26. 2. 1868: V Praze roste počet sebevražd. V Roztokách se oběsil na stromě šedesátiletý muž

Před lety v PrazePražskýDEN.cz26. února 20183 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Poctivost

V Slovanské kavárně na nábřeží včera odpůldne nalezl pod jedním stolem vrchní sklepník Vojtěch Elger tobolku notně naplněnou. Nemeškaje odevzdal ji majiteli kavárny; společně otevřeli nyní tobolku, domnívajíce se, že snad bude v ní jmeno toho, kdo ji ztratil; a tu shledali, že obsaženo v ní různých cenných papírů za 14 800 zl. a mimo tyto 3 152 zl. v bankovkách. Strojili se již, aby odevzdali nález uřadu policejnímu: tu přikvapí všecek vyrušen do kavárny jistý pán a shání se po své tobolce. Jakmile zjistilo se, že nalezená tobolka skutečně jemu náleží, ihned jest mu vrácena; avšak poctivý sklepník nepřijal odměny, již mu šťastný teď majitel tobolky (účetní jistého vídeňského velkoobchodníka) opětně nabízel. – Národní listy, 26. 2. 1868

Zatčenné osoby

Městská stráž policejní zatkla v čase od 16. do 22. února 316 osob a sice: pro krádež a podvod 19, pro podezření krádeže 8, pro potulování 120, pro žebrotu 70, pro nedovolené zdržování-se 16, osob bez výkazu 10, osob bez zaměstnání 14, pro opilství 10, pro rvačku a výtržnost 16, pro noclehování na ulici 11. – Národní listy, 26. 2. 1868

Pamětní kniha pražská

V městském archivu na radnici staroměstské nachází se pamětní kniha, do které zapisovány byly od r. 1835 až do 1844 zajímavější neb pro život obce důležitější události časové; od r. 1844 se ale toto zapisování opominulo. Teprv v tyto dny nařídila městská rada k návrhu purkmistrova dr. Klaudyho správě archivu, aby v podobném zaznamenávání se pokračovalo a nastalá mezera pokud možno doplnila. – Pražský denník, 26. 2. 1868

Pomník

Na pomník Jungmannův daruje obec pražská staveniště zdarma; alespoň učinila v poslední schůzi rady městské místní komise, skládavší se z pánů dr. Riegra, Hankeho, Levého, Diettricha, Koury, Kořistky a Niklesa, návrh, aby městská rada navrhla obecnímu výboru, by daroval určité jedno prostranství na náměstí františkánském a sice 22 stop zdéli a 16 stop zšíři v majetnictví Svatoboru ku stavbě Jungmannova pomníku. – Pražský denník, 26. 2. 1868

K vraždě na Letné

Mlynář ze Švihova, jenž myslel, že jeho syn byl na Letné zavražděn a o jeho fotografii žádal, vrátil tuto fotografii s dopisem, že syn jeho se šťastně do Ameriky dostal a již mu odtamtud psal. – Pražský denník, 26. 2. 1868

[related-post id=“6229″]

Pokus sebevraždy

Předevčírem večer po 9. hod. skočila jistá služka s nábřeží do Vltavy; tonouc ve vlnách, které jí až po krk sáhaly, počala volati o pomoc a zachytila se pevně blízké loďky. Dva městští strážníci jí přispěli ku pomoci a dopravili na břeh. – Pražský denník, 26. 2. 1868

Sebevražda

Předevčírem odpoledne byl nalezen v háji blíže Roztok asi šedesátiletý muž na stromě oběšený. Mrtvola musela již asi dva neb tři dny na stromě viseti než byla náhodou nalezena. Byla uříznuta a dopravena do zdejšího pathologického ústavu. Příčina sebevraždy této není známa. – Pražský denník, 26. 2. 1868

Rozmary počasí

Bouřlivý vichr zuřil krutým spůsobem za včerejší noci v okolí města Prahy a spůsobil značných škod. Blíž Podbaby zvrátil nákladní vůz po silnici jedoucí, při čemž vozka značně poraněn byl. Zde v Praze padlo mu mnoho oken a plynových svítilen za oběť. Na haštalském náměstí vytrhl vichr včera ráno z jednoho tamního domu celé křídlo okna, jež zasáhlo po ulici jdoucí děvče a značně je poranila. Klobouků a čepic bylo množství lidem s hlav smeteno, mnohým pak, již po mostě přecházeli, byly klobouky do vody odnešeny. – Pražský denník, 26. 2. 1868

Nepoctiví živnostníci

Policejní prohlídka byla konána v pondělí na dolejším Novém městě u hokynářů, uzenářů, pekařů, řezníků a mydlářů, při čemž u šesti živnostníků nepravá závaží a u jednoho nepravé váhy zabaveny byly. – Pražský denník, 26. 2. 1868

Nepřehlédněte

6. 12. 1889: Obrovská tragédie v cukrovaru a mikulášský trhy v centru Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 2. 1868: Prodávala levné srnčí maso. Bylo ale ze psů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

25. 6. 1890: Záhadné úmrtí v hotelu, stávka zedníků a drahé houby • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.

Virtuální orloj na věži Staroměstské radnice.

Milan Rastislav Štefánik. Spoluzakládal republiku, zemřel strašlivou smrtí • Patřil mezi skupinku mužů, bez nichž by samostatná Československá republika nevznikla. Jeho život ale předčasně ukončila letecká tragédie. Šlo o náhodu, nebo úmysl? Milan Rastislav Štefánik (* 21. července 1880), rodák z vesnice Košariská na západním Slovensku. Astronom, vojenský letec a brigádní generál ozbrojených složek Francouzské republiky. Muž, bez něhož by samostatné Československo možná ani nevzniklo. Věděli jste, že i Štefánik působil v našem hlavním městě? Když ke konci 19. století maturuje na sarvašském lyceu s vyznamenáním, je rozhodnutý pro studium v Praze na technické univerzitě, obor stavební inženýrství. Na školu je přijat a posléze začíná jeho působení v metropoli Českého království. Školu ale nedokončuje, jelikož ho zaujala astronomie. Ta se toho času vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde jako řádný profesor působil Tomáš Garrigue Masaryk. Zde se nechává Štefánik zapsat a stává se stoupencem Masarykovy myšlenky. Detvan a láska k národu V Praze působí v době jeho studia slovenský spolek Detvan, který velkou měrou přispívá k rozvoji národního povědomí pražských slovenských studentů. Na začátku nového století je zvolen za předsedu tohoto spolku. Společně s Vavro Šrobárem a dalšími se snaží informovat českou společnost o Slovensku a pomaďaršťování slovenského etnika. Zde začíná Štefánik svou redaktorskou činnost, díky které myšlenka česko-slovenské vzájemnosti nadále nabírá na popularitě v české společnosti. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13567"] Astronom Největším Štefánikovým snem je však Paříž a kariéra vědce v oboru astronomie. V roce 1904 proto odchází z Prahy a v Paříži se zařazuje jako vědecký pracovník. Ze začátku ho trápí existenční problémy, ale vše se díky pomoci přátel a vlastnímu úsilí brzy zlepšuje. V jeho nejúspěšnějším roce 1906 vydává hned 7 vědeckých prací a jeho renomé začíná stoupat. Příchod války Příchodem války je Štefánik nucen respektovat tento stav a nastoupit na frontu. Kvůli svému zdravotnímu stavu to však není možné hned. Nejprve tedy nastupuje na vojenskou leteckou školu, kde získává diplom pilota a hodnost desátníka. Poté je vyslán na západní frontu. Bojuje s nasazením pro věc, ví totiž, že tato válka může být příležitostí k osamostatnění Slováků a Čechů. Nějaký čas bojuje i na srbské frontě. Organizátor Československé národní rady Po návratu do Paříže v druhé polovině války se seznamuje s vícero vlivnými osobnostmi francouzské politiky a naprosto se ztotožňuje s myšlenkami Masaryka a Beneše. Díky konexím jim domlouvá schůzky s francouzskými politiky, kteří mohou pomoci uspíšit vznik samostatného států Čechů a Slováků. On sám se zasloužil především o vytvoření zárodků československého vojska a o působení československých odbojových organizací. Udržuje diplomatické styky napříč politickým spektrem tehdejší Evropy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13566"] Atentát? Po válce se má stát ministrem ozbrojených sil, avšak 4. května 1919 při svém návratu do již samostatného Československa umírá při tragické nehodě svého letadla v obci Ivanka pri Dunaji u Bratislavy. Dodnes se spekuluje, zda to nebyla ze strany československých elit záměrná likvidace. Podle jiných teorií se měl stát obětí střetu francouzských a italských geopolitických zájmů ve střední Evropě. Nepřímým důkazem atentátu má být údajně pitevní zpráva, průběh nehody i fakt, že svědecké výpovědi z místa tragédie byly vyšetřujícími orgány ignorovány. Velmi pravděpodobným důvodem nehody byl nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou.

Ze Štefánikova letadla zůstaly jen trosky.

19. 4. 1868: Stařenu přejela drožka. Z úst jí stříkla krev • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejetí Předevčirem odpoledne byla jistá stařena na svatováclavském náměstí od prudce jedoucího povozu poražena, při čemž jedno kolo nešťastné přes prsa přejelo. Krev jí z úst hned vyhrkla, tak že bez sebe ležeti zůstala, i musela v přivolané drotce do všeobecné nemocnice k léčení dopravena býti. Neopatrný vozka byl pak k zodpovídání pohnán. – Pražský denník, 19. 4. 1868 Loď utonula Ve čtvrtek dopoledne potopila se opětně jedna loď obilím naplněná na Vltavě, a sice nad Roztoky, kdež vběhla na mělčinu. Zdá se, ze časté tyto nehody, skoro na jednom a témže místě se udavší, totiž mezi Roztoky a Libšicemi, z jiných příčin pocházejí, než snad nějakým nezaviněným spůsobem. V krátkém čase se tam již čtvrtá loď s nákladem obilí potopila a každý její majetník byl tak vysoce pojištěn, že skoro více náhrady obdržel, než škoda potopením se lodě a obilí obnášela. Nynější příznivá výška vody, která lodím i na takových místech proplouti dovoluje, kde nižší vody nelze plouti, podporuje tuto domněnku, že nehody tyto jen ze špekulace se provádějí. – Pražský denník, 19. 4. 1868 [related-post id="9497"] Hon na vydru Vydra se objevila včera dopoledne ve Vltavě nad Podskalí. Byl ovšem ihned na vzácné toto zvíře hon učiněn, a však bez výsledku. Ostražitá vydra cítíc nebezpečenství, nedala se více svým pronásledovníkům spatřiti, ač tyto několik hodin na číhání byli. Zalezla bez pochyby do skalin u břehu. – Pražský denník, 19. 4. 1868

15. 4. 1868: Mladíka otrávil jed, který si koupil v obchodě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež mazanců Velkonoční nehoda stíhla v noci na neděli malostranského pekaře p. R. Pekl po celou noc, jak obyčejně mazance, by jimi kupce své darem podělil. Že živnost jeho těší se odbytu rozsáhlému, napekl jich pro zákazníky své množství veleznačné, a nechal je, jak zvykem to bývá ve vchodní síni vystydnouti. Leč ještě snad mazance ani dobře nevystydly, když jakýs nedočkavý a dosud neznámý „kunt“ nedbaje že si prsty popálí, mazance šťastně všecky odtud odklidil. – Národní listy, 15. 4. 1868 Svatokrádež Kostel sv. Jakuba zvláštní těší se pozornosti dlouhoprsťákův. Nedávno ukraden tam zvonek od sakrystie, o vzkříšení však udála se tam nová krádež. Přepona na lavici mezi hlavní lodí presbyteří se nacházející, byla o samé slavnosti vzkříšení neznámým pachatelem ukradena. – Národní listy, 15. 4. 1868 [related-post id="9412"] Otrávení 27 let starý dělník Jaromír R. na Smíchově, vraceje se s týdenní skromnou svou mzdou z továrny, koupil si na Malé straně za 18 kr. kyseliny sirkové, kterouž všecku ihned vypil. Křečmi přemožen sklesl k zemi a dopraven, jsa ještě živ, do nemocnice, kdež na jeho uzdravení se pochybuje. Po vlastním seznání učinil zoufalec krok ten pro nesváry domácí. – Národní listy, 15. 4. 1868 Nepovedená slavnost Národní slavnost »SIamník« každoročně v Bubenči odbývaná, za včerejšího deštivého počasí se úplně zmařila. Slavnost tato, k níž tisíce obecenstva do rozkošných bubenečských sadů se scházejí, se tudiž praslabé návštěvy dočkala, ač již předvčírem v tamějších oborách u lučinách rozličné přípravy k uvítání a obveselení účastníků se dály. Tak na jedné louce bylo zřízeno několik besídek k pohoštění příchozích. Jinde opět bylo vztýčeno loubí, jež bylo samými zajíci ověšeno a ušáky těmito měl býti odměněn nejlepší střelec do terče. Všechny tyto přípravy včerejším nepříznivým počasím přišly na zmar. Ve Stromovce taktéž bylo vše uchystáno ku přijetí hostů pod širým nebem, z nichž ovšem z Prahy ani jeden se nedostavil. Hudební vojenská kapela pěšího pluku arciknížete Karla, jež za včerejšího odpůldne svou hrou hosti baviti měla, se ani nedostavila. Deštivé toto počasí v přispěje též nemálo ku zkažení dnešní národní slavnosti »Fidlovačky« v Nůslích, kde blátivá půda na lukách a rozmoklé cesty nebudou podporovati kratochvíle sešlého se obecenstva, byť i počasí samo příznivější bylo než včerejšího dne. – Pražský denník, 15. 4. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

2. 11. 1889: Hřbitovy pod náporem. Tisíce lidí si připomínají zesnulé a tramvaje nestíhají • Naši předkové v 19. století chovali k zesnulým obrovskou úctu. Stejně jako v současnosti se během Dušiček hřbitovy ocitaly pod obrovským náporem návštěvníků. Dle svědectví dobového tisku tramvaje nestíhaly vozit lidi na Olšanský hřbitov a z běžně klidného místa se stalo rušné korzo. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 4. 1889: Požár v Karlíně a stavba paláce banky na Senovážném náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 5. 1889: Kámen, nebo železo? Odborníci debatovali, z jakého materiálu stavit mosty • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

20. 10. 1868: Stařeně se vyřinula krev z úst a za pár chvil byla mrtvá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

V sobotu můžete ve Folimance navštívit unikátní protiatomový kryt • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. listopadu 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Filmový Kristián chránil židovskou manželku a tvrdě za to zaplatil • Filmový svůdník Oldřich Nový patří mezi legendy českého filmu. V osobním životě to ale neměl vůbec lehké. Jelikož v období protektorátu chránil svou manželku před smrtí, musel nastoupit do pracovního tábora.

15. 8. 1890: Na Žižkově řádí epidemie spalniček. Zavádí se opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 10. 1889: Vzniknou na Císařské louce nové stavby? Majitelé již podali žádost o povolení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tajemství věčného mládí slavné francouzské herečky. O obličej a vlasy denně důkladně pečovala • Když slavná francouzská herečka Sarah Bernhardt navštívila v roce 1888 Prahu, obecenstvo Národního divadla ji přijalo s obrovským nadšením a spisovatel Jaroslav Vrchlický k jejímu uvítání dokonce napsal oslavný fejeton. Pozornost strhávala nejen svým talentem, ale i mimořádně mladistvým vzhledem.

Geniální marketingový trik. Spisovatel vymyslel, jak udělat reklamu nové knize skoro zadarmo • Říká se, že když se chce, všechno jde. Dokládá to i případ z Paříže z počátku 20. století, o kterém v lednu 1904 napsaly v Praze vydávané Národní listy. Jistý francouzský spisovatel, jehož jméno ovšem článek nezmiňuje, přišel na způsob, jak udělat svojí nové knize téměř bezplatnou reklamu po celém městě.

Toaletní papír tu nebyl odjakživa. Lidé místo něj používali různé bizarní věci • Toaletní papír je jednou z věcí, které používáme hned několikrát denně. Ale napadlo vás, jak tato zdánlivě banální věc vlastně přišla na svět? A jak lidé řešili hygienu v dřívějších dobách? Předsudky nyní nechme stranou, tohle totiž bude hodně zajímavý výlet do dávné i nedávné historie.

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

10. 5. 1868: V Praze se už prodávají první letošní třešně. Jsou ale příšerně drahé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výbuch plynu V pátek v 7 hodin večer chtěl laborant v p. Dittrichově lékárně v Ostruhové ulici otočiti kohoutek u roury vodovodní, pročež sehnul se ku dlažbě a odhodil prkno, kterým roury ku kašně vedoucí jsou přikryty; když pak po rouře sáhl, vzňal se, poněvadž měl s sebou rozžatou svíčku, v celé prostoře svítivý plyn, který byl ze sousední plynové roury uprchl, i popálil jej v obličeji a na prsou. První pomoci dostalo se starci tomuto v lékárně a pak donešen jest do svého bytu. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Synagoga je téměř hotová Nová synagoga v dušní ulici jest, co se zevnitřní stavby tyče, zúplna již dodělána. Lešení kol stavby jest také již odstraněno, čímž volný pohled na krásnou tuto budovu se jeví. Nyní se velmi pilně pracuje na upravení jejího vnitřku, tak že v několika nedělích bude zcela dohotovena. Stavba její stála 80.000 zl. – Pražský denník, 10. 5. 1868 První letošní třešně v Praze První letošní třešně bylo už včerejšího dne v Praze lze spatřiti a sice za sklem v krámech některých zdejších cukrářů a lahůdkářů. Nejprvnější toto letní ovoce vábilo mnoho diváků. Třešně tyto byly sem přivezeny z Terstu a vynikaly nejen svou úplnou zralostí, ale i drahotou, an jedna 5 kr. stála. Novinka tato tudíž arciť jen stůl boháče zdobiti mohla. – Pražský denník, 10. 5. 1868 [related-post id="9941"] Špatný žert Jistý krejčí, jenž před Strahovskou branou bydlí, přišel ve středu večer k jedné uzenářce na Karlovu náměstí i ukradl tam tobolku s 12 zl. v stříbrných šestákách. Anto uzenářka věděla, kde zloděj bydlí, číhala si naň ve čtvrtek ráno v Strahovské bráně. Zloděj skutečně přišel, spatřiv ale uzenářku šel k ní a doručil ji tobolku, řka, že si to jen zažertoval. Poněvadž se ale polovice šestáků nedostávalo, dala uzenářka nejapného žertovníka zatknouti. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Karlínský občan zaplatil opravu sochy Suchu sv. Jana Nep. v Karlíně u silnice před invalidovnou stojící a valně sešlou dal v těchto dnech jistý Karlínský občan na svůj náklad důkladné opraviti. Dále byla mříže kol sochy obnovena a zahrádka při ní ozdobně vysázena. – Pražský denník, 10. 5. 1868