Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky

25. března 2021 ∙ 19:24
Kristián Vích
Podobnost rozhledny s Eiffelovkou není náhodná ∙ Foto: Suisant7, Wikimedia Commons, CC-BY-SA

Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli.

Jak se stalo, že na Petřínském vrchu uprostřed Prahy stojí 63,5 metru vysoká ocelová konstrukce, ze které je za dobrého počasí možné dohlédnout až do Krkonoš? Za všechno může Klub českých turistů a jeho členové. Ti se v roce 1889 vraceli vlakem ze Světové výstavy v Paříži. Byli doslova nadšeni z toho, co tam viděli. Ale Eiffelova věž přebila všechno. Aby ne, když to až do roku 1930 byla největší stavba na světě, jakou kdy člověk postavil. Vlak ještě ani nedorazil na pražské nádraží a v hlavách členů klubu se zrodil nápad vytvořit podobnou dominantu i v Praze.

Do karet jim hrálo hned několik skutečností. Celý svět byl na konci 19. století fascinován vědeckotechnickým pokrokem a snažil se neustále dokazovat sílu lidského rozumu a pracovitosti. Češi žijící v multinárodní rakousko-uherské monarchii chtěli pochopitelně vynikat, a tak byl každý podobný návrh velice vítaný. V roce 1891 se v Praze navíc měla konat Jubilejní zemská výstava, na které se Češi chtěli rovněž blýsknout před celým světem.

Petřínská rozhledna může v noci díky LED osvětlení měnit barvu. Foto: Unsplash

Nevídaná rychlost

V roce 1890 bylo založeno Družstvo pro výstavbu rozhledny. Členové dali dohromady potřebné finance a do práce se mohli pustit architekti Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček. Objednávka na stavbu byla zadána společnosti Českomoravská strojírna. Stavba začala 16. března 1891 a už o 5 měsíců později bylo hotovo. Od první myšlenky až po dokončení stavby uběhly sotva dva roky. V dnešních poměrech naprosto nepředstavitelné.

V červenci 1891 proběhla kolaudace a slavnostní otevření se uskutečnilo 20. srpna. Mimochodem, součástí projektu byla i lanová dráha, která letos rovněž oslaví 130. narozeniny. Pražané i návštěvníci výstavy byli z velkolepého díla nadšeni. Na vrchol věže se dalo buď vystoupat pěšky po 299 schodech, nebo se vyvézt výtahem, tehdy ještě plynový pohon. Ochoz pak poskytoval dosud nevídaný pohled na celé město a okolí.

„Také my přispěli jsme svojí hřivnou na korunování nejvyššího temene pražského, postavili jsme tuto rozhlednu a otevřeli nejen cizincům, ale i sobě velebný pohled nevídané krásy, na zlatou naši Prahu, pohled, který nás hrdostí naplňuje a cizinu mocně vzrušuje. Postavili jsme tuto rozhlednu co pomník šťastné doby, doby to jubilejní výstavy zemské,“ píše se v dobovém tisku.

Petřínská rozhledna poskytuje úchvatný výhled na Prahu. Foto: Kristián Vích, PražskýDEN

Členům družstva však bylo jasné, že aby se celá stavba vyplatila, musejí přilákat platící návštěvníky i po skončení výstavy. Na Petříně proto přibylo například zrcadlové bludiště. V plánu ale bylo třeba i zřízení zoologické zahrady na Nebozízku. V prosinci 1891 se na vrcholu poprvé rozzářila oblouková lampa, která údajně dostatečně osvětlila celý prostor kolem rozhledny tak, že si tam lidé mohli po večerech číst.

Dvakrát to měla nahnuté

V červenci 1938 došlo na Petřínské rozhledně k incidentu, který naštěstí neskončil tragédií. V Praze se zrovna konal sokolský slet a rozhledna se prohýbala pod náporem návštěvníků. Uvnitř výtahové kabiny však najednou došlo ke zkratu a začalo hořet. Všichni se naštěstí stihli bezpečně evakuovat na zem, avšak horní část rozhledny byla značně poškozena a musela pak být částečně přestavěna.

Další ohrožení Petřínské rozhledny přišlo už o necelý rok později. Bylo 16. března 1939, na den přesně 48 let od zahájení stavby, a na Pražském hradě se právě probudil velmi nezvaný host – Adolf Hitler. Když vyhlédl z okna, všiml si Petřínské rozhledny. Znelíbila se mu natolik, že vyjádřil přání, aby byla zbourána. Prý kazila výhled. V záležitosti byly zahájeny patřičné kroky, ale vůdce nacistů už se naštěstí do Prahy později nevrátil, takže jeho rozkaz nakonec nikdy nebyl vykonán.

I díky tomu se z existence Petřínské rozhledny můžeme dodnes těšit i my. A protože letos slaví 130. narozeniny, sluší se naší drahé a krásné dámě popřát všechno nejlepší!

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous

Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně. Nový ředitel chce pokračovat ve výstavních a vzdělávacích aktivitách, jakými jsou například debaty s historiky, výstava ke stoletému výročí vzniku Komunistické strany Československa či druhý ročník podzimního festivalu dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Nejzásadnějším […]

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh

Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou. „Připadá mi lehce skandální, že mám na Karlově náměstí svoji zpodobiznu. Čest to jest, ale zároveň durditi se musím. Být zvěčněná na největším rynku v zemi, […]

Petřínská rozhledna na jednu noc zhasne. Uctí tak památku obětí covidu

Nejznámější pražská rozhledna tento měsíc slaví 130 let od zahájení stavby. Dokončena byla ke konci roku 1891 a ještě v prosinci téhož roku se na ní rozsvítilo její první slavnostní osvětlení. Dnes hlavní město rozhlednu pravidelně využívá jako světelný symbol, kterým upozorňuje na významné dny nebo světové události. Jedna taková proběhne už dnes, kdy se při příležitosti celosvětových oslav svatého Patrika rozhledna zbarví dozelena. Naopak v pondělí ji nechá městská společnost Technologie […]

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy

Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv. Pozůstalost zahrnuje zejména období po Passerově odchodu do USA, tedy od roku 1969 až do roku 2020. Ve třiceti čtyřech krabicích se nacházely diáře, korespondence, osobní účetnictví, knihy, […]

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu

Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace. „Budova Burzy, v níž sídlila Dobytčí a masná pokladna a také hostinec, byla finančním a společenským centrem Pražské tržnice. Logicky se jedná o nejreprezentativnější stavbu v celém areálu. […]

X Zavřít