Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit

LifestyleIvana Kratochvílová12. srpna 20213 minuty čtení

Foto: Pixabay

Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

Za vynálezkyni myčky nádobí je považována Josephine Cochraneová, americká vynálezkyně a obchodnice, která měla koncem 19. století plné zuby hospodyněk, které mytí nádobí lidově řečeno „flákaly“.

Vynalézavost měla Josephine v krvi. Její pradědeček John Fitch se přepravoval vlastním parníkem ještě předtím, než ho pak Robert Fulton oficiálně vynalezl a představil široké veřejnosti.

Když v roce 2013 uplynulo 100 let od smrti vynálezkyně myčky nádobí, rumunská pošta vydala speciální pamětní poštovní známku. Foto: Wikimedia Commons, volné dílo

Svou spanilou cestu do miliónů domácností po celém světě si myčka nádobí začala razit ve 20. letech minulého století. Tehdy si ji pochopitelně mohli dovolit pouze bohatší rodiny. Až ve druhé polovině století se stala dostupnější i pro širší masy.

Dnešní myčky nádobí se od těch před více než sto lety v mnohém liší, ale není pochyb, že nám stále šetří spoustu drahocenného času a zbytečné práce. A také vodu, protože zatímco při ručním mytí spotřebujeme až desítky litrů vody, myčce stačí jen asi 10 až 12 litrů.

Foto: Unsplash

Co do myčky nepatří

Bez ohledu na výhody moderních technologií a s nimi i moderních myček nádobí zůstává faktem, že všechny jsou stále vyrobeny tak, že mohou některé nádobí poškrábat, rozbít nebo zcela zničit. Tady jsou věci, které do myčky rozhodně nepatří.

Dřevo

Horká voda a teplo mohou dřevěné předměty ohnout nebo dokonce úplně zničit. Proto se nedoporučuje vkládat do myčky dřevěné příbory, prkénka a všechny ostatní věci vyrobené z dřevěného materiálu.

Porcelán

Porcelán je velmi křehký a při vystavení vysoké teplotě a silné cirkulaci vody v myčce nádobí se může snadno rozbít, roztříštit nebo odštípnout. Je známo, že porcelán je velmi drahý a ceněný. Obvykle se dává jako dárek k významným výročím a životním událostem a dědí se z generace na generaci. Nikdy ho proto nedávejte do myčky, aby po vás vašim potomkům něco zůstalo.

Měděné předměty

Měděné předměty, jako třeba konvice na kávu ale i stále populárnější měděné hrnce, do myčky také rozhodně nedávejte. Důvodem je opět vysoká teplota, která způsobuje odlupování vrchní vrstvy měděného materiálu. Takové nádobí by pak bylo zcela jistě nepoužitelné.

Další druhy nádobí, které do myčky nepatří

Do myčky nádobí dále nepatří ani litinové hrnce, teflon a další pánve a pekáče s nelepivým povrchem. Pouze v ruce myjte i nože, škrabky a struhadla. Čepele by se totiž mohly ztupit. Obezřetní rovněž buďte v případě některých druhů plastů. Při nákupu konkrétního nádobí se vždy vyplatí řídit se doporučením výrobce.

ČTĚTE TAKÉ: Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Josephine_Cochrane

