8. 3. 1890: Praha upravuje vyhlášku stanovující výšku nových budov

Před lety v PrazePražskýDEN.cz8. března 20203 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výška budov obytných a pohledy ve středu města

Ustanovení starého řádu stavebního pro Prahu a sousední obce mají opraveným řádem stavebním nejen doplněny ale i rozmnoženy býti. Hlavní zřetel brán jest ku městu jako jednolitému celku, jehož všechny části dokonale a stavitelsky provedeny dávají teprve ráz úplného moderního velkoměsta. Tak i v Praze nejen má se přihlížeti k docílení širokých a pohodlných tříd, nýbrž mají býti zachovány a pokud možno zvýšeny veškeré krásné pohledy, sady a pod.

Jest známo, že Praha vedle historických památek, jimiž vyniká, proslula také svou krásnou polohou. Nejkrásnější obraz uvnitř města jeví se zajisté z nábřeží Františkova pohledem na Petřín a na nádherné královské Hradčany, k nimž tulí se Malá strana, znenáhla od břehů Vltaviných vystupujíc. Pohled tento proto jest tak úchvatný, že celá poloha se zdvíhá znenáhla k vrcholu hory Petřínské a Hradčanské. Jakmile by toto pozvolné stoupání bylo přerušeno tím, že by se oku zakrylo, promění se pojednou pohled na tuto čásť k její veliké škodě. Počátek k rušení této malebné polohy učiněn již nově vystavenými domy u řetězové lávky a další kroky stavbami, provedenými na fortifikačních pozemcích u mostu cís. Františka na Malé straně, které zakrývají části města za nimi položené.

Kdyby se podobnými vysokými stavbami mělo pokračovati, byl by pak pohled amfiteatrální na Malou stranu z nábřeží Františkova a Rudolfova úplně zakryt a dojem, jaký nyní se tu naskytuje, byl by zmařen. Místa taková a pohledy na jednotlivé části města mají býti potomkům zachovány a proto musí do nového řádu pojato býti příslušné opatření, aby stavby jen do omezené výšky stavěti se směly. Odstavec tento ustanovuje také výšku nových staveb dle šířky ulice a není vzat zřetel k okolnosti, kde nová šířka ulice jest teprve ustanovena a nové stavby mají teprve do této nové šířky býti založeny.

Kdyby dle doslovného znění příslušného odstavce počítala se výška nových staveb dle staré šířky a nikoli dle projektované, mohl by stavebník vystavěti dle staré šířky ulice třeba jen dům pouze dvě patra vysoký a mohl by potom, až pozdějšími stavbami by ulice tato byla na ustanovenou šířku upravena, dům svůj zvýšiti. Tím by utrpěl stavebník hmotnou škodu, ježto by staveniště do výšky nemohl náležitě využitkovati a musil by potom krov a střechu překládati, čímž by obé bylo poškozeno a stavebník by mimo to ztrátu utrpěl.

[related-post id=“28431″]

Upravení příslušného odstavce v novém řádu stavebním bude tedy zníti spůsobem následujícím: »§ 73. Domy obytné nesmějí mimo přízemek míti více než čtyři patra, při čemž mezipatro počítá se za patro celé. Dělení přízemku může dovoliti stavební úřad s tou podmínkou, aby i dolení i hoření oddělení tím postavší ve světlosti nejméně 3 m. výšky. Výška domů obytných má se srovnávati se šířkou třídy neb ulice, nesmí z pravidla činiti více než 6/4 projektované šířky třídy neb ulice a od chodníku až po hranu římsy měřeno, nikdy přesahovati 25 m. Rovněž nesmí podlaha nejvyššího patra ležeti výše než 20 m. nad stanoveným povrchem ulice. Tam, kde půda má svah, měří se výšky tyto od středu budovy. Pokud by výška projektované stavby v jistých částech města rozhledu na historické budovy aneb malebné části města (Malou stranu, Hradčany, Petřín) byla na újmu, může rada městská od případu k případu ustanoviti maximální výšku zmíněné stavby. Výška domů nárožních, které se nacházejí jednak v úzké, jednak v široké třídě posuzuje se dle širší třídy neb ulice. Výšky budov, stojících na dvoře, posuzují se dle velikosti dvora.«

Ustanovení toto zajisté s velikým potká se úspěchem i tam, kde krásný pohled na město má se teprve vyvinouti. Tak zejména očekávati lze krásný a malebný pohled na budoucí novou čtvrť podskalskou s vyvýšeným pozadím Karlova a památného Vyšehradu a naopak zase při pohledu z nábřeží Palackého na upravený břeh Smíchova s pozadím z vrchu Petřína až ku Košířům se táhnoucím.

Nepřehlédněte

25. 1. 1868: Totožnost oukladně zavražděného mladíka stále neznámá • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu • Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.

14. 9. 1868: Obyvatelé Nového Světa zmlátili nemotorného myslivce • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

13. 4. 1889: Nezdařený útěk z vězení a velocipedy pro děti v městském parku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 8. 1890: Nebezpečné stromy, týrání koňů a oběšený učen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 5. 1868: Pohřbu zavražděné dívky se zúčastnily davy Pražanů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Problémy vystěhovalce Vystěhovalců do Ameriky se ubíralo sobotu z okolí budějovického pět rodin a v neděli tři rodiny z Kaplice. Jeden z těchto vystěhovalců byl proti své vůli od zdejší policie zadržen, právě když již dalekou svou pouť do nové vlasti nastoupiti chtěl. K nemalé mrzutosti své musel totiž truhlice a jiné zavazadla z vagonu, kde již složeny byly, vyhledati a vynesti. Příčina tohoto zdržení byla ta, že onen vystěhovalec ve své otčině ručil za jistého dlužníka, a když tento nemohl věřitelům zaplatiti, obrátili se tito telegrafickou cestou na zdejší policii, by ručitele zadržela, až by se s nimi vypořádal. – Pražský denník 12. 5. 1868 Pohřeb mladé dívky Pohřeb zavražděné Barbory Ullrichové odbýván byl v pátek odpoledne ze všeobecné nemocnice za velkého účastenství lidu, který mrtvolu nešťastné dívky na poslední cestě provázel. Zároveň podotýkáme, že zavražděná pocházela z Prahy a nikoli z Opavy v Slezsku, jak v první zprávě mylně udáno bylo. Rovněž nepodstatná je domněnka, že by Barbora Ullrichová byla zavdávala chováním svým příčinu k nevalné pověsti jmena svého, naopak líčí se od sousedstva i příbuzenstva v nejlepším světlě a zejmena chtěla prý sama zrušiti poměr k důstojníkovi Terleckému, následkem čehož tento strašným spůsobem se jí pomstil. – Pražský denník 12. 5. 1868 [related-post id="10013"] Sebevražda V neděli v pozdější hodinu odpolední skočil v Podskalí jistý desátník od pěšího pluku vévody nasovského do vody a byl nedlouho na to vytažen již co mrtvola. Mrtvého odnesli do umrlčí komory u voj. nemocnice na Karlovu náměstí. – Pražský denník 12. 5. 1868

V sobotu můžete ve Folimance navštívit unikátní protiatomový kryt • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. listopadu 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu otevřen pro veřejnost • Nejen milovníkům historie se v sobotu 15. června 2019 znovu naskytne příležitost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Muzeum paměti XX. století dnes symbolicky zahájilo svou činnost • Zápisem do Rejstříku ústavů dnes formálně vzniklo Muzeum paměti XX. století. Nově byly ustaveny orgány instituce. Na základě výběrového řízení se historicky prvním ředitelem muzea stane Jiří Šesták. Obsazena byla také pozice předsedkyně správní rady, kterou se stala radní hlavního města Prahy Hana Kordová Marvanová, a pozice předsedy dozorčí rady, kterým se stal Zdeněk Zajíček.

23. 6. 1890: Chasník prý střílel na krysy. Zasáhl ale malou holčičku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 11. 1889: Krádeže v pražských kostelech a drsné přepadení na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

Filmový Kristián chránil židovskou manželku a tvrdě za to zaplatil • Filmový svůdník Oldřich Nový patří mezi legendy českého filmu. V osobním životě to ale neměl vůbec lehké. Jelikož v období protektorátu chránil svou manželku před smrtí, musel nastoupit do pracovního tábora.

Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu • „Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili oficiálně celkem 1075 lidí, z toho 155 žen. Skutečný počty obětí je ale nejspíš mnohem vyšší. Kat Alois Weiss společně se třemi dalšími pomocníky svázaného odsouzeného pokládají na stůl. Nejdřív mu nasadí dřevěný límec, po stisknutí páky sjíždí dolu čepel ostře nabroušeného nože. Trest je vykonán. [gallery size="full" columns="1" ids="12175"] Chtěli ušetřit „Sekyrárnu“ na Pankráci zřídili nacisté až v dubnu roku 1943. Důvodem bylo šetření. V protektorátu během heydrichiády stoupal počet lidí souzených německým lidovým soudem, a tím pádem i počet popravených. Trest smrti je ukládán se ilegální odbojovou činnost, ale třeba i za černou porážku prasete. Vozit odsouzené k exekucím do Berlína a Drážďan je zdlouhavé a drahé, a tak je výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 zřízeno samostatné popravní místo pro výkon trestu smrti stětím i v Praze na Pankráci. První poprava je zde vykonána už o deset dní dříve. Na formality si nacistické zrůdy nepotrpí. Historik Petr Koura uvádí, že v době zřízení pankrácké „sekyrárny“ bylo již možné udělit trest smrti prakticky za cokoliv. Pod vymezení „projevy protiněmeckého smýšlení nebo poškozování blaha německého národa nejrůznějším chováním“ bylo možné zahrnout v podstatě jakýkoliv delikt. [gallery size="full" columns="1" ids="12176"] Oběti odvážel náklaďák Mrtvá těla dozorci přenáší do další místnosti, tzv. „rakvárny“, kde je hvězdicovitým způsobem ukládají kolem kanálku uprostřed podlahy, aby mohla odtéct krev. Dodnes jsou na zemi v této místnosti patrné paprskovité stopy, které vznikly chemickou reakcí krve s povrchem dlaždic na podlaze. Oběti jsou následně uloženy do podlouhlých beden z nehoblovaného dřeva. Po 17. hodině nákladní automobil odváží truhly s mrtvými do strašnického krematoria, kde jsou pod přímým dozorem příslušníků gestapa v noci zpopelněny. Popel je pak vysypán do vyhloubených jam hned vedle krematoria. [gallery size="full" columns="1" ids="12174"] V jeden „popravní“ den se stihlo pět až šest lidí. Celý proces byl důkladně promyšlený, vše trvalo jen několik málo minut. 4. srpna 1944 stihl proto kat za den popravit 29 lidí. Vězni  popisovali, že zvuk dopadání čepele gilotiny se rozléhal celou chodbou. Pankrácká sekýrárna. Za okupace tu nacisti popravili 1 075 lidí, z toho 155 žen. Poslední popravení tu zemřeli ještě 26. dubna 1945, ten den už bylo například Brno osvobozeno. Na člověka tu padá neuvěřitelná tíseň. #odboj #WWII pic.twitter.com/QnUoqNiw4O

29. 3. 1868: Požár na Staroměstském námětí byl povolen od magistrátu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Požár - od slavného magistrátu povolený. Včera o deváté hodině ranní hustý valil se dým po velkém staroměstském náměstí, deštěm dosti výdatným k zemi tlačen. Na pokřik a zmatek z toho povstalý přispíšila staroměstská stráž hasičská se stříkačkou, by vyhledala místo požáru. Po delším pátrání shledáno, že dým ten valí se ze střechy domu č. p. 973-I. v svatodušní ulicí. Hasičové ihned chtěli vraziti do domu; leč tu vstoupí jim u vchodu vstříc majitel domu israelita a uzenář p. V., drže v ruce jakýsi „certifikát“ a prose hasiče i obecenstvo po česku i po německu: „Prosím Vás lidičky rozejdčte se: ten oheň je od slavného magistrátu povolen!“ - Homérický smích rozlehl se v poděšeném ještě před chvílí obecenstvu, když p. V. na důkaz pravdy výroku svého prokázal se v ukazovsné „paletě“ skutečným písemným povolením magistrátu pražského, že smí vypalováním vyčistiti v domě svém zanešený - komín uzenářský. Po takto prokázané „oprávněnosti ohně“ přesvědčila se přece ještě hasičská stráž o bezpečnosti „povoleného požáru", načež teprv i se stříkačkou odjela. Obecenstvo ale navzdor dešti ještě hezky dlouho těšila se z povoleného dýmu. – Národní listy, 29. 3. 1868 Národní divadlo Ve včerejší schůzi výboru pro zbudování národního divadla byl k návrhu slavnostního výboru a k návrhu jednotlivých členů slavnostní program vzhledem k zastoupení při klepaní na základní kámen rozšířen. Výboru slavnostnímu uloženo, aby sestavil pořádek, jenž pří klepaní ma býti zachován i aby jej předložil výboru k schválení, načež rozšířený program veřejně se ohlásí. K návrhu pana Václavíka odevzdáno na nejvýhodnější ofertu dovážení písku panu Randovi. Stran základního kamene uloženo slavnostnímu výboru, aby dorozuměl se s panem prof. Zítkem a učinil potřebná opatření. – Národní listy, 29. 3. 1868 [related-post id="8093"] Problémy při nabírání vody Na svatojanském náměstí na Františku je přístup k vodě velmi nesnadný; a přece z celého okolí musí lid choditi do řeky pro vodu, poněvadž není kašny na blízku. Jediný k vodě přístup usnadňuje prkno s vysokého břehu do vody vystrčené a pro koželuhy určené. Na toto prkno staví lid své nádoby a nabírá s něho vodu. Však že manipulace ta není hrubě bezpečna, okázalo se tyto dny, kde jedna děvečka i s putnou spadla s prkna toho do vody a byla by snad utonula, kdyby nebyla jí přišla pomoc v čas. Vyhovujem jen žádostem občanstva tamního, upozorňujeme-li příslušné úřady, aby v těch místech dali zřídit nějaké lávky aneb vůbec zjednali pomoc potřebnou. – Národní listy, 29. 3. 1868

12. 8. 1890: Na staveništi ve Václavské ulici byly nalezeny lidské kostry • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.