RUBRIKY
HLEDAT

28. 1. 1889: Nezdařený útěk z věznice a matka, která nechala zemřít své dítě

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 28. ledna 2019 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nezdařený útěk z Václavské trestnice

Když v sobotu k večeru opouštěli trestníci tovární oddělení Václavské trestnice, shledáno, že dva z nich nepozorovaně zmizeli. Učiněn ihned povyk, vojáci byli povoláni, načež prohledány veškeré místnosti trestnice Václavské. Útěk trestníků musil býti dobře nastrojen. V Podskalí čekali patrně na trestníky jejich pomocníci, neboť na zahradní domek hozeny byly dva silné a dlouhé provazy, po nichž se trestníci se střechy dolů spustili. Útěk jejich zpozoroval však vojín konající u trestnice stráž i vykřikl, aby zůstali státi, jinak že střelí. Trestnici odvětili, že konají obyčejnou »inšpekci« ale vojín nedal se mýliti a způsobil poplach. Záhy přikvapili dozorci i vojáci ze strážnice a odvedli trestníky, kteří nestavěli se na odpor, opětně do vězení. Pomocníci jejich zachránili se útěkem. – Národní listy, 28. 1. 1889

Nelidská matka

Františka Rosíkova, 21letá služka u soukromého úřadníka č. 155 na Vinohradech, stala se minulou sobotu dopoledne matkou zdravého děvčátka, jež uložila do postele a více se o ně nestarala. Dítko následkem zanedbané péče zemřelo zakrvácením. Služka se prozradila, načež byla zatčena a odvežena do vyšetřovací vazby. – Národní listy, 28. 1. 1889

[related-post id=“16254″]

Probořil se na ledě

V sobotu ve 2. hod. odpoledne probořil se na ledě u viaduktu pod Vyšehradem chlapec. Plavec Frt. Ježek z č. 49 na Vyšehradě přispěl tonoucímu ku pomoci a zachránil ho. Sotva že však chlapec byl na břehu a spatřil přivolaného strážníka, dal se na útěk a byl ten tam. Patrně nechtěl zkusiti druhou lázeň na policejním komisařství. – Národní listy, 28. 1. 1889

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit? • Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější.

Lanovka na Petřín nejezdí. Čeká ji generální oprava • Od pondělí 4. října nejezdí lanová dráha Újezd – Petřín. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) provádí pravidelnou podzimní údržbu. V rámci nezbytné kontroly drážního tělesa lanovky dojde k přesnému geodetickému měření jednotlivých prvků trati, rozchodu kolejí a dalších součástí kolejového svršku.

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

5. 11. 1868: Manželka přes inzerát se nemusí vždycky vyplatit • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

24. 9. 1868: V Praze řádí smrtka. Nešetří mladé, ani staré • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Po rajčatech se dříve umíralo. Prokletí bohatých vysvětlila až věda • Zdravotní benefity konzumace rajčat jsou dnes již velmi dobře známé. Možná vás ale překvapí, že rajčata dříve způsobovala otravy a úmrtí bohatých a mocných lidí. Dlouho se však nevědělo, z jakého důvodu.

Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná • Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Jaké bylo české školství před 100 lety? Přijďte na unikátní výstavu! • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského připomíná 100. výročí vzniku Československa výstavami „Nová škola v nové republice“ a „Tady nová republika“. Výstavy jsou pro veřejnost přístupné od 1. února do 31. prosince 2018.

Unikátní výstava přibližuje české školství 1. poloviny 20. století.

2. 11. 1889: Hřbitovy pod náporem. Tisíce lidí si připomínají zesnulé a tramvaje nestíhají • Naši předkové v 19. století chovali k zesnulým obrovskou úctu. Stejně jako v současnosti se během Dušiček hřbitovy ocitaly pod obrovským náporem návštěvníků. Dle svědectví dobového tisku tramvaje nestíhaly vozit lidi na Olšanský hřbitov a z běžně klidného místa se stalo rušné korzo. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 9. 1889: Splašený kůň v Jindřišské ulici a výtržník v noční kavárně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 7. 1890: Nový český závod na Smíchově a pohřešovaný gymnazista • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 6. 1890: Hromadná sebevražda ve Vršovicích. Na život si sáhli tři mladíci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 1. 1889: Muže v Austrálii sežral žralok. Kolemjdoucí jen přihlíželi • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 5. 1868: Koupání ve Vltavě mladíka málem stálo život • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pozor na koupání ve Vltavě! Koupání-se v řece Vltavě na veřejných místech k tomu určených za posledních teplých dnů již započalo. Jmenovitě v neděli odpoledne se koupalo v ramenech Vltavy na ostrově Štvanici množství mládeže, by za panujícího parna v chladné vodě se občerstvili. Také včera odpoledne se množství horkokrevných hochů v řece prohánělo. K výstraze podotýkáme, že koupání, ač velmi zdravé jest, nyní, kdy voda ještě studená jest, může mnohým škoditi, zvlaště v takovém pádu, jaký se přihodil v neděli odpoledne jednomu zámečnickému učenníku. Ten jsa celý rozehřatý, ponořil se do studené vody. Nepředloženost svou byl by málem životem zaplatil. Náhlým ochlazením rozpěněné krve byl křečemi zachvácen a bez sebe sklesl pod vodu, na štěstí ne příliš hluboké, tak že ostatní hoši spozorovavše jeho nebezpečí, rychle jej vytáhli a na břeh odnesli. Zde teprvé po delší době byl k sobě přiveden a jen stěží od svých soudruhů domů dopraven. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Nehoda na Vltavě Nehoda se stala předevčírem k večeru několika plavcům, se dřívím po Vltavě plujícím. Zabočili poněkud nešikovně do vrat u jezu nad kamenným mostem, tak ze vory mocným proudem rozvodněné řeky násilně strženy přes kozy u vrat se vlékly a tím z části roztrhly. Naložené dříví z velké části spadalo do vody a plavci měli sami co činiti, by s roztržených vorů do vody nespadli. Museli zajeli ke břehu, by rozervaný pramen opět dohromady spojili a dříví pochytali. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Rvačka venkovanů Zvláštní rozepře, která množství lidu přivábila, se strhla předevčírem večer mezi dvěma venkovany u poříčské brány. Jeden z nich sedě v hospodě v Karlíně, pohřešil náhle svou hůl. Běžel rychle na ulici, zdali by zloděje i s holí nedopadnul. Při stíhání setkal se s jedním venkovanem blíže brány, který se podpíral o hůl zúplna podobnou. Žádal ji tady sprně na něm, ten se mu ale zdráhal hůl vydati, až konečně rváti se počali. Brzo však policejní strážník učinil konec rvačce, zatknuv je oba. – Pražský denník, 7. 5. 1868 [related-post id="9931"] Sebevražda V noci na včerejší středu zastřelil se před svým bytem v Sakrabonii před Novou branou pražskou kozíšník p. Jan P., vestřeliv si kuli z pistole přímo do srdce. Byl ženat, otec šesti dítek a ještě nedávno vybíral u Nové brány potravní daň. Domácí nesnáze peněžní vedly jej k sebevraždě. – Pražský denník, 7. 5. 1868 Restaurace na Štvanici Restaurace na ostrově Štvanici, nově zřízená a upravená, byla tyto dny slavnostně otevřena. Nejen příjemná místnost na vltavském ostrově tomto, ale i výtečné nápoje a pokrmy lákají ovšem četných hostů do restaurace této. Zejmena v neděli těší se Štvanice neobyčejné návštěvě. – Pražský denník, 7. 5. 1868

8. 1. 1868: Jak pražské zastupitelstvo volilo nového purkmistra • Pražští zastupitelé si na začátku roku 1868 zvolili nového purkmistra. Stal se jím advokát Karel Leopold Klaudy. Přečtěte si, jak o volbě přesně před 150 lety referovaly Národní listy.

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal? • Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst?

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

28. 3. 1889: Rozšíření Skořápkové ulice, jatka v Holešovicích a případ šíleného ovčáka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Gigantický slon lákal hosty do slavné pražské výletní restaurace • Píše se rok 1908 a na pražském výstavišti v Holešovicích se koná Jubilejní výstava obchodní a živnostenské komory u příležitosti 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Zraky návštěvníků se mimo jiného upínají k obří soše slona, který na zádech nese sudy s pivem. Byla to obrovská senzace.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár