Život v zoo se nezastavil. Na svět tam přišlo přes 130 nových mláďat

ZajímavostiPražskýDEN.cz21. dubna 20203 minuty čtení
Zdánlivě nápadné zbarvení slouží mláďatům tapíra čabrakového v podrostu jako maskování. Tento sameček se v Zoo Praha narodil v neděli 19. dubna.

Zdánlivě nápadné zbarvení slouží mláďatům tapíra čabrakového v podrostu jako maskování. Tento sameček se v Zoo Praha narodil v neděli 19. dubna.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Na sto třicet mláďat více než čtyř desítek druhů již přišlo na svět v Zoo Praha ode dne jejího uzavření 13. března 2020 a další stále přibývají. K nejatraktivnějším přírůstkům sezóny se zařadil tapír čabrakový, jenž je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu.

Mládě vzácného lichokopytníka přivedla na svět samice Indah v neděli 19. dubna odpoledne po více než čtrnácti měsících březosti. Malý tapír čabrakový je samec a zatím si vede dobře. Typické kávově hnědé zbarvení s podélným bílým pruhováním a skvrněním začne ztrácet zhruba za dva měsíce a postupně se přebarví do černobílé podoby dospělých. Otcem mláděte je samec Niko a pro tento pár jde již o druhého potomka. Prvním byl v roce 2015 slavný Budak Puntja, přezdívaný Punťa, který dnes pod jménem Moke žije ve vyhlášené Zoo Tchaj-pej na Tchaj-wanu a letos se sám stane otcem.

Tapír čabrakový je jediným druhem tapíra, který žije v jihovýchodní Asii, všechny ostatní druhy najdeme v Americe. Vzhledem k destrukci původního prostředí – deštných lesů, je zařazen v Červené knize IUCN v kategorii Ohrožený. Celkový počet zvířat v přírodě se podle odhadů pohybuje okolo 2500 dospělých jedinců, přežívajících v Myanmaru, Thajsku, Malajsii a na Sumatře.

Chov tohoto zvířete v zoologických zahradách je opravdovou raritou. „V Evropě se aktuálně nachází jen 45 jedinců a Indah s Nikem jsou jedni z mála tapírů čabrakových v České republice. Rozhodně nejde o běžný odchov, v evropských zoo se narodí v průměru čtyři mláďata ročně,“ uvedl kurátor chovu savců Pavel Brandl. Zoo Praha se v novodobé historii zapojila do Evropského záchovného programu tapírů čabrakových v roce 2010.

Dalším dlouho očekávaným mládětem je hřebeček koně Převalského, kterého dnes nad ránem porodila klisna Hara jako své již sedmé hříbě. Dva z jejích předchozích potomků – klisny Querida a Tarik – byly v letech 2015 a 2019 transportovány do Mongolska v rámci velkého reintrodukčního projektu Zoo Praha „Návrat divokých koní“. Otcem novorozeného mláděte je hřebec Len, jenž je jako pravnuk posledního divokého koně odchyceného ve volné přírodě geneticky nesmírně cenný a v Zoo Praha zplodil již 14 hříbat. Tento jeho nejmladší potomek je druhým letošním hříbětem koně Převalského.

Jako první přišla na svět 10. dubna samička v chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově. Pro jejího otce, nově příchozího hřebce Cama, jde o první hříbě. Matka Warsa odchovala již šest potomků, z nichž dvě klisny – Sarangua a Tara – dnes žijí v mongolském Tachin talu.

„Počet koní Převalského přepravených z Prahy do Mongolska se bohužel letos již nerozšíří,“ konstatuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Jubilejní desátý transport, který měl proběhnout na začátku června, jsme kvůli nynější situaci bohužel museli zrušit.“

Kterékoli z mláďat narozených do karantény mohou lidé podpořit adopcí nebo sponzoringem. Dosud se takto podařilo získat celkem 1 392 871 Kč od 692 dárců. Adoptivním rodičem se může stát každý, kdo přispěje ročním příspěvkem, který je u jednotlivých druhů odlišný a je odvozen od ročních nákladů na krmivo a další péči o dané zvíře. Sponzorem pak ten, kdo zaplatí částku minimálně 100 Kč na kterékoli zvíře. Více informací je k dispozici na stránkách Zoo Praha, konkrétně v sekci Jak pomoci.

Nepřehlédněte

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Kolik prstů má kočka? Správná odpověď není jednoznačná • Je to zdánlivě jednoduchá otázka. Kolik prstů má dohromady obyčejná průměrná kočka? Pokud tipujete 16 nebo 20, jste na omylu. Běžná domácí kočka má prstů celkem 18. Pokud toto číslo vydělíme čtyřmi, zjistíme, že na každou tlapku připadá 4,5 prstu. Jak je to možné?

Kriticky ohrožené volavky císařské se snaží zachránit odborníci z Prahy • Zoo Praha pomáhá v Bhútánském království zachránit kriticky ohroženou volavku císařskou. V celém areálu výskytu této velké volavky přežívá již méně než šedesát jedinců, z toho polovina právě v Bhútánu. I tam ji však ohrožuje výstavba hydroelektráren. Proto již před několika lety započaly přípravy projektu na její záchranu, do kterého byla přizvána Zoo Praha.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Obě pražská slůňata už jsou k vidění ve výběhu • Samička slona indického, která přišla na svět v sobotu 9. května, se minulý týden poprvé podívala i do venkovního výběhu Údolí slonů. Skupinu samic s mláďaty budou moci návštěvníci sledovat venku za dobrého počasí vždy po poledni.

Na křídlech motýlů. Botanická zahrada ukáže exotické cestovatele • Už posedmnácté se letos do skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě hl. m. Prahy vrátí exotičtí motýli. Tentokrát se představí v možná překvapivé roli, a to coby cestovatelé. Dozvíte se, odkud a kam se motýli přesouvají, kolik kilometrů dokáže motýl uletět za jediný den, který druh uletí největší vzdálenost, a mnoho dalších zajímavostí.

Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus).

Pražská zoo prozradí, odkud pocházejí bájná zvířata • Tuto sobotu 14. dubna se v areálu zoologické zahrady dozvíte, kde mají svůj původ bájná zvířata. Trasa za bájnými a mytickými zvířaty (Bazilišek, drak, Fénix, Harpyje, Medúza a další) vás zavede za hady, ještěry a povede přes Geostezku až ke štírům. Program 10:30 – Setkání s plazy (Divadélko Archa) 12:00 – Setkání s dravcem (navazuje na představení Zvířata v akci v Rezervaci Bororo) 13:00 – Komentované krmení varanů komodských (Indonéská džungle) 14:00 – Po stopách dinosaurů (Geostezka) 15:00 – Program u štírů (Galerie Gočárovy domy)

Varan komodský.

Oslavte Den mláďat v pražském zookoutku Malá Chuchle! • Během celého jara se v pražské přírodě můžeme setkat s mláďaty všech druhů i velikostí. Tito nejmenší obyvatelé hlavního města žijí často skrytým a tajemným životem, který skýtá také mnoho útrap a nebezpečí. O tom, jak se zvířecím mláďatům žije v městské divočině, se můžete dozvědět na Dni mláďat, který se koná v sobotu 6. dubna od 14 do 17 hodin v zookoutku Malá Chuchle.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

V pražské zoo byla pokřtěna dvojčata malajských tygrů • Skupina Laura a její tygři v neděli v Zoo Praha pokřtila dvouměsíční mláďata tygrů malajských. Sameček dostal jméno Bulan, které v malajštině znamená Měsíc, zatímco samička byla pokřtěna jako Wanita, tedy Žena. „Neperte se a množte se!“ popřáli jim členové kapely.

Mláďata tygra malajského - nahoře sameček.

Pražská zoo je i nadále pátou nejlepší na celém světě • Cestovatelský server TripAdvisor zveřejnil žebříček nejlepších zoologických zahrad světa pro letošní rok. Zoo Praha se umístila na senzačním pátém místě a obhájila tak loňskou pozici.

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Tapířice z Francouzské Guyany se stala novou obyvatelkou Zoo Praha • Ve výběhu v dolní části pražské zoologické zahrady se od čtvrtka zabydluje samice tapíra jihoamerického Taluen, která vytvoří pár samcem Texem. Tapířice dorazila do Prahy z osm tisíc kilometrů vzdálené Francouzské Guyany. Narodila se 1. prosince 2017 v Zoo de Guyane, oba rodiče její matky pocházejí z přírody, otec je součástí Evropského záchovného programu (EEP).

V pražské zoo jsou nově k vidění ohrožené dlouhokrčky rotiské • Po roce trpělivého odchovu Zoo Praha představuje vzácné dlouhokrčky rotiské. Návštěvníci je mohou obdivovat v prvním velkém akváriu ve vstupním rondelu Indonéské džungle.

Dlouhokrčka rotiská.

Pražská zoo oslaví Světový den želv. Připraven je bohatý program • V sobotu 22. srpna se v Zoo Praha uskuteční náhradní oslava Světového dne želv, která byla původně plánovaná na květen.

Pražská zoo vyhlásila válku palmovému oleji. Nenajdete tam už ani kapku • Na 1. února připadá Den bez palmového oleje. Pěstování palmy olejné, ke kterému v tropech dochází v ohromném měřítku, je příčinou likvidace tropických deštných lesů a mizení stovek a stovek rostlinných i živočišných druhů. Zoo Praha proto palmový olej ze svého areálu zcela eliminovala.

Orangutan sumaterský je považován za škůdce palem olejných a na plantážích je intenzivně pronásledován a zabíjen.

OBRAZEM: Želvy z pražské zoo po zimě už opět vylezly ven • Želvy sloní a želvy obrovské po více než půl roce stráveném ve vnitřní expozici opět pobývají i venku. Bude-li tak o víkendu přát počasí, návštěvníci si jistě užijí pohled na tyto tropické želvy ve výběhu stejně, jako si ony užívají vyhřívání na sluníčku a pastvu na čerstvé trávě. „Naše želvy pobyt venku vyloženě těší; jedním z hlavních důvodů je samozřejmě slunce, které jim také dodává UVB paprsky, a ty napomáhají správnému vývoji krunýře,“ vysvětlila vrchní chovatelka velkých želv Zoo Praha Nataša Velenská. Tím nejpodstatnějším podnětem je ovšem podle kurátora plazů Petra Velenského pro želvy pastva: „Možnost čerstvé pastvy na krásném, zavlažovaném trávníku je největší benefit toho výběhu, ale poskytuje želvám i zábavu. Aldaberské želvy jsou přátelské, takže když vyjde ven jedna želva, vyjde i druhá, často se po trávníku pohybují celý den synchronně vedle sebe a mají radost ze vzájemné přítomnosti.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10534,10532,10533"]

Největším benefitem výběhu je pro želvy možnost pastvy na zavlažovaném trávníku.

V žebříčku oblíbenosti zvířat v Zoo Praha vedou sloni a ďábel medvědovitý • Do podpory chovu zvířat v Zoo Praha se v loňském roce zapojilo 5 021 adoptivních rodičů a sponzorů. Dalších více než jedenáct tisíc příznivců pražské zoologické zahrady nakoupilo 40 211 stravenek.

Sobota v Zoo Praha bude patřit zvířatům Jižní Ameriky • V sobotu 15. září se v Zoo Praha uskuteční Den Jižní Ameriky. Program bude probíhat v Rezervaci Bororo od 11 do 16 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na indiánský facepaiting, výrobu papírových masek, soutěž s využitím papírových foukaček, výrobu šperků a lapačů snů. V 11:00 a ve 14:30 proběhnou také ukázky výcviku lamy alpaky a nosála červeného v Amfiteátru Rezervace Bororo. Dále k vidění bude komentované krmení tapírů jihoamerických (10:30), tayr (11:00) a psů pralesních (15:00).

Tayra z pražské zoo.

Pražská zoo má nové vzácné obyvatele z Jižní Ameriky • Do Rákosova pavilónu v Zoo Praha se nastěhoval páreček nových nájemníků. Smaragdově zbarvené kogny jižní chovatelé vypustili do průchozí expozice Jihoandského podhůří, kde je návštěvníci uvidí společně s papoušky patagonskými chilskými, aratingy andskými a dalšími druhy.