Začíná „Suchej únor“. Měsíc bez alkoholu vyzkouší tisíce Čechů. Zapojíte se i vy?

Češi pijí přes míru. V pátek proto odstartuje měsíční akce, která má podpořit tisíce mužů a žen ve snaze prověřit jejich vztah k alkoholu a zároveň změnit jejich zaběhlé návyky. Kampaň s názvem „Suchej únor“ se letos koná již posedmé.

Podle posledního výzkumu Světové zdravotnické organizace je Česko na třetím místě ve spotřebě čistého lihu na hlavu. Za hranicí rizikového pití se u nás tak pohybuje přes milion lidí. Je nejvyšší čas zasušit si ve velkém!

„Pravidla jsou jednoduchá. Celý únor ani kapku alkoholu. V letošním roce ale přinášíme řadu změn. Na webu www.suchejunor.cz provedou účastníci jednoduchou registraci, po které na ně čekají tipy na cvičení, soutěže, suchý pití, trička a trenky, rady od psychologů a dobrý pocit ze sebe i z výtěžku, co už sedmým rokem putuje na realizaci Sucháče a dobročinné projekty,” láká k účasti Mgr. Josef Petr, ředitel pořadatelské organizace Liga otevřených mužů (LOM).

[related-post id=“16155″]

Každý sedmý pije přes čáru

„Vysoká rizika spojená s pitím alkoholu se v ČR objevují u více než milionu lidí. To je zhruba 15 % dospělé populace. V podstatě každý sedmý dospělý člověk, kterého potkáte v tramvaji nebo na ulici, je zralý na konzultaci s adiktologem,“ popisuje situaci s alkoholem v ČR Prof. Michal Miovský z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

„Poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo na světě, za Litvu a Moldavsko. Průměrný Čech podle této studie vypije 14,4 litrů čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává zhruba 4:1, to je 23,2 litrů u mužů a 6,1 litrů u žen. Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 59 miliard Kč ročně. Pokud někdo tvrdí, že nadměrné pití v ČR není problém, neví, co říká,“ komentuje situaci v ČR PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

• 

Co člověku přinese měsíc bez pití

Suchej únor umožňuje účastníkům dát si na jeden měsíc od alkoholu odstup. Díky tomu mohou poznat, jak moc své pití stále ovládají a jak moc alkohol ovládá je. Podle zahraničních výzkumů po této zkušenosti zvolní s alkoholem až 60 % lidí. Měsíc bez alkoholu přináší i celou řadu benefitů.

„Efekt abstinence, byť jen krátkodobé, pochopitelně zaregistrují zejména lidé, kteří pijí alkohol pravidelně a často. Po měsíci se zlepšují nejen jaterní funkce a psychický stav, ale nápadně se proměňuje i vnější vzhled,” vysvětluje Ladislav Csémy z NUDZ.

Účastníci, kteří budou abstinovat, mohou po měsíci pocítit psychickou svěžest, zlepšení nálady, kognitivních schopností (paměť, pozornost), fyzického stavu a výkonnosti, trávení, spánku a mezilidských vztahů.

[related-post id=“13222″]

Ne každý měsíc bez pití zvládne

„Pokud někdo nezvládne měsíc bez alkoholu, může to znamenat, že se pití pro takového člověka stalo a nebo někdy v budoucnu může stát závažným osobním problémem. Hranice mezi vědomě regulovaným pitím a závislostí je velmi tenká a je zcela na místě, pokud se člověk o své zkušenosti pobaví s odborníkem,” říká k tématu profesor Michal Miovský.

Kromě veškerých informací pro účastníky akce je na webu www.suchejunor.cz možné najít také komplexní on-line test, který může poskytnout zájemcům další pohled na to, jak na tom s pitím doopravdy jsou, a také kontakty na adiktologické poradny.

[related-post id=“14893″]

Co dělá alkohol se zdravím

Toto jsou největší rizika nadměrného pití alkoholu.

Rozvrací psychickou pohodu
Alkohol krátkodobě zvyšuje sebedůvěru i prožívání emocí. Dlouhodobé pravidelné užívání ovšem vede k devastaci duševního zdraví a vzniku závislosti. Až 60 % hospitalizací souvisejících s návykovými látkami, se týká psychických poruch způsobených alkoholem.

Zabíjí mozkové buňky
Alkohol mění chemickou rovnováhu mozku a nezvratně ničí mozkové buňky. Snižuje intelektuální kapacitu a zhoršuje motorické funkce, koordinaci pohybů, orientaci v prostoru, rovnováhu, schopnost vidění i vnímání dalšími smysly.

Ruinuje tělesnou schránku
Dlouhodobá konzumace vyšších dávek alkoholu výrazně zkracuje délku života. I umírněné pití zvyšuje riziko mnoha onemocnění, napříkal cirhózy jater nebo rakoviny (slinivky, jícnu, hltanu, tlustého střeva či jater). Alkohol je ovšem nervový jed a v zásadě tedy není v těle místo, které by jeho pití neovlivňovalo.

Zvyšuje riziko náhlého úmrtí
Člověk v akutní opilosti může zemřít z mnoha příčin. Na zástavu dechu či hypoglykemii, vdechnutím vlastních zvratků, ale také třeba vykrvácením (i z malých ran), protože alkohol rozšiřuje cévy a snižuje srážlivost krve. V opilosti hrozí také fatální podchlazení či umrznutí. Notoricky známé jsou případy dopravních nehod, pádů či tragicky končících hospodských šarvátek.