Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea

ZajímavostiPražskýDEN.cz28. března 20202 minuty čtení

Foto: Národní muzeum

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly připraveny k vystavení v nových expozicích a připravovaných výstavách.

Kostra plejtváka myšoka je symbolem Národního muzea a nebyla nikdy dříve kompletně restaurována. Odborníci již odstranili staré tmely a výplně. Následně bude nutno udělat zcela nové vytmelení a celkově ošetřit kostru tak, aby vznikla její základní kosterní podoba. V těchto dnech také dojde k sundání nejvíce poškozených částí kostry, kterými jsou čelisti.

Na tomto velmi obtížném projektu spolupracovalo Národní muzeum s Kloknerovým ústavem ČVÚT a VŠCHT s Fakultou chemické technologie. Muselo dojít k výpočtu statického modelu, aby byla vyloučena možnost poškození závěsného systému kostry.

Celá kostra váží zhruba 4 tuny, přičemž čelisti jsou nejtěžší částí a váží téměř půl tuny. Následně se budou čelisti restaurovat přímo v muzeu a poté budou nově zavěšeny tak, aby bylo do budoucna vyloučeno jejich poškození.

Návštěvníci díky tomu budou obdivovat tento 22,5 metru dlouhý exponát tak, jak jej viděli příchozí před více než sto lety. Během restaurátorských prací navíc Národní muzeum provede i speciální 3D skenování a vytvoří kompletní živou animaci, kterou návštěvníci uvidí v připravovaných stálých expozicích. Tím dostane předmět po více než sto letech nový rozměr, který naplňuje požadavky 21. století.

Pražané měli poprvé příležitost spatřit kostru plejtváka v listopadu 1888 v domě U Halánků, dnešním Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Do současné Historické budovy Národního muzea byla převezena v roce 1892 a postavena na ocelové nosníky. V padesátých letech doznala instalace kostry výrazné změny a od té doby je zavěšena tak, jak ji známe dnes.

Nepřehlédněte

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu se blíží ke konci • Do konce výstavy Sluneční králové zbývají už jen dva týdny. Podívaná světového formátu je pro návštěvníky otevřena v Národním muzeu do 30. září tohoto roku. 

Výstava Sluneční králové

Rekonstrukce Koněvovy ulice bude po zimní přestávce pokračovat • V pondělí 1. března bude v ulici Koněvova zahájeno pokračování 1. etapy kompletní rekonstrukce, která bude z důvodu zachování maximální možné obslužnosti území rozdělena na dvě části, a to na úsek Rokycanova – Ostromečská (1. 3. – 29. 8. 2021) a úsek Ostromečská – Černínova (30. 8. –30 . 11. 2021).

Negrelliho viadukt bude po rekonstrukci sloužit jako kreativní prostor • Na rozsáhlou rekonstrukci Negrelliho viaduktu, která momentálně probíhá, naváže proměna okolí druhého nejstaršího mostu v Praze včetně prostorů pod ním. Podle návrhu náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka a náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra může pod viaduktem vzniknout nový kreativní prostor s kavárnami, knihovnou nebo letní divadelní scénou. Návrh počítá se zpracováním využitelnosti oblouků, vytvořením nových veřejných prostranství a zapojením viaduktu do struktury města. Přibydou také nová parkovací stání.

Úplná uzavírka části ulice Koněvova potrvá až do konce října • Rekonstrukce Koněvovy ulice postupuje do další fáze. Od pondělí 24. srpna 2020 bude pro veškerý provoz úplně uzavřena část této komunikace v úseku Rokycanova – Prokopova.

Část metra C bude tři dny mimo provoz • Pražané i návštěvníci metropole by se měli připravit na omezení provozu linky metra C během nadcházejícího prodlouženého víkendu. Z důvodu opravy trati nebudou soupravy jezdit od soboty 26. října od zahájení provozu do pondělí 28. října 2019 do ukončení provozu mezi stanicemi Pražského povstání – Muzeum.

Nová výstava v Náprstkově muzeu zavede návštěvníky na Sibiř • Národní muzeum otevírá v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu nazvanou Doma na Sibiři, která ukazuje Sibiř jako životní prostředí mnoha národů, které se dokázaly přizpůsobit náročným přírodním podmínkám. Výstava se návštěvníkům poprvé otevře 6. března 2020 a bude k vidění až do konce letošního roku.

Okolí metra Hůrka projde zásadní proměnou. V plánu jsou i nové byty • Sluneční náměstí v Praze 13 čeká velká rekonstrukce. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil studii, která řeší veřejný prostor, bydlení i umístění plánované umělecké školy. Vyjádřit se k návrhu nyní mohou občané.

Možná budoucí podoba Slunečního náměstí

Jak vzniká výstava? Národopisné muzeum odhaluje své zákulisí • V sobotu 20. ledna Národní muzeum otevřelo novou výstavu v Národopisném muzeu s názvem Jak vzniká výstava. Tato menší výstava v Letohrádku Kinských vypráví o dějinách zdejších expozic ve 20. století i o práci, která se za nimi skrývá. Součástí je také prezentace díla česko-švédského výstavního architekta a scénografa Jana Poláška.

Startuje další etapa rekonstrukce Českobrodské ulice. Opravy se dočká úsek v Běchovicích • Příští týden odstartuje další etapa plánované rekonstrukce Českobrodské ulice. Tentokrát se opraví zhruba 300 metrů dlouhý úsek ve středu Běchovic. Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) v uzavřeném místě kompletně opraví vozovku i okolní terén a tím zlepší také přehlednost v celém úseku. Řidiči mohou využít objízdných tras. Předpokládané zdržení se bude ve špičkách pohybovat mezi 20 a 30 minutami. Práce by měly být dokončeny v červnu.

Rekonstrukce Českobrodské ulice vstupuje do další fáze.

200 let Národního muzea připomíná unikátní poštovní známka a stříbrná pamětní mince • Národní muzeum letos slaví 200 let od založení. Kulaté jubileum je doprovázeno řadou výjimečných událostí a jednou z nich je vydání pamětní stříbrné mince a příležitostné poštovní známky. „Tento rok je pro Národní muzeum přelomovým. Slaví přesně dvě století své existence, navíc bude po dlouhé rekonstrukci 28. října částečně otevřena Historická budova. Jsem rád, že ve spolupráci s Českou národní bankou, Českou mincovnou a Českou poštou vydáním mince a známky připomeneme význam Národního muzea, které již 200 let sbírá, uchovává, vystavuje a vzdělává,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pamětní mince s plejtvákem i denárem Pamětní stříbrná mince, vydaná Českou národní bankou a ražená Českou mincovnou, má nominální hodnotu 200 korun a jejím autorem je medailér Petr Horák. Na lícní straně mince jsou vyobrazeny dvě vitríny, v nichž se nachází několik předmětů příznačných pro Národní muzeum. Je mezi nimi zkamenělina trilobita, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, denár knížete Boleslava II., kostra plejtváka myšoka a dva vyhynulí živočichové – vakovlk a ještěr velescink kapverdský. Rubová strana zachycuje Historickou budovu a Novou budovu Národního muzea s letopočty 1818 a 2018. „Je symbolické, že Národní muzeum vzniklo téměř přesně 100 let před tím, než byla založena Československá republika, jejíž 100. narozeniny oslavíme na konci tohoto měsíce. Tím však významná výročí nekončí – příští rok bude ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatné československé koruny, které zaštítí Česká národní banka,“ uvedl ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček. „Veřejnost se tak může těšit na mnoho zvláštních emisí, včetně historicky první pamětní bankovky nebo oběžné dvacetikoruny s portréty tvůrců státu a měny,“ dodal. Mince s motivem Národního muzea je v pořadí jedenáctou pamětní stříbrnou dvousetkorunou v rámci současného emisního plánu České národní banky na léta 2016–2020. „Za prvotní myšlenku zřízení Národního muzea vděčíme české šlechtě, která také přispěla velkou měrou soukromými sbírkami. Tato nejvýznamnější česká muzejní instituce nashromáždila milióny artefaktů po dobu své existence z rozmanitého spektra oborů, včetně numismatiky, proto si zaslouží speciální emisi ve zlatě a stříbře,“ vysvětlil Jaroslav Černý z České mincovny. Pamětní mince ražená letošního roku není prvním upomínkovým předmětem, který vznikl k oslavě významných výročí Národního muzea. V letošním roce byla vyražena i zlatá medaile s vyobrazenou Historickou budovou. Již před padesáti lety vznikly dvě pamětní medaile k 150. jubileu vybrané na základě umělecké soutěže. První medaile, jejímž autorem byl Milan Knobloch, byla ražena v bronzu i stříbře a jejímu líci vévodí celkový pohled z výšky na Historickou budovu Národního muzea. Návrh na druhou medaili vytvořil zasloužilý umělec Bedřich Stefan, který na lícní straně zobrazil pouze kopuli Historické budovy s vavřínovými ratolestmi. Pamětní medaile byla vydána také v roce 1991 ke stému výročí otevření Historické budovy. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský, který je například také autorem současné podoby nejvyššího státního vyznamenání Bílého lva. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13677"] Známka nese číslo 1000 Pro příležitostnou poštovní známku, která vychází 10. října, se stala námětem taktéž Historická budova Národního muzea, před kterou je umístěna socha Čechie z fontány před budovou muzea. Autorem výtvarného návrhu známky je Jan Kavan, o rytinu se postaral Martin Srb. Známka vydaná speciálně ke 200. výročí založení Národního muzea o rozměrech 23 x 40 mm byla vydána v nákladu 750 tisíc kusů a má katalogové číslo 1000, je tedy 1000. známkou vydanou po rozdělení Československa. Byla tisknuta plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou a její nominální hodnota činí 19 korun, což odpovídá hodnotě běžné listovní zásilky do 50 g v rámci České republiky. „Známka vydaná ke 200. výročí Národního muzea je zároveň tisící známkou vydanou v historii České pošty. V tomto roce si však připomeneme ještě jedno významné výročí – letos 18. prosince uplyne sto let od vydání první československé poštovní známky s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. Nejen filatelisté, ale všichni bez výjimky mohou být hrdí na to, že po celé staletí si Československé a posléze České známky udržely status těch nejkrásnějších a v mezinárodních soutěžích se pravidelně umisťují na předních příčkách,“ uvedl Ondřej Veselský, ředitel sekce mezinárodní a vnitrostátní vztahy České pošty. Letošní vydání pamětní mince a poštovní známky je jednou z událostí oslav 200. výročí založení Národního muzea, které završí částečné otevření Historické budovy. Ta je pro veřejnost uzavřena od roku 2011. V neděli 28. října bude Historická budova částečně zpřístupněna svým návštěvníkům prostřednictvím dvou výstav. První z nich bude Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, otevřená k 100. výročí Československa a přibližující dějiny společného státu Čechů a Slováků. Druhou výstavou je 2 × 100, jež představí 200 nejvýznamnějších a nejzajímavějších z více než 20 milionů sbírkových předmětů Národního muzea.

Park U Hradeb se promění. Radnice zveřejnila vítězný návrh • MČ Praha 2 zveřejnila výsledky veřejné architektonické soutěže o obnovu parku U Hradeb. V konkurenci osmi soutěžních návrhů zvítězil návrh architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové z ateliéru MCA.

Volarská ulice v Kunraticích se bude opravovat • Rada hl. m. Prahy na svém dnešním zasedání rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky na opravu ulice Volarská v Kunraticích. Předložila ji společnost Čermák a Hrachovec, a. s. s nabídkovou cenou 9 156 221 Kč bez DPH. „Rekonstrukce ulice Volarská byla již nutná, bude provedena komplexní rekonstrukce dešťové kanalizace a veřejného osvětlení. Součástí výstavby bude i ozelenění. Jsem ráda, že dojde ke zklidnění uličního prostoru v Kunraticích,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Staroměstská tržnice na svou rekonstrukci stále čeká • Projektu rekonstrukce pražské Staroměstské tržnice jako by nebylo přáno. Konečné rozhodnutí o vítězi tendru na stavební práce bylo 5. října radou města opět odloženo na neurčito. Radním se mimo jiné nelíbilo, že celková cena projektu vystoupala oproti původně avizované částce o dalších téměř 70 milionů na konečných 429 milionů. Magistrát má v záloze připravený koncepční dokument, který stanoví, jak by zrekonstruovaná památka měla vypadat, i podrobná pravidla pro využití jejích prostor. Ty přijdou na přetřes v navazujícím výběru provozovatele. Jaké plány magistrát s tržnicí má? 

Rohanský ostrov projde revitalizací. Mezi Libní a Karlínem vznikne nový přírodní park • Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) představil plány s Rohanským ostrovem. Celé řešené území o rozloze 56 ha se rozkládá od Karlína po Libeň a vznikne na něm i nový přírodní park. V meandru Vltavy plánuje Praha částečně zachovat tamní městskou divočinu a většinu oblasti postupně upravit pro volnočasové aktivity. Území také bude plnit funkci protipovodňové ochrany Prahy.

Praha vybrala novou podobu Vítězného náměstí. Dominantou bude obelisk • Dlouho očekávaná proměna pražského Vítězného náměstí má jasnější obrysy. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) v úterý vyhlásil výsledky architektonické soutěže na jeho novou podobu. Návrh, který byl odbornou porotou oceněn jako nejlepší, odklání veškerou dopravu mimo střed náměstí. Kulaťák tak získává zcela novou tvář. Autoři návrhu jsou Pavel Hnilička, Eva Macáková a Josef Filip.

Okolí Hlavního nádraží se promění. Povede sem nová tramvajová trať • Vrchlického sady, kterým se kvůli nelichotivé pověsti přezdívá „pražský Sherwood“, dostanou novou podobu. Park v blízkosti Hlavního nádraží bude revitalizován a nově sem povede i tramvajová trať.

Petřínský vrch se má proměnit. Praha pro něj chystá novou koncepci • Praha začíná řešit budoucnost Petřína. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracoval návrh zadání pro vznik koncepce, která určí podobu jednotlivých zahrad a parků, a také vyřeší správu a péči o území. Do celého procesu se mají zapojit i občané.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

Krásná budova s pohnutým osudem. Opravená Šlechtova restaurace se po desítkách let znovu otevře • Několik generací Pražanů čekalo na rekonstrukci kdysi proslulé Šlechtovy restaurace v parku Stromovka. Dělníci si stavbu převzali v polovině roku 2017 s tím, že hotovo bude do dvou let. Práce ale oproti původnímu plánu nabraly zpoždění. První hosty proto nová Šlechtovka přivítá až v příští sezóně.

Kdysi proslulá Šlecjtova restaurace nyní prochází rekonstrukcí.

Stanice metra Vltavská prochází rozsáhlou revitalizací. Co všechno se změní? • Vestibul stanice metra Vltavská byl řadu let v dezolátním stavu. To se ale teď začíná měnit. Dopravní podnik hl. m. Prahy ve spolupráci s MČ Praha 7 zahájil revitalizaci, jejímž cílem je udělat prostor tohoto vytíženého uzlu MHD přehlednější, přístupnější a celkově přívětivější. Celá rekonstrukce je rozplánována do čtyř etap. Již v loňském roce proběhla demolice nepotřebné lávky pro pěší a oprava točitého schodiště u vestibulu metra. Druhou etapou je oprava nadzemní části objektu stanice a schodišť, která právě probíhá. Odstraněním bariér by mělo dojít ke zlepšení přehlednosti. Sjednocení a doplnění se dočká mobiliář a některé stávající plochy a konstrukce. Na tuto etapu do konce roku naváže rekonstrukce fontány Faun Vltavská a jejího okolí. Podoba objektu včetně vazeb na okolní veřejný prostor zůstane po rekonstrukci zachována. Závěrečná etapa odstartuje na začátku příštího roku, kdy se opravy dočkají tramvajové zastávky a povrchy všech vnějších ploch atria. Plochy budou následně streetartově pojaty. O konkrétní podobě by měla rozhodnout otevřená soutěž. Její přípravu plánuje Praha 7 ve spolupráci s Dopravním podnikem na příští rok, v návaznosti na průběh čtvrté etapy úprav. Jelikož o ztvárnění ploch eviduje městská část již nyní ze strany umělců velký zájem, a to nejen v prostoru vnějšího atria, ale i širšího území lokality Vltavská, předpokládá se obsáhlejší diskuze nad možným výtvarným pojetím této oblasti. Stanice metra Vltavská byla slavnostně otevřena 3. listopadu 1984 jako součást provozního úseku metra III. C. Je založena v otevřené jámě, zajištěné kotvenými pilotovými stěnami. Nástupiště leží 20,75 metrů pod zemí, což z ní činí jednu z nejhlubších stanic linky C. Vzhledem k praxi při výstavbě a návrhu stanic pražského metra je toto řešení atypické. Běžně se v této hloubce zakládají stanice ražené (například Želivského). Kvůli složitým podmínkám a ve snaze o unifikaci návrhů na lince C zvolili architekti a projektanti jiný postup.

Stanice metra Vltavská na lince C aktuálně prochází rekonstrukcí.