20. 1. 1889: Trest pro násilníka, sněhová nadílka a počet domů v Praze

Před lety v PrazePražskýDEN.cz20. ledna 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Obviněn z vraždy

Jak jsme ve včerejším odpoledním čísle našeho listu oznámili, zatčen byl dne 17. t. m. majitel obuvnického závodu Fr. Vondrovec v Praze pro podezření před léty spáchaného zločinu vraždy a to na udání svých nejbližších příbuzných, s nimiž vede spor o pozůstalost po rodičích. Avšak hned po prvním výslechu přišlo na jevo, že, obvinění toto není tak podstatné, aby Fr. Vondrovec ve vazbě musel býti ponechán, i byl předevčírem večer z vyšetřovací vazby na svobodu propuštěn. – Národní listy, 20. 1. 1889

Sníh

Dávno již toužená změna letošní mlhavé zimy včera odpoledne konečně nastala. Teploměr ukazoval +1° R. Po polední spustil se drobounký déšť, chodníky a jízdní dráhy pokryty byly náledím, čímž chůze stala se obtížnou, ba místy i nebezpečnou. Po 4. hodině odpolední počalo sněžiti a sníh zůstal ležeti. Hospodáři uvítají sníh s radostí, any suché mrazy způsobily již velikých škod na polích. – Národní listy, 20. 1. 1889

Trest pro násilníka

Před soud porotní pohnán byl včera Jan Polívka, 38letý ženatý domkář v Kelských vinicích u Mělníka, žalován pro zločin nedokonaného násilného smilstva. Setkal se dne 5. října k deváté hodině večerní na cestě mezi Vavřincem a Liblicemi s Annou Salačovou, manželkou čeledína z Vysoké Libně, kteráž vracela se z lékárny v Mělníce. Této příležitosti použil ušlechtilý Polívka, aby si pomohl k patnácti měsícům těžkého žaláře s patnácti posty, což mu po včerejším závěrečném přelíčení a po jednohlasném výroku poroty bylo soudem přiřčeno. Soudu předsedal p. rada Šindelář, žalobu zastával substitut p. Morstadt, obžalovaného rozkošníka hájil p. dr. Stern. – Národní listy, 20. 1. 1889

[related-post id=“15556″]

Planý poplach

Včera k 11. hodině dopolední oznámen byl požárním automatem v Jungmannově třídě na Vinohradech oheň. Ihned dostavili se na místo hasiči vinohradští a novoměstští a záhy přijížděli také hasiči staroměstští, kteří však z Václavského náměstí se vrátili. Po nějakém ohni nebylo totiž ani stopy, z hasičů ztropil si někdo nevčasný žert. V záležitosti této jest zavedeno úřadní vyšetřování. – Národní listy, 20. 1. 1889

Počet domů v Praze

V Praze čítalo se ku konci roku 1888 popisních čísel: I. Na Starém Městě 1051, II. na Novém Městě 1698, III. na Malé Straně 557 (počítaje v to i kasárny Oujezdské č. 413–416-III.), IV. na Hradčanech 213 (s baštami čís. II. a XIX.), V. v Josefově 288, VI. na Vyšehradě 202 a VII. v Holešovicích Bubnech 516, úhrnem tedy 4515 čísel. Nejvíce nových domů přibylo na Novém Městě Pražském a v Holešovicích-Bubnech. – Národní listy, 20. 1. 1889

Nepřehlédněte

18. 6. 1890: Pouliční automaty prodávají životní pojištění i frťany kořalky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 8. 1890: Krvavé útoky nožem a prudká letní bouře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.

20. 10. 1889: Smrt vojáka ve službě, nález tobolky a obrazy ze Švýcarska • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Chorobný lakomec zemřel. Co všechno po něm zůstalo vyráží dech • Šetřit peníze a šetrně nakládat s majetkem je všeobecně považováno za ctnost. Když se to ale vezme za špatný konec, může se z člověka stát chorobný lakomec, kterého nikdo nemá rád. Přečtěte si příběh z Franice, který pražským čtenářům přinesly Národní listy v únoru 1894.

6. 5. 1889: Smrtelný pád dítěte z okna a sebevražda na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Přepadala bary se sekyrou. Carrie Nation a její uvědomělý boj za prohibici • Klimatičtí extrémisté blokující dopravu v posledních měsících plní titulní stránky zpravodajských serverů. Možná nad jejich počínáním kroutíte hlavou. Ale vlastně nejde o nic nového. I v minulosti žili lidé, kteří ve jménu bohulibého účelu sahali k velice drastickým prostředkům.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

Unikátní portál ukazuje 70 let staré letecké mapy Prahy 10 • Jak vypadaly Vršovice, Záběhlice, Malešice či Strašnice před desítkami let? Před jakou dobou byly dnes hustě osídlené Malešice ještě pouhá louka? Jak se postupně v čase vyvíjela dnes druhá nejlidnatější městská část? Nejen na tyto otázky dá odpovědi unikátní interaktivní portál, který pro své obyvatele vytvořila radnice Prahy 10.

Už před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality.

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

27. 1. 1889: Muže v Austrálii sežral žralok. Kolemjdoucí jen přihlíželi • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 8. 1890: Utonulí ve Vltavě, přejeté děti a popálený hostinský • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 8. 1890: U soudu hrála nemocnou žebračku, přitom si žije na vysoké noze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 4. 1868: Ve Vltavě prováděli starodávný rituál, který má ochránit před nemocí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rituál ve Vltavě Břehy vltavské byly včerejšího dne z rána před východem slunce četně oživeny. Sbíhali se totiž k řece i ze vzdálenějších míst lidé a mezi nimi i nejvíce ženštiny s malými děcky, aby se plynoucí vodou umyli a tak dle obecné pověry před rozličnými nemocemi, jmenovitě před vyraženinou ochránili. Starobylý tento obyčej může ovšem míti žádaný účinek, an při některých nemocích časté omývání čerstvou vodou nejlepším prostředkem bývá. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Padělané bankovky Již po celého půl leta obíhaly v Praze padělané desítky i pětky, které, ač jen perem byly dělány, předce od spravedlivých nebyly skoro ani k rozeznání. Postižených nepravých bankovek je už asi sto kusů. Padělatel obyčejně udal svou pětku za soumraku, tak že nebylo nikdy s to jej postihnouti. Konečně na Zelený čtvrtek postížen jest v jednom skladě modního zboží na Příkopech, právě když chtěl platit nepravou desítkou. Poněvadž byl známá osobnost, zletilý syn jednoho vysoce postaveného, nyní již zemřelého rady, prohledáváno jest bez prodlení v jeho bytu na Malé Straně a zde nalezeny jsou všecky přípravy k dělání papírových peněz, papíry, oleje i barvy a p. – Pražský denník, 11. 4. 1868 [related-post id="9064"] Přesun parostrojního vozu Ohromný parostrojní vůz byl včera odpoledne ze strojnické továrny p. Ringhoffra na Smíchově do státního nádraží vezen. Vůz týž táhlo osm koní. Vozka chtěl jeti s nákladem tímto přes řetězový most, avšak pro ohromnou tíži vozu nebyl mu přechod dovolen, an jen nejvýše 130 centů jest možno přes most tento přepraviti. Vůz musel tudíž přes kamenný most na své místo dopraven býti. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Chleba z otrub Jak vědomo, zastává výtečný lučebník v Mnichově Liebig záživnost otrub, z nichž prý se s velkým prospěchem chleba péci dá. Pokusy s pečením otrubového chleba učinil v Praze známý pekař pan Marčan a nyní také p. Hyra, držitel parního mlýna a pekárny v Plzni, počne chleb takový péci. Do Plzně se aspoň tyto dny očekává cís. komise, aby o pokusu tomto se přesvědčila. – Pražský denník, 11. 4. 1868

3. 1. 1869: Třicetiletý muž spáchal sebevraždu. Ještě před smrtí stihl říct důvod • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 11. 1889: Krádeže v pražských kostelech a drsné přepadení na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

26. 10. 1889: Elektrické osvětlení v restauraci a nová podoba Václavského náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.