13. 11. 1889: Chystané sčítání lidu, odsouzení mladého zloděje a výběr potravní daně

Před lety v PrazePražskýDEN.cz13. listopadu 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Přípravy na sčítání

Sčítání obyvatelstva v Rakousku ustanoveno jest na den 31. prosince 1890. Za tou příčinou nařídilo ministerstvo vnitra jakož i místodržitelství, aby již nyní provedeny byly nejdůležitější přípravné práce a sice číslování všech obytných budov, pořízení a opravení seznamů místních, seznamů obcí, osad a příslušných k nim samot atd. Starostům obcí ukládá se, aby postarali se, by poškozená čísla na obytných staveních obnovena, scházející pak novými nahražena byla. Totéž platí o návěštních tabulích, kteréž nejdéle do 31. ledna 1890 řádně opraveny býti musí. Obecní starostové jsou za vykonání tohoto nařízení zodpovědni. Kdyby některý majitel usedlosti vzpíral se poznamenati své obydlí čitelným číslem, jest povinností starosty, aby tak učiniti dal na jeho náklad. Zároveň nařízeno četnictvu, aby k provedení všech nařízení přísně přihlíželo a každé opomenutí neprodleně politickým úřadům oznámilo. Do 31. ledna 1890 jsou starostové obecní povinni, oznámiti okr. hejtmanství písemně, že danému rozkazu bylo v každém ohledu vyhověno. – Národní listy, 13. 11. 1889

Odsouzen

Čtenářové našeho listu pamatují se na zprávu o vloupání do mlýna pana Parduby na Smíchově, jež stalo se dne 24. října 1889. Den na to zatčena byla v Košířích společnost mladých lidí, jež hýřila v různých kořalnách a hostincích a z nichž jeden zvláště oplýval penězi. Byl to Antonín Kottner, 24letý nádenník z Vysoké u Příbrami. Zjistilo se, že Kottner byl již několikráte pro krádež trestán. Přiznal se také k tomuto vloupání do mlýna p. Parduby, kdež uzmul celkem 260 zl. Včera byl Kottner odsouzen zemským jakožto trestním soudem v Praze do těžkého žaláře na dobu půltřetího roku. Trest tento bude mu zostřen samovazbou, temnou komorou a posty. – Národní listy, 13. 11. 1889

[related-post id=“24705″]

Výběr daně

Právo vybírání potravní daně z dobytka a masa v Karlíně, Holešovicích a v Bubnech zadáno bylo včera řízením dražebním za 27160 zl. velkoobchodníku uzenáři a maj. domu p. Ant. Zadákovi v Praze č. p. 972–II. v ulici Jindřišské. – Národní listy, 13. 11. 1889

Nepřehlédněte

2. 6. 1890: Opilá stařena nemravně obtěžovala mladé muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 7. 1890: Nové poštovní známky s císařem a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit • Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

31. 1. 1868: Na Karlově náměstí poletoval motýl. Vyvolal veliké pozdvižení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Jak se má chovat skutečný gentleman • Chápání pojmu gentlemanství nebo gentleman se v průběhu času proměňuje. V minulosti se lišilo také v závislosti na geografické šířce. Zatímco v Anglii bývali gentlemani ještě před 120 lety především vysoce postavení muži, ve Spojených státech se za ně považovali i neurození a nemajetní. Museli mít ale několik důležitých charakterových rysů. Přečtěte si dobový článek z roku 1899.

7. 3. 1868: Žena se pokusila o sebevraždu vypitím žíraviny • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba chrámu sv. Víta Minulé neděle ohledala zvláštní komise nové stavby na a v chrámu svatovítském. Komise ta záležela z předsedy svatovítské jednoty hrab. Frant. Thuna, více členův téže jednoty, mezi nimiž též br. Clam-Martinic se nacházel. U příležitosti té zaručil se hrabě Clam-Martinic, že onu část chrámu svatovítského, kteráž zvána jest kaplí Clam-Martinickou, na vlastní náklad dá znovu zříditi a upraviti. – Národní listy, 7. 3. 1868 Pokus o sebevraždu Zavraždit se chtěla včera ráno v jedné ulici vdova po jednom diurnistovi, která už delší dobu churavěla. Vypila tedy lahvičku žíraviny a když tu neúčinkovala, pořezala si žíly na levé ruce. Bolestí křičíc přivolala svou posluhovačku, která ji na zemi ležící nalezla. Nešťastnice byla v truhle odnešena do nemocnice, kdež ji lékaři myslí při živobytí zachovali. – Pražský denník, 7. 3. 1868 [related-post id="6481"] Z českého divadla V pondělí dne 9. března má p. Bittner, jeden z nejnadanějších mladších členů našeho divadla, svůj příjem. Zvolil si Shakespearovu tragedii „Romeo a Julie“, po delší čas již nedávanou, a bude hráti poprvé úlohu Romea. Volba sama již svědčí o pravé umělecké snaze pana beneficienta. – Pražský denník, 7. 3. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

3. 5. 1868: Obrovský požár způsobil škodu za tisíce zlatých • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Následky požáru Požár, který v noci na čtvrtek v domě p. Kürschnera na Smíchově tak krutě řádil, nebyl ještě za včerejšího dne zcela udušen. Pomocí smíchovské stříkačky hasili lidé ještě na mnoha místech vyšlehující plameny, jež vyrážely nejvíce z pohořelé slámy ve stodolách, neboť jí tam více než 600 mandelů ohněm zničeno bylo. Střecha domu, jakož i strop v prvním patře podlehly docela plemenům. Ze stodol ve dvoře stojících pozůstaly jen holé zdi. Oheň rozmohl se tak prudce, že jen s těží se dalo co zachrániti, a škoda páčí se na několik tisíc zlatých. Pohořelý dům i ostatní stavení byly pojištěny. Oheň byl nepodobně založen a jeden tohoto zločinu podezřelý muž jest také zatčen. Spáleniště jest po celý den diváky obklopeno. Včera dopoledne odebrala se tam komise pojišťující společnosti, by vyšetřila škodu požárem učiněnou. – Pražský denník, 3. 5. 1868 Krádež V Železné ulici u »Goliathů«. ukradeno bylo v noci na pátek z půdy dvanáct peřin; podivným spůsobem zůstal zámek u půdy bez pohromy. – Pražský denník, 3. 5. 1868 [related-post id="9854"] Zatknutí Čtenáři naši se pamatují, že v neděli v Lípové ulici poprali se učedníci a že jeden z nich bodl druhému, Theodorovi V. nožem do břicha; páchatel byl předvčírem místní policií vypátrán a zatčen; jest lo přetírač u jednoho pražského fotografa a bydlel na Nové Štěpánské ulici. – Pražský denník, 3. 5. 1868

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné • Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl.

3. 1. 1869: Třicetiletý muž spáchal sebevraždu. Ještě před smrtí stihl říct důvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 6. 1890: Ženy a telefon, sochy u Národního muzea a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 11. 1889: Zoufalá životní situace dohnala muže ke krádeži koberce • Život bez finančních prostředků není zrovna příjemný. Stejně jako dnes to platilo i na konci 19. století. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

6. 5. 1889: Smrtelný pád dítěte z okna a sebevražda na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 2. 1868: Falešné peníze v Praze. Zadrželi ženu, která s nimi chtěla zaplatit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Svátek slaví Diana. Co přesně toto jméno znamená a kolik jich v Česku máme? • Čtvrtý lednový den patří v České republice všem ženám, které od svých rodičů dostaly jméno Diana. Odkud se ale vlastně vzalo? A proč není ani zdaleka tak populární, jak by se mohlo díky slavným nositelkám na první pohled zdát?

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

24. 4. 1868: Chudá žena zkolabovala hladem v kostele. Na nohy ji postavila silná polévka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Horkokrevní hoši Včerejší teplý den přiměl několik hochů, na ostrově Štvanici ryby lovících, by se v řece ochladili a koupali. Vzdor tomu, že voda ještě dosti studená jest, zdáli si hoši v chladící lázni libovali, an se ve vodě vesele proháněli. Také několik mladých pracovníků na Letné zaměstnaných hledalo včera v poledne ochlazení v řece. – Pražský denník, 24. 4. 1868 Hladem zmořena Včera byla pouť u sv. Vojtěcha. O službách Božích dopoledních v kostele sklesla jistá žena bez sebe k zemi, vynesli ji ven a hleděli ji křísiti, avšak ubohá padala ze mdloby do mdloby. Jistý lidumilný soused ujal se nebohé matky provázené malou dceruškou, dal ji odnesti do svého bytu a povolal k ní lékaře, tento shledal, že žena ta hlady úplně jest vysílena i nařídil, aby se jí podalo sílící polívky atd. k zotavení. Skutečně také žena posilněna potravou zotavila se a tu vyšlo na jevo, že je chudá vdova, že má tři dítky a s touto svou rodinou že uvržena jest v takovou bídu ukrutnou, že za den sotva sousta teplého požiti mohou. Ubohá matka jmenuje se Součková a bydlí v domě čís. 327-II vedle lázní sv. Václavských. – Národní listy, 24. 4. 1868 [related-post id="9612"] Planý poplach Planý poplach spůsoben byl předevčírem večer od obyvatelů na Poříčí. Vyvalil se tam z jednoho okna, jež se právě otevřelo, ohromný kotouč dýmu, tak že okolojdoucí lidé v skutku se domnívali, že v bytě hoří, čemuž i nasvědčovalo praskání ohně z bytu až na ulici docházející. Běželo se rychle do domu a do bytu, z něhož kouř vycházel, zde však k pomoci spěchající lidé shledali, že jich obavy marné byly. Nájemnice v onom bytě pálila totiž starou slámu a nechala rouru do komína vedoucí zastrčenou, tak že nemohl kouř komínem odcházeti, a tudíž plným proudem z pece do pokoje se hnal, jehož nájemnice otevřením okna zbaviti se hleděla. – Pražský denník, 24. 4. 1868

