RUBRIKY
HLEDAT

14. 4. 1889: Bezplatné oční operace pro slepé a sokolská slavnost na Žižkově

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 14. dubna 2019 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Bezplatné oční operace

Počátkem května zahájeno bude v zemském operačním očním ústavě bezplatné operování osleplých osob. Přihlášky ústní nebo písemné přijímá každého dne řádný professor očního lékařství na české universitě p. MUDr. J. Schöbl v domě č. 25-II v Ječné ulici. – Národní listy, 14. 4. 1889

Slavnost

Na temeně památného vrchu Žižkova uspořádána bude 2. června t. r. velkolepá slavnost ve prospěch zbudování tělocvičny »Sokolu« žižkovskému. Již nyní dějí se k této slavnosti pilně přípravy a úrady, i lze vším právem očekávati, že čilé družstvo pro vystavení tělocvičny společně se zábavním výborem »Sokola« žižkovského uspořádají zábavu milou, která i hojně rozmnoží stavební fond tak, aby již brzo mohlo se přikročit ku stavbě tělocvičny, v níž by bujará mládež naše sokolská našla vždy milého útulku a povzbuzení ke skutkům v pravdě vlasteneckým a vznešeným.
– Národní listy, 14. 4. 1889

[related-post id=“18848″]

Soudní spor

Pro stavbu nábřeží u mostu císaře Františka zabral podnikatel, architekt p. Jindřich Jechenthal kus řečiště Vltavy, což zavdalo podnět k soudnímu sporu, který byl nálezem správního soudu v ten smysl rozhodnut, že bylo vyhověno stížnosti, podané obcí pražskou její právním zástupcem p. dr. Tom. Černým na rozhodnutí ministerstva orby. Toto rozhodnutí bylo zrušeno, pokud jím bylo meritorně uznáno o právu vlastnickém na plochu řečiště, zabranou k nábřeží a pokud p. Jechenthalovi bylo při udělení stavebního povolení pro nábřeží uloženo, aby koupil od eraru plochu řečiště, veřejný to majetek. Důvody tohoto rozhodnutí mají základ svůj v tom, že dovolává se pražská obec vlastnického práva k řece Vltavě na základě privilejí císaře Ferdinanda z r. 1562 a císaře Matyáše z r. 1630, kdežto erár právo toto vyhrazuje si jakožto na část splavné řeky, tedy statek veřejný, a že tudíž měly by tyto nároky odkázány býti na pořad soukromého práva, poněvadž správním úřadům nepřísluší rozhodovati o platnosti neb neplatnosti práv soukromých. – Národní listy, 14. 4. 1889

Starobylé nálezy

Při kopání základů pro nový dům v Černé ulici nalezli dělníci v hloubce asi 2 metrů starobylé ciborium, dvě velké popelnice, lebku medvěda a různé jiné věci. – Národní listy, 14. 4. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

6. 5. 1868: Venkovan tvrdě zaútočil na dotěrného obchodníka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice Všeobecně známá dotíravost obchodnlků v sírkové ulici, jíž lidé touto ulicí přecházející tak obtěžováni jsou, byla v pondělí dopoledne poněkud hrubým spůsobem potrestána. Jistý venkovan ubíraje se touto ulici byl se všech stran tahán, a ač vícekrát pravil, že ničeho nepotřebuje, bylo stále naň doráženo a zvláště jeden obchodník nechtěl venkovana pustiti, až tento rozloben, uhodil israeIitu tolik, tak ze týž bez sebe sklesl. V nastalém zmatku se podařilo venkovanu uprchnouti. – Pražský denník, 6. 5. 1868 Nalezená mrtvola Včera ráno byla u nábřeží vytažena z Vltavy mrtvola asi třicetileté ženštiny, která už delší čas ve vodě ležela. Okolo krku visel provaz s kamenem 14 liber těžkým. Na prstu měla dva snubní prsteny s nápisem »Marie, 15. dubna 1860«, a »Sylvester«. V mrtvole byla poznána vdova po vojenském komisaři Marie F. V poslední době bylo na ní lze pozorovati známky choromyslnosti, načež asi před týdnem z bytu svého v růžové ulici zmizela. – Pražský denník, 6. 5. 1868 [related-post id="9920"] Pokus sebevraždy V pondělí o půl 5 hod. odpoledne skočil asi 17letý mladík blízko kláštera křížovnického do Vltavy, byl ale pozorován a vytažen. Jmenuje se Julius II. a uvádí, že neměl obživy ani příbytku; prozatím dán jest do zemské nemocnice. – Pražský denník, 6. 5. 1868

26. 9. 1868: Obuvnický učenník z Karlína se málem utopil ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

21. 6. 1890: Zvláštní žert s balónky a uchovávání kremačního popela v domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Chorobný lakomec zemřel. Co všechno po něm zůstalo vyráží dech • Šetřit peníze a šetrně nakládat s majetkem je všeobecně považováno za ctnost. Když se to ale vezme za špatný konec, může se z člověka stát chorobný lakomec, kterého nikdo nemá rád. Přečtěte si příběh z Franice, který pražským čtenářům přinesly Národní listy v únoru 1894.

24. 8. 1890: Výstava řemeslných výrobků a prosba o pomoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Aktivisté zahájili stavbu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí • Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovníci ve středu dopoledne na Staroměstském náměstí odkryli dlažební kostky v místě, kde v minulosti stával Mariánský sloup. Tvrdí, že tímto krokem zahájili jeho obnovu. Na výrobě kopie dávno zničené památky pracují přes dvacet let.

5. 12. 1889: Spor o pozemky mezi Vinohrady a Prahou a noční řádění buršáků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 5. 1889: Kámen, nebo železo? Odborníci debatovali, z jakého materiálu stavit mosty • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 1. 1868: Nebohá děvečka skončila pod koňskými kopyty a omnibusy nejezdí • Děvečka v Železné ulici skončila pod koňskými kopyty a strážníci se železnou vytrvalostí zasahovali na Ovocném trhu. Přečtěte si, co se dělo v Praze přesně před 150 lety.

Elegantní semetrika Růžena Šlemrová. Život slavné herečky je zahalen tajemstvím • Růžena Šlemrová zanechala v prvorepublikové kinematografii nesmazatelnou stopu, přestože se většinou musela spokojit jen s vedlejšími rolemi. Nejčastěji ztvárňovala komické postavy vážených dam z lepší společnosti v honosných róbách a drahých špercích. O skutečném životě této výrazné herečky toho ale paradoxně víme jen velmi málo.

Noblesní a elegantní. Taková byla Růžena Šlemrová.

4. 8. 1890: Zpronevěřené peníze, nešťastný pád a popálená služka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 5. 1868: Totožnost utonulých žen z Vltavy odhalena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pražané si užívají nový most Nový most Františka Josefa byl za včerejší neděle, první to, kde každému bylo volno po něm jíti, přečetně navštěvován od obecenstva, jak svědčily po celý den ohromné řady lidu přes něj přecházejících a stavbu jeho si prohlížejících. Krásná vyhlídka s mostu tohoto, jež skoro převýšuje onu s kamenného mostu, vábila též množství diváků zejmena i pohledem na Vltavu, které přes široký jez právě pod mostem se táhnoucí divoce se žene. Otevřením mostu tohoto ovšem značně utrpí převozy na Štvanici a u občanské plovárny, an každý raději jistější cestu přes most nastoupí. Na mostě bylo ostatně i včera pracováno a sice od 5. hod ranní až do 1. s poledne. Klade se tam totiž podlaha na chodníky a ještě v jiných pracích se pokračuje. Na zábradlí ostatním kol věži jest prozatím několik plynových svítilen postaveno, by za noční doby most poněkud osvětlen byl. – Pražský denník, 4. 5.1868 Plovárny otevírají Plovárny a koupele na Smíchově a v Karlíně byly včerejším dnem poprvé veřejně otevřeny. Za panujícího tepla odpoledního dostalo se jim dosti četné návštěvy. – Pražský denník, 4. 5.1868 Úřední spory Zemská nemocnice jest předmětem sporu mezi c. k. vládou a obcí pražskou; vláda požádala v tyto dny obec, aby prodala eráru kus obecního pozemku vedle nemocnice, anto chce prý založil u nemocnice zahradu; obec ale, jež nemocnici považuje za obecní majetek, nepustila se do dalších kroků u věci této, nobrž požádala vládu, aby dřív vyřízen byl spor, čí majetkem je nemocnice. – Pražský denník, 4. 5.1868 [related-post id="9869"] Utonuté ženy Utopená mladice, kteráž 27. dubna u třetího mostu byla z vody vytažena, jest 18letá služka Anna F. z jednoho domu v štokhausské ulici; taktéž poznána jest v mrtvole ženské, kterou v den na to vytáhli z Vltavy pod klášterem křížovnickým, služka Ludmila J., která u jednoho kupce v řeznické ulici sloužila. – Pražský denník, 4. 5.1868 Sebevražda Na včerejšek v noci oběsil se v Nůslích jakýsi mužský bezpochyby v opilém stavu, poněvadž jej lidé v hospodě opilého viděli. Byl teprvé ráno od kolemjdoucích na vrbě spozorován. – Pražský denník, 4. 5.1868

18. 1. 1889: Policie přistihla dvě kuplířky. Zatknout se ale podařilo jen jednu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 2. 1868: Pražané si užívají neobvykle hezkého počasí. Radost jim ale kazí neopatrní kočí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PočasíPěkná pohoda, jakáž nyní panuje, vyvolává nadobyčejnou živost v ulicích pražských, v nichž se hemží plno procházejícího se lidu, jenž těší se z příjemně již hřejícího slunka. Na baštách a hradbách prochází se taktéž množství lidu, a každý hledí použiti nynější krásné povětrnosti, o které se ví, že snad už brzo změně podrobena bude. Na venkově probouzí se vše k novému životu a hospodáři přivádějí již nástroje polní do pořádku. Zde v Praze započla již na všech stranách práce, jaká obyčejně na jaře se vykonává. – Pražský denník, 21. 2. 1868 PřejetNemotorná jízda a hrubá nepozornost našich fiakristů a drožkářů včera opět vyžádala jednu oběť. Večer k 7. hodině přejet na Karlovu náměstí prudce ujíždějícím fiakrem kýs člověk tak nešťastně, že nalezen bez smyslů všecek v krvi a s roztříštěnou hlavou na zemi. Zaplatí to snad životem. Fiakr ujel, aniž by se bylo stihlo jeho číslo. Nevíme, v kterém velkém městě tolik neštěstí se sběhne přejetím jako v Praze. A přece jinde nejezdí se poměrně rychleji než u nás. Příčinou tolikých neštěstí přejetím na ulicích pražských je tedy buď nemotornost velké části vozků, ne-li dokonce hříšná prostopášnost a zúmyslnost, která nemůže býti dosti ostře pokárána. Není nic neobyčejného u nás při neštěstí takovém, že surový kočí spatřiv, že přejel člověka, práskne do koní a žene povoz přes nešťastníka, jen aby vyvázl. Snad mu ani nepřipadne, že páše vraždu. – Národní listy, 21. 2. 1868 [related-post id="5846"] Malostranský hřbitovJakož známo, chce pražská obec zakoupiti letohrad “Hřebenku” ku založení nového hřbitova. Proti tomu se opřeli už vloni Smíchovští a pak sousedé onoho letohradu, byli ale v první i v druhé inštanci odmrštěni, načež jim c. k. místodržitelství ponechalo lhůtu 60 dnů, aby se odvolali k ministerstvu. Poněvadž ale od té doby už víc než 60 dní uplynulo, usnesla se v úterý městská rada, že se otáže c. k. místodržitelství, v jakém poměru se ta záležitost nachází. – Pražský denník, 21. 2. 1868 Národní divadloZa posledních dnů panuje na staveništi národního divadla čilý život; konají se tam zkoušky, jak hluboko se bude muset kopati, než přijde se na pevný základ. Ve středu vrtalo se na 18 střevíců zhloubí a ještě nebyl pevný základ nalezen. Včera se v těchto pokusech pokračovalo. – Pražský denník, 21. 2. 1868

Módní ikona Hana Podolská. Smutný příběh legendární pražské podnikatelky • Říkali jí česká Coco Chanel. V jejím salonu na Jungmannově náměstí v Praze si v dobách první republiky podávaly dveře manželky ministrů a továrníků, ale i slavné herečky Jarmila Novotná, Růžena Nosková, Hana Vítová, Adina Mandlová či Lída Baarová. Životní příběh české módní ikony je pozoruhodnou výpovědí o neuvěřitelné píli a cílevědomosti, zároveň ale i smutným mementem naší poválečné historie.

Česká Coco Chanel Hana Podolská.

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

12. 1. 1868: Neposypané chodníky v Praze působí lidem vážná zranění • Pražané nedbají úředního nařízení a zanedbávají posyp zledovatělých chodníků, což má za následek hned několik vážných zranění. A ochotníci ze Smíchova budou hrát dobročinné představení. Přečtěte si, o čem psaly dobové noviny přesně před 150 lety.

21. 2. 1890: Krádeže šatů jsou na denním pořádku. Pražané by si měli dávat pozor • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 8. 1890: Noční bouře nad Prahou, dívka v bezvědomí a telegrafní spojení s Francií • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár