýcháním může i stres. Odhalte příznaky dřív, než bude pozdě • Poruchy dýchacího ústrojí mohou mít nejrůznější příčiny. Mezi nejčastější a někdy podmíněné určitou genetickou predispozicí patří poruchy z vystavení se velkému množství prachu, alergenů a konzumace některých potravin, nápojů nebo léčiv. Příliš se ale nemluví o tom, že za těmito obtížemi může stát také stres. Opakované vystavování vypjatým situacím například v zaměstnání může vyústit dokonce ve vážné dýchací problémy.

Stres může zabíjet.

V Česku se narodilo první dítě z transplantované dělohy • Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.

V Motole provedli mimořádně náročnou transplantaci plic • Nejsložitější transplantace plic proběhla ve Fakultní nemocnici v Motole vloni v červnu. Tehdy se pro šestatřicetiletou pacientku, která byla už více než 6 měsíců hospitalizovaná ve VFN kvůli těžké plicní hypertenzi, objevily vhodné dárcovské plíce.

Češi zaplatí za léky průměrně 2,5 tisíce korun ročně • Výdaje na zdravotní péči v roce 2017 dosáhly v České republice 387,4 miliardy korun. Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 7,1 %, tedy o 25,8 miliard korun. Jen za léky bylo vydáno 82,9 miliard korun, 21,4 % veškerých výdajů na zdravotní péči. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Duchennovu svalovou dystrofii je důležité podchytit včas. Lékařskou péči pomáhají zlepšit databáze pacientů • Postupné ochabování svalů, upoutání na vozík a problémy s dýcháním, které nakonec vedou k úmrtí. Takové jsou projevy spinální svalové atrofie, o které se řada lidí poprvé doslechla v souvislosti se sbírkami pro Olivera, Maxe a Adama. Existují ovšem i další neméně závažná neuromuskulární onemocnění, jako jsou například Duchennova či Beckerova svalová dystrofie. Zkvalitnit, ale i posunout kupředu léčbu podobně nemocných pacientů mají pomoci neuromuskulární registry. Díky nim získají nemocnice podněty pro zkvalitnění péče.

Lékaři v Motole poprvé využili 3D mikroskop při operaci vestibulárního schwannonu • Sedmdesátiletou pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannonu, pro niž lékaři poprvé v České republice využili digitální mikroskop s trojrozměrným zobrazením.

Nemocné ledviny má každý desátý. Poznat příznaky bývá obtížné • Ledviny jsou mimořádně důležitý orgán. Jejich význam připomíná i každoroční Světový den ledvin, který se letos konal 11. března. Kampaň upozorňuje na alarmující skutečnost – přibližně 10 až 15 procent populace trpí nějakou formou onemocnění ledvin.