plejtvák myšok

Nepřehlédněte

Lvi z pražské zoo oslavili Valetntýn vášnivým pářením • Samec lva indického Jamvan, který spolu se Suchi a Ginni přicestoval do Zoo Praha na podzim 2015 z Gudžarátu, se ve vztahu k oběma samicím ukázal jako prozatím příliš nezkušený, a proto ho na přechodnou dobu nahradil ostravský Sohan. Ten nezklamal a období před Valentýnem bylo u lvů plné vášní a lásky.

Lev indický Sohan přicestoval do Zoo Praha z Ostravy.

Mláďata kotulů z pražské zoo se přidala ke skupině. Už je tak můžete vidět • Návštěvníci Zoo Praha mohou v těchto dnech v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy pozorovat nedávno narozená mláďata kotulů veverovitých. Kotulí skupina v Zoo Praha tak nyní čítá již patnáct členů.

V pražské zoo se vyklubal na svět tenhle roztomilý pišišvor. Podívejte se, jaké velké zvíře z něj nakonec vyroste • Jen od konce ledna se v Zoo Praha vyklubala řada zajímavých a vzácných ptáčat, například mládě pelikána skvrnozobého, emu hnědého nebo hned dvě mláďata marabu afrického. A další ptačí přírůstky na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Marabu africký (čáp marabu) Marabuové afričtí Vilda s Emou mají za sebou už několik úspěšných odchovů. Další dvě ptáčata se jim vylíhla letos, 30. ledna a 2. února. První týden je sice ještě chovatelé dokrmovali, momentálně už jsou ale mláďata plně v péči svých rodičů, kteří se jim řádně věnují. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6169"] „Zatím zůstávají v zázemí, ale na jaře by celá čapí rodinka měla být k vidění ve Vodním světě v dolní části zoo,“ uvedl chovatel ptáků Zoo Praha Pavel Kovařík a dodal, že každé další mládě marabu afrického znamená úspěch, protože sestavit chovný pár tak, aby si vyhovoval, není vůbec snadné. V České republice se zatím podařily odchovy čápů marabu pouze v Zoo Praha a v Zoo Dvůr Králové. [related-post id="6067"] Pelikán skvrnozobý Mládě pelikána skvrnozobého se vylíhlo 17. února a také v tomto případě má Zoo Praha pořádný důvod k radosti. Tento druh patří k nejvzácnějším druhům pelikánů, který se dnes vyskytuje jen na zlomku původního území. Odchov v lidské péči je navíc náročný a rodiče z pražské zoo ne příliš zkušení. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6170"] „První pokus o přirozený odchov v loňském roce nedopadl dobře, proto jsme se i vzhledem k významu každého pelikána skvrnozobého rozhodli pro umělý odchov, který má výrazně vyšší šanci na úspěch, a navíc přináší důležité poznatky využitelné při přirozených odchovech,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. [related-post id="6077"] Emu hnědý Ptáče emu hnědého se vyklubalo 18. února, jako jediné mládě ze šesti vajec nasazených v líhni. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6171"] „Toto poslední, úspěšné vejce bylo sneseno 23. prosince, takže bylo tak trochu vejcem vánočním. Ještě týž den jsme ho nasadili do líhně. Samec na vejcích totiž odmítal sedět, a jelikož je hnízdo na venkovním dvorku, v dřevěné boudě, hrozilo, že by vejce promrzla. Na další vejce již samec zasedl sám a nyní zahřívá šestikusovou snůšku, přičemž na první mláďata se můžeme těšit zhruba příští víkend,“ doplňuje zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Odchovat mládě pelikána skvrnozobého, jednoho z nejvzácnějších druhů pelikánů, je velice náročné.

Krištof Kintera se přesunul z Rudolfina do motolské nemocnice • Část úspěšné expozice Krištofa Kintery se z Galerie Rudolfinum přesunula do FN Motol. Jeden z nejvýraznějších exponátů podzimní výstavy Nervous Trees - “BASIC ATOMIC” je nyní umístěn na prostranství před budovou ředitelství a veřejnost si ho bude moci prohlédnout až do září.

OBRAZEM: Želvy z pražské zoo po zimě už opět vylezly ven • Želvy sloní a želvy obrovské po více než půl roce stráveném ve vnitřní expozici opět pobývají i venku. Bude-li tak o víkendu přát počasí, návštěvníci si jistě užijí pohled na tyto tropické želvy ve výběhu stejně, jako si ony užívají vyhřívání na sluníčku a pastvu na čerstvé trávě. „Naše želvy pobyt venku vyloženě těší; jedním z hlavních důvodů je samozřejmě slunce, které jim také dodává UVB paprsky, a ty napomáhají správnému vývoji krunýře,“ vysvětlila vrchní chovatelka velkých želv Zoo Praha Nataša Velenská. Tím nejpodstatnějším podnětem je ovšem podle kurátora plazů Petra Velenského pro želvy pastva: „Možnost čerstvé pastvy na krásném, zavlažovaném trávníku je největší benefit toho výběhu, ale poskytuje želvám i zábavu. Aldaberské želvy jsou přátelské, takže když vyjde ven jedna želva, vyjde i druhá, často se po trávníku pohybují celý den synchronně vedle sebe a mají radost ze vzájemné přítomnosti.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10534,10532,10533"]

Největším benefitem výběhu je pro želvy možnost pastvy na zavlažovaném trávníku.

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek • Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

200 let Národního muzea připomíná unikátní poštovní známka a stříbrná pamětní mince • Národní muzeum letos slaví 200 let od založení. Kulaté jubileum je doprovázeno řadou výjimečných událostí a jednou z nich je vydání pamětní stříbrné mince a příležitostné poštovní známky. „Tento rok je pro Národní muzeum přelomovým. Slaví přesně dvě století své existence, navíc bude po dlouhé rekonstrukci 28. října částečně otevřena Historická budova. Jsem rád, že ve spolupráci s Českou národní bankou, Českou mincovnou a Českou poštou vydáním mince a známky připomeneme význam Národního muzea, které již 200 let sbírá, uchovává, vystavuje a vzdělává,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pamětní mince s plejtvákem i denárem Pamětní stříbrná mince, vydaná Českou národní bankou a ražená Českou mincovnou, má nominální hodnotu 200 korun a jejím autorem je medailér Petr Horák. Na lícní straně mince jsou vyobrazeny dvě vitríny, v nichž se nachází několik předmětů příznačných pro Národní muzeum. Je mezi nimi zkamenělina trilobita, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, denár knížete Boleslava II., kostra plejtváka myšoka a dva vyhynulí živočichové – vakovlk a ještěr velescink kapverdský. Rubová strana zachycuje Historickou budovu a Novou budovu Národního muzea s letopočty 1818 a 2018. „Je symbolické, že Národní muzeum vzniklo téměř přesně 100 let před tím, než byla založena Československá republika, jejíž 100. narozeniny oslavíme na konci tohoto měsíce. Tím však významná výročí nekončí – příští rok bude ve znamení oslav 100 let od vzniku samostatné československé koruny, které zaštítí Česká národní banka,“ uvedl ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček. „Veřejnost se tak může těšit na mnoho zvláštních emisí, včetně historicky první pamětní bankovky nebo oběžné dvacetikoruny s portréty tvůrců státu a měny,“ dodal. Mince s motivem Národního muzea je v pořadí jedenáctou pamětní stříbrnou dvousetkorunou v rámci současného emisního plánu České národní banky na léta 2016–2020. „Za prvotní myšlenku zřízení Národního muzea vděčíme české šlechtě, která také přispěla velkou měrou soukromými sbírkami. Tato nejvýznamnější česká muzejní instituce nashromáždila milióny artefaktů po dobu své existence z rozmanitého spektra oborů, včetně numismatiky, proto si zaslouží speciální emisi ve zlatě a stříbře,“ vysvětlil Jaroslav Černý z České mincovny. Pamětní mince ražená letošního roku není prvním upomínkovým předmětem, který vznikl k oslavě významných výročí Národního muzea. V letošním roce byla vyražena i zlatá medaile s vyobrazenou Historickou budovou. Již před padesáti lety vznikly dvě pamětní medaile k 150. jubileu vybrané na základě umělecké soutěže. První medaile, jejímž autorem byl Milan Knobloch, byla ražena v bronzu i stříbře a jejímu líci vévodí celkový pohled z výšky na Historickou budovu Národního muzea. Návrh na druhou medaili vytvořil zasloužilý umělec Bedřich Stefan, který na lícní straně zobrazil pouze kopuli Historické budovy s vavřínovými ratolestmi. Pamětní medaile byla vydána také v roce 1991 ke stému výročí otevření Historické budovy. Jejím autorem je medailér Michal Vitanovský, který je například také autorem současné podoby nejvyššího státního vyznamenání Bílého lva. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13677"] Známka nese číslo 1000 Pro příležitostnou poštovní známku, která vychází 10. října, se stala námětem taktéž Historická budova Národního muzea, před kterou je umístěna socha Čechie z fontány před budovou muzea. Autorem výtvarného návrhu známky je Jan Kavan, o rytinu se postaral Martin Srb. Známka vydaná speciálně ke 200. výročí založení Národního muzea o rozměrech 23 x 40 mm byla vydána v nákladu 750 tisíc kusů a má katalogové číslo 1000, je tedy 1000. známkou vydanou po rozdělení Československa. Byla tisknuta plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou a její nominální hodnota činí 19 korun, což odpovídá hodnotě běžné listovní zásilky do 50 g v rámci České republiky. „Známka vydaná ke 200. výročí Národního muzea je zároveň tisící známkou vydanou v historii České pošty. V tomto roce si však připomeneme ještě jedno významné výročí – letos 18. prosince uplyne sto let od vydání první československé poštovní známky s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. Nejen filatelisté, ale všichni bez výjimky mohou být hrdí na to, že po celé staletí si Československé a posléze České známky udržely status těch nejkrásnějších a v mezinárodních soutěžích se pravidelně umisťují na předních příčkách,“ uvedl Ondřej Veselský, ředitel sekce mezinárodní a vnitrostátní vztahy České pošty. Letošní vydání pamětní mince a poštovní známky je jednou z událostí oslav 200. výročí založení Národního muzea, které završí částečné otevření Historické budovy. Ta je pro veřejnost uzavřena od roku 2011. V neděli 28. října bude Historická budova částečně zpřístupněna svým návštěvníkům prostřednictvím dvou výstav. První z nich bude Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava, otevřená k 100. výročí Československa a přibližující dějiny společného státu Čechů a Slováků. Druhou výstavou je 2 × 100, jež představí 200 nejvýznamnějších a nejzajímavějších z více než 20 milionů sbírkových předmětů Národního muzea.

