3. 2. 1868: Vraceli se z plesu, místo domů ale dojeli přímo do ledové Vltavy

Před lety v PrazePražskýDEN.cz3. února 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Rozmary počasí

Prudký vichr, který včerejšího dnes v Praze bouřil, působil mnohé nepříjemnosti, an srážel lidem s hlavy klobouky, které větrem daleko zanášeny byly. Větším nebezpečenstvím hrozil oněm, již přes most přecházeli, neboť tam vichr četné klobouky a čapky na led odnesl. Špekulující jeden rybák těžil z těchto nehod, a jakmile některý klobouk na řeku slítl, ihned s připravenou loďkou a pákem hleděl jej vyloviti a za dobré propitné majiteli navrátiti. Zvláštní náhodou byl klobouk jistému pánu zachován. Vichr mu jej totiž nenadále s hlavy sebral a vysoko zanesl, načež klobouk slítl jedné ze soch na mostě na hlavu, kde pevně zůstal seděti. Případ tento shromáždil zástup diváků. – Pražský denník, 3. 2. 1868

Nehoda

Těžké poranění utrpěl v sobotu odpoledne jistý dělník z Kobylis v nádraží. Svezla se mu železniční kolej na nohy, tak že upadl bez sebe k zemi a v pádu tom na hlavě o ostrou hranu koleje se udeřil. Byl odnešen do vnitř nádraží a odtud do nemocnice. – Pražský denník, 3. 2. 1868

Pomatený vozka

Nepříjemnou nehodou bylo postíženo v tyto dny několik osob z plesu domu se vracejících. Dali se dovézti do svého domova vozkou, který byl buď ospalý neb opilý a ten v takovém stavu zmátl si potmě cestu a vjel v Podskalí u náplavky i s povozem do řeky. Teprvé když koně nevědomým vozkou vždy dále do hlubiny hnáni byli, upozorněny jsou osoby ve voze šplouchající vodou, v jakém nebezpečenství se nalézají. Teprv na jejich křik poznal vozka, kde se nalezá, i chtěl z vody opět vyjeti. Neproniknutelná tma však, jakož i pytomost vozky překážely tomu, tak že vozka přinucen, koně od kočáru vypřáhnouti, načež také sedící v něm osoby na břeh se dostaly. Kočár sám byl teprvé za dne pomocí rybářů na břeh vytažen. – Pražský denník, 3. 2. 1868

[related-post id=“5029″]

Měšťanská besedana Malé straně

Výbor několika pánů z Malé strany sestoupil se, aby vedl přípravné práce ku zřízení měšťanské besedy na Malé straně. Podpisaní listiny jsou vyloženy u lékárníka p. Fragnera, kupce p. Karla Kláska na Újezdě, kupce p. A. Luňáčka v tomášské ulici a u železníka pana Rubáše. – Pražský denník, 3. 2. 1868

Nedokončená práce

Honba na zloděje dála se v pátek odpoledne v poštovské ulici na Starém městě. Týž vloudil se nepozorován do jednoho domu, dříve však, než nedovolen řemelo započíti mohl, byl překvapen, načež rychle na útěk se dal. – Pražský denník, 3. 2. 1868

Nepřehlédněte

Fontána Národního muzea večer opět září barvami • Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

VIDEO: Národní divadlo si připomnělo 150 let od položení základních kamenů • Minulou sobotu probíhal na náměstí Václava Havla slavnostní program připomínající 150. výročí položení základních kamenů Národního divadla. Výstavy, komentované prohlídky, představení Čert a Káča a řada krásných vystoupení dětských a folklorních souborů vyvrcholily happeningem a nástupem delegací z míst původu základních kamenů, mimo jiných z Buku, Buchlovic, Domažlic, Doudleb, Chrastu, Louňovic či Sušice. 16.května 1868 – položení základních kamenů, 11. června 1881 – první slavnostní otevření Národního divadla, 18. listopadu 1883 – slavnostní otevření po požáru. Taková jsou základní a nejdůležitější data Národního divadla, které si v těchto dnech připomíná první z nich. „Pro Prahu 1 a její obyvatele je velkou ctí přítomnost Národního divadla na území naší městské části. 150 let tak spolu prožívají dobré i zlé, doby rozkvětu i pokoření, včetně živelních pohrom,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který se oslav zúčastnil, aby je tak osobně podpořil. Úskalími, kterým museli čeští vlastenci čelit při svém úsilí o vybudování Národního divadla, provedli při happeningu Taťjana Medvecká v roli Historie a Jiří Štěpnička, Vladimír Javorský a David Prachař ztvárňující osobnosti 19. století. „Tento národ nemá moc jistot, stále něco zpochybňujeme. Ale co se zpochybnit nedá, je to, že Národní divadlo patří nám všem. Že je symbolem nejen umění, ale vůbec státnosti,“ uvedl ministr kultury Ilja Šmíd. [gallery columns="1" size="full" ids="10430"] Příznivci Národního divadla se rovněž mohli podívat na expozici základních kamenů v podzemí divadelní budovy. Položení kamene ke stavbě Národního divadla se stalo jednou z největších českých manifestací 19. století. Celá slavnost tehdy trvala tři dny a podle odhadů se jí zúčastnilo až 150 000 lidí. 16. května 1868 vše vyvrcholilo poklepáním na žulový kvádr z Louňovic na Černokostelecku. Kromě něj byly do základů uloženy kameny z významných míst Čech a Moravy. „Naši předkové zvolili pro původ kamenů mytologicky a historicky významná místa českého národa,“ vysvětlil ředitel Národního divadla Jan Burian. [related-post id="7604"] Pozlaceného kladívka se v květnu roku 1868 chopili historik a politik František Palacký, politik Ladislav Rieger, herec Josef Jiří Kolár nebo skladatel Bedřich Smetana, jehož opera Dalibor měla ten den premiéru. „Ve jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž Pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda i krása,“ prohlásil při poklepání František Palacký.

