6. 6. 1890: Hromadná sebevražda ve Vršovicích. Na život si sáhli tři mladíci

Před lety v PrazePražskýDEN.cz6. června 20203 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Sebevražda tří pekařských pomocníků ve Vršovicích

Když včera po 11. hodině v noci vracel se za silného deště policejní strážník Aug. Srbek s úřadníkem p. Bluem a magistrátním úřadníkem p. Majrychem ze Záběhlic do Vinohradů, připlazil se jim od hřbitova vršovického 19letý pekařský pomocník Karel Řeřicha v cestu a sdělil jim, že se v sebevražedném úmyslu střelil dvakráte z revolveru do prsou a že se těžce zranil. Žádal je snažně za přispění ku pomoci, načež byl odveden do bytu obecního lékaře p. MUDra. Šabaty, jenž mu rány obvázal a dal dopraviti do všeobecné nemocnice, kde zranění prohlášeno za těžké.

Řeřicha udal, že se svými pekařskými soudruhy Janem Hrbkem a J. Neckářem súčastnili so známé pekařské stávky a že od té doby nemohli ani v Praze, ani v předměstích neb v okolí obdržeti žádnou práci a za tou příčinou, že trpěli velikou bídu. Pokud co měli, prodávali a zastavovali, kdežto nyní nemají ani na chléb. Za tou příčinou se usnesli, že společně zemrou. Prodali společnou rukou, co ještě svým majetkem mohli nazývati. Hrbek koupil revolver a náboje. Včera po 10. hod. večer odebrali se na pole nedaleko hřbitova ve Vršovicích, aby děsný svůj čin provedli. Usedli na zemi a nejprvé, dle udání Řeřichova, střelil se Hrbek z revolveru do prsou a zůstal na místě mrtev. Na to chopit se z ruky zastřeleného soudruha vypadlého revolveru Řeřicha, střelil se taktéž do prsou a zranil těžce, že, jak udává byl nějakou dobu bez vědomí. Poslední střelil se Josef Neckař, jenž byl taktéž ihned mrtev.

Když Řeřicha nabyl vědomí a seznal, že soudruzi jeho jsou mrtvi, vzal opětně revolver do ruky a střelil se po druhé do prsou, způsobiv si opětně těžké zranění. Třetí ránu nemohl více do sebe střeliti a když zaslechl blížící se kroky mužů, sebral veškeré své síly a plazil se jim vstříc se žádostí o pomoc, jíž se mu ovšem ihned dostalo. V kapsách zastřeleného Neckáře nalezeny byly dva lístky, jimiž se s příbuznými loučí, prosí je za odpuštění a oznamuje, že nešťastná láska dohnala ho k zoufalství.

– Na místě události. Sensační tato hromadná sebevražda udála se nedaleko nad hřbitovem vršovickým na pravo od úvozu, vedoucího do polí stranou k Volšanům. Sebevrahové dali se zde, tušíme po třetí, z polních mezí mezi žitem a pšenicí. Když došli as doprostřed, tu patrně na břehovitou mez usedli. Mrtvoly Hrbka a Neckáře, kteří byli oba slušně oděni, ležely vedle sebe hlavami ve pšenici a nohama přes svah meze do žita. Kabáty a vesty měli rozepjaté a košile rozhalené, tak že dle toho je nad pochybnost každou, že by se jinakým spůsobem urmřeli, nežli dobrovolně. Rány obou přímo do obnažených prsou vypálené, byly jisté a hrudníky a košile měli nešťastníci jen nepatrně zakrvácené. Ve mladistvých tvářích obou jevil se klid, jen seskelnatělý vzhled očí zdál se prozrazovati hořký bol. Šat, prádlo i obuv ukazují na mladíky spořádané.

[related-post id=“29998″]

Sensační zpráva o smrti jejich roznesla se záhy z rána po Vršovicích po Vinohradech a pronikla i do Prahy, odkudž odevšud hrnuly se na místo smutného dějiště hromadné této sebevraždy davy zvědavců obojího pohlaví, mezi nimi pak byli též známí nešťastných, jejichž trudný osud jest předmětem všeobecné lítosti. Mrtvoly jejich střežili dnes dopoledne policejní strážníci, očekávajíce soudní komisi. Přístup k nim byl obecenstvu po mezích dovolen. – Národní listy, 6. 6. 1890

Nepřehlédněte

7. 8. 1889: Dluhy v hostincích, upozornění pro pejskaře a zabavené doutníky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zdevastovaný studniční domek v oboře Hvězda prošel rekonstrukcí • Návštěvníci pražské obory Hvězda se mohou kochat čerstvě opraveným studničním domkem. Tato technická památka leží ve středové části obory, přibližně 200 m od Libocké brány u cesty spojující Libockou a Bělohorskou bránu. V minulosti se jednalo o zdroj pitné vody pro dům oborníka.

Studeniční domek v oboře Hvězda před a po rekonstrukci.

17. 1. 1868: Dvanáctileté dívky provozovaly prostituci, policisté je zadrželi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Před 130 lety: Žena neunesla rozchod a chrstla muži kyselinu do obličeje • Neopětovaná láska bolí a člověk se s ní těžko vyrovnává. Někdy dokonce tak moc, že zhrzení lidé jednají jako smyslu zbavení. Jistá žena z Prahy chrstla do obličeje svému „milému“ kyselinu sírovou do obličeje, aby už si nikdy žádnou jinou lásku nenašel. Přečtěte si, jak celý incident líčily pražské noviny přesně před 130 lety.

5. 4. 1868: Paroplavba na Vltavě je po zimě opět obnovena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hudební sbor strážníků Obecní strážníci vytáhli včera u příležitosti pohřbu jednoho soudruha svého poprvé s puškami a vlastním svým hudebním sborem. V průvodu, jenž vyšel od milosrdných bratří účastnili se též měšťanosta dr. Klaudy, jeho náměstek pan Huleš a více městských radních. – Pražský denník, 5. 4. 1868 Vystěhovalci Vystěhovalců se letos pořád trousí, ale přece ne v takové míře jako v loni. Úplně je nepodstatna zpráva jednoho zdejšího listu, že by zvláště ze Šumavy velké množství vystěhovalců do Ameriky odcházelo. Naopak je jisto, že letos ještě ani polovice, ba ani třetí díl vystěhovalců odtud neodjel jako roku loňského, a nepochybně zůstane i dále při tomto poměru, neboť lid konečně přece přichází k náhledu, že při nynější bídě a nedostatku výdělku v sev. Americe mu žádné ráje za mořem nekvětou. – Pražský denník, 5. 4. 1868 [related-post id="8826"] Paroplavba na Vltavě Počínaje dnešním dnem provozuje se paroplavba na řece mezi Prahou a Štěchovicemi jakož i na štacích mezi těmito dvěma místy při řece ležících. Odjezd parníku z Prahy jest o 8. hod. ranní a o 2. hod. odpolední. Ze Štěchovic pak v 5 hod. ráno a v 5 ½ hod. odpoledne. – Pražský denník, 5. 4. 1868

8. 4. 1868: Cena španátu prudce vzrostla. Mohou za to blížící se svátky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zdražování Přibližujícími-se svátky vyvolán jest na pražských trzích mnohem hlučnější život než obyčejně, an se na ně větší počet venkovských prodavačů s rozličnými potravinami dostavuje, kteří také zásoby své četným kupujícím rychle odbývají. Vzdor ohromnému dovozu přivážených potravin panuje přece ve všech druzích velká drahota, což zvláště platí o zeleninách, jako špenátu, jehož se za příčinou postních dnů mnoho požívá a kterýž za tou příčinou v ceně vystoupil. V témže samém poměru platí se i jiné potraviny, zvláště pak vepřové maso vyniká drahotou, a též ryby co postní strava se vysoko platí. – Pražský denník, 8. 4. 1868 Nehoda s dobrým koncem Dárky peněžitými obdařen byl předevčírem jistý hošík slovenský v celetné ulici. Roznášeje ve velkém koši sklenné nádobí sklouzl na hladké dlažbě a upadl, při čemž více než polovici svého křehkého zboží na dláždění rozbil. Usedavý pláč hocha pohnul kolemjdoucí, že mu hleděli hojnými dárky utrpenou škodu vynahraditi, tak že mladý Slovák skorem více obdržel, nežli cena roztlučeného nádobí obnášela. – Pražský denník, 8. 4. 1868 [related-post id="9058"] Výstavba V nádraží pražském mimo několik již započatých staveb pro sklady a dílny určených, počne se ještě leto budováním jiných závodů. Jmenovitě se značně rozšíří průčelí u vchodu do nádraží a sice novými vedlejšími stavbami, kterým za oběť i část postranních zahrad padne, na jichž prostorách se zbudují a rozšíří místnosti pro zásilky a pro jejich zaobalování. – Pražský denník, 8. 4. 1868

17. 11. 1889: Dláždění ulic v Praze, smrt stoleté stařenky a výuka francouzštiny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 9. 1889: Otázka zřízení jatek v Praze, poctivá nálezkyně a oheň na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 1. 1868: Vážený pražský občan spáchal sebevraždu, spekuluje se o důvodech • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 11. 1889: Nebezpečný žebrák, pamětní desky na muzeu a rozpočet Žižkova na příští rok • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali • Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

13. 6. 1890: Nepřátelé vlaštovek, řádění blesku a nešťastný pád mladého dělníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?

Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

15. 3. 1868: Primitivní masky a příšerná nuda. Židovský ples se nepovedl • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

12. 10. 1889: Tragédie dvou milenců, nedočkavý dělník a přejetý chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 5. 1868: Praha řeší návštěvu císaře. Neví se, jestli nakonec přijede • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přijede-li J. M. císař do Prahy? Kancelář cís. kabinetu sdělila jak známo skrze zdejší místodržitelstvo purkmistra pražskému, že J. M. císař rád by sice vyplnil svůj slib a zavítal do Prahy k slavnému otevření třetího mostu, jenž podle J. M. pojmenován jest, že ale před 23. květnem to možné není. Rada městská na tuto zprávu uzavřela, že odročí slavné otevření mostu, původně na 10. května položené na dobu neurčitou. Nyní ale v listech vídeňských ozývají se hlasy pochybující o tom, že by J. M. císař František Josef I. vydal se do Prahy, ano „Neue Fr. Presse“ mluvíc o adrese obce pražské v příčině nových daní, již nazývá „drzou zradou na ústavě“ jedním dechem podotýká k tomu: „Proslýchá-li se zatím, že císař přece přibude k slavnosti otevření mostu do Prahy, tož víme naproti tomu, že posud zrovna opak toho pravdou jest.“ – Za to jeden list český mluvě o očekávané té návštěvě J. V. v Praze, vidí v tom již zase „známku, že Jeho Velič. nepokládá zprávy, jež mu nynější rádcové podávají o stavu království českého za dostatečné a že sám chce osobným názorem dověděti se zevrubně o něm a vyslechnouti stížnosti národa beze všech prostředníkův“... – Národní listy, 5. 5. 1868 Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v niž pronajmutí kavárny pod Letnou panu Procházkovi na na tři leta za roční nájemné 903 zl. schváleno bylo. Na okrášlení některých obecních domů při slavnostech svatojanských bylo povoleno 600 zl., rovněž vdově po městském účetním p. Danšovicovi roční výslužné 400 zl. Přes kamenný most bude položena nová plynová roura na Malou stranu, na což náklad 2364 zl. povolen jest. – Pražský denník, 5. 5. 1868 [related-post id="9883"] Povedená neděle Předvčerejší neděle byl nejutěšenější den, jaký jsme vůbec letos měli, pročež také Pražané ho použili a v davech nepřehledných ze zdí městských do Boží přírody pospíchali. Ke všem úhlům světa putovali a mohl jsi přijít kam jsi chtěl, všady byl nával neskonalý. Hostinské zahrady a místnosti slavily při tom ovšem největší žeň. Na samotném třetím mostě pražském vybráno bylo přes 500 zl., pročež muselo přes 50 000 lidí tudy se ubírati; povozů jelo přes ten most do 7 hodin večer přes 800! Sám J. V. císař Ferdinand navštívil v 11 hodin dopoledne most tento a se zálibou si jej podrobně prohlížel. Odpoledne objevilo se J. V. ve Stromovce, kdež jej vojenská hudba císařskou hymnou uvítala. Na Smíchově, kdež slavili pouť sv. Filipo-Jakubskou a ne méně v Stromovce i na Letné bylo lidem vše přeplněno; do samotných Roztok jelo po zábavním vlaku přes 700 osob. – Pražský denník, 5. 5. 1868

4. 5. 1890: Rozjezd jara v Praze, vystoupení beduínů a vlakem přejetá žena • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 8. 1889: Vzácná návštěva, tragická nehoda na železnici a dělnické hnutí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 9. 1889: Moderní hasičský žebřík, telefonické spojení s Vídní a ztráta peněz • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Neobvyklý trest za šíření pomluv o ostatních rodinách • Na rodinnou čest a dobrou pověst naši předci velmi dbali. Čas od času se ovšem objevil někdo, kdo se rozhodl šířit o ostatních z nejrůznějších důvodů pomluvy a klepy. O jednom podobném případu přinesly zprávu Národní listy v dubnu 1891. Poněkud překvapivé je, jak celá záležitost dopadla.