18. 5. 1889: Nově otevřená Eiffelova věž v Paříži už přilákala tisíce návštěvníků

Před lety v PrazePražskýDEN.cz18. května 20194 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Eiffelova věž

»A řekli jeden druhému: Nuže, vystavme sobě město a věž, jejíž vrch dosáhal by k nebi a tak učiníme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi. Sestoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští. A řekl Hospodin: Aj lid ten jeden a jazyk jeden všech těchto a toť jest počátek díla jejich, nyní pak nedají sobě v tom překážeti, co umínili dělati. Protož sestupme a zmaťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyka nerozuměl. A tak rozptylil je Hospodin odtud po vší zemi i přestali stavěti věž tuto.«

Jsouť lidé, kteří svědomitě se snaží, dokázati, že věž inženýra Eiffela není ničím jiným, než druhou věží babylonskou, po níž nastane zmatení jazykův, kruté boje a vzájemné se vraždění národův mezi sebou. Nepopíráme, že po triumfu, jejž slaví důmysl a práce člověka na poli Marsovu, otřese světem pokřik válečný a že na křeslo rozhodčí zasedne opět hrubá síla, však v něčem přece se liší věž Eiffelova od věže, kterouž stavěli v starém Babelu.

Eiffel svou věž, jež opravdu »sáhá až do nebe«, dokončil a lidstvo velikolepým tímto dílem nejen že nebylo rozeštváno, nýbrž naopak sjednoceno, neboť tisícové, již proudem valí se nyní na pole Marsovo, volají při pohledu na dílo genialního inženýra unisono a plni úžasu a obdivu ve všech možných jazycích a nářečích: Dílo velkolepé! Dílo imposantní! Z počátku bylo mnoho těch, kteří dokazovali, že to myšlenka barokní, ba směšná; že stane se Eiffelova věž pomníkem naprosté dekadence francouzské vynalezavosti a francouzského genia, ba mnozí; dokazovali, že podnik z příčin technických ani nelze provésti, poněvadž i ten největší inženýrský důmysl zhroutiti se musí pod zákonem tíže — však dnes již jen nepatrný hlouček těch, kteří trvají na tom, že věž Eiffelova jest přece jen bláznovství. Bláhovci nechápou, že ve věži Eiffelově obrazí se naše doba, jež pravým opakem rokokové uhlazenosti pracuje všude v rozměrech co možná největších a imponovati chce ve všem mohutností a silou. Však mýlil by se, kdo by myslil, že věž Eiffelova uráží krasocit. Nikoli. Důmyslnému konstruktéru podařilo se provésti velikolepé dílo své v rozměrech naskrze harmonických. Linie Eiffelovy věže nikde neurážejí, ba jednotlivosti v dekorativní části činí dokonce dojem jisté delikatessy. Třeba míti na mysli, že ve věži té je zpracováno 7,300.000 kilogramů železa! A za jak úžasně krátkou dobu bylo vykonáno velikolepé toto dílo!

Se stavbou počalo se před dvěma lety a již na konec roku 1887 dokončeno bylo 1. patro ve výši 53.63 metrů. Dne 15. července 1888 v den slavnosti republiky vypálen byl již ve 2. patře, ve výši 115.73 metrů, velikolepý ohňostroj a koncem měsíce února dospěla stavba až k poslední platformě. Koncem měsíce března byla pak až na nepatrnosti úplně hotova.

[related-post id=“19560″]

Ti, již s počátku dokazovali, že dílo to ve své důležitosti v nižádném nebude poměru ku nákladu a práci, kterouž vyžadovati bude, jsouť nyní, jak jsme již shora připomenuli, a větší části obrácení na víru, zejmena od té doby, co celá řada ústavů vědeckých a jednotlivců ve vědě vynikajících, přihlásili se, aby použili příležitosti, kterouž jim poskytne 300 metrů vysoká věž Eiffelova k vědeckým experimentům. Nával na věž roste ode dne ke dni. Minulou neděli na př. vykonalo na ni pouť více než 15.000 osob. A také z ohledů zdravotních má věž Eiffelova důležitost svou. Jsou prý lékaři, kteří předpisují nyní svým nemocným — věž Eiffelovu. Výtečný účinek této věže jeví se, hlavně při ztučnění, při haemorrhoidách a pak při nemocech, jichž příčinu hledati lze v nedostatečně vyvinutých orgánech dýchacích. Kdo prý denně vykoná procházku až k lucerně a zase dolů, ztratí průběhem týdne najisto aspoň pět kilo. Ku sesílení plic doporučuje prý se výborně každodenní procházka do 1. patra, kde z vinic bordeauxských a ze země Burgundův připraveny jsou léky, o jichž výborných účincích na organismus lidský vůbec jen jediný jde hlas: že na světě nic se jim nevyrovná.

Pohodlní dají se ovšem na Eiffelovu věž vytáhnouti, však i po schodech lze dostati se bez únavy — aspoň až do 2. patra. Schody tvoří táhlou, pohodlnou spirálu a stupně jejich jsou tak nízké, že člověk ani nepozoruje, že stoupá. Členům různých spolků alpských a podobných společností, jichž účel lámati si údy a srážeti vazy, se ovšem nelíbí schodiště Eiffelovy věže, jež pražádnou neskytá příležitost k vyznamenání se — však skokem z první galerie dá prý se dociliti týž efekt, jako pádem s některého útesu horského do propasti. Dosud k takovémuto experimentu nikdo se neodhodlal, však v Paříži znám jest již typický Angličan, jenž od rána do večera dřepí na výstavišti a neodvraceje zraku svého od Eiffelovy věže, čeká, až první nešťastník vrhne se s galerie, kteráž vine se ve výši 300 metrů, dolů.

Tvrdilo se, že elektrické světlo v lucerně této osvětluje okolí na 10 kilometrů, nyní dochází zpráva z Bar sur Aube, že až tam pozorovány byly paprsky světla toho. A přece je Bar vzdálen od Paříže — 160 kilometrů! – Národní listy, 18. 5. 1889

Nepřehlédněte

6. 10. 1889: Křivé obvinění, zastřelené dítě a nástěnný kalendář na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 3. 1868: Poctivý nálezce vrátil ztracenou tobolku i s penězi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Poctivý nálezce Choť jednoho sládka na Poříčí ztratila tyto dny tobolku s 18 zl. a směnkou na 200 zl. a státním losem. Tobolku tu nalezl krejčovský tovaryš Frant. David a bez nároku na nějakou odměnu odevzdal ji obecní policii. – Pražský denník, 26. 3. 1868 Soudní proces Dvojnásobný vrah Koch, jenž před sv. Václavem upálil u Vršovic 13letého chlapce ze Slaného a dřív už snad svou milenku, bude míti již někdy v dubnu závěrečné přelíčení. – Pražský denník, 26. 3. 1868 [related-post id="7972"] Koncert Na vyzdobení kostela Karlínského bude v Boží hod velikonoční, v neděli 12. dubna dáván v 7 hodin večer v Novoměstském divadle velkolepý koncert, při němž bude oučinkovat většina zěváckých spolků pražských a několik hudebních sborů vojenských. – Pražský denník, 26. 3. 1868

Podskalská celnice na Výtoni bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 21. září proběhne další ročník pouličních sousedských slavností Zažít město jinak. Muzeum hlavního města Prahy se k této akci připojuje volným vstupem do Podskalské celnice na Výtoni od 10 do 18 hodin a doprovodným programem nejen pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se mohou těšit na komentovanou vycházku Podskalím, tematickou hru pro děti či kreativní dílny zaměřené na výrobu autorských placek.

12. 1. 1868: Neposypané chodníky v Praze působí lidem vážná zranění • Pražané nedbají úředního nařízení a zanedbávají posyp zledovatělých chodníků, což má za následek hned několik vážných zranění. A ochotníci ze Smíchova budou hrát dobročinné představení. Přečtěte si, o čem psaly dobové noviny přesně před 150 lety.

Vyvolávání duchů v Maďarsku skončilo obrovským kraválem • Spiritistické seance bývaly oblíbenou kratochvílí lidí na přelomu 19. a 20. století. V kronikách českých spiritistů najdeme řadu nevysvětlitelných zážitků a jevů. A nejinak tomu bývalo i v zahraničí, kde se vyvolávání duchů rovněž praktikovalo. Přečtěte si článek z Národních listů ze srpna 1901, kde se píše o jednom takovém sezení v Maďarsku.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Osudy našich válečných letců přibližuje nová výstava na ruzyňském letišti • Letiště Praha a Národní technické muzeum ve spolupráci s Aviatickým sdružením Bohemia oficiálně představily panelovou výstavu fotografií u příležitosti 75. výročí návratu československých letců sloužících v britském Královském letectvu. Výstavu, která dostala název „Konečně doma! Finally home!“, bude moci veřejnost navštívit od začátku září do konce listopadu 2020. Veřejnosti i cestujícím je volně přístupná ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha ve spojovací chodbě mezi terminály.

28. 4. 1868: Vojtěch Náprstek učí Pražany vařit na plynu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přednáška o vaření na plynu Pan Vojtěch Náprstek uspořádal v neděli dopoledne v sále na ostrově Žofínském veřejnou přednášku, v které i praktickým spůsobem prodváděl, jak výhodné jest pro domácnost kuchaření při plynu. Ku přednášce této sešlo se jmenovitě se strany krásného pohlaví přečetné posluchačstvo, jež prostranný sál sotva s to byl pojmouti a kteréž s napnutou pozorností sledoval výklady p. Náprstka. Dříve nežli se přikročilo k pravému kuchaření, provedl p. Náprstek několik zkoušek, jimiž dokázal, jak lze o mnoho laciněji při plynu vařiti. Tak přivedl v krátké době 4 minut žejdlík vody do varu, při čemž za ⅙ kr. plynu se spotřebovalo. Tímže nákladem a v téže době uvařeny byly čtyřy vejce na měkko. Při té příležitosti ukázal p. Náprstek, mnoholi dostaneme za ⅙ kr. uhlí neb dříví a tázal se přítomných, jsou-li s to, těchže výsledků docíliti. Po předcházejících těchto zkouškách přikročeno k pravému kuchaření, při kterémž i několik dám amerikánského klubu se súčastnilo. Na třech stolech z nichž jeden určen byl pro anglo-amerikánskou kuchyni, druhý pro českou, třetí pak pro francouzskou, počala se rozmanitá jídla pro snídani, oběd, svačinu a večeři vždy pro pět osob připravovati. Kuchařky v amerikánské kuchyni byly nezúplna za hodinu s připravením potravy na celý den hotovy, při čemž se spotřebovalo plynu za 8½ kr. V kuchyni české spotřebováno k uvaření a upečení snídaně, obědu, svačiny a večeře dvě hodiny a 5 min., při čemž se spálilo za 14 kr. plynu. Prodloužení toto lze přičitati svačině, jež v Americe a Anglii v obyčeji není. Ve francouzské kuchyni, kde seznam jídel na plynu připravovaných mnohem větší byl, se protáhlo vaření nejdéle. Mezi vařením poukazoval pan Náprstek tomu, že maso jest nejživnější potravou pro člověčenstvo, při čemž shromážděným odporoučel spisek právě vyšlý o »Výživě těla lidského«. Uvařené a pečené pokrmy byly od švarných hospodyň mezi přítomné obecenstvo roznášeny, by toto je okusilo, a nikdo nemohl říci, že by jídla tato jakýsi zápach od plynu měla, a každý se vyslovil, aby kuchaření při plynu i u nás v brzce se ujalo, jak v Americe tak i v Anglii zavedeno jest. – Pražský denník, 28. 4. 1868 Praha protestuje proti novým daním Rada král. hlavního města Prahy sešla se včera na večer k mimořádné schůzi, v níž usnesla se na tom, že podána býti má petice přímo k J. M. králi českému, aby nebyl rozmnožen dosavadní, beztoho ohromný počet daní, jež Praha již odváděti musí státu ještě novými a zvláště ne daní z majetku. Na čtvrtek svolán bude k mimořádné valné hromadě sbor obecních starších, by o tomto usnešení rady městské vyslovil se a spolu schválil spůsob, jakým petice to na určené místo odevzdána býti má. – Národní listy, 28. 4. 1868 [related-post id="9719"] Samovraždy Za posledních pěti dnův událo se v Praze neméně než 12 samovražd, nejvíce utopením. Včera o hodině šesté ráno odebrala se 17letá služka Marie Součkova z Březnice, děvče velmi sličné slouživší v domě č. 967–II. v ulici u zastavárny ku třetímu mostu, kdež vrhla se do Vltavy. O 9. hodině vytažena mrtvola její u nových mlýnů. Jak se dovídáme, jest příčina samovraždy její tím dojemnější, jelikož svědčí o poctivé zachovalosti dívky té, jež vší snahou opírala se milostivostem „důstojného“ hejska jakéhos. – O 3. hodině odpůldne vytažena včera u malostranského přívozu mrtvola muže as 20letého, dělnické třídě náležejícího a velmi chatrně oděného. Výkazův neb peněz nenalezeno u něho žádných a patrno dle všeho, že ubohý z nouze čin ten spáchal. Mrtvola musela již asi 4 dny ve vodě ležeti a byla na hlavě značně zkrvácena, bezpochyby že pádem do vody úrazu toho utrpěl. – Národní listy, 28. 4. 1868

23. 6. 1890: Chasník prý střílel na krysy. Zasáhl ale malou holčičku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 7. 1889: Nehoda na stavbě a pokus staré žebračky o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 12. 1889: Zimní obecní kuchyně na Vinohradech bude i letos vařit pro chudé • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 3. 1868: Místo do práce šli chasníci na pivo. Mistr jim totiž neplatil • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zvláštní poranění Jistý zdejší zámožný obchodník s dobytkem minulého čtvrtku podivným způsobem přišel k úrazu, jejž mohl snadno životem zaplatit. Seděl řečeného dne v jednom hostinci na Poříčí. Vytahuje peníze, upustil šesták. Sehne se proň, ale v tu chvíli vykřikne strašně bolesti a sklesne na zem. Lidé přiskočí, rozepínají mu kabát a shledají, že bodl se do prsou zrovna nad srdcem o vlastní kapesní nůž, který byl zřízen tak, že pouhým stisknutím otevřel se. Rychlej shýbaje se, ubohý bezděčně zavadil o péro nože, jejíž měl v poprsní kapse a čepel vyskočil s takovou prudkostí, že na půl coule zajel mu do těla mezi žebrami. Však teď již poraněnému vede se lépe. – Národní listy, 23. 3. 1868 Žhář Oheň vypukl v noci na sobotu v jednom domě v Mariánské ulici; chytili tam hobliny na půdě, ale jeden tovaryš spozoroval oheň i udusil jej. Jistý bednářský chasník, jejž mistr z téhož domu byl pro nespořádaný život z díla pustil, založil onen oheň a byv zatčen ku zločinu tomu se přiznal. – Pražský denník, 23. 3. 1868 [related-post id="7888"] Zapomněl platit V sobotu dopoledne přišel na policii jeden zdejší pan mistr a oznamoval, že všech jeho sedm chasníků se mu nedostavilo ráno do práce, pročež že by zadal, aby byli, anto pospolu v blízké hospodě pijí, zatčeni. Potud měl pan mistr právo na své straně. Když policejní strážník s chasníky promluvil, pravili mu tito, že jim mistr už po sedmý týden nevyplatil mzdu. Tu zas bylo právo na straně chasníků. Dotazován, jak se to stalo, pravil mistr, že jako na smrt zapomněl vypláceti mzdu; když pak se s nimi vypořádal, šli všickni zase do práce. – Pražský denník, 23. 3. 1868

19. 7. 1889: Bezplatné noclehárny pro mladé výletníky a mrtvé tělo ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 8. 1889: Nešťastná jízda, řádění podvodníka a zabavené maso • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

26. 10. 1889: Elektrické osvětlení v restauraci a nová podoba Václavského náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

Památník Jana Palacha ve Všetatech slavnostně otevřen • Národní muzeum včera slavnostně otevřelo Památník Jana Palacha ve Všetatech. Ode dneška se mohou návštěvníci zdarma podívat do nevšedního prostoru, který vznikl na místě původního domu rodiny Palachových, a navštívit i novou expozici, která ukazuje dobu a čin Jana Palacha v kontextu událostí 20. století.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jmelí má magickou moc a zázračné léčivé účinky, ale jen za určitých podmínek • Jmelí zavěšené v domácnosti patří k tradičním vánočním zvykům. Od nepaměti je tato rostlina považována za magickou a lidé jí připisují zázračnou moc. Kromě toho má však i prokazatelné léčebné účinky.