Nepřehlédněte

20. 3. 1868: Pražané močí na ulici. Chybí totiž veřejné toalety • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Znečišťování ulic Pozoruje se vůbec za poslední doby, že ulice pražské, zvláště užší a odlehlejší velice bývají znečištěny a také výkaz policejní svědčí, že neobyčejně mnoho lidí bývá zadržováno pro znečišťování ulic od strážníkův policejních. Zkušenost ta mohla by konečně přiměti příslušné úřady obecní, aby dbali o brzké zřízení náležitého počtu pissoirů v ulicích pražských, neníť v tom ohledu snad žádné větší město tak zanedbáno jako Praha; ovšemť že by pissoiry ty nesměly být tak primitivně stavěny, jako byly ony ohyzdy z doby Vankovské. – Národní listy, 20. 3. 1868 Nalezená kostra Při kopání základu nového domu vedle hostince „u anglické královny“ nalezena předevčírem odpůldne v zemi na sáh hloubky spuchřelá rakev s kostrou, dosti zetlelou. Tamtéž nalezena zasypaná studně a několik tajemných výklenkův. Dle zkoušek, zatloukáním v násyp konaných, lze se domnívati, že později přijde se ještě na klenbu. Na místě tom vůbec „židovskou zahradou“ zvaném nacházel sa dříve hřbitov židovský. – Národní listy, 20. 3. 1868 [related-post id="7604"] K výstraze Již po delší dobu provádí v Praze jistý šejdíř zlodějské své kousky. Výdává se za řeznického chasníka a co takový najímá si byt u rodin, jež mu na slovo věří a co nájemníka jej přijmou. Sotva že se ale v najatém příbytku ohledne, žádá hospodyni o velký železný hrnec aneb jinou nádobu a sice za tou příčinou, že prý od svého bratra uzenáře sádlo dostane, které jí pak lacino přenechá. Touto vyhlídkou bývá hospodyně obyčejně přemluvena a dá podvodníkovi k žádosti jeho ještě šálek, by mohl hrnec do něho svázati. Podvodnlk zaobalí opatrně hrnec a odejde, by se více nevrátil. Šejdiřským tímto spůsobem byla předešlý týden ošizena jistá domovnice na nábřeží, předevčírem pak opět ve vrabčí ulici jedna soukromnice. – Pražský denník, 20. 3. 1868

20. 2. 1890: Neštěstí sedmdesátileté stařeny a dobročinný oběd na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Památník letců z 2. světové války na ruzyňském letišti dostal novou podobu • Pomník obětem druhé světové války v Ruzyni se dočkal po více jak 43 letech rekonstrukce. Za své náklady jej nechalo opravit Letiště Praha. Nový památník vytesaný z české Vahlovické žuly upomíná na významné hrdiny letectví. Ti se v bojích druhé světové války nejen zasloužili o vítězství Spojenců nad nacistickým Německem, ale i na vybudování civilního letectví u nás. Památník je umístěn v areálu JIH Letiště Praha naproti Úřadu civilního letectví.

5. 5. 1868: Praha řeší návštěvu císaře. Neví se, jestli nakonec přijede • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přijede-li J. M. císař do Prahy? Kancelář cís. kabinetu sdělila jak známo skrze zdejší místodržitelstvo purkmistra pražskému, že J. M. císař rád by sice vyplnil svůj slib a zavítal do Prahy k slavnému otevření třetího mostu, jenž podle J. M. pojmenován jest, že ale před 23. květnem to možné není. Rada městská na tuto zprávu uzavřela, že odročí slavné otevření mostu, původně na 10. května položené na dobu neurčitou. Nyní ale v listech vídeňských ozývají se hlasy pochybující o tom, že by J. M. císař František Josef I. vydal se do Prahy, ano „Neue Fr. Presse“ mluvíc o adrese obce pražské v příčině nových daní, již nazývá „drzou zradou na ústavě“ jedním dechem podotýká k tomu: „Proslýchá-li se zatím, že císař přece přibude k slavnosti otevření mostu do Prahy, tož víme naproti tomu, že posud zrovna opak toho pravdou jest.“ – Za to jeden list český mluvě o očekávané té návštěvě J. V. v Praze, vidí v tom již zase „známku, že Jeho Velič. nepokládá zprávy, jež mu nynější rádcové podávají o stavu království českého za dostatečné a že sám chce osobným názorem dověděti se zevrubně o něm a vyslechnouti stížnosti národa beze všech prostředníkův“... – Národní listy, 5. 5. 1868 Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v niž pronajmutí kavárny pod Letnou panu Procházkovi na na tři leta za roční nájemné 903 zl. schváleno bylo. Na okrášlení některých obecních domů při slavnostech svatojanských bylo povoleno 600 zl., rovněž vdově po městském účetním p. Danšovicovi roční výslužné 400 zl. Přes kamenný most bude položena nová plynová roura na Malou stranu, na což náklad 2364 zl. povolen jest. – Pražský denník, 5. 5. 1868 [related-post id="9883"] Povedená neděle Předvčerejší neděle byl nejutěšenější den, jaký jsme vůbec letos měli, pročež také Pražané ho použili a v davech nepřehledných ze zdí městských do Boží přírody pospíchali. Ke všem úhlům světa putovali a mohl jsi přijít kam jsi chtěl, všady byl nával neskonalý. Hostinské zahrady a místnosti slavily při tom ovšem největší žeň. Na samotném třetím mostě pražském vybráno bylo přes 500 zl., pročež muselo přes 50 000 lidí tudy se ubírati; povozů jelo přes ten most do 7 hodin večer přes 800! Sám J. V. císař Ferdinand navštívil v 11 hodin dopoledne most tento a se zálibou si jej podrobně prohlížel. Odpoledne objevilo se J. V. ve Stromovce, kdež jej vojenská hudba císařskou hymnou uvítala. Na Smíchově, kdež slavili pouť sv. Filipo-Jakubskou a ne méně v Stromovce i na Letné bylo lidem vše přeplněno; do samotných Roztok jelo po zábavním vlaku přes 700 osob. – Pražský denník, 5. 5. 1868

8. 3. 1868: Na Staroměstském náměstí se odehrálo loupežné přepadení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z třetího mostu Nepříznivé počasí minulého téhodne naprosto překazilo zamýšlené a připravené práce dlažební na prostoře jízdní i na obou chodnících. Kladení špalíčků na prostoře prostřední nebylo možno, jelikož dehet, kterýž dubovému tomuto dláždění za podložku sloužiti bude, za deště nechytá. Též mosaiková dlažba chodníkův počasím dosud zmařena a čekáno i tu na pěknější počasí téhodne nastávajícího. Zatím však dokonává se zábradlí kolem bran a pilně pokračuje se v kladení rour plynových pro osvětlení mostu i Buben. Roury položeny budou pod oběma chodníky a obkládají se hojně pilinami napěchovanými, by v zimě plyn uchráněn byl mrazu. Jelikož za povodně nynější převoz u Buben přerušen, používáno mostu velmi hojně, ano již i korunovaná. jedna hlava odvážila se na most: Kurfiřt hessen-kasselský s celým komonstvem svým přešel most sem a tam, aniž by tento sebou byl hnul. – Národní listy, 8. 3. 1868 Přepadení Na staroměstském náměstí přepaden včera o půldruhé hodině v noci sklepník Jan Růžek z č. p. 770-1., když z obchodu svého domů se ubíral. Vyskočil naň kýs nádenník Josef Klabík patrně s úmyslem loupežným. Na štěstí nahodil se k tomu jiný sklepník, který soudruhu svému ovšem ihned ku pomoci přispěl, a takž lupič, ačkoliv kousáním vyprostiti se hleděl, přemožen a odevzdán jest na blízkou strážnici policejní. O policajtu nebylo ani slechu. – Národní listy, 8. 3. 1868 [related-post id="6483"] Přípravy na slavnost Slavnostní výbor, který na den svat. Jana uspořádá velkolepou slavnost při položení základního kamene k divadlu národnímu, vyzývá již veřejnými novinami všecky veřejné spolky, bratrstva i jednoty, jakož i študentstvo, aby dostavili se o sv. Janě do Prahy „k tomuto prvnímu svátku společnému“. Zároveň uveřejňuje výbor program celé slavnosti, jehož hlavní obsah jsme už sdělili. – Pražský denník, 8. 3. 1868

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

20. 10. 1868: Stařeně se vyřinula krev z úst a za pár chvil byla mrtvá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.

7. 9. 1868: Drzý zloděj ukradl ženě psa. Vymlouval se, že je velkým milovníkem zvířat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání • Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.

Rodina věznila dívku v prasečím chlévě. Strávila tam patnáct let • Celý svět byl před lety v šoku z příběhu Rakušanky Nataschy Kampusch, kterou 8 let věznil ve sklepě její únosce Wolfgang Priklopil. I v minulosti přitom v Evropě docházelo k podobným ohavným případům. O jednom takovém napsaly v Praze vydávané Národní listy v září roku 1901.

11. 3. 1890: Náruživý milovník, pomoc chudým měšťanům a rvačka v Klimentské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 4. 1868: V Praze se objevilo pančované mléko. Za podvod hrozí vysoká pokuta • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavení Veliká spotřeba mléka za nastávajících svátků spůsobuje, že již nyní se mléka nedostává, tak že zásoby do Prahy dovážené ani nestačí. Následkem tohoto nedostatku některé špekulující mlékárny hledí, by zásoby svého mléka rozličnými přídavky zdvojnásobnily, k čemuž ovšem nejlépe voda se hodí. By podvod tento nebyl tak spozorován, snaží se všelijakými přísadami přirozené barvy mléka dosíci. Šejdířsky takto provozovaná živnost byla včera ráno spozorována u jedné mlékařky v penízkové ulici, a pročež jí bylo všechno mléko na tak škodlivý spůsob připravené, pobráno a do kanálu vylito, ona sama pak za svlj podvod peněžitou pokutou potrestána. – Pražský denník, 9. 4. 1868 Otevírají se plovárny Plovárny a koupele na řece Vltavě počali v těchto dnech na některých místech jako u střeleckého ostrova, na Štvanici, na Smíchově budovati. Vojenská plovárna a koupel u jezovitské zahrady jest již z velké části postavena. – Pražský denník, 9. 4. 1868 [related-post id="9035"] Opravy týnského kostela Opravy na týnském kostele vykonávají se nyní v rozsáhlejší míře než dosud. Průčelí jeho na staroměstské náměstí jest na mnoha místech buď zcela neb z části opraveno. Jednotlivé gotické vížky a polovypukliny jsou úplně novými stavbami vynahraženy. Pod pavlanem nalezající se sochy a výstupky se také opravují. – Pražský denník, 9. 4. 1868 Bouřka, na kterou se čekalo Bouře táhla se včera odpoledne ve 4 hod. přes Prahu, spojena jsouc s vydatným deštěm, na nějž naši hospodáři už dlouho toužebně čekali. Bouře sama ale brzo zase se zatáhla. – Pražský denník, 9. 4. 1868

20. 9. 1868: Provádí Prušáci v Praze špionáž? Všechno je nejspíš úplně jinak • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

26. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, smrt na kolejích a nález tobolky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

22. 1. 1889: Drastické pokusy na psech. Jak dlouho vydrží naživu bez jídla? • Kvůli vědeckému bádání zemřelo v minulosti už mnoho zvířat. Jeden z kontroverzních pokusů kdysi provedl jistý francouzský vědec. Přečtěte si, o čem se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 12. 1889: Zdražení kávy a podrobnosti k tragédii v cukrovaru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zdevastovaný studniční domek v oboře Hvězda prošel rekonstrukcí • Návštěvníci pražské obory Hvězda se mohou kochat čerstvě opraveným studničním domkem. Tato technická památka leží ve středové části obory, přibližně 200 m od Libocké brány u cesty spojující Libockou a Bělohorskou bránu. V minulosti se jednalo o zdroj pitné vody pro dům oborníka.

Studeniční domek v oboře Hvězda před a po rekonstrukci.

15. 9. 1889: Moderní hasičský žebřík, telefonické spojení s Vídní a ztráta peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.