13. 11. 1868: Sotva mladíka propustili z káznice, už zase páchá neplechy

Před lety v PrazePražskýDEN.cz13. listopadu 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Nepolepšitelný

Osmnáctiletý jeden výrostek, jenž byl nedávno propuštěn ze zemské káznice, naučiv se tam rukavičkářství, ošidil jistého rukavičkáře, který poznav mladíka už v káznici, důvěřoval mu a svěřil mu kůži na 25 párů rukaviček. Mladík z kůží šel do židů a tam ji zastavil. Když pak k půjčovačce přišli pro kůže, řekla, že před chvílí tu byl nějaký mužský, jenž jménem mladíkovým kůže si vzal. – Pražský denník, 13. 11. 1868

Nehoda z neopatrnosti

Předevčírem dopoledne odebrala se jistá služka v jednom domě v Jakubské ulici na půdu. Mezi tím co tam meškala, vrátil se její pán domů a nemoha se dostati do bytu, sháněl se po služce. Na volání jeho přiběhla služka a otevřela byt. Jaké ale bylo obou uleknutí, když spatřili pokoj dýmem přeplněný, načež při otevření dveří vzňaly se šaty blíže kamen visící plamenem. Majetník bytu neztratil však přítomnost ducha, prodral se hustým kouřem k oknu a otevřel je, co mezitím služka hořící šaty rychle dusila. Teprvé nyní si spomenul majetník bytu na své dvě malé dítky ve vedlejším pokoji o samotě zanechané. V smrtelných úzkostech běžel do vnitř, nalezl však obě dítky bez porušení. Nehoda ta, jež snadno dva lidské životy státi mohla, povstala následkem silného topení v kamnech, tak že velkým horkem chytlydaleko visící šaty. – Pražský denník, 13. 11. 1868

Odsouzení

Z osob odsouzených, které v neděli v Emauzích postiženy a bez prodlení odsouzeny byly, odvolala se jen jedna z rozsudku, ostatní ale se vyjádřily, že se svými osmi– až čtrnáctidenními tresty jsou spokojeny a je co nevidět nastoupí. – Pražský denník, 13. 11. 1868

Nepřehlédněte

9. 9. 1868: Dva lidi v jeden den postihla přímo na ulici padoucí nemoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.

Roční kupon na MHD znají Pražané už 120 let. Jaké byly jeho začátky? • V lednu si připomínáme jedno zajímavé výročí. Přesně před 120 lety se v Praze úplně poprvé objevily předplatní časové jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Kolik stály, kde se daly pořídit a jak se jejich podoba měnila v průběhu následujících dekád?

Historie městské hromadné dopravy v Praze je bohatá.

Otevírají se muzea a galerie. Někde ale přivítají návštěvníky až později • Po téměř dvou měsících se dnes znovu otevřou některá pražská muzea a galerie. Za zpřísněných hygienických opatření mohou lidé v hlavním městě opět navštívit objekty Národního muzea nebo Národní zemědělské muzeum na Letné. Národní technické muzeum a Národní galerie otevřou o něco později.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

31. 1. 1889: Smrt korunního prince Rudolfa, povinné očkování a vystavená velryba • Pražany šokovala zpráva o náhlém úmrtí korunního prince Rudolfa, v nemocnicích bylo zavedeno povinné očkování proti neštovicím a výstavu velryby si nenechalo ujít několik tisíc lidí. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Těhotenský test starověkých Egypťanů prý spolehlivě funguje dodnes • Zjistit, zda je žena těhotná, lze dnes díky moderním těhotenským testům v pohodlí domova za pár minut. Může se to zdát neuvěřitelné, ale starověcí Egypťané měli již před 3,5 tisíci lety svoji spolehlivou metodu.

28. 10. 1889: Sebevražda v hotelu, pokus o otravu a svěcení nové budovy • Na konci 19. století nebyl život zrovna jednoduchý a mnoho lidí se proto uchylovalo k dobrovolnému odchodu ze světa. Dokládají to i dobové novinové články. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 9. 1889: Problémy měšťanských škol v Praze a pomoc pro chudé vdovy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 8. 1889: Výbuch střelného prachu, přednáška Emila Holuba a soukromé školy v Čechách • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 3. 1890: Úvahy o stavbě provizorního mostu a nový kolotoč na Královských Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 12. 1889: Osvětlení Žižkova, problémy se sněhem a zastavené vyšetřování • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

9. 5. 1889: Prohnaná šejdířka, výstava velryby a nedělní klid v kupeckých obchodech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

4. 2. 1868: Prodávala levné srnčí maso. Bylo ale ze psů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Duch se snažil zachránit syna. Nevysvětlitelný případ z počátku minulého století • Existují věci mezi nebem a zemí. Řada lidí občas prožije něco, co se nedá rozumně vysvětlit. Jak dokládá dobový novinový článek z roku 1902, nejedná se o nic nového. Mrazivý zážitek potkal i jednoho švýcarského lékaře.