RUBRIKY
HLEDAT

30. 6. 1890: Stařena ve strouze, opozděný rychlovlak a hon na pytláky

Před lety v PrazePražskýDEN.cz • 30. června 2020 • 2 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Stařena ve strouze

Včera odpoledne nalezl hajný ve strouze u Motola asi 60letou neznámou stařenu. Po delším namáhání vytáhl ji z vody. Žena patrně hluchá a blbá nechtěla na dané otázky odpovídati. Zdali v sebevražedném úmyslu ve strouze se octla, nebo náhodou tam spadla, dosud se nezjistilo. Stařena byla dopravena do všeobecné nemocnice. – Národní listy, 30. 6. 1890

Opozděný rychlovlak

Rychlovlak dráhy císaře Františka Josefa, který má do Prahy přibýti v 5 hodin a 37 minut ráno, opozdil se včera o 40 minut. V Uhřiněvsi vyšinul se při posunování vagon nákladního vlaku s 200 pytly obilí, jež musily býti přeloženy do jiného vagonu, načež prázdný vůz byl zdvižen na koleje a rychlovlak bez překážky dále mohl jeti. – Národní listy, 30. 6. 1890

[related-post id=“30655″]

Honba na neoprávněné rybolovce

Jak jsme již oznámili, podnikají se v poslední době noční výpravy na neoprávněné rybolovce na řece Vltavě v obvodu města Prahy. V noci na včerejšek chytalo několik osob do čeřenů uprostřed Vltavy na Františku ryby. Zpráva o tom podána policii, několik strážníků vsedlo do loděk a jalo se neoprávněné rybolovce stíhati. Tito seznavše, že jsou v nebezpečí, pluli k Letné, kamž je policejní strážníci pronásledovali. Mezi rybolovci a strážníky nastal krutý boj. Křikem o obyvatelé nábřežních domů vybíhali z domů, pátrajíce po příčině noční výtržnosti. Boj trval delší dobu a když zarachotily i střelné rány, o nichž dosud se neví, z které strany pocházely a zdaž s tímto případem vůbec souvisí, bylo obecenstvo nemálo poděšeno. Neoprávnění rybolovci zachránili se útěkem, zanechavše loďky u břehu. Dopaden byl pouze Jak. Hanilec. – Národní listy, 30. 6. 1890

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

29. 1. 1868: Neznámý šibal chtěl mouku zadarmo. Trik mu ale nevyšel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

11. 9. 1868: Zemřela mlékařka ze Záběhlic. S rodinou už se rozloučit nestihla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 10. 1889: Sebevražda v hotelu, pokus o otravu a svěcení nové budovy • Na konci 19. století nebyl život zrovna jednoduchý a mnoho lidí se proto uchylovalo k dobrovolnému odchodu ze světa. Dokládají to i dobové novinové články. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 12. 1868: Svatomikulášský trh ovládl centrum Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 5. 1890: Uvažuje se o zavedení povinného tělocviku na středních školách • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 10. 1889: Výstava obrazů, vzácný pták a chatrný dům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

18. 10. 1889: Tajemný dům na Maltézském náměstí a zranění Pražané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 6. 1890: Kočky hubí zpěvné ptáky v parku. Za jejich chycení se nabízí odměna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

18. 8. 1889: Uzenáři proti hostinským, výzdoba kavárny a paroplavba na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 5. 1889: Vyučování neschopných dětí, nový škůdce obilí a uzavřená ulice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 1. 1868: Jak pražské zastupitelstvo volilo nového purkmistra • Pražští zastupitelé si na začátku roku 1868 zvolili nového purkmistra. Stal se jím advokát Karel Leopold Klaudy. Přečtěte si, jak o volbě přesně před 150 lety referovaly Národní listy.

14. 1. 1868: Několik dalších rodin se rozhodlo pro emigraci do USA • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 5. 1868: Obrovský požár způsobil škodu za tisíce zlatých • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Následky požáru Požár, který v noci na čtvrtek v domě p. Kürschnera na Smíchově tak krutě řádil, nebyl ještě za včerejšího dne zcela udušen. Pomocí smíchovské stříkačky hasili lidé ještě na mnoha místech vyšlehující plameny, jež vyrážely nejvíce z pohořelé slámy ve stodolách, neboť jí tam více než 600 mandelů ohněm zničeno bylo. Střecha domu, jakož i strop v prvním patře podlehly docela plemenům. Ze stodol ve dvoře stojících pozůstaly jen holé zdi. Oheň rozmohl se tak prudce, že jen s těží se dalo co zachrániti, a škoda páčí se na několik tisíc zlatých. Pohořelý dům i ostatní stavení byly pojištěny. Oheň byl nepodobně založen a jeden tohoto zločinu podezřelý muž jest také zatčen. Spáleniště jest po celý den diváky obklopeno. Včera dopoledne odebrala se tam komise pojišťující společnosti, by vyšetřila škodu požárem učiněnou. – Pražský denník, 3. 5. 1868 Krádež V Železné ulici u »Goliathů«. ukradeno bylo v noci na pátek z půdy dvanáct peřin; podivným spůsobem zůstal zámek u půdy bez pohromy. – Pražský denník, 3. 5. 1868 [related-post id="9854"] Zatknutí Čtenáři naši se pamatují, že v neděli v Lípové ulici poprali se učedníci a že jeden z nich bodl druhému, Theodorovi V. nožem do břicha; páchatel byl předvčírem místní policií vypátrán a zatčen; jest lo přetírač u jednoho pražského fotografa a bydlel na Nové Štěpánské ulici. – Pražský denník, 3. 5. 1868

17. 2. 1868: Tragédie na dětské oslavě. Smrt dorazila bez pozvánky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie Smutné překvapení stihlo předevčírem jistou měšťanskou rodinu bydlící v Opatovické ulici. Domácí paní N. majíc dvě dítky v stáří 10-11 let, chtěla jim v ten den uspořádat domácí dětský ples. Ze všech známých rodin v sousedstvu byly již děti sezvány, v domácnosti vše již bylo připraveno, ples mohl počíti. Dítky i matka srdečně těšily se na tu kratachvíli. Však když se vše nejlíp sešlo, domáci paní přišlo jaksi nanic. Musela se rozloučit s veselou společností dětskou, těšila dítky, aby se jen bavily dále, že si jen trochu odpočine. Ale nemohla se nimi rozlouočit. Dala si tedy přinést postel do vedlejšího pokoje, z něhož šly dveře do hodovny dětské, aby ležíc alespoň patřiti mohla, jak se dítky její veselí. Asi po hodině přistoupí k posteli dceruška a osloví matku, než tato neodpovídá a chůva přítomná napomíná dítko, aby maminku nechalo spát. Když ale k jedenácté hodině ples skončil se a domácí lidé chtěli paní zbudit, aby se ji dítky mohly poroučet, tu teprv s ustrnutím seznali že ubohá matka dívajíc se na plesající dítky své usnula – na věky. – Národní listy, 17. 2. 1868 Práce na mostě Osvětlení nového mostu bylo v tyto dny předmětem rokování rady městské; prostředek mostu bude osvětlen desíti svítilnami, ku osvětlení chodníků budou ale postaveny zvláštní svícny, jež navrhli strojníci angličtí Ordish a Le Feuvre. Místnosti před mostem a za mostem osvětleny budou svítilnami na budovách prodávačských upevněnými; jak známo bude na každém konci mostu státi po čtyřech takových budkách. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Zaopatření sirotků Ošetřování sirotků, na které platí obec z fondu chudinského, bude nyní vzato pod důkladnější dohlídku; ti, kdo takové dítky ošetřují, budou dostávat peníze měsíčně, ale kvitance musí být potvrzena zároveň od faráře a od lékaře. Pěstouni tabudou muset ošetřované dítě měsíčně vést k faráři i okresnímu lékaři a farář potvrdí na kvitanci, že dítě žije a do školy chodí, co zatím lékař potvrdí, že není tělesně zanedbáno. – Pražský denník, 17. 2. 1868 [related-post id="5536"] Závistivé sokyně V Klementské ulici zřídila si o letošním masopustě jistá živnostnice pokoutní taneční salonek, kde při kolovrátku nejvíce učenníci tancem se vyráželi a notný povyk činili, při čemž arciť nešetřeno piva a jiných nápojů, jež majitelkyně tančirny prodávala. Četná návštěva, jaké se pokoutnímu tomuto hostinci dostávalo, a vyplývající z toho hojný užitek, přiměly závistivou jednu sousedku, by též takovou výnosnou živnost započala. K tomu účelu vyprázdnila jeden ze svých prostranných pokojů a zřídila v něm taneční síň, při čemž neopomenula také o přiměřenou hudbu se postarati. Štěstí jí však nepřálo. Vzdor lákavému drnkání na harfu nedostavil se skoro žádný host, kdežto naproti tomu u dolejší hostitelky ani místnosti nestačily. Žlučí naplněná hleděla se své šťastnější sokyni pomstiti, k čemuž se jí předevčírem večer příležitost naskytla. Dala se s sní do vády, při niž arciť s obou stran nešetřeno rozličných titulů, až konečně závistivá sousedka svou sokyní tak zbila, že tato zůstala bez sebe ležeti. Povykem tím přilákáno bylo množství diváků, kteří z počátku lhostejně ke rvačce přihlíželi, když tato ale tak náhlý obrat vzala, obořili se přístojící na druhou ženštinu a byli by ji touže měrou sblatili, kdyby rychle byla neuteka. K poražené ženštině musel býti lékař povolán, jemuž po nějaké době se podařilo ji opět vzkřísiti. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Udušení V sklepovém bytu jednoho domu na „prostřední cestě“ v Karlíně uzavřely se předevčírem večer před spaním bydlící tam dvě ženštiny, ovocnářky a zatopivše si uhlím v kamnech, zandaly před ulehnutím rouru do komína.. Včera k polednímu slyšáno sténání v bytu, vypáčeny tedy násilím dveře a tu shledána jedna z ubohých, stařena 60letá již mrtva, druhá v mrákotách, z nichž ovšem byla vzkřísena. – Národní listy, 17. 2. 1868
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár