RUBRIKY
HLEDAT

16. 2. 1868: Žena sebrala cennosti a utekla od nevlastního bratra

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 16. února 2018 • 3 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

K vraždě na Letné

Od okr. úřadu vožického došel sem přípis, dle kterého udání oněch osob, které v podobizně zavražděného mladíka domnívali se poznávati selského syna Vojtěcha Karouše z Borku, prokázalo se býti omylným. Tento V. Karouš, který skutečně na cestě do Ameriky se nalezal a v Podmoklé vrácen byl, navrátil se tyto dny zdráv domů. – Pražský denník, 16. 2. 1868

Těžká poranění

V pátek večer přišli do sváru dva dělníci v jedné kořalně v Klementské ulici. Ve vadě této, v které i na ulici pokračováno bylo, došli až k příbytku jednoho z dělníků, v téže ulici bydlícího. Zde na tmavé chodbě zasadil druhý dělník tomuto tak těžkou ránu do hlavy a mimo to nožem jej do krku píchl, že týž nebezpečně poraněn by smyslu na dláždění se skácel. Lomozem tím přivábená žena dělníkova vyšla se světlem ze dveří a zde spatřila, jak rváč rychle na útěk se dal, zanechav kladivo i čapku svou na místě svého přenáhleného činu. Přivolaní sousedé odnesli těžce poraněného do světnice a oznámili to úřadu, načež se brzo dostavila komise a zatkla pachatele, který se byl mezitím vrátil pro své kladivo a čapku. Ten se však bránil, tak že tři strážníci museli jej spoutati a odvléci. Poraněný byl později v truhle do nemocnice k milosrdným bratřím dopraven, kdež se o jeho uzdravení pochybuje. – Pražský denník, 16. 2. 1868

[related-post id=“5534″]

Sestra na útěku

Pohřešovala se již od středy, 12. února nevlastní sestra jednoho řezníka z Malé strany, která pobravši doma šatstvo, prsteny, naušnice a hotové peníze dale se drožkářem dovézti do Krandýsa n. L., načež prý se odebrala někam k Beřkovicím. Úřadům se ale poštěstilo, že ji již v pátek postihli u Lysé. – Pražský denník, 16. 2. 1868

Jednota sv. Vítská

V pátek večer sešlo se ředitelstvo jednoty svatovítské i usneslo se, že se má v archivu kapituly sv. Vítské pátratim není-li tam nějaká listina, která by podávala zprávu o tajné kobce i chodběm na kterou v tyto dny dělníci byli u kaple sv. Václava přišli. Nalezená bedna bude uložena v klenotárně. Prof. Zep proskoumá obě v ní nalezené mince, Umělecký odbor jednoty postará se o návrhy nového slavnostního obleku pro dělníky v jednotě zaměstnané a o nový prapor jednoty. Také pošle jednota deputaci k dr, Klaudymu s poklonou a s žádostí o další ponechání místnosti v radnici. Ze starých kamenů chrámových budou hotoveny rozličné věci, jako těžítka a p. a ve prospěch jednoty prodávány. Letos bude dáván na prostřední loď chrámu sv. Víta nový krov, ten břidlicí pokryt a hřeben jeho s litiny zhotoven. Náklad na letošní výstavnosti rozpočten na 10 000 zl. – Pražský denník, 16. 2. 1868

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

1. 5. 1889: Úpravy radnice, pražské letní zábavy a pohřešovaný podnikatel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

11. 11. 1889: Nemilé následky žárlivosti a vymyšlené přepadení v Libni • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

