MagazínKristián Vích4. ledna 20223 minuty čtení

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost

Foto: volné dílo

Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

Jedna velká světová pandemie, dnes známá jako ruská chřipka, propukla nejspíš v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, odkud se postupně rozšířila do celého obydleného světa. V několika vlnách o různých intenzitách pak doznívala ještě do let 1893 až 1894. Podle odhadů na ni celosvětově zemřelo přes milion lidí.

ČTĚTE TAKÉ: Zůstaňte v kondici. Stačí pár minut denně a vůbec to nebolí

Dodnes se přesně neví, co ji způsobovalo. Dle hypotéz z 50. let 20. století šlo o chřipku typu H2N2. Seroarcheologická studie z roku 1999 zase hovoří o chřipce typu H3N8. A hypotézy genetických virologických studií z let 2005 a 2020 tvrdí, že mohlo jít o lidský koronavirus OC43 (HCoV-OC43).

V každém případě ale nákaza potkala významnou část obyvatelstva. V Praze vydávané Národní listy věnovaly nezvykle podivné chřipce mimořádnou pozornost. V lednu 1890 přinášely čtenářům v podstatě každý den nejnovější zprávy a údaje o počtech nakažených. Noviny se zmiňují i o tom, že na nemoc téměř nikdo neumírá a všichni se uzdraví do 4 až 5 dnů. Musíme mít ale na paměti, že v jiných obdobích mohla být situace jiná.

Článek Národních listů z 9. ledna 1890 popisuje všechno to, co známe i my – nakažené celé rodiny, komunitní přenosy, plné nemocnice, vyčerpané lékaře a s tím vyplývající další problémy. Přečtěte si nyní text v původním znění.

Chřipka v Praze

Chřipka v Praze šíří se čím dále, tím hrozivěji a zasahuje do rodin v míře tak povážlivé, že v nejednom případě všichni členové rodiny onemocněli a na lůžko jsou upoutáni. Rychlé šíření se chřipky podporováno jest velice nepříznivou povětrností. Panujeť od několika dnů bez ustání hustá mlha, ve které rozličné katarrhy takřka se rodí. 

ČTĚTE TAKÉ: Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit

Včera bylo úřadně ohlášeno 407 případů chřipky, mezi nimiž 204 případy chřipky mezi vojíny v kasárnách újezdských. Vůbec pozoruje se poslední dobou nápadné vzrůstání chřipky mezi vojíny. Veškeré vojenské nemocnice jsou nemocnými na chřipku přeplněny. Včera oznámeno bylo úřadně též 16 případů chřipky v zemské porodnici a 67 případů z kláštera jeptišek Sacre Coeur na Smíchově.

Foto: Library Of Congress, volné dílo

Dosud zemřel v Praze na chřipku jediný člověk, šlechtic Edvard Nikels v stáří 52 let. Praktičtí lékaři jsou úsilovným namáháním za posledních dnů tou měrou unavení, že někteří nuceni byli vykonávání prakse své přerušiti, jen aby získali několik hodin k odpočinku. Mnohý lékař nezamhouřil několik dní oka a když po odbylých návštěvách přibyl domů, čekaly tam na něho noví pacienti, nebo poslové oznamující nové případy.

Někteří lékaři ohlášení jsou úředně jako nemocní. K těm přidrážil se značný počet státních, obecních, okresních a zemských úřadníků, velký počet úřadníků soukromých, obchodních atd., tak že práce kancelářské na mnoze povážlivým spůsobem váznou.

Dle úřadních záznamů onemocnělo od 29. prosince m. r. do 4 t. m. na chřipku a sice na Starém městě 332, na dolejším Novém městě 313, na hořejším Novém městě 287, na Malé Straně 95, na Hradčanech 24, v Josefově 89, na Vyšehradě 6, v Holešovicích Bubnech 314, cizích osob 56, celkem tudíž 1969 osob.

Na štěstí jest průběh nemoci mírný, vyjma zmíněný jeden případ nezemřel z přečetných onemocnělých, z nichž jen nepatrné číslo jest úřadně ohlášeno, nikdo. Vzhledem k velmi nepříznivé povětrnosti není naděje, že v nejbližší době nastane žádoucí již obrat k lepšímu.

– Národní listy, 9. 1. 1890. Autor neuveden.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/1889–1890_pandemic

Nepřehlédněte