14. 2. 1890: Hrubá krádež, nebezpečný zloděj a nový dům na Palackého nábřeží

Před lety v PrazePražskýDEN.cz14. února 20203 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Hrubá krádež

Nejedná se tu o žádnou krádež velkého rozsahu, která by snad rozčeřila mysli poctivých a bohabojných lidí, nýbrž pouze o nepatrný přestupek, jichž se do roka k nespočtení u soudu odehraje ale který pro svoji originálnost jest samojediný. Frant. Noel, hostinský na Újezdě, viděl dne 20. ledna z rána v průjezdě seděti obstarožní ženštinu, která v něm svým chováním žádných domněnek nevzbudila. Když do průjezdu po hodné chvíli opět přišel, viděl ji tam dále sedět a zase jí nevěnoval žádné pozornosti. Za malý okamžik na to zdvihla se ženština, nůši vedle sebe postavila, vzala jeden stůl v průjezdě pro nižší třídy určený, flegmaticky jej na nůši uvázala a nejinak, než jakoby ji patřil, odcházela s ním. Chasníci brzo krádež spozorovali a pídili se po smělé zlodějce, kterou dohonili a nechali zatknout. Na policii poznána v ní Josefa Hodková. Včera ocitla se u okresního soudu na Ovocném trhu, kdež ji odsoudil soudce, adjunkt p. Havelka, pro přestupek krádeže do vězení na 3 dny. – Národní listy, 14. 2. 1890

Nový dům na Palackého nábřeží

Pan Jaroslav Procházka, majitel usedlosti č. 354–II. v Podskalí, vystaví letos velký a vkusný nárožní dům na nábřeží Palackého a uzavřel v příčině umístění úřadů pro potravní daň a bytu pro správce vybírání potravní daně s finančním erárem smlouvu, dle níž po zaplacení ročního nájemného v obnosu 500 zl. jest volný potřebné místnosti v souterrainu finančnímu eráru přenechati. – Národní listy, 14. 2. 1890

[related-post id=“28198″]

Nebezpečný zloděj

V nejnovější době potlouká se v Praze po domech nějaký člověk, který na schodech a chodbách krade raménka aneb kohoutky z osvětlovacích přístrojův a nechav pak plyn z otevřené roury prouditi, zmizí. V posledních dnech udály se podobné případy na následujících místech, totiž : v Řetězové ulici, čís. pop. 222–I., kdež odcizena dvě raménka, v Perlové ulici č. p. 1, kdež odšroubovány dva kohoutky; dále odcizeny různé předměty osvětlovací v domě č. p. 17, v Koviktské ulici, v kavárně »Slavii« v divadelní ulici č. p. 7, v domě č. p. 17 ve Ferdinandově třídě a v domě č. p. 4 v Křemencové ulici. Ježto na takový spůsob mohl by se snadno státi výbuch plynu, jak se stalo svého času v domě č. p. 27 v Celetné ulici, upozorňuje magistrát za účelem zamezení zlomyslných těchto případů obecenstvo na tento nešvar a vybízí je k opatrnosti, poněvadž plynárna obecní za podobné případy a jich následky, které by mohly míti v zápětí, zodpovědnost míti nemůže. – Národní listy, 14. 2. 1890

Nové vynálezy

Jest známo, že také ve vědě spůsobily nové vynálezy v oboru elektřiny značný převrat a že zejména věda lékařská docílila použitím elektřiny nových překvapujících výsledků, jež badání vykazují zcela nové směry. Jednou z nejvyšších vymožeností toho způsobu, jak se z různých stran tvrdí, jest elektrický drobnohled, jehož od krátké doby používá se na klinice vídeňské a při němž docílilo se neobyčejného úspěchu nově konstruovanými apochromatickými čočkami. Přístrojem, tím docílí se největšího, dosud možného zvětšenií ježto červené krevní tělísko objevuje se ve zvětšen-8000násobném. Obraz tento byl fotografován, a poznovu zvětšen, tak že zvětšený fotogram představoval předmět ve velikosti 72.000násobné. Týmž spůsobem učiněny byly snímky z různých bakterií a nejnebezpečnějšími neviditelní úkladní vrazi předvedeni takto oku člověka. Zajisté značný úspěch s nímž moderní věda může počítati. – Národní listy, 14. 2. 1890

Nepřehlédněte

23. 3. 1868: Místo do práce šli chasníci na pivo. Mistr jim totiž neplatil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zvláštní poranění Jistý zdejší zámožný obchodník s dobytkem minulého čtvrtku podivným způsobem přišel k úrazu, jejž mohl snadno životem zaplatit. Seděl řečeného dne v jednom hostinci na Poříčí. Vytahuje peníze, upustil šesták. Sehne se proň, ale v tu chvíli vykřikne strašně bolesti a sklesne na zem. Lidé přiskočí, rozepínají mu kabát a shledají, že bodl se do prsou zrovna nad srdcem o vlastní kapesní nůž, který byl zřízen tak, že pouhým stisknutím otevřel se. Rychlej shýbaje se, ubohý bezděčně zavadil o péro nože, jejíž měl v poprsní kapse a čepel vyskočil s takovou prudkostí, že na půl coule zajel mu do těla mezi žebrami. Však teď již poraněnému vede se lépe. – Národní listy, 23. 3. 1868 Žhář Oheň vypukl v noci na sobotu v jednom domě v Mariánské ulici; chytili tam hobliny na půdě, ale jeden tovaryš spozoroval oheň i udusil jej. Jistý bednářský chasník, jejž mistr z téhož domu byl pro nespořádaný život z díla pustil, založil onen oheň a byv zatčen ku zločinu tomu se přiznal. – Pražský denník, 23. 3. 1868 [related-post id="7888"] Zapomněl platit V sobotu dopoledne přišel na policii jeden zdejší pan mistr a oznamoval, že všech jeho sedm chasníků se mu nedostavilo ráno do práce, pročež že by zadal, aby byli, anto pospolu v blízké hospodě pijí, zatčeni. Potud měl pan mistr právo na své straně. Když policejní strážník s chasníky promluvil, pravili mu tito, že jim mistr už po sedmý týden nevyplatil mzdu. Tu zas bylo právo na straně chasníků. Dotazován, jak se to stalo, pravil mistr, že jako na smrt zapomněl vypláceti mzdu; když pak se s nimi vypořádal, šli všickni zase do práce. – Pražský denník, 23. 3. 1868

30. 5. 1890: Matka, která zabila osmiletého syna, je stále nezvěstná • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 8. 1890: Nebezpečné vyhrožování, rostoucí hladina Vltavy a hříčka přírody • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 4. 1889: Velký spor o osvětlení mezi Prahou a Žižkovem a stavba muzea • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 9. 1868: Drzý zloděj ukradl ženě psa. Vymlouval se, že je velkým milovníkem zvířat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

17. 8. 1889: Nehoda pří neopatrné jízdě, oheň na řetězovém mostě a dopadení podvodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pivo považujeme za národní poklad. Českým vynálezem ale není • Pivo provází lidstvo velmi dlouho. První zmínky o jeho výrobě se objevují už ve starověké Mezopotámii, asi 4 tisíce let před naším letopočtem. K objevu piva výrazně přispěla náhoda. Do nádoby, ve které se skladovalo obilí, totiž napršelo, voda zkvasila, a když ji později objevili, byl v ní příjemný nápoj. Vydejte se s námi na cestu do historie a objevte vzrušující zajímavosti o tomto unikátním nápoji!

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí • Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy.

Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.

Virtuální orloj na věži Staroměstské radnice.

1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Protiatomový kryt Folimanka se v sobotu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro veřejnost otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout tuto sobotu 15. září od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

16. 10. 1868: Zámožná žena z Prahy se oběsila na černém šátku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Sebevražda Včera dopoledne o 10. hod. oběsila se v bytu svém v králodvorské ulici zámožné vdova Marie H. z příčin dosud neznámých. Odeslala před tím svou služku do trhu, pravíc jí při odcházení, že půjde později na Malou stranu svou přítelkyni navštívit. Když se služka z trhu vrátila, zastala svou paní ještě doma, jak v pokoji uklízela a šatstvo na věšáku urovnávala. Jsouc v domnění, že se paní k návštěvě obléká, nevšimla si dále, co se v pokoji dálo. Když ale paní z pokoje dlouho nevycházela a úplné ticho v něm nastalo, bylo jí to podivné i šla se do pokoje podívat. Dvéře do pokoje, ač byly otevřeny, nechtěly povoliti, tak že dívka nepokojem hnaná, mocí do nich vrazila, a do pokoje vstoupila. Jaké ale bylo její uleknutí, když spatřila paní svou na černem šátku poloklečící na věšáku viseti, a v obličeji již celou zčernalou. Na její pokřik sběhli se ihned lidé a sejmuli nešťastnici s věšáku. Všechny prostředky k životu ji přivésti zůstaly však marné. Mrtvola její byla odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 16. 10. 1868 Sbírka na vdovu V úterý byl na Smichově pohřben řezník Leopold Winternitz, vyznání izraelského, jenž zanechal po sobě vdovu s osmi sirotky, ale žádné jmění. Proto zavedli vyznávači víry izraelské hned nad hrobem sbírku pro vdovu a její sirotky i sebrali v půl hodině 325 zl. – Pražský denník, 16. 10. 1868 [related-post id="13649"] Vražda novorozence Děcká mrtvola nalezena byla ve středu v 5 hodin odpoledne v jednom otevřeném novém hrobě na protestantském hřbitově za Karlínem; nalezl ji invalida, jenž bydlí na vojenském hřbitově. Dítě bylo do plátna zaobaleno, přes plátno bílá zástěra prostřena a vše to do ubrousku pevně zašito. Růžek od ubrousku byl uříznut. Lékař shledal, že dítě bylo novorozené a provázkem uškrceno. Bylo to děvčátko. Po pachateli té vraždy se již pátrá. – Pražský denník, 16. 10. 1868

Rodný dům Jana Palacha se promění na památník. Nahlédněte dovnitř • Ve středočeských Všetatech v domě, kde Jan Palach strávil své dětství, vzniká památník, který bude připomínat jeho život a sebeobětování i širší historické souvislosti jeho činu. Otevření je naplánováno na 21. srpna tohoto roku a připravuje ho Národní muzeum za podpory Ministerstva kultury podle vítězného architektonického návrhu společnosti MCA ateliér.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

Lanovka na Letnou začala jezdit před 130 lety. Příliš dlouho ale nevydržela • Je sobota 31. května 1891 dopoledne a pod letenským vrchem se koná významná událost. Do provozu slavnostně vstupuje historicky první lanová dráha v Praze. Zatímco její mladší sestra na Petříně vydržela až do současnosti, letenskou lanovku dnes připomíná už jen zrekonstruovaná vyhlídka.

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh • Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou.

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

16. 3. 1868: Prokletí? Muž našel starou minci a za pár hodin zemřel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

15. 9. 1889: Moderní hasičský žebřík, telefonické spojení s Vídní a ztráta peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu opět otevře pro návštěvníky • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 13. července 2019 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.