5. 4. 1868: Paroplavba na Vltavě je po zimě opět obnovena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hudební sbor strážníků Obecní strážníci vytáhli včera u příležitosti pohřbu jednoho soudruha svého poprvé s puškami a vlastním svým hudebním sborem. V průvodu, jenž vyšel od milosrdných bratří účastnili se též měšťanosta dr. Klaudy, jeho náměstek pan Huleš a více městských radních. – Pražský denník, 5. 4. 1868 Vystěhovalci Vystěhovalců se letos pořád trousí, ale přece ne v takové míře jako v loni. Úplně je nepodstatna zpráva jednoho zdejšího listu, že by zvláště ze Šumavy velké množství vystěhovalců do Ameriky odcházelo. Naopak je jisto, že letos ještě ani polovice, ba ani třetí díl vystěhovalců odtud neodjel jako roku loňského, a nepochybně zůstane i dále při tomto poměru, neboť lid konečně přece přichází k náhledu, že při nynější bídě a nedostatku výdělku v sev. Americe mu žádné ráje za mořem nekvětou. – Pražský denník, 5. 4. 1868 [related-post id="8826"] Paroplavba na Vltavě Počínaje dnešním dnem provozuje se paroplavba na řece mezi Prahou a Štěchovicemi jakož i na štacích mezi těmito dvěma místy při řece ležících. Odjezd parníku z Prahy jest o 8. hod. ranní a o 2. hod. odpolední. Ze Štěchovic pak v 5 hod. ráno a v 5 ½ hod. odpoledne. – Pražský denník, 5. 4. 1868

6. 4. 1889: Zpackaná sebevražda z nešťastné lásky a velkolepé oslavy v Cařihradu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 5. 1868: V Praze se už prodávají první letošní třešně. Jsou ale příšerně drahé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výbuch plynu V pátek v 7 hodin večer chtěl laborant v p. Dittrichově lékárně v Ostruhové ulici otočiti kohoutek u roury vodovodní, pročež sehnul se ku dlažbě a odhodil prkno, kterým roury ku kašně vedoucí jsou přikryty; když pak po rouře sáhl, vzňal se, poněvadž měl s sebou rozžatou svíčku, v celé prostoře svítivý plyn, který byl ze sousední plynové roury uprchl, i popálil jej v obličeji a na prsou. První pomoci dostalo se starci tomuto v lékárně a pak donešen jest do svého bytu. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Synagoga je téměř hotová Nová synagoga v dušní ulici jest, co se zevnitřní stavby tyče, zúplna již dodělána. Lešení kol stavby jest také již odstraněno, čímž volný pohled na krásnou tuto budovu se jeví. Nyní se velmi pilně pracuje na upravení jejího vnitřku, tak že v několika nedělích bude zcela dohotovena. Stavba její stála 80.000 zl. – Pražský denník, 10. 5. 1868 První letošní třešně v Praze První letošní třešně bylo už včerejšího dne v Praze lze spatřiti a sice za sklem v krámech některých zdejších cukrářů a lahůdkářů. Nejprvnější toto letní ovoce vábilo mnoho diváků. Třešně tyto byly sem přivezeny z Terstu a vynikaly nejen svou úplnou zralostí, ale i drahotou, an jedna 5 kr. stála. Novinka tato tudíž arciť jen stůl boháče zdobiti mohla. – Pražský denník, 10. 5. 1868 [related-post id="9941"] Špatný žert Jistý krejčí, jenž před Strahovskou branou bydlí, přišel ve středu večer k jedné uzenářce na Karlovu náměstí i ukradl tam tobolku s 12 zl. v stříbrných šestákách. Anto uzenářka věděla, kde zloděj bydlí, číhala si naň ve čtvrtek ráno v Strahovské bráně. Zloděj skutečně přišel, spatřiv ale uzenářku šel k ní a doručil ji tobolku, řka, že si to jen zažertoval. Poněvadž se ale polovice šestáků nedostávalo, dala uzenářka nejapného žertovníka zatknouti. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Karlínský občan zaplatil opravu sochy Suchu sv. Jana Nep. v Karlíně u silnice před invalidovnou stojící a valně sešlou dal v těchto dnech jistý Karlínský občan na svůj náklad důkladné opraviti. Dále byla mříže kol sochy obnovena a zahrádka při ní ozdobně vysázena. – Pražský denník, 10. 5. 1868

3. 3. 1868: Stavba třetího pražského mostu se blíží do finále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K stavbě třetího mostu pražského V nejbližších dnech počne se na spodní podlahu mostu, která již úplně ukončena jest, svrchní podlaha klásti. Tato bude záležeti z dubových špalíčků, jež v tesařském závodě p. Lanny se zdělávají. Špalíčků těchto jest už přes 150 sáhů nařezáno a dobrota dříví ručí za mnohaletou trvanlivost. Na chodníky mostu se upraví dlažba v podobě parketů. Zábradlí kol mostních pilířů jest již zcela zasazeno. Nyní se staví železné sloupy před vchodem na most. Mostní zábradlí po celé své délce bude lemováno oblým dřevem. V neděli po celý den se hemžilo na tisíce diváků na mostě, kteří si velkolepou jeho stavbu prohlíželi. Příznivé počasí vábilo vůbec množství Pražanů toho dne na venkovský zdravější vzduch, leč výlet tento byl však brzo deštěm odpoledním a prudkým vichrem nemile pokažen, tak že ohromné množství výletníků muselo hledati útočiště v restauracích a hostincích. Povozům není ovšem dosud přechod přes most dovolen, neboť teprvé po hlavní nákladní zkoušce bude jízda otevřena. Částečné zkoušky se již ostatně několikráte vykonaly, buď s povozy neb kočáry, jak při rychlé i zdlouhavé jízdě. Předešlého týdne se po mostě dvakráte zdejší vojenská obsádka k cvičení ubírala. Výsledek těchto prozatimních zkoušek byl vždy uspokojující. Městského převozu u občanské plovárny, jenž v neděli opět otevřen byl, se následkem volného přechodu přes tento most též velmi zřídka užívá.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Podivný host Domovník jednoho domu na Ferdinandově třídě spozoroval v neděli dopoledne podivnou postavu na střeše a domníval se tím spíše, že to je zloděj, anto ta postava se hleděla za komínem skrýti. I počala honba na tohoto domnělého zloděje, ačkoliv bylo těžko se mu přiblížiti. Nenadále ale spozorováno, že má zloděj na krku provaz a že vlastně není nic jiného nežli opice. Tu se ovšem spůsob honu změnil, domovník se dal na půdě do kousání jablek a opice, chtějíc také jablko slezla po střeše na půdu, kdež vzdor kousání svému byla chycena. Bez pochyby utekla někde v sousedství svému pánu.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 [related-post id="6375"] Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v níž nejdříve p. dr. Škarda se tázal, proč je u magistrátu tak velký počet denních písařů zaměstnán. Měšťanosta p. dr. Klaudy odpověděl, že teď jen 12 písařů nad obyčejný počet zaměstnáno jest, a to jen proto, aby noví úředníci nemuseli býti zřizováni. P. Makovský se tázal na spůsob vybírání mýta na novém mostu, načež p. měšťanosta odvětil, že dosavadní vybírání se neděje od obce, že však most už brzo v majetek a správu obce přejde. Dr. Rieger opět se tázal, jak to vypadá se zkouškou nákladní na tomto mostě, a zda-li by to nebylo dostatečnou zkouškou, když tyto dny dva pluky vojska přes most táhly? Pak si stěžoval p. dr. Škarda, proč obecná plynárna nevydává české kvitance. Měšťanosta slíbil, že stížnosti té odpomoženo bude. Pánové Hampejs a Martin hájili láci obecního plynu a poslední prohlásil, že za čtyři měsíce 41 zl. uspořil. Na to byli zvoleni do komise ke zkoušení účtů plynárny pánové dr. Škarda, Duchs, dr. Junek, Turek a Kellner. Návrh na postoupení místa ku zřízení pomníku Jungmannova byl jednohlasně přijat. Proti návrhu, aby se povolilo 200 dukátů na dostihy koní na Smíchově, mluvil p. dr. Grégr, pravě, že by dostihy tyto neměly podporovány býti. P. Martin mluvil v opáčném smyslu, načež pan měšťanosta sdělil, že městská rada proto tuto cenu navrhla, poněvadž císař pán loňskou vyhranou cenu chudým pražským věnoval, a mimo to platí prý cena tato jen pro domácí koně. Na to byl návth městské rady velkou většinou přijat a tím schůze skončena.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Smrt nádeníka Náhlou smrtí zemřel v sobotu večer na policejní strážnici malostranské nádeník Jan Poláček. Týž byl zatknut pro žebrání a na strážnici náhle těžce onemocněl. Než jej dopravili v truhle do nemocnice, byl již mrtvolou.  – Pražský denník, 3. 3. 1868

17. 6. 1890: Vyhlubování koryta Vltavy jde rychlým tempem. I díky technice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 3. 1868: Na Staroměstském náměstí se odehrálo loupežné přepadení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z třetího mostu Nepříznivé počasí minulého téhodne naprosto překazilo zamýšlené a připravené práce dlažební na prostoře jízdní i na obou chodnících. Kladení špalíčků na prostoře prostřední nebylo možno, jelikož dehet, kterýž dubovému tomuto dláždění za podložku sloužiti bude, za deště nechytá. Též mosaiková dlažba chodníkův počasím dosud zmařena a čekáno i tu na pěknější počasí téhodne nastávajícího. Zatím však dokonává se zábradlí kolem bran a pilně pokračuje se v kladení rour plynových pro osvětlení mostu i Buben. Roury položeny budou pod oběma chodníky a obkládají se hojně pilinami napěchovanými, by v zimě plyn uchráněn byl mrazu. Jelikož za povodně nynější převoz u Buben přerušen, používáno mostu velmi hojně, ano již i korunovaná. jedna hlava odvážila se na most: Kurfiřt hessen-kasselský s celým komonstvem svým přešel most sem a tam, aniž by tento sebou byl hnul. – Národní listy, 8. 3. 1868 Přepadení Na staroměstském náměstí přepaden včera o půldruhé hodině v noci sklepník Jan Růžek z č. p. 770-1., když z obchodu svého domů se ubíral. Vyskočil naň kýs nádenník Josef Klabík patrně s úmyslem loupežným. Na štěstí nahodil se k tomu jiný sklepník, který soudruhu svému ovšem ihned ku pomoci přispěl, a takž lupič, ačkoliv kousáním vyprostiti se hleděl, přemožen a odevzdán jest na blízkou strážnici policejní. O policajtu nebylo ani slechu. – Národní listy, 8. 3. 1868 [related-post id="6483"] Přípravy na slavnost Slavnostní výbor, který na den svat. Jana uspořádá velkolepou slavnost při položení základního kamene k divadlu národnímu, vyzývá již veřejnými novinami všecky veřejné spolky, bratrstva i jednoty, jakož i študentstvo, aby dostavili se o sv. Janě do Prahy „k tomuto prvnímu svátku společnému“. Zároveň uveřejňuje výbor program celé slavnosti, jehož hlavní obsah jsme už sdělili. – Pražský denník, 8. 3. 1868

23. 10. 1889: Oheň v Košířích a stávka francouzských horníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 7. 1890: Dítě v Michli spadlo do studny. Podařilo se ho zachránit • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 9. 1868: Kudy povede koňská dráha v Praze? Provozovat ji chce šest společností • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Koňská železnice v Praze Koňská železnice po Praze bude bezpochyby vedena od státního nádraží přes senovážné náměstí, ulicí Jindřišskou, náměstí svatováclavské, ulicí Vodičkovou a kolem mastných krámů přes ulici Spálenou do Žitné ulice, odtud pak Podskalím až pod Vyšehrad k budoucímu železničnímu mostu u budoucí dráhy spojovací. Alespoň prý tento plán při městské radě ze všech předložených nejvíce se líbí. O provedení a užívání železnice té hlásilo se až dosud šest společností. – Národní noviny, 1. 9. 1868

Rodný dům Jana Palacha se mění na památník. Slavnostní otevření se blíží • V roce 2015 zakoupilo Národní muzeum chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na důstojný Památník Jana Palacha. Na jeho novou podobu byla vypsána úspěšná architektonická soutěž. Součástí památníku má být expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec září.

Vítězný návrh Památníku Jana Palacha.

26. 5. 1889: Zákeřný škůdce napadl ovocné stromy. Panují obavy o úrodu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

6. 8. 1890: Řádění uličníků, utonulý mladík a nová vinárna v centru Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár