16. 1. 1868: V Praze řádí nepoctivý obchodník s uhlím a drožkaři mají v těchto dnech žně

Před lety v PrazePražskýDEN.cz16. ledna 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Tuláci

Pražská policie obecní si nyní zdárně počíná v zatýkání tuláků a jiných nevítaných osobností, kteréž v tak hojném počtu po Praze se potloukají a obyvatelům jen obtíže působí. O tom svědčí každodenní transporty takovýchto nebezpečných hostů, na okresy karlínský a smíchovský dopravovaných, by odtamtud dále do svých rodišť postrkem posláni byli. – Pražský denník, 16. 1. 1868

Počasí

Značná změna v povětrnosti, během včerejšího dne nastalá, měla valný účinek na led na řece Vltavě. Na některých místech vystoupla voda nad led, jejž ještě na všech místech sekali a odváželi, dříve nežli odpluje, jak tomu včerejší velká obleva nasvědčovala. Za příčinou touto byla i cena ledu zdražena a vzdor tomu nebylo možné postačiti jej nakládati, an hleděl každý ještě se jím zásobiti. Teplý hustý dešť napomáhal značně k rozpouštění ledu jakož i k rozmnožení bezedného bláta v ulicích, jimiž takřka potoky tekly, působené roztaveným sněhem z ulic a se střech. Milovníkům klouzání na bruslích byla zábava tato včera náhle zastavena, an místnosti, kde ještě předevčírem na sta klouzačů se prohánělo, včera pod vodou stály. Přechod přes led ztrácel již včera odpoledne bezpečnosti a v Podskalí byl přechod jen výše na řece dovolen, kde hustě sražený a neprosekaný led přecházejícím tak velkým nebezpečím nehrozil. Sanice tak četně v posledním čase v Praze provozovaná jest taktéž na dobro ukončena. Teplejší povětrnost včerejší pomáhala též k snadnějšímu čištění chodníků, které se všude včera provádělo. – Pražský denník, 16. 1. 1868

[related-post id=“4347″]

Drožkaři mají zně

Množství bláta po ulicích nyní ležícího přichází v nynější masopustní době velmi vhod drožkářům a fiakrům. S druhé strany jest opět velmi nemilým hostem pro takové, kteří do plesu se ubírají a neradi by najmutím povozu útraty zvětšili. Omnibusům květe též valné štěstí, dostávať se jim tolik pasažérů, že prostory jejich nemohou ani všechny osoby pojmouti. – Pražský denník, 16. 1. 1868

Podvod

V tyto dny přišel do jedné kuchyně v Marianské ulici uhlíř, nesa uhlí a nabízel je paní ku koupi; paní nechtěla, uhlíř ale vzdor tomu vysypal uhlí do bedničky, v kteréž se už uhlí nacházelo, a ač sotva čtvrtku centu přisypal, předce chtěl, aby mu paní celý cent zaplatila. Ta jej objednala na druhý den a když přišel dal jej manžel té paní zatknouti strážníkovi pro podvod. – Pražský denník, 16. 1. 1868

Nepřehlédněte

13. 5. 1889: Řádění podvodníka, krádež na nádraží a zřícená pavlač • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak se má chovat skutečný gentleman • Chápání pojmu gentlemanství nebo gentleman se v průběhu času proměňuje. V minulosti se lišilo také v závislosti na geografické šířce. Zatímco v Anglii bývali gentlemani ještě před 120 lety především vysoce postavení muži, ve Spojených státech se za ně považovali i neurození a nemajetní. Museli mít ale několik důležitých charakterových rysů. Přečtěte si dobový článek z roku 1899.

20. 2. 1890: Neštěstí sedmdesátileté stařeny a dobročinný oběd na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.

Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat • Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.

Bitva o pivovar 2018. Přijďte se podívat na rozehnání pochodu henleinovců! • U Pivovaru Kolčavka se v sobotu 15. září uskuteční další ročník vojensko-historické akce Bitva o pivovar, tentokrát s podtitulem „Dny zrady”. Akce, kterou pořádá MČ Praha 9, letos připomene 80. výročí od tragických událostí v roce 1938 v československém pohraničí. Od 12 do 16 hodin budou probíhat přehlídky módy 30. let. Těšit se můžete i na výstavu a komentované prezentace uniforem a zbraní techniky tehdejší Československé armády a německého Wehrmachtu. Bojová rekonstrukce událostí ze září 1938 začíná v 15 hodin. Ve 21 hodin se uskuteční večerní ukázka rozehnání pochodu "henleinovců".

2. 11. 1868: Pražské hřbitovy ožívají návalem návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 4. 1868: Ve Vltavě prováděli starodávný rituál, který má ochránit před nemocí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rituál ve Vltavě Břehy vltavské byly včerejšího dne z rána před východem slunce četně oživeny. Sbíhali se totiž k řece i ze vzdálenějších míst lidé a mezi nimi i nejvíce ženštiny s malými děcky, aby se plynoucí vodou umyli a tak dle obecné pověry před rozličnými nemocemi, jmenovitě před vyraženinou ochránili. Starobylý tento obyčej může ovšem míti žádaný účinek, an při některých nemocích časté omývání čerstvou vodou nejlepším prostředkem bývá. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Padělané bankovky Již po celého půl leta obíhaly v Praze padělané desítky i pětky, které, ač jen perem byly dělány, předce od spravedlivých nebyly skoro ani k rozeznání. Postižených nepravých bankovek je už asi sto kusů. Padělatel obyčejně udal svou pětku za soumraku, tak že nebylo nikdy s to jej postihnouti. Konečně na Zelený čtvrtek postížen jest v jednom skladě modního zboží na Příkopech, právě když chtěl platit nepravou desítkou. Poněvadž byl známá osobnost, zletilý syn jednoho vysoce postaveného, nyní již zemřelého rady, prohledáváno jest bez prodlení v jeho bytu na Malé Straně a zde nalezeny jsou všecky přípravy k dělání papírových peněz, papíry, oleje i barvy a p. – Pražský denník, 11. 4. 1868 [related-post id="9064"] Přesun parostrojního vozu Ohromný parostrojní vůz byl včera odpoledne ze strojnické továrny p. Ringhoffra na Smíchově do státního nádraží vezen. Vůz týž táhlo osm koní. Vozka chtěl jeti s nákladem tímto přes řetězový most, avšak pro ohromnou tíži vozu nebyl mu přechod dovolen, an jen nejvýše 130 centů jest možno přes most tento přepraviti. Vůz musel tudíž přes kamenný most na své místo dopraven býti. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Chleba z otrub Jak vědomo, zastává výtečný lučebník v Mnichově Liebig záživnost otrub, z nichž prý se s velkým prospěchem chleba péci dá. Pokusy s pečením otrubového chleba učinil v Praze známý pekař pan Marčan a nyní také p. Hyra, držitel parního mlýna a pekárny v Plzni, počne chleb takový péci. Do Plzně se aspoň tyto dny očekává cís. komise, aby o pokusu tomto se přesvědčila. – Pražský denník, 11. 4. 1868

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.

1. 12. 1868: Jubileum profesora Purkyně a případ jednoho podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Tajný ženský spolek na špehování nevěrných manželů • Žárlivost je stejně stará jako samotná láska. Snad každá žena i muž má své vlastní taktiky, jak případnou nevěru včas odhalit. Kuriózně ale působí zpráva z dobového tisku o jistém spolku berlínských žen. Jejich cílem bylo posvítit si společnými silami na záletné muže. Přečtěte si článek, který vyšel v Národních listech v srpnu 1892.