Pražská zoo připravila bohatou vánoční nadílku pro zvířata i návštěvníky • V Zoo Praha již tradičně proběhnou vánoční svátky ve znamení bohaté nadílky pro zvířata i pro návštěvníky.

Na Štědrý den uvidí návštěvníci v 12:00 v Amfiteátru Rezervace Bororo „zlaté“ prasátko.

Praha 2 plánuje vysadit desítky stromů v ulicích i parcích • Městská část Praha 2 chce být o něco zelenější. V polovině května proto chystá dosadbu chybějících stromů v některých ulicích a parcích.

Orangutaní samice Mawar z pražské zoo musela k zubaři na náročnou operaci • Samice orangutana sumaterského Mawar z pražské zoologické zahrady má za sebou složitý výkon v ústní dutině kvůli patrným obtížím se zuby a podezření na paradentózu. Lékaři jí v anestézii zkontrolovali celkový stav chrupu, problémové zuby odstranili a zvolili odpovídající léčbu. Teď se samice zotavuje v zázemí. Mawar v poslední době vypadlo několik zubů, chovatelé u ní cítili silný zápach z dutiny ústní a rovněž zaznamenali problémy samice se žvýkáním tužší potravy. Výkon byl tudíž nevyhnutelný. I přesto, že orangutani jsou schopni v rámci tréninku ukazovat chovatelům dutinu ústní, Mawar v tomto nespolupracuje; jako jediné možné řešení tak přicházela v úvahu celková anestézie. „Protože má orangutan jisté podobnosti s člověkem, provedli jsme výkon ve spolupráci s humánními kolegy. Inhalační anestézii tak vedl anesteziolog, chrup ošetřily stomatoložka a stomatochiruržka,“ vysvětlil veterinář Zoo Praha Roman Vodička a doplnil, že celý výkon trval zhruba 2,5 hodiny. „U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů. Ty problémové jsme proto vytrhli.“ Momentálně je samice izolovaná v zázemí, kde se zotavuje pod bedlivým dozorem chovatelů. Společnost jí dělá pětiletá dcera Diri. „Po složitém výkonu je Mawar samozřejmě ještě unavená, ale její chuť k jídlu roste. Předpokládáme, že pokud nedojde ke komplikacím, v horizontu několika dnů už bude celá skupina orangutanů opět pohromadě,“ poznamenal kurátor primátů Vít Lukáš.

U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů.

Národní muzeum chystá nové výstavy. Zaměří se hlavně na historii • Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Unikátní expozice Laboratoř ticha v Národním zemědělském muzeu prošla rekonstrukcí • Národní zemědělské muzeum v Praze na Letné ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze rekonstruovalo expozici Laboratoř ticha. Obnova se týkala především výměny ukázky biotopu – dosavadní habrová doubrava byla nahrazena bučinou, nejrozšířenějším typem ekosystému českého lesa. Návštěvníci tak opět mají možnost ponořit se do ticha a přiblížit se přírodě až na její buněčnou úroveň.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

Letošní miliontá návštěvnice Zoo Praha dostala hezký dárek • Ředitel Zoologické zahrady hl. m. Prahy Miroslav Bobek dnes přivítal miliontého návštěvníka roku 2018. Stala se jím Jana Urbanová z Prahy. „Syn má rád zvířata, takže v pražské zoo jsme letos už potřetí. To, že jsme přišli jako miliontí, je obrovské překvapení,“ uvedla paní Urbanová při přebírání certifikátu. „Už se těším, až se pořádně podívám, co všechno jsme dostali, ale momentálně mám největší radost z rodinné permanentky.“ Celoroční rodinnou vstupenku paní Urbanová jistě využije, i dnes přišla do Zoo Praha nejen se synem, ale také s rodiči, babičkou, sestrou a jejími dětmi. Tentokrát byli ovšem nadšení nejen z nevšedních zážitků v zoo, ale i ze spousty dárků, kterým vévodil velký plyšový gepard. Nechyběly suvenýry ze Zoo Praha nebo dárkové tašky a koše od jejích partnerů. Celá rodina Urbanových si pochvalovala i další připravený bonus – noční prohlídku až pro 15 osob, díky níž budou moci nahlédnout do života zvířat po zavírací době. [related-post id="12093"] Paní Urbanová prozradila, že s rodinou navštěvuje Zoo Praha pravidelně ve všech ročních obdobích. Sama má nejradši lvy, malého syna Péťu fascinují sloni, hroši a plameňáci. Po dnešku si všichni nejspíše oblíbí i lachtany – součástí programu, který pro rodinu pražská zoo připravila, bylo totiž také speciální setkání s těmito hravými ploutvonožci. Miliontého návštěvníka Zoo Praha přivítala letos pouze o dva dny později než loni. Tropické letní teploty se tedy na návštěvnosti projevily mnohem méně, než se očekávalo.

Paní Jana Urbanová, která přišla do Zoo Praha letos jako miliontá v pořadí, přebírá se synem Péťou od ředitele Miroslava Bobka plyšového geparda a další dárky.

Želví námluvy v pražské zoo se rozjely naplno • Velké želvy z pražské zoologické zahrady se po zimě opět vrátily do venkovního výběhu. Návštěvníci tak mohou tyto plazy pozorovat i v době, kdy jsou kvůli protiepidemickým opatřením stále uzavřené vnitřní expozice.

Léčivá rostlina starověkých Egypťanů. Semena údajně vyléčí každou nemoc • Černucha setá je na první pohled nezajímavá rostlinka. Přitom v sobě skrývá zázračnou léčivou sílu. Už prorok Mohamed údajně prohlásil, že její černá semena dokáží vyléčit všechno kromě smrti. Co je na tom pravdy?

Kašna u Národního muzea svítí barevně. Světelná show je k vidění každý večer • Společně s Historickou budovou Národního muzea prošla rekonstrukcí i jedna z nejkrásnějších kašen v Praze. Na 1. máje večer se rozzářila barvami a poprvé v historii bude tato světelná show k vidění pravidelně.

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny • Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.