22. 2. 1868: Dvě ženštiny z Prahy se popraly na ulici kvůli výhře v loterii • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice V křížové ulici bydlí dvě ženštiny, známé mezi tamním obyvatelstvem co náruživé přítelkyně loterní hry. V posledním tahu brněnském vsadily opět tři čísla. Naděje jejich se však jen částečně vyplnila, anť vyšlo z jich řádky jen ambo. Nepatrná tato výhra, myslela si jedna ze ženštin, nestojí ani za dělenou, usmyslila si tedy výhru samou pro sebe podržeti. Druhá ženština zvěděvši o výhře, běžela včera ráno k přítelkyni, by polovici výhry obdržela. Jak ale se rozhořčila, když zvěděla, že tato se staví, jakoby ona čísla byla vsaditi zapomněla a tudíž o žádnou výhru se s ní děliti nemůže. Nepravostí takovou ošizená žena počala přítelkyni rváti a to na veřejné ulici, kdež je strážník od sebe rozehnal. – Pražský denník, 22. 2. 1868 Utonul Jistý dělník z Vršovic, v Libni zaměstnaný, chytal předevčírem prkna po Vltavě plovoucí, Náhle stržen chrlením krve, upadl do vody a utonul. Zanechal ženu a čtyřy malé dítky. – Národní listy, 22. 2. 1868 Dobrá výmluva Neopatrnou prudkou jízdou porazil včera dopoledne jistý drožkář na svatováclavském náměstí jednoho muže; na neštěstí nespůsobeno upadlému žádného poranění. Neopatrný drožkář byv zachycen od okolojdoucích, již mu domlouvali, proč až na chodník s povozem vjíždí, dal za odpověď, že nevyspav se ospalý jest a tudiž dobře nevidí, kam jede. Podobných ospalých vozků zdá se nám v tomto masopustě ještě mnoho po Praze jezditi, neboť každého dne je slyšeti o nehodách prudkou jízdou spůsobených. – Pražský denník, 22. 2. 1868 [related-post id="5963"] Ozvěny jara První fialky letošní objevily se včerejšího dne na zdejším květinářském trhu. Jarní vonná tato kvítka byla rychle prodána milovníkům květin. – Pražský denník, 22. 2. 1868

28. 2. 1868: Začala stavba národního divadla. Dělníci už kopou základy hlavní zdi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba divadla začíná Na staveništi národního divadla počíná již čilý život. Poněvadž sutiny z bývalé solnice nyní již úplně jsou odstraněny, zřizuje se na rohu staveniště k ostrovu žofinskému prostora 36 čtv. sáhů, na které se bude upravovati beton pro stavění zdí základních, kdežto na druhé straně k ulici nábřežní počaslo se již celou délkou staveniště s kopáním základův pro hlavní zeď. Mimo to pilně vytyčují se příční a poboční zdi, vchody a okna příští budovy. – Národní listy, 28. 2. 1868 Situace na Vltavě Voda na Vltavě následkem dešťů v hořejších krajinách v těchto dnech značně vystoupila, tak že včera zde v Praze na třicet palců nad normále stála. K večeru ale počala zase opadávati, tak že ani převoz nebyl přerušen. Rovněž i na Labi voda vystoupila a jak včera z Pardubic telegrafováno bylo, stála tam voda 9 stop a 6 palců nad normále a pořád ještě rostla. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Dělníci se vrací do práce Příznivá povětrnost, jaká zejména včera zde panovala, přeje teď i živnostem a pracím, které po celou zimu odpočívati musely. Zednická práce je už na četných místech v plném proudu; také dlaždicové dali se do správy nkterých ulic zdejších, kde takové opravy už nanejvýš potřeba bylo. – Pražský denník, 28. 2. 1868 [related-post id="6271"] Krádež V úterý odpoledne vloudil se do jednoho domu v jalovcové ulici, právě když bydlící rodina smažením mastopustních koblih byla zaměstnána, do postranní kuchyně jakýsi tulák a nenaleznuv nic příhodnějšího, odnesl odtamtud pár nových bot, které mu k oslavení posledního masopustního dne zajisté dobře posloužily. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Šílený Ve čtvrtek dopoledne běžel michalskou ulicí slušně oděný mladík, ale byl bez klobouku a bez šátku na krku; spatřiv jakous stařenu přicházeti, chopil ji kolem boků a počal s ní po ulici tančiti. Poznavše lidé, že je šílený, dali jej zatknout a na policejním komisařství teprv vypukla šílenost v zuřivou zběsilost, pročež nemocný bez prodlení odevzdán jest do blázince. Jest svého zaměstnání lučebník. – Pražský denník, 29. 2. 1868

20. 1. 1889: Trest pro násilníka, sněhová nadílka a počet domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.