Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky

MagazínKristián Vích25. března 20213 minuty čtení

Podobnost rozhledny s Eiffelovkou není náhodná

Foto: Suisant7, Wikimedia Commons, CC-BY-SA

Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli.

Jak se stalo, že na Petřínském vrchu uprostřed Prahy stojí 63,5 metru vysoká ocelová konstrukce, ze které je za dobrého počasí možné dohlédnout až do Krkonoš? Za všechno může Klub českých turistů a jeho členové. Ti se v roce 1889 vraceli vlakem ze Světové výstavy v Paříži. Byli doslova nadšeni z toho, co tam viděli. Ale Eiffelova věž přebila všechno. Aby ne, když to až do roku 1930 byla největší stavba na světě, jakou kdy člověk postavil. Vlak ještě ani nedorazil na pražské nádraží a v hlavách členů klubu se zrodil nápad vytvořit podobnou dominantu i v Praze.

Do karet jim hrálo hned několik skutečností. Celý svět byl na konci 19. století fascinován vědeckotechnickým pokrokem a snažil se neustále dokazovat sílu lidského rozumu a pracovitosti. Češi žijící v multinárodní rakousko-uherské monarchii chtěli pochopitelně vynikat, a tak byl každý podobný návrh velice vítaný. V roce 1891 se v Praze navíc měla konat Jubilejní zemská výstava, na které se Češi chtěli rovněž blýsknout před celým světem.

Petřínská rozhledna může v noci díky LED osvětlení měnit barvu. Foto: Unsplash

Nevídaná rychlost

V roce 1890 bylo založeno Družstvo pro výstavbu rozhledny. Členové dali dohromady potřebné finance a do práce se mohli pustit architekti Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček. Objednávka na stavbu byla zadána společnosti Českomoravská strojírna. Stavba začala 16. března 1891 a už o 5 měsíců později bylo hotovo. Od první myšlenky až po dokončení stavby uběhly sotva dva roky. V dnešních poměrech naprosto nepředstavitelné.

V červenci 1891 proběhla kolaudace a slavnostní otevření se uskutečnilo 20. srpna. Mimochodem, součástí projektu byla i lanová dráha, která letos rovněž oslaví 130. narozeniny. Pražané i návštěvníci výstavy byli z velkolepého díla nadšeni. Na vrchol věže se dalo buď vystoupat pěšky po 299 schodech, nebo se vyvézt výtahem, tehdy ještě plynový pohon. Ochoz pak poskytoval dosud nevídaný pohled na celé město a okolí.

„Také my přispěli jsme svojí hřivnou na korunování nejvyššího temene pražského, postavili jsme tuto rozhlednu a otevřeli nejen cizincům, ale i sobě velebný pohled nevídané krásy, na zlatou naši Prahu, pohled, který nás hrdostí naplňuje a cizinu mocně vzrušuje. Postavili jsme tuto rozhlednu co pomník šťastné doby, doby to jubilejní výstavy zemské,“ píše se v dobovém tisku.

Petřínská rozhledna poskytuje úchvatný výhled na Prahu. Foto: Kristián Vích, PražskýDEN

Členům družstva však bylo jasné, že aby se celá stavba vyplatila, musejí přilákat platící návštěvníky i po skončení výstavy. Na Petříně proto přibylo například zrcadlové bludiště. V plánu ale bylo třeba i zřízení zoologické zahrady na Nebozízku. V prosinci 1891 se na vrcholu poprvé rozzářila oblouková lampa, která údajně dostatečně osvětlila celý prostor kolem rozhledny tak, že si tam lidé mohli po večerech číst.

Dvakrát to měla nahnuté

V červenci 1938 došlo na Petřínské rozhledně k incidentu, který naštěstí neskončil tragédií. V Praze se zrovna konal sokolský slet a rozhledna se prohýbala pod náporem návštěvníků. Uvnitř výtahové kabiny však najednou došlo ke zkratu a začalo hořet. Všichni se naštěstí stihli bezpečně evakuovat na zem, avšak horní část rozhledny byla značně poškozena a musela pak být částečně přestavěna.

Další ohrožení Petřínské rozhledny přišlo už o necelý rok později. Bylo 16. března 1939, na den přesně 48 let od zahájení stavby, a na Pražském hradě se právě probudil velmi nezvaný host – Adolf Hitler. Když vyhlédl z okna, všiml si Petřínské rozhledny. Znelíbila se mu natolik, že vyjádřil přání, aby byla zbourána. Prý kazila výhled. V záležitosti byly zahájeny patřičné kroky, ale vůdce nacistů už se naštěstí do Prahy později nevrátil, takže jeho rozkaz nakonec nikdy nebyl vykonán.

