Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté

22. listopadu 2018 ∙ 05:40
Tereza Běhalová
Antonie Nedošinská
Antonie Nedošinská. ∙ Foto: Archiv

Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Legendární herečka se narodila do dělnické rodiny na pražském Smíchově 26. června 1885 jako Antonie Valečková. K divadlu ji to táhlo už od malička, toužila se stát slavnou herečkou. Nadání zdědila po otci, vyučeném truhláři, který zpíval v Hlaholu. Ani špetku pochopení pro ni ovšem neměla matka. Malé dceři říkávala, že na herečku není dost hezká, a trvala na tom, aby si zajistila řádnou existenci. Antonie se proto vyučila švadlenou a nějakou dobu se touto profesí i živila. Volání múz ale nakonec bylo silnější než všechny matčiny zákazy.

Ideální pár

Ve třiadvaceti letech Antonie odložila šití, začala tajně chodit na hodiny herectví a později odešla ke kočovné divadelní společnosti. Na jedné ze štací potkala i svého manžela, ochotníka a bankovního úředníka Jiřího Nedošinského. Ten ji údajně miloval tak moc, že se kvůli ní vzdal svého teplého místečka v bance a začal se rovněž naplno věnovat divadlu.

Antonie Nedošinská
Antonie Nedošinská v roce 1909. Foto: Archiv

V roce 1919 získali manželé Nedošinští angažmá ve smíchovském Švandově divadle a posléze se jim narodila dcera. Antonie byla výbornou herečkou, ale s přehledem zvládala i péči o domácnost. Šťastný život ovšem nevydržel dlouho. Manžel Jiří podlehl v roce 1923 těžkému srdečnímu onemocnění a Antonie zůstala na všechno sama.

Antonie Nedošinská a Národní divadlo

Dařilo se jí naopak v profesním životě. Na divadelních prknech dokonale ztvárňovala role nejrůznějších rozšafných a hodných matek, tetiček a rázných manželek. I v malém prostoru skvěle dokázala vytvořit složité charaktery, a to díky úžasné práci s tělem, mimikou a výslovností hlasu.

Publikum Nedošinskou milovalo a její popularita začala stoupat strmě vzhůru. V roce 1928 nastoupila do Národního divadla, kde ale dostávala jen menší role. Tehdejší vedení mělo údajně problém s tím, že se Antonie začala objevovat ve filmech. Slávu jí záviděli i mnozí kolegové (zejména velké herecké osobnosti) a nemohli jí přijít na jméno. Pro její pokoru a kolegialitu ji ale naopak zbožňovali tehdejší mladí začínající herci.

Antonie Nedošinská
Antonie Nedošinská a její kariéra u filmu. Foto: Archiv

Kariéra u filmu

Antonie Nedošinská se poprvé objevila ve filmu už v roce 1916. Ve snímku Zlaté srdéčko si zahrála paní radovou. Skutečnou filmovou hvězdou se ale stala až s nástupem zvukového filmu ve 30. letech. Dodnes je nerozlučně spjata s hercem Theodorem Pištěkem, se kterým nejčastěji vytvářela manželské páry. Role hodných a laskavých maminek a tetiček ztvárnila například ve filmech Strýček z Ameriky (1933), Dokud máš maminku (1934), Studentská máma (1935) nebo Klapzubova jedenáctka (1938).

Antonie Nedošinská
Antonie Nedošinská s Theodorem Pištěkem. Foto: Archiv

Když ale přišla 2. světová válka, Antonie Nedošinská raději ukončila hereckou kariéru. Obávala se prý totiž nátlaku německých producentů, aby hrála v jejich filmech. A strach to byl oprávněný, patřila totiž k nejoblíbenějším hvězdám nechvalně proslulého nacisty K. H. Franka, čehož se sama velmi zalekla.

Poslední film, který natočila, byl Nebe a dudy (1941) Vladimíra Slavínského. Po válce se pak objevila ještě v Čapkových povídkách (1947) režiséra Martina Friče. V té době už ji však trápily zdravotní potíže. Stejně jako její zesnulý manžel, i ona měla nemocné srdce. Léčit se jezdila do lázní v Poděbradech, kde také 17. července 1950 ve věku 65 let zemřela.

X Zavřít