Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky
Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli.
Jak se stalo, že na Petřínském vrchu uprostřed Prahy stojí 63,5 metru vysoká ocelová konstrukce, ze které je za dobrého počasí možné dohlédnout až do Krkonoš? Za všechno může Klub českých turistů a jeho členové. Ti se v roce 1889 vraceli vlakem ze Světové výstavy v Paříži. Byli doslova nadšeni z toho, co tam viděli. Ale Eiffelova věž přebila všechno. Aby ne, když to až do roku 1930 byla největší stavba na světě, jakou kdy člověk postavil. Vlak ještě ani nedorazil na pražské nádraží a v hlavách členů klubu se zrodil nápad vytvořit podobnou dominantu i v Praze.
Do karet jim hrálo hned několik skutečností. Celý svět byl na konci 19. století fascinován vědeckotechnickým pokrokem a snažil se neustále dokazovat sílu lidského rozumu a pracovitosti. Češi žijící v multinárodní rakousko-uherské monarchii chtěli pochopitelně vynikat, a tak byl každý podobný návrh velice vítaný. V roce 1891 se v Praze navíc měla konat Jubilejní zemská výstava, na které se Češi chtěli rovněž blýsknout před celým světem.
Nevídaná rychlost
V roce 1890 bylo založeno Družstvo pro výstavbu rozhledny. Členové dali dohromady potřebné finance a do práce se mohli pustit architekti Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček. Objednávka na stavbu byla zadána společnosti Českomoravská strojírna. Stavba začala 16. března 1891 a už o 5 měsíců později bylo hotovo. Od první myšlenky až po dokončení stavby uběhly sotva dva roky. V dnešních poměrech naprosto nepředstavitelné.
V červenci 1891 proběhla kolaudace a slavnostní otevření se uskutečnilo 20. srpna. Mimochodem, součástí projektu byla i lanová dráha, která letos rovněž oslaví 130. narozeniny. Pražané i návštěvníci výstavy byli z velkolepého díla nadšeni. Na vrchol věže se dalo buď vystoupat pěšky po 299 schodech, nebo se vyvézt výtahem, tehdy ještě plynový pohon. Ochoz pak poskytoval dosud nevídaný pohled na celé město a okolí.
[related-post id=“35310″]
„Také my přispěli jsme svojí hřivnou na korunování nejvyššího temene pražského, postavili jsme tuto rozhlednu a otevřeli nejen cizincům, ale i sobě velebný pohled nevídané krásy, na zlatou naši Prahu, pohled, který nás hrdostí naplňuje a cizinu mocně vzrušuje. Postavili jsme tuto rozhlednu co pomník šťastné doby, doby to jubilejní výstavy zemské,“ píše se v dobovém tisku.
Členům družstva však bylo jasné, že aby se celá stavba vyplatila, musejí přilákat platící návštěvníky i po skončení výstavy. Na Petříně proto přibylo například zrcadlové bludiště. V plánu ale bylo třeba i zřízení zoologické zahrady na Nebozízku. V prosinci 1891 se na vrcholu poprvé rozzářila oblouková lampa, která údajně dostatečně osvětlila celý prostor kolem rozhledny tak, že si tam lidé mohli po večerech číst.
Dvakrát to měla nahnuté
V červenci 1938 došlo na Petřínské rozhledně k incidentu, který naštěstí neskončil tragédií. V Praze se zrovna konal sokolský slet a rozhledna se prohýbala pod náporem návštěvníků. Uvnitř výtahové kabiny však najednou došlo ke zkratu a začalo hořet. Všichni se naštěstí stihli bezpečně evakuovat na zem, avšak horní část rozhledny byla značně poškozena a musela pak být částečně přestavěna.
[related-post id=“11776″]
Další ohrožení Petřínské rozhledny přišlo už o necelý rok později. Bylo 16. března 1939, na den přesně 48 let od zahájení stavby, a na Pražském hradě se právě probudil velmi nezvaný host – Adolf Hitler. Když vyhlédl z okna, všiml si Petřínské rozhledny. Znelíbila se mu natolik, že vyjádřil přání, aby byla zbourána. Prý kazila výhled. V záležitosti byly zahájeny patřičné kroky, ale vůdce nacistů už se naštěstí do Prahy později nevrátil, takže jeho rozkaz nakonec nikdy nebyl vykonán.
I díky tomu se z existence Petřínské rozhledny můžeme dodnes těšit i my. A protože letos slaví 130. narozeniny, sluší se naší drahé a krásné dámě popřát všechno nejlepší!
