21. 2. 1890: Krádeže šatů jsou na denním pořádku. Pražané by si měli dávat pozor

Před lety v PrazePražskýDEN.cz21. února 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Přejet vozem

Velký sběh lidu udál se včera več. před Prašnou branou. Opilý fiakristský kočí jel neobyčejně rychle z Příkopů a před Prašnou branou přejel člověka. Práskl do koní, aby následkům neopatrné jízdy ujel, jsa však příliš podnapilý, spadl s kozlíku a zůstal ležeti s krvavou ranou na hlavě, kdežto koně splašivše se, uháněli k Josefskému náměstí, kde byli konečně zadržáni. Přejetý člověk byl dopraven v drožce do všeobecné nemocnice, raněný kočí odveden na policejní komisařství dolejšího Nového města. – Národní listy, 21. 2. 1890

Pozor na šaty

Zvláštní zlodějský sport provádí v Praze několik dnů zlodějská firma, jejíž členové dovedou se nepozorovaně vplížiti do předsíní, kde navštěvovatelé odkládají kabáty, hole nebo deštníky a klobouky, jež též nepozorovaně zmizí. Případů těch přihodilo se poslední dobou 8. Předevčírem dlel v bytu jednoho známého ve Vodičkově ulici člen německého divadla, jenž v předsíni odložil zimník, deštník a klobouk, a když po návštěvě chtěl se obléci, shledal, že odložené věci jsou ty tam. Musil vypůjčiti si zimník a klobouk, aby se dostal domů. – Národní listy, 21. 2. 1890

[related-post id=“28259″]

Přejeti

Včera k 7. hodině večerní jel podnapilý fiakrista čis. 119 Josef Novák z Celetné ulice na Josefské náměstí tak rychle a neopatrně, že porazil a přejel 21letého obchodního příručího Jakuba Spitze, který na štěstí nebyl těžce zraněn. Novák chtěl ujeti, spadl s kozlíku na zem a zranil se těžce na hlavě, že musil býti do všeobecné nemocnice odvežen. – V úzké ulici byla včera 70letá hluchoněmá vdova Barbora Bamannová fiakrem čís. 11 k zemi poražena, přejeta a značně na hlavě zraněna, že musila být do všeobecné nemocnice odvežena. – Národní listy, 21. 2. 1890

Nebezpečné vyhrožování.

Vil. Hackel, podomní obchodník v čísle pop. 80–V., přišel včera večer rozzloben domů, dal se s domácími obyvateli do hádky a aby slovům svým dodal důrazu, popadl sekeru a hrozil každému rozpoltěním hlavy. Ohrožení obyvatelé byli nucení dáti se na útěk, načež přivolaný strážník Hackla zatkl a odvedl na policejní komisařství, odkudž dnes dodán do vyšetřovací vazby zemskému trestnímu soudu. – Národní listy, 21. 2. 1890

Nepřehlédněte

3. 8. 1890: Vykolejený vlak, osvobození od kolků a zachráněný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 1. 1869: Mladý muž si podřezal žíly. V posledních dnech jevil známky pomatenosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

30. 10. 1868: Stařenu přepadla padoucí nemoc a hladina Vltavy stoupá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

10. 2. 1868: Ženich se nedostavil na svatbu. Nevěsta nepřestává doufat • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Konzumace brambor je v některých případech vysoce nebezpečná • Brambory si vydobyly pevné místo v české kuchyni i v našem jídelníčku již před stovkami let. A přestože v poslední době se do popředí zájmu dostávají i různé „nové“ netradiční přílohy, bramborám stále ani zdaleka nesahají tzv. „po kotníky“. Občas ale jejich konzumace může být velmi nebezpečná.

Odkud přišel Halloween? Původně keltská tradice ovládla celý svět • Blíží se Halloween. V posledních letech se tento anglosaský svátek stále více prosazuje i u nás. Víte ale, proč se vlastně slaví a jaká je jeho historie? Vydejte se s námi to zjistit!

Nová podoba Libeňského mostu podle hnutí ANO. Jak se vám líbí? • Kandidát na primátora za hnutí ANO Petr Stuchlík zveřejnil na svém Facebooku vizualizaci nového Libeňského mostu.

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března • Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

Proč se Praha jmenuje Praha? Vysvětlení je hned několik • Je to tak trochu záhada. Přesný původ slova Praha už se nejspíš nikdy nedozvíme. Přesto ale existuje několik hypotéz, jak naše hlavní město ke svému názvu vlastně přišlo.

29. 10. 1868: Porod na ulici a nehoda s nebezpečným vitriolem • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

9. 4. 1868: V Praze se objevilo pančované mléko. Za podvod hrozí vysoká pokuta • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavení Veliká spotřeba mléka za nastávajících svátků spůsobuje, že již nyní se mléka nedostává, tak že zásoby do Prahy dovážené ani nestačí. Následkem tohoto nedostatku některé špekulující mlékárny hledí, by zásoby svého mléka rozličnými přídavky zdvojnásobnily, k čemuž ovšem nejlépe voda se hodí. By podvod tento nebyl tak spozorován, snaží se všelijakými přísadami přirozené barvy mléka dosíci. Šejdířsky takto provozovaná živnost byla včera ráno spozorována u jedné mlékařky v penízkové ulici, a pročež jí bylo všechno mléko na tak škodlivý spůsob připravené, pobráno a do kanálu vylito, ona sama pak za svlj podvod peněžitou pokutou potrestána. – Pražský denník, 9. 4. 1868 Otevírají se plovárny Plovárny a koupele na řece Vltavě počali v těchto dnech na některých místech jako u střeleckého ostrova, na Štvanici, na Smíchově budovati. Vojenská plovárna a koupel u jezovitské zahrady jest již z velké části postavena. – Pražský denník, 9. 4. 1868 [related-post id="9035"] Opravy týnského kostela Opravy na týnském kostele vykonávají se nyní v rozsáhlejší míře než dosud. Průčelí jeho na staroměstské náměstí jest na mnoha místech buď zcela neb z části opraveno. Jednotlivé gotické vížky a polovypukliny jsou úplně novými stavbami vynahraženy. Pod pavlanem nalezající se sochy a výstupky se také opravují. – Pražský denník, 9. 4. 1868 Bouřka, na kterou se čekalo Bouře táhla se včera odpoledne ve 4 hod. přes Prahu, spojena jsouc s vydatným deštěm, na nějž naši hospodáři už dlouho toužebně čekali. Bouře sama ale brzo zase se zatáhla. – Pražský denník, 9. 4. 1868

17. 3. 1890: Dítě v ohrožení, sebevražda nemocného člověka a slavnostní večer • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 7. 1890: Ve Španělsku se šíří cholera. České obce musí přijmout několik opatření • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 6. 1890: Nepřátelé vlaštovek, řádění blesku a nešťastný pád mladého dělníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

7. 1. 1868: Led na Vltavě taje a bude se volit nový pražský purkmistr • Čím žila Praha přesně před 150 lety? Vydejte se s námi na cestu proti proudu času! Každý den budeme přinášet výběr nejzajímavějších zpráv, které otiskly Národní listy.

Lékař oslavil 100. narozeniny a prozradil tajemství své dlouhověkosti • Pokroky v medicíně a historicky nebývalý blahobyt způsobuje, že se stále více lidí dožívá velmi vysokého věku. Oslavit 100. narozeniny tedy dnes již není tak výjimečné jako na konci 19. století. O jednom mimořádně vitálním stoletém muži napsaly v Praze vydávané Národní listy v lednu 1894. Kolik kávy si denně dopřával a proč přišel o jedno oko?

5. 4. 1868: Paroplavba na Vltavě je po zimě opět obnovena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hudební sbor strážníků Obecní strážníci vytáhli včera u příležitosti pohřbu jednoho soudruha svého poprvé s puškami a vlastním svým hudebním sborem. V průvodu, jenž vyšel od milosrdných bratří účastnili se též měšťanosta dr. Klaudy, jeho náměstek pan Huleš a více městských radních. – Pražský denník, 5. 4. 1868 Vystěhovalci Vystěhovalců se letos pořád trousí, ale přece ne v takové míře jako v loni. Úplně je nepodstatna zpráva jednoho zdejšího listu, že by zvláště ze Šumavy velké množství vystěhovalců do Ameriky odcházelo. Naopak je jisto, že letos ještě ani polovice, ba ani třetí díl vystěhovalců odtud neodjel jako roku loňského, a nepochybně zůstane i dále při tomto poměru, neboť lid konečně přece přichází k náhledu, že při nynější bídě a nedostatku výdělku v sev. Americe mu žádné ráje za mořem nekvětou. – Pražský denník, 5. 4. 1868 [related-post id="8826"] Paroplavba na Vltavě Počínaje dnešním dnem provozuje se paroplavba na řece mezi Prahou a Štěchovicemi jakož i na štacích mezi těmito dvěma místy při řece ležících. Odjezd parníku z Prahy jest o 8. hod. ranní a o 2. hod. odpolední. Ze Štěchovic pak v 5 hod. ráno a v 5 ½ hod. odpoledne. – Pražský denník, 5. 4. 1868