6. 12. 1889: Obrovská tragédie v cukrovaru a mikulášský trhy v centru Prahy

Před lety v PrazePražskýDEN.cz6. prosince 20192 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tragédie

Hrozné neštěstí událo se v noci na včerejšek v cukrovaru ve Zvoleněvsi u Slaného, který má od správy císařských statků najatý velkoobchodník vídenský ryt. Bennis. Na půdě byly veliké zásoby surového cukru a nejspíše přetížením praskl prostřední litý železný sloup, na němž strop spočíval. Část půdy i se zásobami cukru spadla dolů mezi dělníky. Pokud známo, bylo 5 dělníků zabito a 8 těžce poraněno. Tito byli dopraveni do nemocnice. Většina nešťastníků jsou ženati a otci nezaopatřených dítek. – Národní listy, 6. 12. 1889

Mikulášský trh

Včerejší mikulášský trh na Staroměstském náměstí těšil se, zejména k večeru přehojné návštěvě obecenstva. V dlouhých řadách stánků a budek vystaveno množství pestrobarevných Mikulášů, rozličných rozměrů, nezbytní čerti, celý takřka les pozlacených metel, hraček všeho druhu, ovoce, cukrovinek a loutek, jež vesměs těšily se hojnému odbytu. Také na Uhelném a drůbežním trhu a okolo německého divadla byly rozestaveny řady krámků s rozmanitým zbožím, jež rychle šlo na odbyt. – Národní listy, 6. 12. 1889

[related-post id=“25411″]

Plesy elitní

Ples hostinských, který Ústřední jednota českoslovanského hostinství »Hostimil« pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze, pod protektorátem svého předsedy pana Jos. Choděry, ve čtvrtek dne 13. února 1890 na Žofíně uspořádá, zajisté bude důstojným vystoupením tak velké korporace. Zvaní pánů vrstevníků jest v plném proudu a jeví se na všech stranách účastenství nejživější. K slavnostní této zábavě dostane se též zvláštního pozvání všem interesentům, s hostinskými v obchodním spojení stojícím, a plesový výbor očekává, že páni řezníci, uzenáři, pekaři, kupci a jiní páni obchodníci neopominou při této příležitosti dáti svým stálým zákazníkům přízeň svou na jevo. Zhotovení tanečních pořádků bylo zadáno firmě pana Urbánka. – Národní listy, 6. 12. 1889

Ztráta

Chudý sluha ztratil včera cestou od Smeček Žitnou ulicí a Karlovým náměstím k Moráni 16 zl., které mu byly svěřeny. Prosí poctivého nálezce za vrácení na Žižkově v Orebitské ulici čís. 633 v II. poschodí dveře 17 a slibuje hojnou odměnu. – Národní listy, 6. 12. 1889

Nepřehlédněte

Den, kdy ryby pršely z nebe. Nevídaný úkaz všechny zaskočil • Čas od času se stane něco, nad čím běžnému smrtelníkovi zůstává rozum stát. Fenomén zvaný „déšť ryb“ patří mezi ně, i když má logické vysvětlení. Při silných bouřích mohou z nebe padat větrem nasáté ryby, žáby, myši nebo další drobní živočichové. Dobové noviny zmiňují událost, ke které došlo v létě 1892 v Bosně.

16. 9. 1868: Pražský rodák se vrací domů. Ve světě zažil neuvěřitelná dobrodružství • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Ze života dobrodruha V těchto dnech se vrátil do Prahy jakožto do svého rodiště Jiří Kulhánek, který roku 1864 ve Vídni vstoupil do sboru mexikánských dobrovolníkův a v září téhož roku ještě s mnohými jinými z Terstu do Mexika po parolodi „Pluto“ dopraven byl. V Mexiku byl vřaděn mezi císařské karabinníky a co takový súčastnil se mnohých bitev s povstalci, z nichž vždy šťastně vyvázl. Dva mexikánské řády, jež si krajan náš sem přinesl, svědčí, že v bojích udatně se choval. Po klesnutí císařské vlády upadl s mnoha jinými do zajetí republikánův, kteříž však se zajatými dosti vlídně nakládali. Kulhánek byv po několika měsících úplně na svobodu propuštěn, živil se delší čas v San Francisku roznášením pitelné vody. Obtížná tato živnost se mu však brzy znechutila a pročež mu vhod přišlo nabídnutí jistého kapitána jedné lodi z Nov. Yorku, by do služby k němu vstoupil. Nové toto zaměstnání netrvalo dlouho. Kapitán se roznemohl na žlutou zimnici a za dva dni byl vhozen do moře. Nástupce jeho měl sluhu svého a Kulhánek zatím vypomáhal námořníkům v jich práci, obdržev za to stravu a 12 dolarů měsíčně. V Nov. Yorku živil se co hudebník, až pak touhou po vlasti uchvácen, vstoupil v červenci na vystěhovaleckou lod „Bavarii“ která jej co topiče u parního stroje přijmula a ke konci předešlého měsíce šťastně do Hamburku dovezla, odkudž po železnici do vlasti své dorazil, by se zde, nasytiv se již dobrodružného života, stále usadil. – Pražský denník, 16. 9. 1868 Plynem omámeni V těchto dnech bylo několik dělníků zaměstnáno v klementské ulicí zasazováním poboční plynové roury, jíž by plyn veden byl do továrny na obuv pp. Koniga a Wolfa. Při zasazování nové roury musela být otevřena roura, jíž plyn do svítilen vchází, z té však při otevření plyn tak mocně vyrazil, že okolostojící dělníci omámení bez nebo sklesli. Ostatní dělníci spěchali svým soudruhům ku pomoci a vynesli je ze strouhy na zdravý vzduch. Málem by však také smrdutým výparem byli omámeni a jen stěží se jim podařilo z oparu vyjití. Po delší době podařilo se roury spojiti a tak ucházející plyn zastaviti, který v celém okolí vzduch pokazil. Dělníci omámení museli býti v lékařské ošetřováni vzati. – Pražský denník, 16. 9. 1868

18. 9. 1889: Časná zima, placení hudebného a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 5. 1890: Matka, která zabila osmiletého syna, je stále nezvěstná • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 4. 1868: Cena španátu prudce vzrostla. Mohou za to blížící se svátky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zdražování Přibližujícími-se svátky vyvolán jest na pražských trzích mnohem hlučnější život než obyčejně, an se na ně větší počet venkovských prodavačů s rozličnými potravinami dostavuje, kteří také zásoby své četným kupujícím rychle odbývají. Vzdor ohromnému dovozu přivážených potravin panuje přece ve všech druzích velká drahota, což zvláště platí o zeleninách, jako špenátu, jehož se za příčinou postních dnů mnoho požívá a kterýž za tou příčinou v ceně vystoupil. V témže samém poměru platí se i jiné potraviny, zvláště pak vepřové maso vyniká drahotou, a též ryby co postní strava se vysoko platí. – Pražský denník, 8. 4. 1868 Nehoda s dobrým koncem Dárky peněžitými obdařen byl předevčírem jistý hošík slovenský v celetné ulici. Roznášeje ve velkém koši sklenné nádobí sklouzl na hladké dlažbě a upadl, při čemž více než polovici svého křehkého zboží na dláždění rozbil. Usedavý pláč hocha pohnul kolemjdoucí, že mu hleděli hojnými dárky utrpenou škodu vynahraditi, tak že mladý Slovák skorem více obdržel, nežli cena roztlučeného nádobí obnášela. – Pražský denník, 8. 4. 1868 [related-post id="9058"] Výstavba V nádraží pražském mimo několik již započatých staveb pro sklady a dílny určených, počne se ještě leto budováním jiných závodů. Jmenovitě se značně rozšíří průčelí u vchodu do nádraží a sice novými vedlejšími stavbami, kterým za oběť i část postranních zahrad padne, na jichž prostorách se zbudují a rozšíří místnosti pro zásilky a pro jejich zaobalování. – Pražský denník, 8. 4. 1868

Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky • Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli.

6. 11. 1889: Podrážděná husa a krvavá noční rvačka na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Barokní klenot v srdci Prahy prošel rekonstrukcí a otevírá se návštěvníkům • Brány Clam-Gallasova paláce na Starém Městě pražském se otevírají veřejnosti. V průběhu května a června 2023 zde budou probíhat pravidelné komentované prohlídky v režii Muzea města Prahy. Návštěvníci budou moci během hodinové prohlídkové trasy obdivovat celé reprezentativní patro paláce, jehož stropy zdobí fresky od slavného italského umělce Carloneho. Komentované prohlídky v českém i anglickém jazyce se budou konat od čtvrtka do neděle každou hodinu již od 4. května.

14. 8. 1889: Nerozlučné sestry spáchaly společnou sebevraždu. Důvod nikomu neřekly • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 2. 1890: Stará firma v Praze, útěk do Ameriky a nešťastný pád z tramvaje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 3. 1868: Primitivní masky a příšerná nuda. Židovský ples se nepovedl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

28. 2. 1890: Kdo nezaplatí daň ze psa, o zvíře nenávratně přijde • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 3. 1868: Žena se pokusila o sebevraždu vypitím žíraviny • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba chrámu sv. Víta Minulé neděle ohledala zvláštní komise nové stavby na a v chrámu svatovítském. Komise ta záležela z předsedy svatovítské jednoty hrab. Frant. Thuna, více členův téže jednoty, mezi nimiž též br. Clam-Martinic se nacházel. U příležitosti té zaručil se hrabě Clam-Martinic, že onu část chrámu svatovítského, kteráž zvána jest kaplí Clam-Martinickou, na vlastní náklad dá znovu zříditi a upraviti. – Národní listy, 7. 3. 1868 Pokus o sebevraždu Zavraždit se chtěla včera ráno v jedné ulici vdova po jednom diurnistovi, která už delší dobu churavěla. Vypila tedy lahvičku žíraviny a když tu neúčinkovala, pořezala si žíly na levé ruce. Bolestí křičíc přivolala svou posluhovačku, která ji na zemi ležící nalezla. Nešťastnice byla v truhle odnešena do nemocnice, kdež ji lékaři myslí při živobytí zachovali. – Pražský denník, 7. 3. 1868 [related-post id="6481"] Z českého divadla V pondělí dne 9. března má p. Bittner, jeden z nejnadanějších mladších členů našeho divadla, svůj příjem. Zvolil si Shakespearovu tragedii „Romeo a Julie“, po delší čas již nedávanou, a bude hráti poprvé úlohu Romea. Volba sama již svědčí o pravé umělecké snaze pana beneficienta. – Pražský denník, 7. 3. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

Speciální vlak opět přiveze prezidenta Masaryka z exilu do vlasti • České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou a Národním technickým muzeem pořádají 21. a 22. prosince unikátní rekonstrukci příjezdu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z exilu zpět do vlasti.

TGM po příjezdu do Prahy v prosinci 1918.

Vyvolávání duchů v Maďarsku skončilo obrovským kraválem • Spiritistické seance bývaly oblíbenou kratochvílí lidí na přelomu 19. a 20. století. V kronikách českých spiritistů najdeme řadu nevysvětlitelných zážitků a jevů. A nejinak tomu bývalo i v zahraničí, kde se vyvolávání duchů rovněž praktikovalo. Přečtěte si článek z Národních listů ze srpna 1901, kde se píše o jednom takovém sezení v Maďarsku.

7. 4. 1889: Analfabeti ve Vídni, teplé lázně a vzpomínka na Vítězslava Hálka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Na nároží Staroměstské radnice se vrátila socha Madony • Madona ze Staroměstské radnice je už opět na svém místě. Dělníci ji tam nainstalovali ve čtvrtek dopoledne za pomoci jeřábu. Na jihovýchodní nároží byla osazena již několikátá kopie, tentokrát je však na první pohled k nerozeznání od původní sochy ze 14. století. Autorem je sochař René Tikal. Instalovaná socha madony váží zhruba 350 kg a je prakticky v životní velikosti. „Figura Panny Marie má typické gotické esovité prohnutí, v pravé ruce přidržuje Ježíška, na hlavě má pak korunu a v levé ruce žezlo. Jsem velice rád, že se tato socha opět vrátila na své místo a věřím, že ji ocení všichni návštěvníci nejen orloje, ale také Staroměstského náměstí. Jde o věrnou kopií sochy ze 14. století, která bude ozdobena pozlacenými atributy,“ řekl radní hl. m. Prahy Jan Wolf. Na nároží Staroměstské radnice se vystřídalo několik kopií, ta poslední pochází z roku 1988 a jde o umělý kámen. Dochovaná kopie z umělého kamene bude vystavena na připravované výstavě o rekonstrukci věže, následně bude podrobena restaurátorskému zásahu a dále umístěna v suterénu Staroměstské radnice. Originál sochy je uložen v Muzeu hlavního města Prahy a pochází ze 14. století. [gallery size="full" columns="1" ids="12270,12271,12272"]

11. 3. 1868: Žena nedbalostí způsobila požár obchodu. Uvnitř byl uzamčený pes • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vražda na Letné K tajemné vraždě na Letné, která posud odhalena není, vyšetřilo se, že knoflíky, jež zavražděný měl na svém kabátě, výhradně se zhotovují v Jablonci. Tytéž jsou zdělány z pryskiřice a kolofonia a nalezá se na nich co tovární znak bič ve spůsobu písmeny R zatočený. – Pražský denník, 11. 3. 1868 Žebrák Sběh lidu spůsobil včera odpoledne jistý mladý ničema v ulici pod kamenným mostem. Potloukal se po domích žebrotou, přičemž jej policejní strážník zastíhl a znaje jej co prohnaného zloděje chtěl jej zatknouti. Klučina se však strážníkovi opřel a vší mocí se bránil. Na štěstí přispěl jiný strážník soudruhu svému v zatýkání výrostka, tak že spojenému úsilí obou se podařilo zpouzejícíhi se chlapíka dovléci na malostranskou strážnici, kamž je množství lidu následovalo. – Pražský denník, 11. 3. 1868 [related-post id="6489"] Krádež Včera časně z rána vkradl se jakýsi tulák do jednoho hostince na haštalském námstí, chtěje v něm bezpochyby své nekalé řemeslo provozovati. A však ničehov nenaleznuv, co by snadno odnesti mohl a nechtě se s prázdným odebrati, uzmul v průjezdě visicí lampu a chtěl s ní uprchnouti. Na ulici byl však zadržán a přivolanému strážníku odevzdán. – Pražský denník, 11. 3. 1868 Zapomětlivá krámská Když v neděli večer krámská jednoho pekaře odcházela ze skladu na Široké ulici, zapomněla odstranit hrnec s uhlím a vzít svého psa s sebou. O 10. hod. v noci slyšeli lidé kolem jdoucí, že pes v krámě kňučí, pročež dali krám otevříti. Byl ale již svrchovaný čas; od uhlí počal již stůl hořeti a pes ležel jakoby pošlý u dveří. Proti zapomětlivé krámské zakročeno u policie. – Pražský denník, 11. 3. 1868

22. 9. 1868: Falešný krejčí napálil lehkověrného obchodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Unikátní kryt Folimanka se o víkendu opět zdarma otevře pro návštěvníky • Zajímá vás historie? Již tuto sobotu 16. března 2019 můžete opět vyrazit na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.