Druhy nádobí, které do myčky nikdy nedávejte. Mohly byste je nevratně zničit

LifestyleIvana Kratochvílová12. srpna 20213 minuty čtení

Foto: Pixabay

Kdo si jednou pořídil myčku nádobí, už si bez ní nejspíš nedokáže představit život. Aby také ne, když tak krásně šetří čas, námahu i přírodu. Jediné, co člověk musí udělat, je vhodně naskládat nádobí, vložit tabletu na mytí, zavřít, zapnout a nechat stroj pracovat. A pochopitelně také vědět, co do myčky nádobí nikdy nedávat. 

Za vynálezkyni myčky nádobí je považována Josephine Cochraneová, americká vynálezkyně a obchodnice, která měla koncem 19. století plné zuby hospodyněk, které mytí nádobí lidově řečeno „flákaly“.

Vynalézavost měla Josephine v krvi. Její pradědeček John Fitch se přepravoval vlastním parníkem ještě předtím, než ho pak Robert Fulton oficiálně vynalezl a představil široké veřejnosti.

Když v roce 2013 uplynulo 100 let od smrti vynálezkyně myčky nádobí, rumunská pošta vydala speciální pamětní poštovní známku. Foto: Wikimedia Commons, volné dílo

Svou spanilou cestu do miliónů domácností po celém světě si myčka nádobí začala razit ve 20. letech minulého století. Tehdy si ji pochopitelně mohli dovolit pouze bohatší rodiny. Až ve druhé polovině století se stala dostupnější i pro širší masy.

Dnešní myčky nádobí se od těch před více než sto lety v mnohém liší, ale není pochyb, že nám stále šetří spoustu drahocenného času a zbytečné práce. A také vodu, protože zatímco při ručním mytí spotřebujeme až desítky litrů vody, myčce stačí jen asi 10 až 12 litrů.

Foto: Unsplash

Co do myčky nepatří

Bez ohledu na výhody moderních technologií a s nimi i moderních myček nádobí zůstává faktem, že všechny jsou stále vyrobeny tak, že mohou některé nádobí poškrábat, rozbít nebo zcela zničit. Tady jsou věci, které do myčky rozhodně nepatří.

Dřevo

Horká voda a teplo mohou dřevěné předměty ohnout nebo dokonce úplně zničit. Proto se nedoporučuje vkládat do myčky dřevěné příbory, prkénka a všechny ostatní věci vyrobené z dřevěného materiálu.

Porcelán

Porcelán je velmi křehký a při vystavení vysoké teplotě a silné cirkulaci vody v myčce nádobí se může snadno rozbít, roztříštit nebo odštípnout. Je známo, že porcelán je velmi drahý a ceněný. Obvykle se dává jako dárek k významným výročím a životním událostem a dědí se z generace na generaci. Nikdy ho proto nedávejte do myčky, aby po vás vašim potomkům něco zůstalo.

Měděné předměty

Měděné předměty, jako třeba konvice na kávu ale i stále populárnější měděné hrnce, do myčky také rozhodně nedávejte. Důvodem je opět vysoká teplota, která způsobuje odlupování vrchní vrstvy měděného materiálu. Takové nádobí by pak bylo zcela jistě nepoužitelné.

Další druhy nádobí, které do myčky nepatří

Do myčky nádobí dále nepatří ani litinové hrnce, teflon a další pánve a pekáče s nelepivým povrchem. Pouze v ruce myjte i nože, škrabky a struhadla. Čepele by se totiž mohly ztupit. Obezřetní rovněž buďte v případě některých druhů plastů. Při nákupu konkrétního nádobí se vždy vyplatí řídit se doporučením výrobce.

ČTĚTE TAKÉ: Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Josephine_Cochrane

Nepřehlédněte

6. 5. 1868: Venkovan tvrdě zaútočil na dotěrného obchodníka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z ulice Všeobecně známá dotíravost obchodnlků v sírkové ulici, jíž lidé touto ulicí přecházející tak obtěžováni jsou, byla v pondělí dopoledne poněkud hrubým spůsobem potrestána. Jistý venkovan ubíraje se touto ulici byl se všech stran tahán, a ač vícekrát pravil, že ničeho nepotřebuje, bylo stále naň doráženo a zvláště jeden obchodník nechtěl venkovana pustiti, až tento rozloben, uhodil israeIitu tolik, tak ze týž bez sebe sklesl. V nastalém zmatku se podařilo venkovanu uprchnouti. – Pražský denník, 6. 5. 1868 Nalezená mrtvola Včera ráno byla u nábřeží vytažena z Vltavy mrtvola asi třicetileté ženštiny, která už delší čas ve vodě ležela. Okolo krku visel provaz s kamenem 14 liber těžkým. Na prstu měla dva snubní prsteny s nápisem »Marie, 15. dubna 1860«, a »Sylvester«. V mrtvole byla poznána vdova po vojenském komisaři Marie F. V poslední době bylo na ní lze pozorovati známky choromyslnosti, načež asi před týdnem z bytu svého v růžové ulici zmizela. – Pražský denník, 6. 5. 1868 [related-post id="9920"] Pokus sebevraždy V pondělí o půl 5 hod. odpoledne skočil asi 17letý mladík blízko kláštera křížovnického do Vltavy, byl ale pozorován a vytažen. Jmenuje se Julius II. a uvádí, že neměl obživy ani příbytku; prozatím dán jest do zemské nemocnice. – Pražský denník, 6. 5. 1868

13. 3. 1868: Neznámý uličník házel uhlí po cestujících ve vlaku • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Uličnický kousek Včera večer hodil jakýsi nezbeda do jednoho vozu vídeňského vlaku, když právě kol Žižkova jel, kus uhlí a poranil jednoho cestujícího dosti značně na čele. Poněvadž takový uličnický kousek se na té straně už častěji přihodil, bylo by záhodno, blíže po onom nezbedovi pátrati a důkladně jej potrestati. – Pražský denník, 13. 3. 1868 Situace na Vltavě Vltava plyne již obyčejným svým řečištěm. Následkem toho jest převoz na všech místech opět otevřen a na řece se zase rozličná práce vykonává. Rybáři jsou zaměstnáni vytahováním písku, jehož nyní tak značné množství ke stavbám se potřebuje. Plavba s loděmi i vory se čile provozuje, zejmena včerejšího dne plouly po Vltavě ohromně dlouhé prameny, tak že převozníci museli někdy delší dobu čekati, než jim bylo možno s loďkami svými dále převážeti. – Pražský denník, 13. 3. 1868 [related-post id="6759"] Utopil se Ve středu dopoledne vytažena byla z Vltavy pod invalidovnou mrtvola muže, u něhož nalezena byla obchodnická knížka na jmeno Jana Pechra z Beranova a 6 zl. 25 kr. na penězích. – Pražský denník, 13. 3. 1868

2. 4. 1868: Praha se okrášluje. Vysazují se nové záhony a stromořadí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Okrášlování PrahyV sadech na pražských hradbách jest nyní více dělníků jich okrášlováním zaměstnáno. Na některých místech se vysazují nová stromořadí a záhony květinové se upravují a novými plaňkami ohražují. Podobná úprava se provádí v tamních hostincích a kavárnách, kde již vše k přijmutí hostů pod širým nebem připraveno jest. Elegantní budky na hradbách rozestavené, v nichž se sodová voda k pití prodává, byly již také otevřeny. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Z nemocnice do trestniceJeden kupecký mládenec z Buben odcizil vloni v říjnu značnou částku peněz a uprchl. Když pak později se vrátil do Prahy a stíhána se viděl zatykačem, koupil si jedu a na Karlovu náměstí se chtěl otráviti. Nepodařilo se mu to ale a tak přišel do nemocnice. Nyní kdyz se uz vyhojil, dodán jest trestnímu soudu. – Pražský denník, 2. 4. 1868 [related-post id="8865"] Nezdárná dceraNa Vyšehradě má jeden obuvník dceru, ta ale v tyto dny poprala se s otcem, potloukla jej a vzavši si několik peřin, z domu uprchla. V úterý podařilo se policii vypátrati nynější její byl na Pankráci, načež jsou jí peřiny opět odňaty. Soudní vyšetřování s ní zavedeno. – Pražský denník, 2. 4. 1868 Nová školaStavba nové vyšehradské školy se blíží k úplnému ukončení, tak že tento měsíc vysvěcena bude. Ve vnitřních prostorách, kde mimo školu na čtyři třídy a opatrovnu rozdělenou, téz byty pro učitele a prozatímní radnice se nalezati budou, pronajmou se ostatní byly soukromníkům. Část dosud stojící staré radnice bude na přes rok stržena. Vedle nové budovy stojící chatrče se strhují a na jich místě nový velký činžovní dům zbuduje, k němuž se již základy staví. Novými těmito stavbami získá značně Vyšehrad, který až do nedávna tak vesnickou tvářností vynikal. Jelikož ku veřejné dražbě, v níž budova staré školy prodána býti měla, žádný kupec se nedostavil, bylo toto stavení jednomu živnostníkovi na několik roků pronajmuto. – Pražský denník, 2. 4. 1868

16. 9. 1868: Pražský rodák se vrací domů. Ve světě zažil neuvěřitelná dobrodružství • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze života dobrodruha V těchto dnech se vrátil do Prahy jakožto do svého rodiště Jiří Kulhánek, který roku 1864 ve Vídni vstoupil do sboru mexikánských dobrovolníkův a v září téhož roku ještě s mnohými jinými z Terstu do Mexika po parolodi „Pluto“ dopraven byl. V Mexiku byl vřaděn mezi císařské karabinníky a co takový súčastnil se mnohých bitev s povstalci, z nichž vždy šťastně vyvázl. Dva mexikánské řády, jež si krajan náš sem přinesl, svědčí, že v bojích udatně se choval. Po klesnutí císařské vlády upadl s mnoha jinými do zajetí republikánův, kteříž však se zajatými dosti vlídně nakládali. Kulhánek byv po několika měsících úplně na svobodu propuštěn, živil se delší čas v San Francisku roznášením pitelné vody. Obtížná tato živnost se mu však brzy znechutila a pročež mu vhod přišlo nabídnutí jistého kapitána jedné lodi z Nov. Yorku, by do služby k němu vstoupil. Nové toto zaměstnání netrvalo dlouho. Kapitán se roznemohl na žlutou zimnici a za dva dni byl vhozen do moře. Nástupce jeho měl sluhu svého a Kulhánek zatím vypomáhal námořníkům v jich práci, obdržev za to stravu a 12 dolarů měsíčně. V Nov. Yorku živil se co hudebník, až pak touhou po vlasti uchvácen, vstoupil v červenci na vystěhovaleckou lod „Bavarii“ která jej co topiče u parního stroje přijmula a ke konci předešlého měsíce šťastně do Hamburku dovezla, odkudž po železnici do vlasti své dorazil, by se zde, nasytiv se již dobrodružného života, stále usadil. – Pražský denník, 16. 9. 1868 Plynem omámeni V těchto dnech bylo několik dělníků zaměstnáno v klementské ulicí zasazováním poboční plynové roury, jíž by plyn veden byl do továrny na obuv pp. Koniga a Wolfa. Při zasazování nové roury musela být otevřena roura, jíž plyn do svítilen vchází, z té však při otevření plyn tak mocně vyrazil, že okolostojící dělníci omámení bez nebo sklesli. Ostatní dělníci spěchali svým soudruhům ku pomoci a vynesli je ze strouhy na zdravý vzduch. Málem by však také smrdutým výparem byli omámeni a jen stěží se jim podařilo z oparu vyjití. Po delší době podařilo se roury spojiti a tak ucházející plyn zastaviti, který v celém okolí vzduch pokazil. Dělníci omámení museli býti v lékařské ošetřováni vzati. – Pražský denník, 16. 9. 1868

Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná • Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Honosná muzejní budova na Letné slaví 80. výročí. Svému účelu však slouží teprve pár let • Hlavní výstavní budova Národního zemědělského muzea v Praze na Letné byla dokončena přesně před 80 lety. Svému původnímu účelu však začala plnohodnotně sloužit až v posledních několika letech. Záhy po dokončení v březnu 1939 objekt obsadila německá armáda a po únorovém převratu v roce 1948 zase z nařízení komunistické strany Stavební podniky, n. p. V roce 1994 byla celá stavba vrácena k užívání muzeu a v roce 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce do původní podoby z roku 1939.

7. 8. 1890: Nebezpečné stromy, týrání koňů a oběšený učen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 4. 1868: Neznámý výrostek ukradl kravskou kůži a zmizel v kanále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmizel v kanále Minulé neděle k páté hodině ranní spozorovali hlídači v zdejším nádraží jakéhos výrostka, kterak odnáší suchou kravskou kůži, již byl ukradl z jednoho skladu v nádraží; pustili se ihned za zlodějem; a byli by ho již také dostihli. V tom ale kluk zahodil kůži, skočil do hradebního příkopu a mžikem zmizel v tamním kanále, jímžto voda z továren nádražních odtéká. Tím byli hlídači ovšem v první chvíli zaraženi; žáden nechtěl se odvážit do tmavého, nepovědomého sklepení; konečně ale, doufajíce v slíbenou odměnu 10 zl. za každého zloděje v nádraží lapeného, někteří odvážili se do kanálu; i jakkoliv nezdravý puch bránil jim v podzemních těch brlohách přece přece prohledali je kříž na kříž. Avšak po zloději nikde ani potuchy. Po celý den pak stáli dělníci na stráži u všech otvorů do kanálu toho vedoucích, ale rovněž nadarmo; zloděj vyznaje se v tajemných těch chodbách, zajisté již dávno byl na svobodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 Národní divadlo Staveniště divadla národního čím dále tím utěšenější poskytuje pohled. Kopání základů, zejmena na straně třídy Ferdinandské dospělo do včerejška již tak daleko, že od dlažby ulice počitajíc, vykopány již základá v hloubí 8 sáhů a 4 střevícův, takže ještě jen jeden sáh zbývá ku kopání, by přišlo se na půdu pevnou. Vedle kopání základův pilně též roztlouká se žulové kamení na shotovení betonů pro stavbu základů ve vodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 [related-post id="8859"] Telegrafní štace na Smíchově Až dosud docházejí telegrafické depeše, na Smíchov zasílané, jen na Malou stranu, odkudž teprv adresátům se doručují. K odstranění vady té obrátilo se obecní zastupitelstvo smíchovské již před nějakou dobou na inspektorát telegrafiční, aby na Smíchově samém zřízena byla štace telegrafiční. Žádosti té nyní vyhověno a bude štace ta co nejdříve pro službu denní i noční zřízena. Spůsobem takovým bude potřebě obecenstva zejmena obchodnictva. smíchovského nemálo poslouženo. – Národní listy, 1. 4. 1868

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

17. 7. 1890: Aktuální počasí v Praze, host z laciného kraje a nedělní klid • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Čistý vzduch je základem spokojeného života. Zatočte doma s roztoči a pachy • Astmatici či vyléčení kuřáci s poškozenými plícemi by mohli vyprávět o tom, jaký je pro ně doma důležitý čistý vzduch, který při dýchání nedráždí. Že nemáte s dýcháním žádné potíže? Je potřeba si uvědomit, že dráždění dýchacích cest neprospívá nikomu. Pokud navíc máte doma malé děti, můžete díky našim následujícím radám předejít mnoha problémům a návštěvám lékařů.

Čistý vzduch je základem kvalitního a spokojeného života.

6. 4. 1868: Kupeckému mládenci ukradli v hostelu oblečení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dlažba Co nevidět počnou dlažditi Železnou ulici; dříve ale ještě položeny budou všecky vedlejší roury plynové do tamních domů, aby se pak nemuselo novou dlažbou hýbati. Kostkový chodník, jenž vedl od Karolina k německému divadlu, bude obyčejnou dlažbou nahražen, anto jsa příliš hladký, zhusta byl příčinou, že koně v povozech do divadla jedoucích sklouzli se a upadli. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Našli poklad Pověděli jsme, jak před několika dny nalezeny byly na Vyšehradě při kopání staré mince. Z toho a pak poněvadž už před několika lety nalezen byl na Vyšehradě také hrnec mincí, povstala pověst, že se u všehradské radnice skrývá veliký poklad. V noci na 1. dubna vypravilo se skutečně několik pověrčivých lidí s lopatami, evangelium, klíči a provazy k radnici a začali koupat. Za nedlouho prokopali se ale do kanálu a zde nalezli k nemalému udivení svému 10 pytlů naplněných pšenicí. Pšenice ta byla patrně ukradena a nejspíš že náleží jednomu sedlákovi v Hlubočepích, jemuž bylo před několika dny ukradeno 40 korců obilí. – Pražský denník, 6. 4. 1868 [related-post id="8798"] Jarní počasí Příznivá povětrnost za včerejší neděle vyvábila množství Pražanů do okolí pražského, kde bujná zelenost na polích a lukách jaro věstí. Zahradní hostince v Nuslích, v Kravíně, na Letné a jinde těšily se četné návštěvě. Také křížová cesta na Petříně byla včerejšího dne četně navštívena. – Pražský denník, 6. 4. 1868 Zlodějský kousek V hostinci u »modrého koníčka« na jindřišské ulici ubytoval se v pátek jeden kupecký mládenec. Vykázali mu pokoj, v němž už 3 mužští spali. Časně zrána odešli tito jeden po druhém, kdežto kupecký onen ještě spal. Když se později po svém šatstvu ohlížel, shledal, že mu schází svrchník se sedmi hedvábnými šátky. V kapse kabátu byla tobolka na doutníky a zástavní lístek na hodinky. – Pražský denník, 6. 4. 1868

22. 7. 1889: Smrt na kolejích, nález lidských kostí a nepoctivá posluhovačka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 6. 1890: Z nešťastné lásky se chtěla zastřelit. Revolver ale selhal • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 6. 1890: Chasník prý střílel na krysy. Zasáhl ale malou holčičku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 11. 1889: Zařizování telegrafů a telefonů a schůze pražských hospodských • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 8. 1890: Chytání koček na Karlově náměstí a sebevražda milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.