Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost

MagazínKristián Vích4. ledna 20223 minuty čtení

Foto: Library of Congress, volné dílo

Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

Jedna velká světová pandemie, dnes známá jako ruská chřipka, propukla nejspíš v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, odkud se postupně rozšířila do celého obydleného světa. V několika vlnách o různých intenzitách pak doznívala ještě do let 1893 až 1894. Podle odhadů na ni celosvětově zemřelo přes milion lidí.

Dodnes se přesně neví, co ji způsobovalo. Dle hypotéz z 50. let 20. století šlo o chřipku typu H2N2. Seroarcheologická studie z roku 1999 zase hovoří o chřipce typu H3N8. A hypotézy genetických virologických studií z let 2005 a 2020 tvrdí, že mohlo jít o lidský koronavirus OC43 (HCoV-OC43).

V každém případě ale nákaza potkala významnou část obyvatelstva. V Praze vydávané Národní listy věnovaly nezvykle podivné chřipce mimořádnou pozornost. V lednu 1890 přinášely čtenářům v podstatě každý den nejnovější zprávy a údaje o počtech nakažených. Noviny se zmiňují i o tom, že na nemoc téměř nikdo neumírá a všichni se uzdraví do 4 až 5 dnů. Musíme mít ale na paměti, že v jiných obdobích mohla být situace jiná.

Článek Národních listů z 9. ledna 1890 popisuje všechno to, co známe i my – nakažené celé rodiny, komunitní přenosy, plné nemocnice, vyčerpané lékaře a s tím vyplývající další problémy. Přečtěte si nyní text v původním znění.

Chřipka v Praze

Chřipka v Praze šíří se čím dále, tím hrozivěji a zasahuje do rodin v míře tak povážlivé, že v nejednom případě všichni členové rodiny onemocněli a na lůžko jsou upoutáni. Rychlé šíření se chřipky podporováno jest velice nepříznivou povětrností. Panujeť od několika dnů bez ustání hustá mlha, ve které rozličné katarrhy takřka se rodí. 

Včera bylo úřadně ohlášeno 407 případů chřipky, mezi nimiž 204 případy chřipky mezi vojíny v kasárnách újezdských. Vůbec pozoruje se poslední dobou nápadné vzrůstání chřipky mezi vojíny. Veškeré vojenské nemocnice jsou nemocnými na chřipku přeplněny. Včera oznámeno bylo úřadně též 16 případů chřipky v zemské porodnici a 67 případů z kláštera jeptišek Sacre Coeur na Smíchově.

Foto: Library Of Congress, volné dílo

Dosud zemřel v Praze na chřipku jediný člověk, šlechtic Edvard Nikels v stáří 52 let. Praktičtí lékaři jsou úsilovným namáháním za posledních dnů tou měrou unavení, že někteří nuceni byli vykonávání prakse své přerušiti, jen aby získali několik hodin k odpočinku. Mnohý lékař nezamhouřil několik dní oka a když po odbylých návštěvách přibyl domů, čekaly tam na něho noví pacienti, nebo poslové oznamující nové případy.

Někteří lékaři ohlášení jsou úředně jako nemocní. K těm přidrážil se značný počet státních, obecních, okresních a zemských úřadníků, velký počet úřadníků soukromých, obchodních atd., tak že práce kancelářské na mnoze povážlivým spůsobem váznou.

Dle úřadních záznamů onemocnělo od 29. prosince m. r. do 4 t. m. na chřipku a sice na Starém městě 332, na dolejším Novém městě 313, na hořejším Novém městě 287, na Malé Straně 95, na Hradčanech 24, v Josefově 89, na Vyšehradě 6, v Holešovicích Bubnech 314, cizích osob 56, celkem tudíž 1969 osob.

Na štěstí jest průběh nemoci mírný, vyjma zmíněný jeden případ nezemřel z přečetných onemocnělých, z nichž jen nepatrné číslo jest úřadně ohlášeno, nikdo. Vzhledem k velmi nepříznivé povětrnosti není naděje, že v nejbližší době nastane žádoucí již obrat k lepšímu.

– Národní listy, 9. 1. 1890. Autor neuveden.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/1889–1890_pandemic

Nepřehlédněte

31. 10. 1889: Nález vzácných ptáků, pokousaný chlapec a žena na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nakažených ve čtvrtek bylo méně. Ubylo i pacientů v nemocnicích • Ve čtvrtek bylo v Česku zaznamenáno 8 032 nových případů nákazy koronavirem. O den dříve bylo toto číslo skoro 11 tisíc. Hygienici vykázali 27 241 provedených PCR testů, z nichž 29 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 21 816.

VIDEO: Nuselský most slaví 45 let. Původně v něm měly být byty. Podívejte se na unikátní záběry ze stavby • Přesně před 45 lety, 22. února 1973, byl uveden do provozu Nuselský most. U příležitosti oslav 25. výročí Vítězného února slavnostně přestřihl pásku generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák za přítomnosti tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobody. Tentýž den navštívil ČSSR generální tajemník SSSR Leonid Brežněv, který Husákovi o den později propůjčil Leninův řád.

Dejte kapustě druhou šanci. Neprávem zavrhovaná zelenina má řadu benefitů • V zimním období se řada z nás může cítit vyčerpaně a unaveně. Blížící se Vánoce, stres a každodenní povinnosti oslabují naši imunitu. Jedním z pomocníků na její posílení může být obyčejná kapusta. Ta totiž blahodárně působí nejen na naše tělo, ale i mysl.

Některé ořechy podporují imunitu, jiné chrání před rakovinou • Výživoví poradci již delší dobu doporučují zařadit do jídelníčku ořechy. Jejich pravidelná konzumace v určitém množství nejenže dokáže snížit cholesterol, ale funguje i jako prevence rakoviny a dalších onemocnění.

30. 6. 1890: Stařena ve strouze, opozděný rychlovlak a hon na pytláky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Lanovka na Letnou začala jezdit před 130 lety. Příliš dlouho ale nevydržela • Je sobota 31. května 1891 dopoledne a pod letenským vrchem se koná významná událost. Do provozu slavnostně vstupuje historicky první lanová dráha v Praze. Zatímco její mladší sestra na Petříně vydržela až do současnosti, letenskou lanovku dnes připomíná už jen zrekonstruovaná vyhlídka.

26. 2. 1868: V Praze roste počet sebevražd. V Roztokách se oběsil na stromě šedesátiletý muž • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PoctivostV Slovanské kavárně na nábřeží včera odpůldne nalezl pod jedním stolem vrchní sklepník Vojtěch Elger tobolku notně naplněnou. Nemeškaje odevzdal ji majiteli kavárny; společně otevřeli nyní tobolku, domnívajíce se, že snad bude v ní jmeno toho, kdo ji ztratil; a tu shledali, že obsaženo v ní různých cenných papírů za 14 800 zl. a mimo tyto 3 152 zl. v bankovkách. Strojili se již, aby odevzdali nález uřadu policejnímu: tu přikvapí všecek vyrušen do kavárny jistý pán a shání se po své tobolce. Jakmile zjistilo se, že nalezená tobolka skutečně jemu náleží, ihned jest mu vrácena; avšak poctivý sklepník nepřijal odměny, již mu šťastný teď majitel tobolky (účetní jistého vídeňského velkoobchodníka) opětně nabízel. – Národní listy, 26. 2. 1868 Zatčenné osobyMěstská stráž policejní zatkla v čase od 16. do 22. února 316 osob a sice: pro krádež a podvod 19, pro podezření krádeže 8, pro potulování 120, pro žebrotu 70, pro nedovolené zdržování-se 16, osob bez výkazu 10, osob bez zaměstnání 14, pro opilství 10, pro rvačku a výtržnost 16, pro noclehování na ulici 11. – Národní listy, 26. 2. 1868 Pamětní kniha pražskáV městském archivu na radnici staroměstské nachází se pamětní kniha, do které zapisovány byly od r. 1835 až do 1844 zajímavější neb pro život obce důležitější události časové; od r. 1844 se ale toto zapisování opominulo. Teprv v tyto dny nařídila městská rada k návrhu purkmistrova dr. Klaudyho správě archivu, aby v podobném zaznamenávání se pokračovalo a nastalá mezera pokud možno doplnila. – Pražský denník, 26. 2. 1868 PomníkNa pomník Jungmannův daruje obec pražská staveniště zdarma; alespoň učinila v poslední schůzi rady městské místní komise, skládavší se z pánů dr. Riegra, Hankeho, Levého, Diettricha, Koury, Kořistky a Niklesa, návrh, aby městská rada navrhla obecnímu výboru, by daroval určité jedno prostranství na náměstí františkánském a sice 22 stop zdéli a 16 stop zšíři v majetnictví Svatoboru ku stavbě Jungmannova pomníku. – Pražský denník, 26. 2. 1868 K vraždě na LetnéMlynář ze Švihova, jenž myslel, že jeho syn byl na Letné zavražděn a o jeho fotografii žádal, vrátil tuto fotografii s dopisem, že syn jeho se šťastně do Ameriky dostal a již mu odtamtud psal. – Pražský denník, 26. 2. 1868 [related-post id="6229"] Pokus sebevraždyPředevčírem večer po 9. hod. skočila jistá služka s nábřeží do Vltavy; tonouc ve vlnách, které jí až po krk sáhaly, počala volati o pomoc a zachytila se pevně blízké loďky. Dva městští strážníci jí přispěli ku pomoci a dopravili na břeh. – Pražský denník, 26. 2. 1868 SebevraždaPředevčírem odpoledne byl nalezen v háji blíže Roztok asi šedesátiletý muž na stromě oběšený. Mrtvola musela již asi dva neb tři dny na stromě viseti než byla náhodou nalezena. Byla uříznuta a dopravena do zdejšího pathologického ústavu. Příčina sebevraždy této není známa. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Rozmary počasíBouřlivý vichr zuřil krutým spůsobem za včerejší noci v okolí města Prahy a spůsobil značných škod. Blíž Podbaby zvrátil nákladní vůz po silnici jedoucí, při čemž vozka značně poraněn byl. Zde v Praze padlo mu mnoho oken a plynových svítilen za oběť. Na haštalském náměstí vytrhl vichr včera ráno z jednoho tamního domu celé křídlo okna, jež zasáhlo po ulici jdoucí děvče a značně je poranila. Klobouků a čepic bylo množství lidem s hlav smeteno, mnohým pak, již po mostě přecházeli, byly klobouky do vody odnešeny. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Nepoctiví živnostníciPolicejní prohlídka byla konána v pondělí na dolejším Novém městě u hokynářů, uzenářů, pekařů, řezníků a mydlářů, při čemž u šesti živnostníků nepravá závaží a u jednoho nepravé váhy zabaveny byly. – Pražský denník, 26. 2. 1868

13. 1. 1868: Na Ovocném trhu málem uhořela prodavačka, zachránil ji strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

V Praze kdysi stával nádherný most. Museli ho ale zbourat • Předchůdce dnešního mostu Legií – most Františka I. – byl nejkrásnější stavbou své doby. Mimo jiné výrazně napomohl rozvoji Smíchova. Po 57 letech provozu však musel být stržen. Proč?

Řetězový most císaře Františka I.

Hypertenze ohrožuje každého. Důležitá je prevence i včasná léčba • Vzestup tlaku, který vyvíjí kolující krev na stěny tepen, je přirozenou odpovědí organismu nejen na fyzickou námahu, ale i na psychickou zátěž, čili stres. V klidovém stavu se pak tlak vrací na svou běžnou hodnotu, která je u každého jedince jiná. Závisí to na mnoha okolnostech – tělesné konstituci a hmotnosti, způsobu výživy, zaměstnání, emocích, věku, ale také i na stavu, v jakém se člověk nachází při měření tlaku.

30. 8. 1890: Krádež svíček v kostele a sebevražda manželského páru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 8. 1889: Nerozlučné sestry spáchaly společnou sebevraždu. Důvod nikomu neřekly • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Počty zemřelých se v květnu vrátily na běžnou úroveň • V průběhu letošního května podle předběžných údajů zemřelo 9 349 obyvatel České republiky. Ve srovnání s dubnem to bylo o 2 254 méně. Denní počet zemřelých, jenž měl již od poloviny března klesající trend, se v druhé půli května dostal zpět k obvyklým číslům. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Závislost na nosním spreji může být nebezpečná. Jak se jí zbavit? • Každého z nás čas od času postihne nachlazení a s ním spojená rýma. V takových případech obvykle sáhneme po spreji do nosu, který nás spolehlivě zbaví obtíží. Tyto výrobky mají ovšem jeden nebezpečný vedlejší účinek. Mohou být návykové a zdraví škodlivé.

15. 1. 1868: Vážený pražský občan spáchal sebevraždu, spekuluje se o důvodech • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Jed jménem rafinovaný cukr. Proč nám škodí a čím ho nahradit • Kávu si osladím o trochu víc? Každý asi tuší, že bílý rafinovaný cukr není zrovna nejzdravější. Jen málokdo se ho ale dokáže vzdát. Když chceme něco osladit, máme ho zafixovaný jako první volbu. Přitom dnes již existuje řada zdravějších alternativ.

Rakovina sítnice postihuje nejmenší děti. Lékaři z Motola zkusili revoluční léčbu • Zcela nový způsob aplikace cytostatika poprvé v ČR použili lékaři FN Motol při léčbě 3leté Elenky s nádorovým onemocněním sítnice. Jedná se o přímou injekční aplikaci cytostatik do oka pacienta, která umožňuje docílit ve sklivci dostatečné koncentrace léku a zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného vyléčení. Dosud byla tato metoda dostupná pouze v několika zahraničních centrech a nyní se dostává i k českým pacientům.

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.