Trápení slavné Antonie Nedošinské. Život jí komplikovala matka, závist i nacisté

22. listopadu 2018 ∙ 05:40
Tereza Běhalová
Antonie Nedošinská
Antonie Nedošinská. ∙ Foto: Archiv

Nebyla krásná jako Adina Mandlová či Lída Baarová, přesto ji zbožňují miliony diváků. A to díky rolím laskavých a milujících maminek. Asi vás nepřekvapí, že taková byla Antonie Nedošinská i ve skutečném životě. Osud se s ní ale bohužel občas vůbec nemazlil.

Legendární herečka se narodila do dělnické rodiny na pražském Smíchově 26. června 1885 jako Antonie Valečková. K divadlu ji to táhlo už od malička, toužila se stát slavnou herečkou. Nadání zdědila po otci, vyučeném truhláři, který zpíval v Hlaholu. Ani špetku pochopení pro ni ovšem neměla matka. Malé dceři říkávala, že na herečku není dost hezká, a trvala na tom, aby si zajistila řádnou existenci. Antonie se proto vyučila švadlenou a nějakou dobu se touto profesí i živila. Volání múz ale nakonec bylo silnější než všechny matčiny zákazy.

Ideální pár

Ve třiadvaceti letech Antonie odložila šití, začala tajně chodit na hodiny herectví a později odešla ke kočovné divadelní společnosti. Na jedné ze štací potkala i svého manžela, ochotníka a bankovního úředníka Jiřího Nedošinského. Ten ji údajně miloval tak moc, že se kvůli ní vzdal svého teplého místečka v bance a začal se rovněž naplno věnovat divadlu.

Antonie Nedošinská
Antonie Nedošinská v roce 1909. Foto: Archiv

V roce 1919 získali manželé Nedošinští angažmá ve smíchovském Švandově divadle a posléze se jim narodila dcera. Antonie byla výbornou herečkou, ale s přehledem zvládala i péči o domácnost. Šťastný život ovšem nevydržel dlouho. Manžel Jiří podlehl v roce 1923 těžkému srdečnímu onemocnění a Antonie zůstala na všechno sama.

Antonie Nedošinská a Národní divadlo

Dařilo se jí naopak v profesním životě. Na divadelních prknech dokonale ztvárňovala role nejrůznějších rozšafných a hodných matek, tetiček a rázných manželek. I v malém prostoru skvěle dokázala vytvořit složité charaktery, a to díky úžasné práci s tělem, mimikou a výslovností hlasu.

Publikum Nedošinskou milovalo a její popularita začala stoupat strmě vzhůru. V roce 1928 nastoupila do Národního divadla, kde ale dostávala jen menší role. Tehdejší vedení mělo údajně problém s tím, že se Antonie začala objevovat ve filmech. Slávu jí záviděli i mnozí kolegové (zejména velké herecké osobnosti) a nemohli jí přijít na jméno. Pro její pokoru a kolegialitu ji ale naopak zbožňovali tehdejší mladí začínající herci.

Antonie Nedošinská
Antonie Nedošinská a její kariéra u filmu. Foto: Archiv

Kariéra u filmu

Antonie Nedošinská se poprvé objevila ve filmu už v roce 1916. Ve snímku Zlaté srdéčko si zahrála paní radovou. Skutečnou filmovou hvězdou se ale stala až s nástupem zvukového filmu ve 30. letech. Dodnes je nerozlučně spjata s hercem Theodorem Pištěkem, se kterým nejčastěji vytvářela manželské páry. Role hodných a laskavých maminek a tetiček ztvárnila například ve filmech Strýček z Ameriky (1933), Dokud máš maminku (1934), Studentská máma (1935) nebo Klapzubova jedenáctka (1938).

Antonie Nedošinská
Antonie Nedošinská s Theodorem Pištěkem. Foto: Archiv

Když ale přišla 2. světová válka, Antonie Nedošinská raději ukončila hereckou kariéru. Obávala se prý totiž nátlaku německých producentů, aby hrála v jejich filmech. A strach to byl oprávněný, patřila totiž k nejoblíbenějším hvězdám nechvalně proslulého nacisty K. H. Franka, čehož se sama velmi zalekla.

Poslední film, který natočila, byl Nebe a dudy (1941) Vladimíra Slavínského. Po válce se pak objevila ještě v Čapkových povídkách (1947) režiséra Martina Friče. V té době už ji však trápily zdravotní potíže. Stejně jako její zesnulý manžel, i ona měla nemocné srdce. Léčit se jezdila do lázní v Poděbradech, kde také 17. července 1950 ve věku 65 let zemřela.

Most přes kanál La Manche. Nerealizovaný plán z 19. století

V roce 2018 přišel Boris Johnson, tehdy ještě jako britský ministr zahraničí, s myšlenkou na stavbu mostu přes kanál La Manche. Spojení Francie a Velké Británie železničním tunelem podle něj nestačí. Podobné plány se přitom objevovaly již na konci předminulého století. Přečtěte si, jak o něm psaly dobové Národní listy v dubnu 1891. Nový most O mostu přes průplav La Manche oznamují se následující podrobnosti: Následkem nového měření v průplavu […]

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů

Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži. Nejnovější móda anglických gigrlat Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky v anglické společnosti, jest, dáti si střihati nehty na rukou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pěstitelů tohoto módního bláznovství, jenž […]

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků

Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat. Choulostivá otázka Italský humoristický list »It Mondo che ride« předložil svým čtenářům následující otázku o cenu: Kterak možno od dámy zvěděti […]

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách

Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla. Zvláštní trest za pomluvu V jedné obci v Anhaltsku byly četné rodiny neustále znepokojovány anonymními dopisy, jejichž obsah ve mnohých případech toho druhu, […]

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné

Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl. Klobásy z hovězí kůže »Hovězí kůže spracovaná do klobásů může být považována za zcela znamenitou potravinu pro lid, zejména je-li cena takovéto klobásy přiměřená.« Tento posudek prohlášen byl dobrým zdáním trestního soudce v Dortmundě v přelíčení proti […]

X Zavřít