VIDEO: Brutální bitka opilých mužů u pomníku Jana Husa • Květinový záhon u památníku Jana Husa na Staroměstském náměstí si dvojice mužů spletla s boxerským ringem. Za pozornosti několika stovek diváků se opilci rozhodli vyřešit své spory pomocí pěstí. Strážníci celou věc následně předali Policii ČR. V odpoledních hodinách přijali strážníci z Prahy 1 oznámení, že na Staroměstském náměstí u sochy Jana Husa dochází k potyčce mezi dvěma zjevně opilými muži. Hlídka dorazila na místo během dvou minut. V květinovém záhonu strážníci nalezli jednoho z aktérů konfliktu. Muž měl na sobě roztrhané oblečení a pohmožděniny v obličeji. Druhého muže se strážníkům podařilo dostihnout v nedaleké Celetné ulici. Strážníci oba muže ztotožnili a provedenou dechovou zkouškou oběma naměřili téměř 2,5 promile. Konflikt, který zaznamenal i městský kamerový systém, měl vzniknout údajným napadením kamarádky jednoho z mužů. I ona byla pod vlivem alkoholu, nadýchala přes 3 promile. Celou věc si pro podezření ze spáchání trestného činu převzala Policie ČR. Zraněného muže s pohmožděninami v obličeji převezla záchranná služba k ošetření do jedné z pražských nemocnic.

11. 2. 1890: Nadace pro dlužníky, dopadení zloděje a incident v Poštovské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 3. 1890: Náruživý milovník, pomoc chudým měšťanům a rvačka v Klimentské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

9. 5. 1889: Prohnaná šejdířka, výstava velryby a nedělní klid v kupeckých obchodech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Konec klubu Radost FX? Radnice řešila, jestli prodlouží nájemní smlouvu • Legendárnímu pražskému klubu Radost FX v Bělehradské ulici hrozilo uzavření. Lidem ze sousedství vadilo opakované rušení nočního klidu.

Na koktejl do Radosti bude možné chodit i nadále.

Jako malé děti. Cizinci zvonili na zvonky a rozbili vchodové dveře • Tři cizince ve věku 27, 30 a 34 let zadrželi pražští strážníci krátce před půlnocí v parku kousek od křižovatky ulic Hrozenkovská a Halenkovská v Praze 13. Muži zjevně pod vlivem alkoholu se měli bavit tím, že zvonili na domovní zvonky jednoho bytového domu na Zličíně a poté rozbili skleněnou výplň domovních dveří. Všechny tři hlídka strážníků omezila na osobní svobodě a pro podezření ze spáchání trestného činu předala kolegům z Policie ČR.

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.

25. 3. 1868: Zima ještě neřekla poslední slovo. V Praze padal sníh • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zima ještě neskončila Hustá chumelenice sněhu včerejšího dne se spustivší nás poučila, že zima ještě dosud panování své neukončila. Padající sníh ovšem v ulicích nezůstal ležeti an se ihned proměnil se v bláto a vodu. Hostinští za bránou, kteří několika příjemnými dny se oklamati dali, že příznivá a teplá povětrnost tato bez proměny setrvá, činili přípravy v zahradních svých hostincích k pohoštění pražských návštěvníků, nahlédli ale, že ve svých přípravách se překvapili. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nalezené kosti Na Židovské zahradě kopají se základy k novému domu na gruntě zahrady uzenáře pana Andresa. Předešlého téhodne přišli dělníci v hloubi 4 stop na chodníky a na studnu a v hloubi 7 stop na četné kostry lidské. V sobotu docela vykopali úplně zachovalou rakev a v té zetlelé hnáty dospělého člověka. Rakev neměla podobu rakví nynějších, nobrž byla pouze sbitý truhlík. Známo je že sloužívala Židovská zahrada za hřbitov. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nové omnibusy Karlínský podnikatel jízdy s omnibusy zavede od 1. dubna také jízdu z Karlína přes Příkopy, po Václavském náměstí a Vodičkovou ulicí až na Karlovo náměstí jakož i nazpět. Od 1. května počínaje budou v neděli a ve svátek dojížděti dva omnibusy také z Josefského náměstí přes nový mot do Stromovky a nazpět. – Pražský denník, 25. 3. 1868 [related-post id="7931"] Opařil se V neděli přetopil sladovnický učedník, jenž je v jednom pivováře na Novém městě, příliš pec a když se pak bál, aby to sládek neuviděl, nalil do žhavého uhlí konev vody; náhlá pára ale, která se tím utvořila, opařila učedníkovi obličej tak nebezpečně, že musel být hned odevzdán do nemocnice. – Pražský denník, 25. 3. 1868

Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček • Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

9. 9. 1868: Dva lidi v jeden den postihla přímo na ulici padoucí nemoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.

14. 6. 1890: Kočky hubí zpěvné ptáky v parku. Za jejich chycení se nabízí odměna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Štědrý den sníh nepřinese, čekají nás poměrně vysoké teploty. Ochladí se až koncem týdne • O bílých Vánocích si idealisté i letos mohou nechat jen zdát. V nižších nadmořských výškách padat nebude a rtuť teploměru ukáže přes den i deset stupňů Celsia. Přinášíme předpověď počasí pro letošní vánoční svátky.