Články na téma plejtvák myšok

Plejtvák myšok je zpátky v muzeu. Bude součástí expozice světových parametrů

Skončilo náročné restaurování jednoho z nejznámějších exponátů a zároveň symbolů Národního muzea. Téměř 23 metrů dlouhý plejtvák myšok je od pátku 3. září opět k vidění pro návštěvníky.

Národní muzeum nabídne druhého plejtváka v životní velikosti

Národní muzem nechalo vyrobit realistický model plejtváka malého v životní velikosti. Exponát doplní skutečnou kostru plejtváka myšoka, který je symbolem muzea.

Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea

Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly připraveny k vystavení v nových expozicích a připravovaných výstavách.

Kostra plejtváka myšoka se po letech vrátila do Národního muzea

Návštěvníci Národního muzea mohou po několika letech opět spatřit jeho symbol – unikátní kostru plejtváka myšoka.

Potlačovaný vztek poznáte snadno. Zakročte včas a vyhněte se fatálním následkům

Více než když jindy jsme vystaveni enormnímu tlaku. Světová pandemie, rozdělená společnost a nastupující ekonomická krize způsobují rozvrat dosavadního společenského života. A když se k tomu nyní přidává ještě nevlídné zimní počasí a nedostatek slunečního světla, máme ty nejlepší předpoklady prožívat návaly vzteku. Jenomže ne všichni se s nimi vyrovnávají stejně.

Rok 1903: Maso z kradených psů a koček servírovaly restaurace v Budapešti. Pachatel odhalen

Konzumace psího masa patří v asijských zemích k běžnému koloritu. V evropských podmínkách je tento zvyk již naštěstí většinovou společností považován za cosi barbarského. Až do začátku 20. století se ovšem i u nás prodávalo psí maso vcelku běžně a beztrestně. Problém mohl nastat jen v případě, že prodejce vydával psí maso za jiné, případně zvířata kradl.

Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky

Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

Manžela musíte správně vycvičit, tvrdily americké ženy na konci 19. století

Existuje řada zaručených receptů na šťastné manželství. Velmi specifickou taktiku měly newyorské ženy z tzv. „lepší společnosti“ na konci 19. století. Přečtěte si dobový článek z Národních listů, který popisuje, jak s manželem správně nakládat, aby „byl nejen neškodný, ale i užitečný“.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce

Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

Osud historicky první ženy zachycené na fotografii. Dožila se mimořádného věku

Příslušníci řady domorodých kmenů kdysi věřili, že fotografie kradou duše. Některé více izolované kmeny se dokonce portrétování brání dodnes. Ten, kdo vlastní podobiznu vaší tváře, má nad vámi údajně moc. Kdo ale byla žena, která o svou duši přišla jako první v historii?

Mimořádně krutá zima roku 1891 přinesla smrt a bídu. Řádila dokonce až v severní Africe

Zima roku 1891 se do historie zapsala jako jedna ze nejhorších v celé Evropě. Dokládají to mimo jiné i četné články v dobových novinách. Například Curyšské jezero tehdy zcela zamrzlo, takže se výrazná část společenského života města odehrávala na ledě. Jenomže jinde už to taková idylka nebyla.

Geniální marketingový trik. Spisovatel vymyslel, jak udělat reklamu nové knize skoro zadarmo

Říká se, že když se chce, všechno jde. Dokládá to i případ z Paříže z počátku 20. století, o kterém v lednu 1904 napsaly v Praze vydávané Národní listy. Jistý francouzský spisovatel, jehož jméno ovšem článek nezmiňuje, přišel na způsob, jak udělat svojí nové knize téměř bezplatnou reklamu po celém městě.

Rok 1904: Nejméně deset mrtvých po vánočním ohňostroji v Itálii

Oslavy příchodu nového roku v Praze se v posledních dvou letech mění. Město zakázalo odpalovat zábavní pyrotechniku v historickém centru a zrušilo i oficiální novoroční ohňostroje. Ať už si o tom myslíme cokoliv, pravdou zůstává, že rachejtle a petardy měly v minulosti na svědomí řadu zbytečných zranění. A některým lidem se dokonce tato zábava stala osudnou. O tragickém případu z Itálie informovaly Národní listy dne 9. ledna 1904.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost

Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.