Triedr

9. 9. 1868: Dva lidi v jeden den postihla přímo na ulici padoucí nemoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 2. 1868: Mladý student pedagogiky zadržen kvůli padělání peněz • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Most je už skoro hotovýTřetí most pražský se blíží za nynější příznivé povětrnosti rychle k svému úplnému ukončení. Podlaha mostu jest již úplně položena, tak že se bude moci v nejbližších dnech vozová cesta dlážditi dubovými špalíčky. Postranní chodníky pro pěší začnou se též v krátkém čase dlážditi a to sice dlažbou mosaikovou, kteráž práce jest svěřena zdejšímu mistru dlaždickému p. Vejrostkovi. V těchto dnech bylo započato kladením železných žlábků podél chodníků a pokračováno v zřizování vkusnho zábradlí kolem mostních pilířů. Obecenstvu se dovoluje přístup na most a přechod přes něj za dobrovolný poplatek, jejž vybírají stážníci stavby. V posledních dnech byl most četně navštěvován, jmenovitě času odpoledního, kdy celé zástupy lidu přes most se ubírají, by užili ve svěžím vzduchu krásné vyhlídky s mostu i s Letné se jevící. S dlažbou ulice Eliščiny počne se jak mile tomu povětrnost dovolí. Na stavbách celnice a nedaleké kavárny pod Letnou se též usilovně pracuje. – Pražský denník, 23. 2. 1868 Padělatel zlatekPředevčírem byl u jednoho krupaře na Malé straně zadržen 17letý kandidát učitelství Jaromír Š., jenž chtěl falešnou zlatku udati. Policie prohledávala ještě téhož dne v jeho bytu v »lázni« a nalezla tam v jedné knize několik padělaných šestáků, několik olejem napuštěných archů papíru k dalšímu padělání, tuše atd. Mladík se na to přiznal, že skutečně padělání toho se dopustil a byl tudíiž zemskému soudu odevzdán. – Pražský denník, 23. 2. 1868 VýročíZlatou svatbu slaviti bude pozejtří, v úterý o půl 9. hod. u křižovníků Jan Bouček se svou ženou Terezií, s kterou byl před 50 lety u sv. Petra oddán. Staří manželé žijí prý v nuzných poměrech a takž se snad najdou citliví lidé, kteří jim k zlaté svatbě nějakým darem přispějí. – Pražský denník, 23. 2. 1868 [related-post id="6050"] Ženich dopadenNevěsta ze Zbraslavi, které ženich, jak známo, před samou svatbou s penězi uprchl do Prahy, konečně se už dopídila uprchlého, ale nevíme, zdaž má z něho velké potěšení. Ve čtvrtek jej pražská policie postihla v židovském městě, potloukajícího se tam s nějakou ženštinou. Peníze byly už ty tam a ženich, jsa následkem své divoké lásky nemocen, dopraven jest do pražské nemocnice. – Pražský denník, 23. 2. 1868 PoplachVčera dopoledne roznesla se zvěst, že v nádraží oheň vypukl, a skutečně novoměstští hasiči s ruční stříkačkou do nádraží běželi. Oheň, který v jedné tamní budově vyšel, bylvšak hned v zárodku od dělníků udušen. – Pražský denník, 23. 2. 1868

Kaplička na Petříně prošla kompletní rekonstrukcí • Hlavní město nechalo opravit kapli sv. Kříže u rozhledny v parku na Petříně. Památka byla dlouhá léta v havarijním stavu. Mimo jiné do ní zatékala voda. Rekonstrukce vyšla celkem na 2,8 milionu korun.

Slepá jasnovidka Baba Vanga prý znala temnou budoucnost lidstva. Její život je opředen tajemstvím • Údajně předpověděla 3. světovou válku, havárii v Černobylu, 11. září 2001, tragédii ponorky Kursk i smrt princezny Diany. Řeč je o bulharské vědmě a léčitelce, známé po celém světě jako Baba Vanga. Tajemná žena prý ve svých vizích viděla i vývoj lidstva v příštích několika stovkách letech a úplný konec světa. Je ale tohle všechno pravda?

11. 11. 1889: Nemilé následky žárlivosti a vymyšlené přepadení v Libni • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Protiatomový kryt Folimanka se v sobotu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro veřejnost otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout tuto sobotu 15. září od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

2. 6. 1890: Opilá stařena nemravně obtěžovala mladé muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.