Pražská zoo vystavuje vzácné posvátné žáby z jezera Titicaca

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz9. července 20192 minuty čtení

Foto: Zoo Praha

Zoo Praha otevřela v Teráriu u Rezervace Bororo expozici pro vodnice posvátné, pozoruhodné žáby žijící v přírodě pouze v jezeře Titicaca, kde jsou však vinou znečištění kriticky ohrožené. Nádrž pro tyto výjimečné žáby má velkorysé rozměry 3 x 3 x 2 metry a výtvarně byla inspirována zatopeným chrámem, který stával na břehu jezera Titicaca přibližně před 1 000 až 1 500 lety.

Vodnice posvátná je pozoruhodná už na první pohled. Nikdy neopouští vodní prostředí a téměř výhradně dýchá kůží. Vzhledem k nízkému obsahu kyslíku ve vysoko položeném jezeře Titicaca jí však musí využívat co největší plochu, a proto ji má po stranách těla, na hřbetě a na zadních nohou velmi nápadně zřasenou. Z toho důvodu se někdy označuje jako šourková žába.

„Potvrzením či alespoň indicií naznačující, že se nám podařilo vytvořit pro vodnice posvátné vhodné prostředí, je i to, že u nich hned po umístění do nádrže došlo k pokusům o páření. Návštěvníci tak mohou sledovat naše páry vodnic v tzv. amplexu, kdy jsou samice v pevném objetí samců,“ vysvětlil kurátor chovu plazů a obojživelníků Petr Velenský.

Přímo z Peru, kde se část jezera Titicaca nachází, první žáby dovezla americká Denver Zoo. Jí se také – poprvé na severní polokouli – podařilo předloni tento jedinečný druh rozmnožit. Zoo Praha se spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojila do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči, když získala zhruba dvacet potomků žab zabavených v peruánských restauracích, kde měly být zkonzumovány.

[related-post id=“17901″]

„Je pro nás velkou ctí, že část z tohoto odchovu jsme dostali i k nám, do Zoo Praha. Budeme se samozřejmě snažit k přežití vodnice posvátné také přispět – ale bez záchrany jezera Titicaca to v dlouhodobém horizontu bohužel nepůjde,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Cílem celého programu je tudíž také upozorňovat na problémy jednoho z důležitých ekosystémů, o což usilují všechny spolupracující organizace. Přímo v Peru organizuje vzdělávací aktivity na podporu jezera Titicaca Zoo Huachipa nebo národní rezervace Titicaca.

Nepřehlédněte

Světový den tučňáků oslaví pražská zoo bohatým programem • Světový den tučňáků oficiálně připadá na 25. dubna, kdy byla Zoo Praha uzavřena kvůli pandemii covid-19. Náhradní oslava se proto uskuteční v sobotu 19. září. Na návštěvníky čeká bohatý program, který přiblíží život tučňáků z celého světa. Kromě řady zajímavých informací o ohrožení a ochraně tučňáků jsou připraveny i hry a soutěže pro děti.

Zotavená orangutaní samice Mawar se po náročné operaci vrátila do expozice • Samice orangutana sumaterského Mawar byla po několikadenním oddělení, kdy se v zázemí zotavovala kvůli chirurgickému výkonu v ústní dutině, opět spojena se samcem Pagym. Spojení proběhlo bez problémů a teď už je v expozici vidět celá skupina pohromadě; včetně pětileté Diri, která dělala své matce Mawar společnost i během izolace. „Spojení nejdříve probíhalo ve vnitřních boxech přes mříže a za krátkou dobu byla zvířata spojena úplně. Samotné spojení zvířat proběhlo v rámci orangutaního způsobu života na výbornou, chovatelé pozorovali i pokusy o páření,“ dodal vrchní chovatel primátů David Vala. [related-post id="6868"] [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7834"]

Mawar musela kvůli bolesti zubů podstoupit výkon, teď už je ale v pořádku.

Neskutečná radost! Gibonům v pražské zoo se narodilo mládě • V pondělí časně ráno se v Zoo Praha narodilo druhé mládě gibona stříbrného a zatím si vede velmi dobře. V České republice tento ohrožený druh chovají jen dvě zoologické zahrady. Odchovat jej se dosud podařilo jen té pražské. „Chov gibonů stříbrných je velmi náročný, proto už naše mládě narozené v roce 2015 – jako první v rámci všech českých i slovenských zoo – znamenalo obrovský chovatelský úspěch. O to víc nás těší, že jsme na tento úspěch navázali dalším mládětem a dnes tříletý Silver Arrow získal sourozence,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Nově narozené mládě se zatím jeví čile a zdravě, podle chovatelů má dobrý sací i úchopový reflex a matka Alangalang se o něj stará velmi pečlivě. Hned po porodu svého potomka očistila a nehne se od něj na krok. První den zůstávala v bezpečí expozice, polehávala s mládětem na břiše, aby mohlo pít, nebo seděla v podřepu a objímala ho všemi končetinami. Dnes už s ním i posedává na topolu nebo „lítá“ venku – v korunách stromů, při čemž má nohy ohnuté k břichu, aby jej zajistila. „Samice je dominantní, takže za běžných okolností se k jídlu vždy hrne jako první. V den porodu ovšem nepřijímala potravu, pouze se věnovala péči o novorozeně. Teď už však s chutí chodí na jídlo jak ve vnitřní expozici, tak venku,“ doplnil kurátor chovu primátů Vít Lukáš. [gallery size="full" columns="1" ids="11703"] Otec Flip plní svou rodičovskou roli zejména tím, že samici s mládětem dopřává potřebný klid. Stejně tak tříletý sourozenec novorozeněte – Silver Arrow, který nyní přejde pod téměř výhradní výchovu samcem. Gibon stříbrný patří mezi ohrožené druhy primátů. Žije pouze v lesích indonéského ostrova Jáva, které velkou rychlostí ustupují polím a plantážím, kde tito poměrně velcí primáti nedokážou žít. Jejich populace stále klesá. Odhaduje se, že v přírodě žije něco kolem 2500 jedinců. V lidské péči jich je chováno zhruba 70. Nové pražské mládě si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Pražská zoo zvyšuje vstupné. Na záchranu ohrožených druhů bude posílat více peněz • Zoologická zahrada hl. m. Prahy od 1. února zvýšila cenu vstupného. Důvodem je inflace a rostoucí nároky na chov zvířat i samotný provoz. Dospělý návštěvník si za jednu návštěvu nově připlatí navíc 50 korun.

V Zoo Praha se narodila guaréza pláštíková • V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.

Jaro je za dveřmi. V expozici plazů v pražské zoo probíhají bouřlivé námluvy • Návštěvníci pražské zoologické mohou v těchto dnech vidět opravdové známky jara. Konkrétně v unikátní středoasijské pouštní expozici Kattakum, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů. Ještě zhruba dva až tři týdny tam bude probíhat období intenzivních námluv a bojů samců o samičky.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

VIDEO: Stádo muflonů přebíhalo přes silnici u Thomayerovy nemocnice • Areál Thomayerovy nemocnice v Krči je už řadu let oblíbeným útočištěm stáda muflonů, kteří sem přicházejí z blízkého kunratického a krčského lesa.

Některá jídla jsou pro pejsky smrtelně nebezpečná • Dokud jsem si nepořídila pejska, věděla jsem toho o výchově jen málo. Nějakou mlhavou představu má pochopitelně každý. Ale na spoustu věcí jsem přišla až postupně. Třeba na to, která jídla mohou být pro naše čtyřnohé kamarády nebezpečná.

Místo techniky živá zvířata. Ovce a kozy spásají pražské louky a stráně • Ve vybraných pražských lokalitách se i tento rok objevila stáda ovcí, koz a skotu. Jejich úkolem se spásání porostů. Vedení města si projekt pochvaluje s tím, že jde o tradiční a zároveň k přírodě šetrný a efektivní způsob obhospodařování pozemků ve zvláště chráněných oblastech.

Kolik hodin může kočka přežít sama doma? Zjistěte, než se vydáte na dovolenou • Kočky jsou známé svou nezávislostí a schopností si užívat samotu. I přesto však je důležité zvážit, jak dlouho můžete svou kočku nechat doma samotnou. Bez ohledu na to, zda jste pryč z domu kvůli práci, dovolené nebo jiným závazkům, existují určité faktory, které byste měli zvážit, abyste zajistili pohodlí a bezpečí vašeho kočičího přítele.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Nově narozené sloní samičky z pražské zoo už mají jména • Malé slonice narozené v Zoo Praha letos 27. března a 9. května dnes během slavnostního křtu dostaly sinhálská jména Lakuna a Amalee, která pro ně vybrali chovatelé.

OBRAZEM: Takhle si zvířata v zoo užívají sněhovou nadílku • Návštěvníci Zoo Praha mají v těchto dnech možná jednu z posledních šancí vidět letos zvířata na sněhu. Podívána je to vskutku nádherná! Druhy, kterým nevadí ani zima, ani sněhová pokrývka – naopak si ji náležitě užívají - jsou k vidění v horní i dolní části zoo. Například pro mladé gepardy je pořádná vrstva sněhu výzvou. Návštěvníci tak mohou obdivovat, jak tyto šelmy předvádějí svá neobyčejně pružná těla, uzpůsobená pro sprint, přímo v akci. Najdou je v expozici v dolní části zoo, hned vedle Pavilonu šelem a plazů. Vyznavače opeřených zdatných běžců pak v horní části zoo potěší třeba pohled na emu hnědého a nejen dětem jistě udělá radost klokan rudý. [gallery columns="1" link="none" size="full" ids="7581,7574,7580,7575"]

Klokan rudý si na sněhu užívá svou hostinu.

OBRAZEM: Velká radost! V pražské zoo se narodilo další mládě koně Převalského • V noci na čtvrtek se v Zoo Praha narodilo mládě koně Převalského, v pořadí již celkem 236. od roku 1932, kdy pražská zoo začala s chovem tohoto druhu. Nový přírůstek – tentokrát hřebec – je v pořádku a pod pečlivým dozorem matky Jessicy. „Klisna Jessica, narozená v Praze, patří ke zkušeným matkám. Nově narozený hřebec je jejím pátým mládětem, pije, drží se při ní na každém kroku a ona si jej velmi pečlivě hlídá,“ uvedl kurátor chovu kopytníků v Zoo Praha Jan Marek a doplnil: „Minimálně půl roku zůstane mládě v pražském stádě, pak ho přesuneme do hřebčí skupiny v Dolním Dobřejově.“ Podle Červené knihy IUCN spadá kůň Převalského do kategorie ohrožený. V přírodě vyhynul koncem 60. let 20. století a přežil jen díky chovu v lidské péči. Zoo Praha již do domovské Gobi v Mongolsku leteckými transporty dopravila celkem 27 koní a další transport je naplánován na 19. června. [gallery columns="1" size="full" ids="10719,10720,10721"]

Mládě koně Převalského zůstane v pražském stádě minimálně půl roku.

I zvířata mají sny, tvrdí vědci. O čem se zdá vašemu pejskovi? • Vědci z celého světa díky pokročilým metodám potvrzují to, o čem se diskutuje už od antických dob. Našim čtyřnohým miláčkům se během spánku nejspíš zdají sny podobné těm lidským. Má to ale háček...

V pražské zoo se narodilo druhé letošní slůně. Ošetřovatelé už znají pohlaví • Zoo Praha má šest týdnů po narození prvního letošního slůněte další důvod k radosti. V sobotu 9. května nad ránem porodila i samice slona indického Janita. Otcem mláděte je také tentokrát samec Ankhor.

Pražská zoo se raduje z narození sloního mláděte • V pátek nad ránem se v Zoo Praha narodilo mládě slona indického. Jedná se o samičku a váží 92 kilogramů. Ona i její matka Tamara jsou v pořádku. Otcem slůněte je samec Ankhor. Pražská zoo očekává narození ještě druhého mláděte, březí je i samice Janita.

Nově narozené mládě slona indického.

OBRAZEM: Mláďata slonů indických z pražské zoo už skotačí na trávníku • Mláďata slona indického Max a Rudi už dovádějí i na trávě v „zeleném“ výběhu. A to zhruba o 35 kilogramů těžší než při posledním vážení, které proběhlo o měsíc dříve. Starší Max teď váží přesně 766 Kg a mladší Rudi 544 Kg. Tentokrát šlo o jejich první vážení v chráněném kontaktu, tedy bez přímého kontaktu s chovateli. Za pěkného počasí teď budou obě sloní mláďata s matkami i tetičkami pravidelně pobývat ve výběhu na trávě, a to zhruba od desáté hodiny do půl třetí odpoledne. Pak je chovatelé přemístí do prostředního výběhu, kde má sloní skupina k dispozici i bazén. [gallery columns="1" size="full" ids="9894,9893,9895"]

Zoo vydala vlastní bankovky. Pomohou zvířatům a potěší sběratele • Trojské tolary v hodnotě 100, 500 a 1 000 a s motivy zvířat namísto obvyklých portrétů státníků či významných osobností vydala Zoo Praha při příležitosti svého letošního 90. výročí. Pamětní listy mají podobu, ochranné prvky a rozměry bankovek a Státní tiskárna cenin pro ně použila výtvarné předlohy akademického sochaře Štěpána Kotrby. Část výtěžku z prodeje půjde na ochranu ohrožených druhů zvířat v místech jejich přirozeného výskytu, v tzv. projektech in situ.