RUBRIKY
HLEDAT

1. 6. 1890: Na trh budou uvedeny nové doutníky. Kvalita byla vyzkoušena ve světě

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 1. června 2020 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nové doutníky

Jak se nám sděluje, uvede c. k. tabáková režie dnem 1. června ve skladech mocnářství rakouského několik nových druhů doutníků do prodeje, jež »Compagnia General de Tabacos de Filipinas« dle smlouvy s touto režií uzavřené dodává a továrna dotyčné společnosti »Flor de la Isabela« vyrábí. Tato před 8 roky ze španělských a havanských pěstitelů ustavená společnost vytkla si za účel nahraditi tabákové druhy havanské, které v poslední době následkem přílišného využitkování půdy nemají dřívější dobré jakosti. Ve Španělsku již před dlouhou dobou známé a oblíbené doutníky »lsabella« znenáhla také v režii jiných evropských států s dobrým výsledkem do prodeje zavedeny byly. – Národní listy, 1. 6. 1890

Neštěstí v dolech

V osecké pánvi přihodilo se těchto dnů několik neštěstí krátce po sobě. Tak v prvních dnech tohoto týden zabit byl na místě 27tiletý horník Antonín Reichelt odtrhnuvším se kusem uhlí. Téhož dne byla vlastní neopatrností provazem brzdy rozmačkána ruka dělníka Ant. Janouška. Den na to byl na Nelsonově šachtě udeřen 17tiletý dělník Josef Michek provazem transmise tak prudce, že okamžitě ducha vypustil. – Národní listy, 1. 6. 1890

[related-post id=“29974″]

Ztráty a nálezy

Cestou z Podskalí do Lipové a Marianské ulice ztratila chudá paní vzorek s 13 monogramy, předložkami to k vyšívání a jeden batistový šáteček s monogramem A. B. Ztráta jest tím citelnější, poněvadž tyto předměty nejsou její majetkem. Poctivý nálezce uctivě se žádá, by věci ty odevzdal v trafice v Marianské ul. č. 8 nové. — V obci Nusle-Pankrác nalezeno bylo několik kusů prádla. Kdo je pohřešuje, nechť se o ně přihlásí u obecního úřadu tamtéž. – Národní listy, 1. 6. 1890

Nové české závody

Pan Václav Šifalda otevřel nový závod s hotovým prádlem pro dámy, pány a dítky a se zbožím modním v Praze, ve Ferdinandově třídě č. 19 nové. – Národní listy, 1. 6. 1890

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

Těhotenský test starověkých Egypťanů prý spolehlivě funguje dodnes • Zjistit, zda je žena těhotná, lze dnes díky moderním těhotenským testům v pohodlí domova za pár minut. Může se to zdát neuvěřitelné, ale starověcí Egypťané měli již před 3,5 tisíci lety svoji spolehlivou metodu.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

16. 1. 1868: V Praze řádí nepoctivý obchodník s uhlím a drožkaři mají v těchto dnech žně • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 2. 1890: Nadace pro dlužníky, dopadení zloděje a incident v Poštovské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 10. 1889: Tragédie dvou milenců, nedočkavý dělník a přejetý chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 10. 1889: Falešné certifikáty na maso, drzé zlodějky a stavba nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 4. 1868: Kočka zemřela steskem po své paničce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Věrni i v smrti V Malkově u Kadaně zemřela koncem března stařena v 93. roce věku svého. Měla po dlouhá leta kočku, kterou nade vše si oblíbila. Když zemřela, nechtěla se kočka z postele zemřelé ani hnouti a o pohřbu nalezli oddané to zvíře pošlé v jednom koutku světnice. – Pražský denník, 12. 4. 1868   Stavba divadla Na staveništi národního divadla počne se už v úterý se stavbou základů v průčelí do Ferdinandovy třídy. Teprvé ve hloubce čtyř sáhů a třech stop pod dlažbou ulice dokopali se pevné půdy, na kteréž se základy položiti mohou. Do slavnosti svatojanské budou základy v průčelí položeny až po roveň ulice a do zdě portiku (výstupku) položen bude kámen základní. – Pražský denník, 12. 4. 1868 [related-post id="9240"] Navrátilí vystěhovalci V pátek ráno přijely po drážďanském vlaku do Prahy tři osoby, kteréž před 6 lety z Malína u Hory Kutné do Ameriky se byly vystěhovaly. Anaž prý v Americe všecka práce vázne, museli za posledních dob přisaditi, co si dřív uspořili a takž raději se zbytkem vrátili se do vlasti. – Pražský denník, 12. 4. 1868 Velikonoční nadílka Chudým u sv. Bartoloměje dostalo se k návrhu insšpektora pana Huleše za příčinou velkonočních svátků mimo obyčejnou stravu také koláčů, vepřové pečeně, kávy a piva. – Pražský denník, 12. 4. 1868

Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu • „Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili oficiálně celkem 1075 lidí, z toho 155 žen. Skutečný počty obětí je ale nejspíš mnohem vyšší. Kat Alois Weiss společně se třemi dalšími pomocníky svázaného odsouzeného pokládají na stůl. Nejdřív mu nasadí dřevěný límec, po stisknutí páky sjíždí dolu čepel ostře nabroušeného nože. Trest je vykonán. [gallery size="full" columns="1" ids="12175"] Chtěli ušetřit „Sekyrárnu“ na Pankráci zřídili nacisté až v dubnu roku 1943. Důvodem bylo šetření. V protektorátu během heydrichiády stoupal počet lidí souzených německým lidovým soudem, a tím pádem i počet popravených. Trest smrti je ukládán se ilegální odbojovou činnost, ale třeba i za černou porážku prasete. Vozit odsouzené k exekucím do Berlína a Drážďan je zdlouhavé a drahé, a tak je výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 zřízeno samostatné popravní místo pro výkon trestu smrti stětím i v Praze na Pankráci. První poprava je zde vykonána už o deset dní dříve. Na formality si nacistické zrůdy nepotrpí. Historik Petr Koura uvádí, že v době zřízení pankrácké „sekyrárny“ bylo již možné udělit trest smrti prakticky za cokoliv. Pod vymezení „projevy protiněmeckého smýšlení nebo poškozování blaha německého národa nejrůznějším chováním“ bylo možné zahrnout v podstatě jakýkoliv delikt. [gallery size="full" columns="1" ids="12176"] Oběti odvážel náklaďák Mrtvá těla dozorci přenáší do další místnosti, tzv. „rakvárny“, kde je hvězdicovitým způsobem ukládají kolem kanálku uprostřed podlahy, aby mohla odtéct krev. Dodnes jsou na zemi v této místnosti patrné paprskovité stopy, které vznikly chemickou reakcí krve s povrchem dlaždic na podlaze. Oběti jsou následně uloženy do podlouhlých beden z nehoblovaného dřeva. Po 17. hodině nákladní automobil odváží truhly s mrtvými do strašnického krematoria, kde jsou pod přímým dozorem příslušníků gestapa v noci zpopelněny. Popel je pak vysypán do vyhloubených jam hned vedle krematoria. [gallery size="full" columns="1" ids="12174"] V jeden „popravní“ den se stihlo pět až šest lidí. Celý proces byl důkladně promyšlený, vše trvalo jen několik málo minut. 4. srpna 1944 stihl proto kat za den popravit 29 lidí. Vězni  popisovali, že zvuk dopadání čepele gilotiny se rozléhal celou chodbou. Pankrácká sekýrárna. Za okupace tu nacisti popravili 1 075 lidí, z toho 155 žen. Poslední popravení tu zemřeli ještě 26. dubna 1945, ten den už bylo například Brno osvobozeno. Na člověka tu padá neuvěřitelná tíseň. #odboj #WWII pic.twitter.com/QnUoqNiw4O

Spor o budovu Národního muzea. Kdo a proč šetřil na nesprávném místě? • Budova Národního muzea na Václavském náměstí je jedním z nejkrásnějších odkazů našich předků z 19. století. V její bohaté historii se zrcadlí osud českého národa. A snad částečně i jeho povaha. Důkazem je novinový článek z Národních listů z roku 1902.

24. 6. 1890: Kočky nejsou na Žofínském ostrově v žádném případě vítané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 10. 1889: Krvavé rvačky a den otevřených dveří ve věznici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 4. 1868: Chudá žena zkolabovala hladem v kostele. Na nohy ji postavila silná polévka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Horkokrevní hoši Včerejší teplý den přiměl několik hochů, na ostrově Štvanici ryby lovících, by se v řece ochladili a koupali. Vzdor tomu, že voda ještě dosti studená jest, zdáli si hoši v chladící lázni libovali, an se ve vodě vesele proháněli. Také několik mladých pracovníků na Letné zaměstnaných hledalo včera v poledne ochlazení v řece. – Pražský denník, 24. 4. 1868 Hladem zmořena Včera byla pouť u sv. Vojtěcha. O službách Božích dopoledních v kostele sklesla jistá žena bez sebe k zemi, vynesli ji ven a hleděli ji křísiti, avšak ubohá padala ze mdloby do mdloby. Jistý lidumilný soused ujal se nebohé matky provázené malou dceruškou, dal ji odnesti do svého bytu a povolal k ní lékaře, tento shledal, že žena ta hlady úplně jest vysílena i nařídil, aby se jí podalo sílící polívky atd. k zotavení. Skutečně také žena posilněna potravou zotavila se a tu vyšlo na jevo, že je chudá vdova, že má tři dítky a s touto svou rodinou že uvržena jest v takovou bídu ukrutnou, že za den sotva sousta teplého požiti mohou. Ubohá matka jmenuje se Součková a bydlí v domě čís. 327-II vedle lázní sv. Václavských. – Národní listy, 24. 4. 1868 [related-post id="9612"] Planý poplach Planý poplach spůsoben byl předevčírem večer od obyvatelů na Poříčí. Vyvalil se tam z jednoho okna, jež se právě otevřelo, ohromný kotouč dýmu, tak že okolojdoucí lidé v skutku se domnívali, že v bytě hoří, čemuž i nasvědčovalo praskání ohně z bytu až na ulici docházející. Běželo se rychle do domu a do bytu, z něhož kouř vycházel, zde však k pomoci spěchající lidé shledali, že jich obavy marné byly. Nájemnice v onom bytě pálila totiž starou slámu a nechala rouru do komína vedoucí zastrčenou, tak že nemohl kouř komínem odcházeti, a tudíž plným proudem z pece do pokoje se hnal, jehož nájemnice otevřením okna zbaviti se hleděla. – Pražský denník, 24. 4. 1868

1. 4. 1868: Neznámý výrostek ukradl kravskou kůži a zmizel v kanále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmizel v kanále Minulé neděle k páté hodině ranní spozorovali hlídači v zdejším nádraží jakéhos výrostka, kterak odnáší suchou kravskou kůži, již byl ukradl z jednoho skladu v nádraží; pustili se ihned za zlodějem; a byli by ho již také dostihli. V tom ale kluk zahodil kůži, skočil do hradebního příkopu a mžikem zmizel v tamním kanále, jímžto voda z továren nádražních odtéká. Tím byli hlídači ovšem v první chvíli zaraženi; žáden nechtěl se odvážit do tmavého, nepovědomého sklepení; konečně ale, doufajíce v slíbenou odměnu 10 zl. za každého zloděje v nádraží lapeného, někteří odvážili se do kanálu; i jakkoliv nezdravý puch bránil jim v podzemních těch brlohách přece přece prohledali je kříž na kříž. Avšak po zloději nikde ani potuchy. Po celý den pak stáli dělníci na stráži u všech otvorů do kanálu toho vedoucích, ale rovněž nadarmo; zloděj vyznaje se v tajemných těch chodbách, zajisté již dávno byl na svobodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 Národní divadlo Staveniště divadla národního čím dále tím utěšenější poskytuje pohled. Kopání základů, zejmena na straně třídy Ferdinandské dospělo do včerejška již tak daleko, že od dlažby ulice počitajíc, vykopány již základá v hloubí 8 sáhů a 4 střevícův, takže ještě jen jeden sáh zbývá ku kopání, by přišlo se na půdu pevnou. Vedle kopání základův pilně též roztlouká se žulové kamení na shotovení betonů pro stavbu základů ve vodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 [related-post id="8859"] Telegrafní štace na Smíchově Až dosud docházejí telegrafické depeše, na Smíchov zasílané, jen na Malou stranu, odkudž teprv adresátům se doručují. K odstranění vady té obrátilo se obecní zastupitelstvo smíchovské již před nějakou dobou na inspektorát telegrafiční, aby na Smíchově samém zřízena byla štace telegrafiční. Žádosti té nyní vyhověno a bude štace ta co nejdříve pro službu denní i noční zřízena. Spůsobem takovým bude potřebě obecenstva zejmena obchodnictva. smíchovského nemálo poslouženo. – Národní listy, 1. 4. 1868

15. 4. 1868: Mladíka otrávil jed, který si koupil v obchodě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež mazanců Velkonoční nehoda stíhla v noci na neděli malostranského pekaře p. R. Pekl po celou noc, jak obyčejně mazance, by jimi kupce své darem podělil. Že živnost jeho těší se odbytu rozsáhlému, napekl jich pro zákazníky své množství veleznačné, a nechal je, jak zvykem to bývá ve vchodní síni vystydnouti. Leč ještě snad mazance ani dobře nevystydly, když jakýs nedočkavý a dosud neznámý „kunt“ nedbaje že si prsty popálí, mazance šťastně všecky odtud odklidil. – Národní listy, 15. 4. 1868 Svatokrádež Kostel sv. Jakuba zvláštní těší se pozornosti dlouhoprsťákův. Nedávno ukraden tam zvonek od sakrystie, o vzkříšení však udála se tam nová krádež. Přepona na lavici mezi hlavní lodí presbyteří se nacházející, byla o samé slavnosti vzkříšení neznámým pachatelem ukradena. – Národní listy, 15. 4. 1868 [related-post id="9412"] Otrávení 27 let starý dělník Jaromír R. na Smíchově, vraceje se s týdenní skromnou svou mzdou z továrny, koupil si na Malé straně za 18 kr. kyseliny sirkové, kterouž všecku ihned vypil. Křečmi přemožen sklesl k zemi a dopraven, jsa ještě živ, do nemocnice, kdež na jeho uzdravení se pochybuje. Po vlastním seznání učinil zoufalec krok ten pro nesváry domácí. – Národní listy, 15. 4. 1868 Nepovedená slavnost Národní slavnost »SIamník« každoročně v Bubenči odbývaná, za včerejšího deštivého počasí se úplně zmařila. Slavnost tato, k níž tisíce obecenstva do rozkošných bubenečských sadů se scházejí, se tudiž praslabé návštěvy dočkala, ač již předvčírem v tamějších oborách u lučinách rozličné přípravy k uvítání a obveselení účastníků se dály. Tak na jedné louce bylo zřízeno několik besídek k pohoštění příchozích. Jinde opět bylo vztýčeno loubí, jež bylo samými zajíci ověšeno a ušáky těmito měl býti odměněn nejlepší střelec do terče. Všechny tyto přípravy včerejším nepříznivým počasím přišly na zmar. Ve Stromovce taktéž bylo vše uchystáno ku přijetí hostů pod širým nebem, z nichž ovšem z Prahy ani jeden se nedostavil. Hudební vojenská kapela pěšího pluku arciknížete Karla, jež za včerejšího odpůldne svou hrou hosti baviti měla, se ani nedostavila. Deštivé toto počasí v přispěje též nemálo ku zkažení dnešní národní slavnosti »Fidlovačky« v Nůslích, kde blátivá půda na lukách a rozmoklé cesty nebudou podporovati kratochvíle sešlého se obecenstva, byť i počasí samo příznivější bylo než včerejšího dne. – Pražský denník, 15. 4. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

6. 5. 1868: Venkovan tvrdě zaútočil na dotěrného obchodníka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice Všeobecně známá dotíravost obchodnlků v sírkové ulici, jíž lidé touto ulicí přecházející tak obtěžováni jsou, byla v pondělí dopoledne poněkud hrubým spůsobem potrestána. Jistý venkovan ubíraje se touto ulici byl se všech stran tahán, a ač vícekrát pravil, že ničeho nepotřebuje, bylo stále naň doráženo a zvláště jeden obchodník nechtěl venkovana pustiti, až tento rozloben, uhodil israeIitu tolik, tak ze týž bez sebe sklesl. V nastalém zmatku se podařilo venkovanu uprchnouti. – Pražský denník, 6. 5. 1868 Nalezená mrtvola Včera ráno byla u nábřeží vytažena z Vltavy mrtvola asi třicetileté ženštiny, která už delší čas ve vodě ležela. Okolo krku visel provaz s kamenem 14 liber těžkým. Na prstu měla dva snubní prsteny s nápisem »Marie, 15. dubna 1860«, a »Sylvester«. V mrtvole byla poznána vdova po vojenském komisaři Marie F. V poslední době bylo na ní lze pozorovati známky choromyslnosti, načež asi před týdnem z bytu svého v růžové ulici zmizela. – Pražský denník, 6. 5. 1868 [related-post id="9920"] Pokus sebevraždy V pondělí o půl 5 hod. odpoledne skočil asi 17letý mladík blízko kláštera křížovnického do Vltavy, byl ale pozorován a vytažen. Jmenuje se Julius II. a uvádí, že neměl obživy ani příbytku; prozatím dán jest do zemské nemocnice. – Pražský denník, 6. 5. 1868

14. 2. 1890: Hrubá krádež, nebezpečný zloděj a nový dům na Palackého nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Archeologové hlásí několik zásadních objevů v centru Prahy • Muzeum hlavního města Prahy v těchto dnech dokončuje v historickém jádru Prahy dva ojedinělé záchranné archeologické výzkumy, a to na Starém a Novém Městě. Nejzásadnějším objevem je Valentinská brána v Křižovnické ulici, kde se díky dendrochronologii podařilo určit dataci stavby brány. Také výsledky výzkumu na Václavském náměstí patří k unikátním.

8. 5. 1868: Celá Praha se chystá na velkolepou slavnost • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přípravy na slavnostK slavnosti položení základního kamene k národnímu divadlu dějí se již přípravné práce v oněch ulicích, kudy se průvod ubírati bude. Na Josefském a svatováclavském náměstí, ve třídě Ferdinandově a na staveništi národního divadla budují se tribuny pro diváky. U vchodu do Kolovratské třídy jsou po obou stranách postaveny dvě pyramidy. Blíže spořitelny zbuduje se slavnostní brána. Včera dojelo sem do Prahy několik venkovských povozů s chvojí, by jí se ozdobily v ulicích postavené brány a tribuny. Okna v oněch domech, okolo nichž průvod se ubírati bude, jsou již z velké části zakoupena a některé z nich se dosti vysoko prodávají, což platí zvláště o oněch, jež se blíže staveniště národního divadla nalezají. – Pražský denník, 8. 5. 1868 KandelábryPlynové kandelábry na pražských náměstích stojící budou znovu a sice bronzovou barvou natřeny. Na zkoušku jsou prozatím kandelábry tyto na Štěpánském náměstí před chrámem sv. Mikuláše na Malé straně a na malém staroměstském náměstí barvou touto natřeny. Obarvením tímto, jež vkusněji nad předešlé se vyjímá, přispěje se značně k ozdobení velkolepých těchto kandelábrů. Jak se doslýchá, mají kandelábry již o slavnosti sv. Jana na všech místech rozsvíceny býti. Zbývá dosud ještě jen na ovocném trhu a na senovážném náměstí kandelábry postaviti. Na prvějším místě jest již potřebné lešení kol podstavce postaveno. U kendelábru mezi hybernáckou ulicí a prašnou věží byly kol podstavce čtyři nárožní kameny v těchto dnech zasazeny, by se podstavci jízdou neuškodilo. – Pražský denník, 8. 5. 1868 [related-post id="9937"] Uprchlík ze žaláře chycenKoncem října 1867 uprchl z pražské zemské trestnice jeden na sedm roků těžkého žaláře odsouzený trestanec a nemohl být nikterak vypátrán; trestanec tento z Kuří Vody rodilý byl ve společnosti jistého lupiče z Ruppersdorf od četnictva libereckého v úterý v Šimonovicích u Liberce v jedné stodole zatčen a k soudu libereckému odevzdán. Oba měli několik nabitých pistolí a zlodějská nářadí. – Pražský denník, 8. 5. 1868 Vražda na LetnéC. k. úřadové neustávají v neunavném pátrání, kdo by byl mladík, jehož mrtvola v masopustě byla pod belvederskou restaurací nalezena a kdo její vrah. Nyní zdá se, ze pátrání to povede přece k cíli, neboť podle všeho byl zavražděný nejspíš syn jedné hospodyně z blízka od Klatov. – Pražský denník, 8. 5. 1868
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár