14. 2. 1890: Hrubá krádež, nebezpečný zloděj a nový dům na Palackého nábřeží

Před lety v PrazePražskýDEN.cz14. února 20203 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Hrubá krádež

Nejedná se tu o žádnou krádež velkého rozsahu, která by snad rozčeřila mysli poctivých a bohabojných lidí, nýbrž pouze o nepatrný přestupek, jichž se do roka k nespočtení u soudu odehraje ale který pro svoji originálnost jest samojediný. Frant. Noel, hostinský na Újezdě, viděl dne 20. ledna z rána v průjezdě seděti obstarožní ženštinu, která v něm svým chováním žádných domněnek nevzbudila. Když do průjezdu po hodné chvíli opět přišel, viděl ji tam dále sedět a zase jí nevěnoval žádné pozornosti. Za malý okamžik na to zdvihla se ženština, nůši vedle sebe postavila, vzala jeden stůl v průjezdě pro nižší třídy určený, flegmaticky jej na nůši uvázala a nejinak, než jakoby ji patřil, odcházela s ním. Chasníci brzo krádež spozorovali a pídili se po smělé zlodějce, kterou dohonili a nechali zatknout. Na policii poznána v ní Josefa Hodková. Včera ocitla se u okresního soudu na Ovocném trhu, kdež ji odsoudil soudce, adjunkt p. Havelka, pro přestupek krádeže do vězení na 3 dny. – Národní listy, 14. 2. 1890

Nový dům na Palackého nábřeží

Pan Jaroslav Procházka, majitel usedlosti č. 354–II. v Podskalí, vystaví letos velký a vkusný nárožní dům na nábřeží Palackého a uzavřel v příčině umístění úřadů pro potravní daň a bytu pro správce vybírání potravní daně s finančním erárem smlouvu, dle níž po zaplacení ročního nájemného v obnosu 500 zl. jest volný potřebné místnosti v souterrainu finančnímu eráru přenechati. – Národní listy, 14. 2. 1890

[related-post id=“28198″]

Nebezpečný zloděj

V nejnovější době potlouká se v Praze po domech nějaký člověk, který na schodech a chodbách krade raménka aneb kohoutky z osvětlovacích přístrojův a nechav pak plyn z otevřené roury prouditi, zmizí. V posledních dnech udály se podobné případy na následujících místech, totiž : v Řetězové ulici, čís. pop. 222–I., kdež odcizena dvě raménka, v Perlové ulici č. p. 1, kdež odšroubovány dva kohoutky; dále odcizeny různé předměty osvětlovací v domě č. p. 17, v Koviktské ulici, v kavárně »Slavii« v divadelní ulici č. p. 7, v domě č. p. 17 ve Ferdinandově třídě a v domě č. p. 4 v Křemencové ulici. Ježto na takový spůsob mohl by se snadno státi výbuch plynu, jak se stalo svého času v domě č. p. 27 v Celetné ulici, upozorňuje magistrát za účelem zamezení zlomyslných těchto případů obecenstvo na tento nešvar a vybízí je k opatrnosti, poněvadž plynárna obecní za podobné případy a jich následky, které by mohly míti v zápětí, zodpovědnost míti nemůže. – Národní listy, 14. 2. 1890

Nové vynálezy

Jest známo, že také ve vědě spůsobily nové vynálezy v oboru elektřiny značný převrat a že zejména věda lékařská docílila použitím elektřiny nových překvapujících výsledků, jež badání vykazují zcela nové směry. Jednou z nejvyšších vymožeností toho způsobu, jak se z různých stran tvrdí, jest elektrický drobnohled, jehož od krátké doby používá se na klinice vídeňské a při němž docílilo se neobyčejného úspěchu nově konstruovanými apochromatickými čočkami. Přístrojem, tím docílí se největšího, dosud možného zvětšenií ježto červené krevní tělísko objevuje se ve zvětšen-8000násobném. Obraz tento byl fotografován, a poznovu zvětšen, tak že zvětšený fotogram představoval předmět ve velikosti 72.000násobné. Týmž spůsobem učiněny byly snímky z různých bakterií a nejnebezpečnějšími neviditelní úkladní vrazi předvedeni takto oku člověka. Zajisté značný úspěch s nímž moderní věda může počítati. – Národní listy, 14. 2. 1890

Nepřehlédněte

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

16. 8. 1890: Falešní doktoři, přejetý chlapec a pád ze skály • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Novodobý vánoční zvyk v českých domácnostech. Taky tohle děláte se stromečkem? • Co by to bylo za Vánoce bez vánočního stromečku? Jeho tradice však není zase tak stará, jak by se mohlo zdát. A zejména v posledních letech navíc doznává podstatných změn.

Filmový Kristián chránil židovskou manželku a tvrdě za to zaplatil • Filmový svůdník Oldřich Nový patří mezi legendy českého filmu. V osobním životě to ale neměl vůbec lehké. Jelikož v období protektorátu chránil svou manželku před smrtí, musel nastoupit do pracovního tábora.

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

5. 4. 1889: Bourání Václavské trestnice a strašlivá smrt na kolejích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kryt Folimanka se opět otevře pro veřejnost už tuto sobotu • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 14. dubna 2018 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na případné dotazy ohledně krytu a jeho historie vám rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou. V 15 hodin se kryt uzavírá. Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nemusíte být smutní. Další příležitost budete mít v sobotu 19. května 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

8. 8. 1890: Nebezpečné vyhrožování, rostoucí hladina Vltavy a hříčka přírody • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 4. 1868: Dělníkovi vyteklo oko při práci v sadech. Zřejmě nedával pozor • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na Vltavě je rušno Plavba po Vltavě se nyní ve velmi rozsáhlé míře provozuje. V Karlíně nestačí ani rameno řeky, jež za přístav slouží, by pojmulo všech lodí, již tam zakotviti chtějí. Náklad lodí záleží nejvíce v obilí. Též dříví po vorách se denně množství Prahou ubírá. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Přišel o oko O oko přišel včera ráno jistý dělník na hradbách, jenž v tamních sadech prací zaměstnán byl. Prodíraje se hustým křovím byl od jednoho náhle se vyšvihnuvšího prutu tak mocně do oka udeřen, že mu v malé chvíli zcela vyteklo. Na bolestný jeho pokřik odvedli okolojdoucí ubohého do blízké restaurace, kdež náhodou se procházející lékař poraněné oko obvázal a na své útraty nešťastnka do jeho bytu odvezti dal. – Pražský denník, 4. 4. 1868 Zastřelil se V penízkové ulici hned vedle domu, v kterémž se ve středu odpoledne zastřelil důstojník, bydlí jistý setník od pěšího pluku prince Karla Ludvíka; sluha tohoto setníka vzal si ve čtvrtek před poledním ručnici a zúmysla se zastřelil. Kule mu projela srdcem, tak že okamžitě byl mrtev. Mrtvola byla odnešena do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník, 4. 4. 1868 [related-post id="8676"] Blázen Jakožto šílený byl tyto dny do blázince dodán jistý zahradnický pomocník z Hradčan, který už častěji z domova odešel a po okolí pražském se potuloval. Poněvadž se šílenství jeho horšilo, musel do řečeného ústavu odevzdán býti. – Pražský denník, 4. 4. 1868

22. 7. 1890: Panují neshody kvůli stavbě nové budovy městské spořitelny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 10. 1868: Stařenu přepadla padoucí nemoc a hladina Vltavy stoupá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

29. 4. 1868: Oslavy prvního máje v Bubenči zahájí velký koncert • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost prvního máje Slavnost prvního máje bude jako obyčejně v Bubenči velkým koncertem zahájena, který v tamní hostinské zahradě o 2. hod. odpoledne započne. Hostinský p. Pecold získal pro koncerty jež tam po celé léto vždy v neděli, v úterý a ve čtvrtek odbývány budou, hudební sbor pěšího pluku arcivévody Karla s kapelním mistrem p. Strebingerem. – Pražský denník, 29. 4. 1868 Pojmenování silnic V radě města Prahy uzavřeno, aby silnice, spojující silnici Belcrediovu se Stromovkou, pojmenována byla „silnicí Bělského“ a aby na obou těchto silnicích postaveny byly kamenné sloupy s jich jmeny. Také dán rozkaz úřadu stavebnímu a hospodářskému, aby nárožní nápisy v ulici trubní nahradil nápisem „ulice Alžbětina.“ – Národní listy, 29. 4. 1868 [related-post id="9783"]

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století • Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat.

Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

21. 7. 1889: Stěhování vězňů na Pankrác, nepoctivý číšník a pohroma na Moravě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pamětní deska barona Ringhoffera bude odhalena příští týden na Smíchově • Starosta Prahy 5 Pavel Richter a zástupce starosty Lukáš Herold zvou veřejnost na slavnostní odhalení pamětní desky barona Františka II. Ringhoffera, který byl starostou Smíchova v letech 1861 až 1865 a budoval zde světově proslulou továrnu na výrobu železničních vagonů. Pamětní deska bude slavnostně odhalena v pátek 27. dubna v 11 hodin na adrese Plzeňská 10 (OC Nový Smíchov).

23. 3. 1868: Místo do práce šli chasníci na pivo. Mistr jim totiž neplatil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zvláštní poranění Jistý zdejší zámožný obchodník s dobytkem minulého čtvrtku podivným způsobem přišel k úrazu, jejž mohl snadno životem zaplatit. Seděl řečeného dne v jednom hostinci na Poříčí. Vytahuje peníze, upustil šesták. Sehne se proň, ale v tu chvíli vykřikne strašně bolesti a sklesne na zem. Lidé přiskočí, rozepínají mu kabát a shledají, že bodl se do prsou zrovna nad srdcem o vlastní kapesní nůž, který byl zřízen tak, že pouhým stisknutím otevřel se. Rychlej shýbaje se, ubohý bezděčně zavadil o péro nože, jejíž měl v poprsní kapse a čepel vyskočil s takovou prudkostí, že na půl coule zajel mu do těla mezi žebrami. Však teď již poraněnému vede se lépe. – Národní listy, 23. 3. 1868 Žhář Oheň vypukl v noci na sobotu v jednom domě v Mariánské ulici; chytili tam hobliny na půdě, ale jeden tovaryš spozoroval oheň i udusil jej. Jistý bednářský chasník, jejž mistr z téhož domu byl pro nespořádaný život z díla pustil, založil onen oheň a byv zatčen ku zločinu tomu se přiznal. – Pražský denník, 23. 3. 1868 [related-post id="7888"] Zapomněl platit V sobotu dopoledne přišel na policii jeden zdejší pan mistr a oznamoval, že všech jeho sedm chasníků se mu nedostavilo ráno do práce, pročež že by zadal, aby byli, anto pospolu v blízké hospodě pijí, zatčeni. Potud měl pan mistr právo na své straně. Když policejní strážník s chasníky promluvil, pravili mu tito, že jim mistr už po sedmý týden nevyplatil mzdu. Tu zas bylo právo na straně chasníků. Dotazován, jak se to stalo, pravil mistr, že jako na smrt zapomněl vypláceti mzdu; když pak se s nimi vypořádal, šli všickni zase do práce. – Pražský denník, 23. 3. 1868

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous • Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně.

Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání • Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.