RUBRIKY
HLEDAT

Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky

MagazínKristián Vích • 25. března 2021 • 3 minuty čtení

Podobnost rozhledny s Eiffelovkou není náhodná

Foto: Suisant7, Wikimedia Commons, CC-BY-SA

Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli.

Jak se stalo, že na Petřínském vrchu uprostřed Prahy stojí 63,5 metru vysoká ocelová konstrukce, ze které je za dobrého počasí možné dohlédnout až do Krkonoš? Za všechno může Klub českých turistů a jeho členové. Ti se v roce 1889 vraceli vlakem ze Světové výstavy v Paříži. Byli doslova nadšeni z toho, co tam viděli. Ale Eiffelova věž přebila všechno. Aby ne, když to až do roku 1930 byla největší stavba na světě, jakou kdy člověk postavil. Vlak ještě ani nedorazil na pražské nádraží a v hlavách členů klubu se zrodil nápad vytvořit podobnou dominantu i v Praze.

Do karet jim hrálo hned několik skutečností. Celý svět byl na konci 19. století fascinován vědeckotechnickým pokrokem a snažil se neustále dokazovat sílu lidského rozumu a pracovitosti. Češi žijící v multinárodní rakousko-uherské monarchii chtěli pochopitelně vynikat, a tak byl každý podobný návrh velice vítaný. V roce 1891 se v Praze navíc měla konat Jubilejní zemská výstava, na které se Češi chtěli rovněž blýsknout před celým světem.

Petřínská rozhledna může v noci díky LED osvětlení měnit barvu. Foto: Unsplash

Nevídaná rychlost

V roce 1890 bylo založeno Družstvo pro výstavbu rozhledny. Členové dali dohromady potřebné finance a do práce se mohli pustit architekti Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček. Objednávka na stavbu byla zadána společnosti Českomoravská strojírna. Stavba začala 16. března 1891 a už o 5 měsíců později bylo hotovo. Od první myšlenky až po dokončení stavby uběhly sotva dva roky. V dnešních poměrech naprosto nepředstavitelné.

V červenci 1891 proběhla kolaudace a slavnostní otevření se uskutečnilo 20. srpna. Mimochodem, součástí projektu byla i lanová dráha, která letos rovněž oslaví 130. narozeniny. Pražané i návštěvníci výstavy byli z velkolepého díla nadšeni. Na vrchol věže se dalo buď vystoupat pěšky po 299 schodech, nebo se vyvézt výtahem, tehdy ještě plynový pohon. Ochoz pak poskytoval dosud nevídaný pohled na celé město a okolí.

„Také my přispěli jsme svojí hřivnou na korunování nejvyššího temene pražského, postavili jsme tuto rozhlednu a otevřeli nejen cizincům, ale i sobě velebný pohled nevídané krásy, na zlatou naši Prahu, pohled, který nás hrdostí naplňuje a cizinu mocně vzrušuje. Postavili jsme tuto rozhlednu co pomník šťastné doby, doby to jubilejní výstavy zemské,“ píše se v dobovém tisku.

Petřínská rozhledna poskytuje úchvatný výhled na Prahu. Foto: Kristián Vích, PražskýDEN

Členům družstva však bylo jasné, že aby se celá stavba vyplatila, musejí přilákat platící návštěvníky i po skončení výstavy. Na Petříně proto přibylo například zrcadlové bludiště. V plánu ale bylo třeba i zřízení zoologické zahrady na Nebozízku. V prosinci 1891 se na vrcholu poprvé rozzářila oblouková lampa, která údajně dostatečně osvětlila celý prostor kolem rozhledny tak, že si tam lidé mohli po večerech číst.

Dvakrát to měla nahnuté

V červenci 1938 došlo na Petřínské rozhledně k incidentu, který naštěstí neskončil tragédií. V Praze se zrovna konal sokolský slet a rozhledna se prohýbala pod náporem návštěvníků. Uvnitř výtahové kabiny však najednou došlo ke zkratu a začalo hořet. Všichni se naštěstí stihli bezpečně evakuovat na zem, avšak horní část rozhledny byla značně poškozena a musela pak být částečně přestavěna.

Další ohrožení Petřínské rozhledny přišlo už o necelý rok později. Bylo 16. března 1939, na den přesně 48 let od zahájení stavby, a na Pražském hradě se právě probudil velmi nezvaný host – Adolf Hitler. Když vyhlédl z okna, všiml si Petřínské rozhledny. Znelíbila se mu natolik, že vyjádřil přání, aby byla zbourána. Prý kazila výhled. V záležitosti byly zahájeny patřičné kroky, ale vůdce nacistů už se naštěstí do Prahy později nevrátil, takže jeho rozkaz nakonec nikdy nebyl vykonán.

I díky tomu se z existence Petřínské rozhledny můžeme dodnes těšit i my. A protože letos slaví 130. narozeniny, sluší se naší drahé a krásné dámě popřát všechno nejlepší!

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Chlebíček vznikl úplnou náhodou. Ládoval se jím Burian i Werich, zabíjel kolaboranty • Už více než sto let patří obložený chlebíček k základům české kuchyně. Fenomenální pokrm nemůže chybět na žádné rodinné oslavě nebo společenské události. Čím to, že si získal takovou oblibu? A jakou roli sehrál v českých dějinách?

Komik Vlasta Burian prý pořádal legendární chlebíčkové párty.

9. 2. 1868: Mrtvola z Letné je velkou záhadou. Nikdo stále neví, o koho šlo • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

4. 6. 1868: Zjištěna totožnost mrtvoly z Letné. Zřejmě šlo o bratrovraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Národní divadlo Na staveništi pro národní divadlo se po odstranění tribun počalo předevčírem opět pracovati. Včera dopoledne připlulo po vodě k staveništi několik velkých lodí se stavebním kamenem naplněných. Památné kameny do základův divadla zaslané jsou prozatím na zvláštním lešení pohromadě složeny. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bodnutí nožem V pondělí odpoledne servali se dva hoši z Nového světa na Marianských hradbách o kousek odhozeného doutníku. Ve rvačce té vrazil jeden svému protivníku nůž do zad a značně jej poranil. Pachatel byt zatknut. – Pražský denník, 4. 6. 1868 Bouřka Bouřka s lijavcem strhla se včera v 7 hodin večer nad Prahou a potrvala dobré půl hodiny; před bouřkou valila se černá mračna nejen pod oblohou nobrž i, kdo z vltavských mostů to divadlo pozoroval, jako černý dým po hladině vltavské, tak že Vyšehradu ani vidět nebylo. Vypravují nám, že na Poříčí uhodilo do jednoho domu. – Pražský denník, 4. 6. 1868 [related-post id="10751"] Ku vraždě na Letné Již je úředně zjištěno, že onen mladík, který před čtvrt rokem na Letné tak tajemným spůsobem zavražděn byl, jest statkářův syn jménem Josef Spurný z obce Čehovic na Moravě. Jak vědomo, nalezá se vlastní bratr zavražděného již ve vyšetřovací vazbě pro podezření, že spáchal vraždu tuto. – Pražský denník, 4. 6. 1868

2. 1. 1890: Řádění chřipky v Praze, výbuch petroleje a brutální pomsta bývalé manželky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní protiatomový kryt Folimanka se letos naposledy zdarma otevře pro veřejnost • Naposledy v tomto roce můžete vyrazit na exkurzi do jednoho z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Veřejná prohlídka proběhne v sobotu 14. prosince 2019 v době od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

29. 6. 1890: Šťastně zachránění dělníci a řádění profesionálních zlodějů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tajemství věčného mládí slavné francouzské herečky. O obličej a vlasy denně důkladně pečovala • Když slavná francouzská herečka Sarah Bernhardt navštívila v roce 1888 Prahu, obecenstvo Národního divadla ji přijalo s obrovským nadšením a spisovatel Jaroslav Vrchlický k jejímu uvítání dokonce napsal oslavný fejeton. Pozornost strhávala nejen svým talentem, ale i mimořádně mladistvým vzhledem.

23. 6. 1890: Chasník prý střílel na krysy. Zasáhl ale malou holčičku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 2. 1868: Jak se žilo ve vězení za císaře pána? Trestanci museli tvrdě makat! • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

2. 6. 1890: Opilá stařena nemravně obtěžovala mladé muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

3. 3. 1890: Sebevražda, nebezpečné vyhrožování a nové hasičské čepice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 6. 1890: Kočky hubí zpěvné ptáky v parku. Za jejich chycení se nabízí odměna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tajný ženský spolek na špehování nevěrných manželů • Žárlivost je stejně stará jako samotná láska. Snad každá žena i muž má své vlastní taktiky, jak případnou nevěru včas odhalit. Kuriózně ale působí zpráva z dobového tisku o jistém spolku berlínských žen. Jejich cílem bylo posvítit si společnými silami na záletné muže. Přečtěte si článek, který vyšel v Národních listech v srpnu 1892.

Triedr

Po rajčatech se dříve umíralo. Prokletí bohatých vysvětlila až věda • Zdravotní benefity konzumace rajčat jsou dnes již velmi dobře známé. Možná vás ale překvapí, že rajčata dříve způsobovala otravy a úmrtí bohatých a mocných lidí. Dlouho se však nevědělo, z jakého důvodu.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

17. 10. 1868: Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí čeká oprava • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na mysli pomaten V soukennické ulici pracoval dosud 31letý syn jednoho truhláře u svého otce a za poslední doby jevily se při něm známky, že je chorobou ducha postižen. Když pak večer chtěl si žíly na rukou břitvou přeřezati, odevzdán jest do blázince. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Kiosky zavřely Průsvitné kiosky, jichž v posledním čase v Praze opět několik nových postaveno bylo, nedostojí svému úkolu a sotva se podnikateli vyplatí. Nyní jsou již i od prodávaček zcela opuštěny, jelikož od včerejška v kioskách těchto výprodej novin c. kr. policejním ředitelstvem zakázán jest. – Pražský denník, 17. 10. 1868 [related-post id="13813"] Rekonstrukce Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlovu náměstí, kde jak známo členové řádu jezovitského osazeni jsou, počalo se v těchto dnech opravovati. Mimo to bude celý zevnějšek tohoto chrámu, jenž vnitřním svým vyozdobením mezi nejkrásnější v Praze se počítá, důkladně obnoven. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Z Karlína Ve dlažbě Karlína se včerejším dnem za příčinou nastalého zimního počasí pro letos ustálo. Střída královská jest až do polou náměstí vydlážděna a včerejším dnem se počalo opět s povozy přímo ulicí touto bez zajížďky do Prahy jeti. – Pražský denník, 17. 10. 1868

9. 8. 1890: Třídní sraz gymnazistů po čtvrt století a smělá krádež • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 2. 1889: Zrušené zábavy, prudká vichřice a mladý sebevrah • Kvůli smrti korunního prince Rudolfa bylo zrušeno konání několika zábav. Prudká vichřice napáchala řadu materiálních škod. A do vazby se dostal mladík, který chtěl spáchat sebevraždu. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár