Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly připraveny k vystavení v nových expozicích a připravovaných výstavách.

Kostra plejtváka myšoka je symbolem Národního muzea a nebyla nikdy dříve kompletně restaurována. Odborníci již odstranili staré tmely a výplně. Následně bude nutno udělat zcela nové vytmelení a celkově ošetřit kostru tak, aby vznikla její základní kosterní podoba. V těchto dnech také dojde k sundání nejvíce poškozených částí kostry, kterými jsou čelisti.

Na tomto velmi obtížném projektu spolupracovalo Národní muzeum s Kloknerovým ústavem ČVÚT a VŠCHT s Fakultou chemické technologie. Muselo dojít k výpočtu statického modelu, aby byla vyloučena možnost poškození závěsného systému kostry.

Celá kostra váží zhruba 4 tuny, přičemž čelisti jsou nejtěžší částí a váží téměř půl tuny. Následně se budou čelisti restaurovat přímo v muzeu a poté budou nově zavěšeny tak, aby bylo do budoucna vyloučeno jejich poškození.

Návštěvníci díky tomu budou obdivovat tento 22,5 metru dlouhý exponát tak, jak jej viděli příchozí před více než sto lety. Během restaurátorských prací navíc Národní muzeum provede i speciální 3D skenování a vytvoří kompletní živou animaci, kterou návštěvníci uvidí v připravovaných stálých expozicích. Tím dostane předmět po více než sto letech nový rozměr, který naplňuje požadavky 21. století.

Pražané měli poprvé příležitost spatřit kostru plejtváka v listopadu 1888 v domě U Halánků, dnešním Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Do současné Historické budovy Národního muzea byla převezena v roce 1892 a postavena na ocelové nosníky. V padesátých letech doznala instalace kostry výrazné změny a od té doby je zavěšena tak, jak ji známe dnes.