I díky tomu se z existence Petřínské rozhledny můžeme dodnes těšit i my. A protože letos slaví 130. narozeniny, sluší se naší drahé a krásné dámě popřát všechno nejlepší!

Nepřehlédněte

3. 11. 1889: Grand hotel bez provozovatele a návštěvnost pražských hřbitovů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 7. 1890: Dřevěné zábradlí povolilo a ženy se zřítily do potoka na kameny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 4. 1868: Kavárnu pod Letnou bude provozovat pan Procházka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Drátař v ouzkostech Policejní strážník pozoroval ve středu odpoledne u Šlikova paláce malého drátaře, jak na kolemjdoucích žebře. I chtěl jej zatknouti. Jak to ale drátařík pozoroval a již vyváznutí neměl, odhodil pasti, které měl, a spatřiv, že je v prostřed ulice kanál otevřen, hajdy skočil do kanálu a zmizel. Kanálem pak běžel až pod uhelný trh, kdež nedaleko hostince »u Šturmů« zdráv zase vylezl. Strážník ho ovšem víc nedostal. – Pražský denník, 10. 4. 1868 Zpronevěření Vdova po jednom hostinském na Malé straně odevzdala před pěti lety jednomu obuvníkovi a jeho ženě dva kufry k uschování. Když je teď nazpět žádala, ukázalo se, že jsou kufry už dávno všeho prádla a šatstva zbaveny. – Pražský denník, 10. 4. 1868 [related-post id="9067"] Zabavené doutníky Ve středu byla u oujezdské brány zabavena bedna, která sem byla po plzeňské drázce přivezena. Bylo sice udáno, že se v ní nalezá sklo, ale při bližším prohledání se nalezlo v ní 105 liber cizozemských pašovaných doutníků, které ovšem zabaveny byly. – Pražský denník, 10. 4. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, která svým krásným položením jakož i velmi pěknou úpravou zajisté vítaným bude místečkem Pražanům přešedším nový třetí náš most, pronajata bude kavárníkovi p. Procházkovi za 903 zl. roční činže. – Národní listy, 10. 4. 1868

Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.

13. 8. 1889: Sebevražda v hotelu, rvačka u Vltavy a stávka berlínských pekařů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 5. 1889: Nově otevřená Eiffelova věž v Paříži už přilákala tisíce návštěvníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

21. 1. 1868: Pražští strážníci zatýkali obchodníky pro nesvěcení neděle • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Petřínský vrch se má proměnit. Praha pro něj chystá novou koncepci • Praha začíná řešit budoucnost Petřína. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracoval návrh zadání pro vznik koncepce, která určí podobu jednotlivých zahrad a parků, a také vyřeší správu a péči o území. Do celého procesu se mají zapojit i občané.

9. 7. 1889: Těžce raněná dívka, nebezpečný zuřivec a případ vztekliny v Karlíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 7. 1890: Přejetý dělník, americký svátek a slavnost v Měšťanské besedě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Památník letců z 2. světové války na ruzyňském letišti dostal novou podobu • Pomník obětem druhé světové války v Ruzyni se dočkal po více jak 43 letech rekonstrukce. Za své náklady jej nechalo opravit Letiště Praha. Nový památník vytesaný z české Vahlovické žuly upomíná na významné hrdiny letectví. Ti se v bojích druhé světové války nejen zasloužili o vítězství Spojenců nad nacistickým Německem, ale i na vybudování civilního letectví u nás. Památník je umístěn v areálu JIH Letiště Praha naproti Úřadu civilního letectví.

Petřínská rozhledna bude mimořádně svítit červeně • Jedna z pražských dominant – Petřínská rozhledna – se v sobotu v noci zahalí do červené barvy. Praha se tak chce připojit ke Světovému dni dárců kostní dřeně, který letos připadá na 15. září.

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků • Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat.

12. 8. 1890: Na staveništi ve Václavské ulici byly nalezeny lidské kostry • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Petřínská rozhledna se rozsvítí zeleně na počest svátku sv. Patrika • Hlavní město se letos opět připojí k oslavám svátku sv. Patrika, který každoročně připadá na 17. březen a připomínají si ho lidé po celém světě. Petřínská rozhledna bude nasvícena zelenou barvou.

Skandál ve vlaku. Kterak politici nechtěli opustit kupé, kde neměli co pohledávat • Společenská morálka a pravidla prochází neustálou proměnou. V dnešní době už je nepředstavitelné, že by ve vlacích existovalo kupé určené výhradně pro ženy. Ještě před 130 lety to ovšem bývalo normální. Pochopitelně se ale našli i tací, kteří porušovali dobré mravy. Přečtěte si článek, které přinesly Národní listy v červenci roku 1891.

15. 10. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a šílený návštěvník divadla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.