18. 7. 1890: Pramenitá voda v Praze, prudký liják s krupobitím a postřelený muž

Před lety v PrazePražskýDEN.cz18. července 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pramenitá voda v Praze

Americký podnikatel John Webber, bytem č. 127 v Pearl Street v Nov. Yorku, zaměstnán jest přes dva měsíce v Teplicích zajímavými pokusy, jimiž hodlá rozluštiti záhadu, jak možno tomuto lázenskému místu zachrániti vřídla léčivá. Při svých pokusech záležejících hlavně z prací vrtacích, používá John Webber amerických strojů, kteréž před časem tou měrou se poškodily, že práce musila býti přerušena. Vrtadla prorazila sice i porfyrovou vrstvu ve hloubce 230 metrů, ale žádoucí výsledek dosud se nedostavil. Nyní nabízí John Webber drahocenné služby své obci pražské. Je totiž přesvědčen, že v Praze máme dostatek spodních pramenů, které pomocí vrtadel dostati možno na povrch. Tím bude prý palčivá otázka zásobování našeho hlavního města zdravou pitnou vodou hravě rozluštěna. Jak městská rada o této zajímavé nabídce rozhodne, není známo. – Národní listy, 18. 7. 1890

Prudký liják s krupobitím

Včerejší den náležel k nejparnějším letošního leta ; teploměr dostoupil v poledne na sluneční straně + 33°, ve stínu + 24° R. Ke 3. hod. odp. zatahovala se obloha od jihozápadu temnými mračny a ke 4. hod. spustil se za prudké vichřice silný liják s kroupami. Ulice pražské podobaly se rozvodněným potokům a v níže položených částech města vnikla voda do sklepů a krámů. Vichřice spůsobila velké škody na střechách, s nichž smeteny řady tašek, v sadech a zahradách. V sadě na Karlově náměstí přelomila vichřice polovic krásné a silné jilmy, zurážela mnoho silných větví a porazila některé menší stromky. Podobně řádila v zahradě ve všeobecné nemocnici a jinde. V sadě na Žofíně přeražena polovice silného, krásného stromu ; též v Kravíně zlomeny ovocné stromy 20 až 30 let staré, z jiných pak zuráženy silné větve. Obilí na polích lehlo a bylo do země zatlučeno ; posečené obilí roznesla vichřice po polích, tak že některý statkář utrpěl značné škody. S ovocných stromů sráženo sporé letošní ovoce. Liják trval asi půl hodiny, načež se poněkud ochladilo. – Národní listy, 18. 7. 1890

[related-post id=“31546″]

Postřelil se

Včera k polednímu zaslechl policejní strážník u tak zvané ztracené stráže za Libní střelnou ránu. Pospíšil tam i shledal, že 21letý řeznický pomocník Václav Tichota z Vysoké u Mělníka odhodil revolver a že z levé ruky silně krvácí. Strážník zvedl revolver a vyšetřil, že Tichota revolver jen zkoušel a že kule roztříštila mu ukazováček levé ruky. Revolver byl zabaven a Tichota odveden do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 18. 7. 1890

Nepřehlédněte

3. 3. 1868: Stavba třetího pražského mostu se blíží do finále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K stavbě třetího mostu pražského V nejbližších dnech počne se na spodní podlahu mostu, která již úplně ukončena jest, svrchní podlaha klásti. Tato bude záležeti z dubových špalíčků, jež v tesařském závodě p. Lanny se zdělávají. Špalíčků těchto jest už přes 150 sáhů nařezáno a dobrota dříví ručí za mnohaletou trvanlivost. Na chodníky mostu se upraví dlažba v podobě parketů. Zábradlí kol mostních pilířů jest již zcela zasazeno. Nyní se staví železné sloupy před vchodem na most. Mostní zábradlí po celé své délce bude lemováno oblým dřevem. V neděli po celý den se hemžilo na tisíce diváků na mostě, kteří si velkolepou jeho stavbu prohlíželi. Příznivé počasí vábilo vůbec množství Pražanů toho dne na venkovský zdravější vzduch, leč výlet tento byl však brzo deštěm odpoledním a prudkým vichrem nemile pokažen, tak že ohromné množství výletníků muselo hledati útočiště v restauracích a hostincích. Povozům není ovšem dosud přechod přes most dovolen, neboť teprvé po hlavní nákladní zkoušce bude jízda otevřena. Částečné zkoušky se již ostatně několikráte vykonaly, buď s povozy neb kočáry, jak při rychlé i zdlouhavé jízdě. Předešlého týdne se po mostě dvakráte zdejší vojenská obsádka k cvičení ubírala. Výsledek těchto prozatimních zkoušek byl vždy uspokojující. Městského převozu u občanské plovárny, jenž v neděli opět otevřen byl, se následkem volného přechodu přes tento most též velmi zřídka užívá.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Podivný host Domovník jednoho domu na Ferdinandově třídě spozoroval v neděli dopoledne podivnou postavu na střeše a domníval se tím spíše, že to je zloděj, anto ta postava se hleděla za komínem skrýti. I počala honba na tohoto domnělého zloděje, ačkoliv bylo těžko se mu přiblížiti. Nenadále ale spozorováno, že má zloděj na krku provaz a že vlastně není nic jiného nežli opice. Tu se ovšem spůsob honu změnil, domovník se dal na půdě do kousání jablek a opice, chtějíc také jablko slezla po střeše na půdu, kdež vzdor kousání svému byla chycena. Bez pochyby utekla někde v sousedství svému pánu.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 [related-post id="6375"] Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v níž nejdříve p. dr. Škarda se tázal, proč je u magistrátu tak velký počet denních písařů zaměstnán. Měšťanosta p. dr. Klaudy odpověděl, že teď jen 12 písařů nad obyčejný počet zaměstnáno jest, a to jen proto, aby noví úředníci nemuseli býti zřizováni. P. Makovský se tázal na spůsob vybírání mýta na novém mostu, načež p. měšťanosta odvětil, že dosavadní vybírání se neděje od obce, že však most už brzo v majetek a správu obce přejde. Dr. Rieger opět se tázal, jak to vypadá se zkouškou nákladní na tomto mostě, a zda-li by to nebylo dostatečnou zkouškou, když tyto dny dva pluky vojska přes most táhly? Pak si stěžoval p. dr. Škarda, proč obecná plynárna nevydává české kvitance. Měšťanosta slíbil, že stížnosti té odpomoženo bude. Pánové Hampejs a Martin hájili láci obecního plynu a poslední prohlásil, že za čtyři měsíce 41 zl. uspořil. Na to byli zvoleni do komise ke zkoušení účtů plynárny pánové dr. Škarda, Duchs, dr. Junek, Turek a Kellner. Návrh na postoupení místa ku zřízení pomníku Jungmannova byl jednohlasně přijat. Proti návrhu, aby se povolilo 200 dukátů na dostihy koní na Smíchově, mluvil p. dr. Grégr, pravě, že by dostihy tyto neměly podporovány býti. P. Martin mluvil v opáčném smyslu, načež pan měšťanosta sdělil, že městská rada proto tuto cenu navrhla, poněvadž císař pán loňskou vyhranou cenu chudým pražským věnoval, a mimo to platí prý cena tato jen pro domácí koně. Na to byl návth městské rady velkou většinou přijat a tím schůze skončena.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Smrt nádeníka Náhlou smrtí zemřel v sobotu večer na policejní strážnici malostranské nádeník Jan Poláček. Týž byl zatknut pro žebrání a na strážnici náhle těžce onemocněl. Než jej dopravili v truhle do nemocnice, byl již mrtvolou.  – Pražský denník, 3. 3. 1868

24. 2. 1868: Smíchovská knihovna kvůli pracujícím upravuje otevírací dobu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výstava květin Výstava květinová, již pořádá každoročně česká zahradnická společnost letos otevře se dnem 18. dubna a trvati bude až do 21. dubna. Výbor činí vyzvání ke všem pěstitelům květin, aby obeslali tuto výstavu květinami květoucími, musí se ale za tím účelem přihlásiti do 16. dubna u ředitelstva řečené společnosti, aby přichystané na výstavu květiny vřaditi se mohly do katalogu. – Národní listy, 24. 2. 1868 Odvod k vojsku v Praze Jelikož seznamy mladíkův narozených v letech 1847, 1846 a 1845 a tudíž povolaných k nastávajícímu odvodu již upraveny a doplěny jsou, vyhlašuje rada městská, že v seznamy ty lze u městského popisného úřadu po osm dní nahlednouti a proti povolenému neb odepřenému osvobození ve 14 dnech u místodržitelství podati námitky, jež však nemají působnosti zdržovací. Spolu uvádí rada městská v známost všeobecnou, že losování oněch mladíkův, kteří v letech 1847, 1846 a 1845 zrozeni jsou a jimž osvobození od povinnosti vojenské po zákoně nepřísluší, odbývati se bude dne 28. t. m. o deváté hodině dopolední ve velké zasedací síni radnice staroměstské. K losování tomu vyzývají se veškeří k vojsku povinní král. hlavního města Prahy, aneb zástupcové jejich tím doložením, že za ty, kdož se nedostaví, potáhne los buď jejich zástupce, aneb někdo jiný, jehož ředitel losování k tomu určí. – Národní listy, 24. 2. 1868 [related-post id="6100"] Ze Smíchova Obecní knihovna nyní z radnice do hlavní školy přeložená bude od nynější doby místo ve dne teprv večer knihy k půjčce vydávati, by též řemeslníci ji použíti mohli. V prospěch knihovny uspořádá výbor knihovny té v masopůstní úterý zábavu v sále „u zlatého anděla.“ – K zakoupení piana uspořádá zpěvácký spolek „Lukes“ dne 4. března taktéž „u zlatého anděla“ domácí zabavu pro členy své. – Národní listy, 24. 2. 1868 Osvětlení Prahy Předevčírem večer poprvé rozsvícen byl velký osmiramenný kandelábr, postavený na prostranství před Prašnou branou a hostincem „u modré hvězdy.“ Mohútné světlo osmi plamenův jeho mocně osvětluje jindy tmavé to prostranství a zamezuje tomu, by na místě tom, kde čtvero hlavních tříd se křížuje, povozy do sebe nevrážely. – Národní listy, 24. 2. 1868

17. 4. 1868: Macecha vyhnala nemocnou dívku z domova. Nepřinášela jí zisk • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež koně Zadržen byl včera dopoledne na Františkovu nábřeží jistý drožkář od dvou venkovanů. Těm byl před několika dny neznámým zlodějem kůň ze stáje ukraden, i vypravili se do Prahy, zda-li by snad zde koně svého nevyslídili. Náhodou byl kůň drožkářův zcela podobný onomu, jenž venkovanům ukraden byl, a tito myslíce, že jest to skutečně kůň, jehož hledali, zastavili drožkáře v trysku ujíždějícího. Teprvé při bližším ohledání shledali okradení, že se zmýlili. Pustili tedy opět drožkáře, dostavše od něho notných nadávek a výsměchu od sběhlého se zástupu. – Pražský denník, 17. 4. 1868 Nemilosrdná matka Velký soucit vzbudila včera dopoledne na náměstí v Karlíně u kolemjdoucích asi čtrnáctiletá dívka, téměř polonahá a hladem mroucí a k tomu ještě zimnicí mořená. Jistá žena, kteráž u děvčete místo matky zastávala, an ji k sobě přijmula z domu nalezenců co děcko byla ji nyní vyhnala, jelikož děvče pro nemoc svou bylo propuštěno z jedné továrny, kde dříve pracovalo, a tudíž žádný výdělek soběcké a tyranské své maceše nepřinášelo. Dívka, která úplné dva dny, co byla z domova vyhnána, ni sousta v ústech neměla, klesla mdlobou, až několik dobrosrdečných ženštin se nad ní ustrnulo a jíst jí dalo. Později byla od útrpných lidí k ošetřování do nemocnice dopravena. – Pražský denník, 17. 4. 1868 [related-post id="9493"] Pokousáni od psů Od psů pokousán byl ve středu večer v Nuselské pivnici na Starém městě jeden krejčí do ruky a touž dobou v masných krámech na židovském městě 14letý synek jednoho nádenníka do hoření paždi. – Pražský denník, 17. 4. 1868

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 10. 1889: Planý poplach v plynárně, nešťastný skok a zadlužený Pražan na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 3. 1868: Dělníci našli na Vyšehradě hromadu lidských kostí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nalezené kostry Při kopání průtoku na náměstí Vyšehradském přišli dělníci včera na velké ložisko kostí lidských sem tam s hnáty koňskými smíšených. Ačkoliv na místě tom před lety nalezal se hřbitov u kostela sv. Ludmily, předce nasvědčuje úplný nedůstatek zbytků rakvových a nahromadění kostí tomu náhledu, že přišlo se na společnou šachtu, v níž pohřbeny byly oběti některé bitvy pod Vyšehradem. Mezi nalezenými kostmi všeobecnou budila pozornost skorem úplně zachovalá kostra celé postavy věru obrovské. Kosti, pokud vykopány byly, sebrány a na hřbitově vyšehradském znovu pohřbeny. – Národní listy, 21. 3. 1868 Prohnaný učedník Ve čtvrtek večer přišel k jedné pekařské krámské na Poříčí učedník a vybíral si několik housek, že si je koupí; zastrčil housky do kapsy a když k placení přišlo uskočil, bouchl dveřmi, že se naprosto zamkly a uprchl, co zatím krámská zavřena byla. Teprv kolemjdoucí osvobodili ji z bezděčného vězení. – Pražský denník, 21. 3. 1868 [related-post id="7682"] Pozdravil se Pozdravil se z těžkých ran onen dělník, který, jak jsme se svým časem zmínili, od svého soudruha v klementské ulici do hlavy byl těžce poraněn. Včera ráno co úplně pozdravený opustil nemocnici u milosrdných bratří, kde léčen byl. Pachatel jest dosud ve vyšetřovací vazbě. – Pražský denník, 21. 3. 1868

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 8. 1890: Neobvykle velká slunečnice a odvážný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 10. 1889: Buršácká maškarní slavnost a dopadení zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté • Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Antonie Nedošinská

13. 3. 1868: Neznámý uličník házel uhlí po cestujících ve vlaku • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Uličnický kousek Včera večer hodil jakýsi nezbeda do jednoho vozu vídeňského vlaku, když právě kol Žižkova jel, kus uhlí a poranil jednoho cestujícího dosti značně na čele. Poněvadž takový uličnický kousek se na té straně už častěji přihodil, bylo by záhodno, blíže po onom nezbedovi pátrati a důkladně jej potrestati. – Pražský denník, 13. 3. 1868 Situace na Vltavě Vltava plyne již obyčejným svým řečištěm. Následkem toho jest převoz na všech místech opět otevřen a na řece se zase rozličná práce vykonává. Rybáři jsou zaměstnáni vytahováním písku, jehož nyní tak značné množství ke stavbám se potřebuje. Plavba s loděmi i vory se čile provozuje, zejmena včerejšího dne plouly po Vltavě ohromně dlouhé prameny, tak že převozníci museli někdy delší dobu čekati, než jim bylo možno s loďkami svými dále převážeti. – Pražský denník, 13. 3. 1868 [related-post id="6759"] Utopil se Ve středu dopoledne vytažena byla z Vltavy pod invalidovnou mrtvola muže, u něhož nalezena byla obchodnická knížka na jmeno Jana Pechra z Beranova a 6 zl. 25 kr. na penězích. – Pražský denník, 13. 3. 1868

18. 2. 1868: Cestování po dráze zlevní a Pražané uvidí zatmění slunce • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. NálezMrtvola nalezena včera ráno v příkopě za branou strahovskou. Lid chovaje ještě živě v paměti vraždu na Letné, hned mluvil o nové vraždě za strahovakou branou. Zatím ale shledáno úřadní komisí, že člověk ten nebyl zavražděn, nýbrž sešel smrtí přirozenou. Vraceje se bezpochyby podnapilý v noci z Prahy, spadl do příkopu a skonal zde, byv raněn mrtvicí. Je to nádenník 40letý Václav B. z Břevnova, otec dvou dítek. – Národní listy, 18. 2. 1868 Levná jízda po české západní drázeVelmi rozumné opatření stane se dnem 15. března na české západní draze a přejeme, aby i ostatní dráhy následovaly dobrého toho příkladu. Jmenovaným dnem počínajíc bude se totiž moci jezditi mezi Prahou a Plzni, z kterékoliv a do kterékoliv stanice po 2. a 3. třídě za velmi sníženou cenu jízdní. Bodouť se vydávati lístky pro jízdu tam i zpátky platící, při kterých nebude nejen žadné ažiové přirážky, ale sleví se ještě při lístku na druhou třídu 10 percent, při lístku na třetí třídu 15 percent se sazby jednotné. Takový lístek ale má jen pro dva dni platnost a jen ku jízdě z Prahy po Plzeň. Krom toho slyšíme, že taktéž od 15. března jezditi budou po této trati o dva osobní vlaky více než posud. – Národní listy, 18. 2. 1868 Zatmění slunceV neděli dne 23. bude lze pozorovati u nás částečně zatmění slunce. Myslíme-li si terč slunečný, rozdělený na 12 palců, uzříme z něho toliko 1 2/10 palců zastíněno. V jiných krajích ovšem bude zatmění úplnější a také černější. Začneť v pravé poledne a skončí v 6 hodin 10 min. pravého času odpoledne. U nás ale připadů počátek zatmění teprv na 4. hod. 17. min. odpoledne a končí již 5. hodinou. Letos bude pouze dvoje zatmění slunce. Druhé připadne na den 18. srpna, bude soustřední a úplné u nás ale neviditelné. – Národní listy, 18. 2. 1868 [related-post id="5764"] RvačkaKrvavá rvačka se strhla v noci na včerejšek mezi napilými hosty v jednom hostinci v Bubnech. Rozlícení rváčové tloukli se mezi sebou tak urputně, že se bylo co obávati, aby to některý životem nezaplatil. Ve rvačce této pokračováno bylo ještě před hostincem, až přivolané stráži se podařilo rváče na vše strany rozehnati. – Pražský denník, 18. 2. 1868 ZlodějMěstské policii podařilo se včera vypátrati zloděje, který ve zdejších hostincích provozoval mnohé krádeže s nevšední zběhlostí. Umělť se vloudit do hostinských pokojů a pokradl zde skvostů, hodinek a obleků za mnoho set zlatých. Vypátrání tajemného umělce toho bylo dosti obtížné; z chatrných jen poznámek vyslýchaných svědkův musela si policie domysliti podobu zloděje. Na to včera v poledne překvapen od městské policie mladý obchodnický pomocník B. z Březnice, kdy v jedné vinárně staroměstské popíjel; zatčený pak skutečně přiznal se ku krádežím těm hned v předběžném vyšetřováni. Včera dopoledne oznámil jistý gruntovník ze Zlatník, okresu jilovského, že mu na včerejšek ukradeny byly dva koně v ceně 500 zl. a lehký povoz a popsal koně i povoz. Ještě odpůldne vypátrány koně i povoz, zatknnt zloděj, a odevzdány věci úřadu příslušnému. – Národní listy, 18. 2. 1868 Ztracený ženichOna nevěsta ze Zbraslavi, které se předešlého téhodne ženich k sňatku nedostavil, posud jej ještě nemá. Dala mu před svatbou 75 zl. na šaty a ženich s penězi zmizel. Konečně v neděli ohlásila to nevěsta v Praze na policii žádajíc, aby jí ženicha vyhledali, an tento v dosavadním bytu svém již více nebydlí. – Pražský denník, 18. 2. 1868

2. 7. 1890: V základech domu ze 17. století byl nalezen vzkaz na pergamenu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 5. 1890: Matka, která zabila osmiletého syna, je stále nezvěstná • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 8. 1890: Chytání koček na Karlově náměstí a sebevražda milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 9. 1868: Drsná rvačka dvou sokyň v lásce skončila překvapivým rozuzlením • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Žárlivé milenky Nemalý sběh lidu spůsobily předevčírem k večeru dvě dívky v sirkové ulici. Měly obě jednoho milovníka, aniž by díky opatrnosti jich vyvolence o tom věděly. Náhodou však se to přece dověděly a při prvním potkání počaly se nejprvé hádati a konečně i rváti. Rozlítěné dívky trhaly jedna s druhé šatstvo, až byl přivolán strážník, by je roztrhl. Ten však k velkému podivení všech přístojících sotva že rvoucí-se dívky zhlédl, rychle odkvapil a jiného strážníka poslal, aby úlohu tu zaň vyřídil. Ten pak šťastně dívky k rozejití-se přinutil. Jak se později shledalo, byl prvně přivolaný strážník obou dívek – milovník, a tudiž ovšem nechtěl proti nim zakročiti. – Pražský denník, 2. 9. 1868 Problémy učitelů Sjezd učitelský, jenž se měl právě v tyto dny v Praze odbývati, byl od c. k. policie zakázán, poněvadž policie myslela, že jej uspořádala zdejší učitelská beseda a stanovy této besedy podobného nic členům nedovolují. Přípravní výbor se z tohoto zákazu odvolal, řka, že je výborem samostatným a nikoliv výborem učitelské besedy, byť ovšem byli v obou těch výborech téměř titéž členové. C. k. místodržitelství tento zákaz zrušilo, avšak uspořádatelé upustili pro letos vůbec od sjezdu celého. – Pražský denník, 2. 9. 1868 [related-post id="12248"] Nosička zlodějka Zatčena byla včera dopoledne na svatováclavském náměstí jistá nosička, jelikož nebyla oprávněna k roznášení věcí. Přihodilo se totiž častěji, že bývali kupující okrádáni od nosiček zboží jich nesoucích tím spůsobem, že tyto na cestě jim i se zbožím uprchly. By se podobným krádežím předešlo, musí každá nosička na své nůši míti připevněnou tabulku a na ní své číslo, a jen taková jest oprávněna k odnášení zboží. Tohoto opatření se však nedostávalo řečené nosičce, za kterouž příčinou zatknuta a peněžitou pokutou potrestána byla. – Pražský denník, 2. 9. 1868

11. 5. 1889: Nařčení z krádeže dohnalo mladou dívku k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 11. 1868: Manželka přes inzerát se nemusí vždycky vyplatit • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 6. 1890: Úmrtí advokáta, zaplavené pražské ulice a závody velocipedistů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.