V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých

Pražské zajímavostiKristián Vích • 8. listopadu 2017 • 1 minuta čtení

Mláďata hroznýška pestrého

V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

„Hroznýš v kapesním vydání“, jak se někdy hroznýškovi pestrému říká, má často černožluté zbarvení a v přírodě žije především v Keni a Tanzanii. V dospělosti dorůstá do délky kolem padesáti až osmdesáti centimetrů a má robustní tělo. Jde o nádherného hada drobné velikosti. I proto je velmi oblíbený u chovatelů a patří mezi nejčastěji chované druhy.

Hroznýšek pestrý je ve volné přírodě ohrožen ztrátou přirozeného prostředí a odchytem pro chov v lidské péči, proto se na něj vztahuje úmluva CITES o obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.

První hroznýšek pestrý přišel do pražské zoo v roce 1974. Chov tohoto hada byl následně obnoven v roce 2003. Nyní má Zoo Praha čtyři chovné samce a šest samic. Další početnou skupinu tvoří mláďata. Včetně aktuálních osmnácti se jich v Troji narodilo celkem již 111.

Vstoupit do diskuze

Afrika hadi hroznýšek pestrý Praha 7 pražská zvířata příroda zoo Zoo Praha zoologická zahrada Zoologická zahrada hl. m. Prahy zvířata zvířata v Praze zvířata v zoo zvířata ze zoo

Nepřehlédněte

Pražská zoo sčítá ztráty způsobené covidem. Škody jdou do desítek milionů • Ekonomické ztráty Zoo Praha vzniklé kvůli epidemii covid-19 se vyšplhaly do astronomických výšek. Jen za jarní období, kdy musela být zahrada uzavřená pro návštěvníky, činí jejich střízlivý odhad 45 milionů. Finanční injekci ve stejné výši v minulém týdnu schválili pražští radní. Další miliony bude muset zoo ušetřit.

Léčivá rostlina starověkých Egypťanů. Semena údajně vyléčí každou nemoc • Černucha setá je na první pohled nezajímavá rostlinka. Přitom v sobě skrývá zázračnou léčivou sílu. Už prorok Mohamed údajně prohlásil, že její černá semena dokáží vyléčit všechno kromě smrti. Co je na tom pravdy?

OBRAZEM: Další úspěch pražské zoo. Narodila se dvě mláďata vzácného soba karelského • V Zoo Praha se narodila další dvě mláďata vzácného soba karelského. Jde o jediný divoký poddruh soba, který se chová a množí v lidské péči, přičemž z českých zoo jej úspěšně odchovává pouze pražská. Mládě narozené 13. května je sameček, o tři dny později přišla na svět i samička. Návštěvníci si oba přírůstky mohou prohlédnout v Severském lese v horní části zoo. [gallery size="full" columns="1" ids="10647,10646,10648"]

Mládě soba karelského.

Pocta zakladateli dětské onkologie. Ulice v Holešovicích ponese jeho jméno • Pražští radní schválili návrh MČ Praha 7 pojmenovat jednu z holešovických ulic po lékaři Josefu Kouteckém. Zakladatel dětské onkologie v Československu zemřel loni v červenci ve věku 88 let.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

Nové parkoviště v Holešovicích pojme 83 automobilů • Praha otevřela první část nově budovaného sdruženého parkoviště v ulici Jankovcova. Zhruba z poloviny bude areál sloužit jako parkoviště pro veřejnost s kapacitou 83 parkovacích míst včetně míst pro nabíjení elektromobilů. Druhou část po dokončení využije Správa služeb hlavního města Prahy. Celkové dokončení stavby se plánuje na srpen letošního roku.

Praha 2 plánuje vysadit desítky stromů v ulicích i parcích • Městská část Praha 2 chce být o něco zelenější. V polovině května proto chystá dosadbu chybějících stromů v některých ulicích a parcích.

Pes, nebo kočka? Které zvíře je pro vás nejvhodnější? • Výběr domácího mazlíčka je radostný, ale zodpovědný úkol. Je lepší pořídit si psa, nebo kočku? Abychom vám usnadnili rozhodování, přinášíme přehled výhod a nevýhod, které soužití s těmito zvířaty přináší.

Kočky jsou méně náročné, ale oddanost od nich čekat nemůžete.

Sezóna medvědího česneku za dveřmi. Při sběru dávejte pozor na dvě věci • Přestože nástup jara je zatím jen velmi pozvolný, už za několik dní se začnou v přírodě konečně objevovat jeho první neklamné známky. Jedním z prvních poslů jara je i medvědí česnek – úžasná bylinka s mnoha pozitivními účinky a širokým využitím nejen v kuchyni.

Medvědí česnek

Pražská zoo je první na světě v počtu odchovaných mláďat zejozoba afrického • Pražská zoo v letošním roce dosáhla bilance 30 přirozeně odchovaných mláďat zejozoba afrického za osm chovatelských sezón, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Nejstarší letošní mládě tohoto druhu narozené v pražské zoo 22. srpna už překonalo kritický věk a jeho sourozenci narození krátce po něm jej můžou následovat. Návštěvníci najdou tyto možná až bizarně vyhlížející ptáky se zvláštním tvarem zobáku v Ptačích mokřadech umístěných v dolní části zoo. Pražská zoo chová zejozoby od roku 1996. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011, kdy se jí jako první z evropských zoo povedl přirozený odchov zejozoba afrického pod rodiči. Letos si může připsat další úspěch, a to světový – nejvíce přirozeně odchovaných mláďat za osm chovatelských sezón. „V prvních dnech chovatelé dvakrát denně pravidelně lezou k hnízdům, aby mláďata zvážili, dle potřeby přikrmili a podali výživové doplňky a léky, než se chovné páry ujmou své rodičovské úlohy naplno,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Zejozobi afričtí se coby potravní specialisté živí sladkovodními rybami a kuřaty; nejdůležitější složku potravy ovšem tvoří hlemýždi. Zejozobi je svým zručným, speciálně uzpůsobeným zobákem vytahují z ulit, aniž by tyto ulity porušili. V hnízdní sezóně dokáže pražské hejno denně spořádat celý kbelík hlemýžďů. Celkem se v Zoo Praha podařilo odchovat již 35 mláďat zejozoba afrického, která pak odešla jak do českých zoo, tak do zoo ve Francii, Německu a Rakousku.

Pražská zoo připravila bohatou vánoční nadílku pro zvířata i návštěvníky • V Zoo Praha již tradičně proběhnou vánoční svátky ve znamení bohaté nadílky pro zvířata i pro návštěvníky.

Na Štědrý den uvidí návštěvníci v 12:00 v Amfiteátru Rezervace Bororo „zlaté“ prasátko.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Pražská zoo má nové vzácné obyvatele z Jižní Ameriky • Do Rákosova pavilónu v Zoo Praha se nastěhoval páreček nových nájemníků. Smaragdově zbarvené kogny jižní chovatelé vypustili do průchozí expozice Jihoandského podhůří, kde je návštěvníci uvidí společně s papoušky patagonskými chilskými, aratingy andskými a dalšími druhy.

Další hrabáč kapský se narodil v pražské zoo. Matkou je opět Kvída • Pražská zoologická zahrada oslavuje. Ve čtvrtek večer se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáč si vedou zatím dobře. Mládě pije, podle chovatelů je aktivní a po porodu vážilo 1380 gramů, což je u hrabáčů přiměřená porodní hmotnost.

Pražská zoo vybrala miliony korun na pomoc australským zvířatům • Přesně 22 761 332 korun se podařilo shromáždit na sbírkovém kontu Zoo Praha. Vybrané peníze poputují na záchranu australských zvířat decimovaných na konci loňského a začátku letošního roku neobvykle rozsáhlými požáry.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.

OBRAZEM: Velká radost! V pražské zoo se narodilo další mládě koně Převalského • V noci na čtvrtek se v Zoo Praha narodilo mládě koně Převalského, v pořadí již celkem 236. od roku 1932, kdy pražská zoo začala s chovem tohoto druhu. Nový přírůstek – tentokrát hřebec – je v pořádku a pod pečlivým dozorem matky Jessicy. „Klisna Jessica, narozená v Praze, patří ke zkušeným matkám. Nově narozený hřebec je jejím pátým mládětem, pije, drží se při ní na každém kroku a ona si jej velmi pečlivě hlídá,“ uvedl kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek a doplnil: „Minimálně půl roku zůstane mládě v pražském stádě, pak ho přesuneme do hřebčí skupiny v Dolním Dobřejově.“ Podle Červené knihy IUCN spadá kůň Převalského do kategorie ohrožený. V přírodě vyhynul koncem 60. let 20. století a přežil jen díky chovu v lidské péči. Zoo Praha již do domovské Gobi v Mongolsku leteckými transporty dopravila celkem 27 koní a další transport je naplánován na 19. června. [gallery columns="1" size="full" ids="10719,10720,10721"]

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.

Nová pražská čtvrť Bubny-Zátory nabídne bydlení pro 25 tisíc lidí • Budoucnost jednoho z největších pražských brownfieldů je předmětem diskusí již desítky let. Nyní má Praha konečně realistický plán, jak toto 110 hektarové území proměnit v plnohodnotnou čtvrť. Kompletní návrh územní studie, který bude zveřejněn v červenci, vykresluje novou podobu území Bubny-Zátory, do kterého by se mohlo vejít až 25 tisíc obyvatel. Po veřejném projednání a schválení bude studie sloužit jako podklad změny územního plánu. Stavět se může začít do pěti let.

Ulice Františka Křížka projde revitalizací. Praha 7 vybrala vítězný návrh • Praha 7 vyhlásila v listopadu loňského roku architektonickou soutěž na revitalizaci ulice Františka Křížka. Ve středu se na úřadě městské části konalo slavnostní vyhlášení výsledků spojené s vernisáží výstavy soutěžních návrhů. První místo získal návrh architekta Josefa Hlavatého. Do architektonické soutěže bylo přihlášeno celkem 9 anonymizovaných návrhů. Odborná porota, které předsedala vídeňská architektka Gabu Heindl, návrhy hodnotila z pohledu čtyř hlavních kritérií: architektonicko-urbanistického řešení, kvality veřejného prostoru, výše stavebně-investičních a provozních nákladů a dopravně-technického řešení. Podle názoru poroty zadání nejlépe splnil návrh architekta Josefa Hlavatého. Druhé místo obsadil návrh Tomáše Kopeckého a Jana Hájka, třetí místo získala spol. Unhary s.r.o. Hany Sýkorové, Jana Linharta a Jana Procházya. Zvláštní ocenění poroty obdržel projekt MONNOM STUDIO za přínosné podněty především s ohledem na řešení dopravy. [related-post id="5087"] „Naším záměrem revitalizace ulice Františka Křížka je vytvoření příjemného funkčního veřejného prostoru, který bude dobře sloužit jak rezidentům, tak ostatním návštěvníkům. Celou ulici vybavujeme pravidelně vysázenými stromy, které poskytnou stín v horkých letních dnech, zútulní řešený prostor a umožní umístění předzahrádek přilehlých restaurací a kaváren. Předprostor tří nejdůležitějších institucí (Bio Oko, ZŠ Františky Plamínkové a ZŠ Letohradská) rozšiřujeme a akcentujeme skupinami stromů odlišného druhu. Tyto předprostory budou vybaveny lavičkami, cyklostojany a odpadkovými koši. Průběh celé ulice je navržen jako jednosměrný. Díky tomu dosáhneme jednotného uličního profilu po celé délce řešené ulice. Po obou stranách jednosměrné komunikace umisťujeme podélná parkovací stání,“ okomentoval vítězný návrh jeho autor Josef Hlavatý. [related-post id="5985"] V nejbližších týdnech povede radnice jednání s autory prvních tří oceněných návrhů, při kterém bude vybrán zhotovitel projektové dokumentace. Zahájení rekonstrukce je naplánováno nejdříve v roce 2020. Investiční náklady stavby by neměly překročit 20 mil. Kč, bez DPH.

Vítězný návrh na revitalizaci ulice Františka Křižíka od architekta Josefa Hlavatého.