Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března

ZajímavostiKristián Vích • 20. března 2019 • 1 minuta čtení

Foto: Archiv

Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci.

Ve škole jsme se všichni učili, že jaro začíná 21. března. Naposledy se tak ale stalo v roce 2011. Jaro v tento den opět přivítají až lidé, kteří se dožijí roku 2102. Až do poloviny století bude nyní rovnodennost připadat vždy pouze na 20. březen. V roce 2048 se dokonce posune už na 19. březen a ve druhé polovině století nebude toto datum ničím neobvyklým.

Počátek jara se každý rok posouvá přibližně o 6 hodin kupředu, ale v přestupných letech se naopak vrací o 18 hodin zpátky. Rok před přestupným rokem proto jaro začíná později, zatímco v přestupném dříve.

Kalendářní rok (365 dní) není stejný jako doba oběhu Země kolem Slunce (zaokrouhleně 365,25 dne). I když tuto nerovnost jednou za čtyři roky kompenzujeme tzv. přestupným rokem, jednou za 400 let se náš kalendář stejně odchýlí o další 3 dny.

To se kompenzuje tak, že jednou za sto let se přestupný rok vynechá (1700, 1800, 1900, 2100), ale každých 400 let se ponechá (2000, 2400). Po roce 2100 tedy bude jaro opět začínat tak, jak jsme byli zvyklí.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

9. 7. 1889: Těžce raněná dívka, nebezpečný zuřivec a případ vztekliny v Karlíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 9. 1868: Falešný krejčí napálil lehkověrného obchodníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

20. 10. 1868: Stařeně se vyřinula krev z úst a za pár chvil byla mrtvá • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

2. 8. 1889: Úmrtnost v Praze, dláždění ulice a sebevražda továrníkova syna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní portál ukazuje 70 let staré letecké mapy Prahy 10 • Jak vypadaly Vršovice, Záběhlice, Malešice či Strašnice před desítkami let? Před jakou dobou byly dnes hustě osídlené Malešice ještě pouhá louka? Jak se postupně v čase vyvíjela dnes druhá nejlidnatější městská část? Nejen na tyto otázky dá odpovědi unikátní interaktivní portál, který pro své obyvatele vytvořila radnice Prahy 10.

Už před 70 lety dosahovaly letecké mapy vysoké kvality.

29. 11. 1889: Sypání chodníků pískem, divadlo na Žižkově a problémy se zásilkami z Turecka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 7. 1890: Hrůzná tragédie na Letné, pohřešovaný chlapec a pobodaný čeledín • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kryt Folimanka se opět otevře pro veřejnost už tuto sobotu • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města Prahy se v sobotu 14. dubna 2018 opět otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na případné dotazy ohledně krytu a jeho historie vám rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou. V 15 hodin se kryt uzavírá. Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nemusíte být smutní. Další příležitost budete mít v sobotu 19. května 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

14. 6. 1890: Kočky hubí zpěvné ptáky v parku. Za jejich chycení se nabízí odměna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Digitální orloj zmizel ze Staroměstské radnice. Oprava původního se blíží do finále • Stovky tisíc lidí měly v minulých měsících možnost vidět na Staroměstském náměstí digitální orloj, který suploval původní historický hodinový stroj. Ten v současné době prochází náročnou rekonstrukcí. Digitální orloj byl instalován letos v březnu. Demontován musel být minulý týdenkvůli pokračujícím opravám věže. Fakticky šlo o velkou LED obrazovku o rozměrech 5,56 x 3,84 metru o váze zhruba jedné tuny, která byla na historické budově nainstalována. Pomocí speciálně vyvinutého softwaru nabídla unikátní pohled na kopii kompletního orloje. „Virtuální orloj prostřednictvím obrazovky věrně reprodukoval veškeré funkce původního stroje – podívanou na pohyb jednotlivých prvků na astronomickém ciferníku, střídání apoštolů v oknech a doprovodné zvukové efekty, jakými jsou kokrhání kohouta či zvonění smrtky,“ shrnul radní hl. m. Prahy pro oblast kultury Jan Wolf. Zároveň měl dočasný orloj automatickou úpravu jasu podle světelných okolností, přihlížející tak mohli sledovat orloj za jakýchkoli podmínek. „S nabídkou na zajištění náhradního orloje pro magistrát přišla firma BigMedia. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo tak skvěle realizovat. Celkové náklady spojené se zajištěním tohoto unikátního projektu se pro naši společnost vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Plně to ale vyvážily kladné ohlasy zejména od turistů, kteří byli vděční za to, že ani v době rekonstrukce orloje nepřišli o zážitek z jedné z nejkrásnějších památek v Praze,“ řekl Marek Pavlas, jednatel společnosti BigMedia. Obrazovku společnost umístila na Staroměstskou radnici na své náklady. [related-post id="7713"] Oprava orloje finišuje Orloj se zastavil letos 8. ledna a poprvé od poválečných let byl kompletně demontován. Po součástkách byl převezen do několika dílen, kde na něm pracovali hodináři i restaurátoři. Oprava orloje je součástí rekonstrukce věže Staroměstské radnice, která začala loni v dubnu. Vše by mělo být hotové do podzimu, nejpozději do výročí 100 let vzniku Československa. Za kompletní rekonstrukci zaplatí pražský magistrát přibližně 55 milionů korun bez DPH.

Virtuální orloj na věži Staroměstské radnice.

Hromadění mrtvol na břehu Dunaje přitahovalo zloděje jako magnet • V Bratislavě (dříve Prešpurku) se v roce 1896 začal rozmáhat velký nešvar. Místní zloději okrádali nebožtíky, které na břeh Dunaje vyplavila voda. Brali jim často i to úplně poslední, co měli. Přečtěte si dobový novinový článek, který vyšel v pražských Národních listech.

8. 3. 1890: Praha upravuje vyhlášku stanovující výšku nových budov • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

10. 9. 1868: Léto pomalu končí. Pražské plovárny se začnou brzy rozebírat • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 5. 1868: Obrovský požár způsobil škodu za tisíce zlatých • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Následky požáru Požár, který v noci na čtvrtek v domě p. Kürschnera na Smíchově tak krutě řádil, nebyl ještě za včerejšího dne zcela udušen. Pomocí smíchovské stříkačky hasili lidé ještě na mnoha místech vyšlehující plameny, jež vyrážely nejvíce z pohořelé slámy ve stodolách, neboť jí tam více než 600 mandelů ohněm zničeno bylo. Střecha domu, jakož i strop v prvním patře podlehly docela plemenům. Ze stodol ve dvoře stojících pozůstaly jen holé zdi. Oheň rozmohl se tak prudce, že jen s těží se dalo co zachrániti, a škoda páčí se na několik tisíc zlatých. Pohořelý dům i ostatní stavení byly pojištěny. Oheň byl nepodobně založen a jeden tohoto zločinu podezřelý muž jest také zatčen. Spáleniště jest po celý den diváky obklopeno. Včera dopoledne odebrala se tam komise pojišťující společnosti, by vyšetřila škodu požárem učiněnou. – Pražský denník, 3. 5. 1868 Krádež V Železné ulici u »Goliathů«. ukradeno bylo v noci na pátek z půdy dvanáct peřin; podivným spůsobem zůstal zámek u půdy bez pohromy. – Pražský denník, 3. 5. 1868 [related-post id="9854"] Zatknutí Čtenáři naši se pamatují, že v neděli v Lípové ulici poprali se učedníci a že jeden z nich bodl druhému, Theodorovi V. nožem do břicha; páchatel byl předvčírem místní policií vypátrán a zatčen; jest lo přetírač u jednoho pražského fotografa a bydlel na Nové Štěpánské ulici. – Pražský denník, 3. 5. 1868

4. 3. 1868: Pražský pekař testuje nový typ chlebu. Připravuje se bez kynutí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Nový chléb Nejznamenitější lučebník naší doby, Leebig v Mnichově, zanášel se za poslední doby skoumáním, jak by se připravovat mohl chléb bez kysání a bez kvasnic. Podobný chleb se již v Mnichově vyrábí a pražský pekař pan Popel dal si ukázky takového chleba přivézti, aby mohl podobným spůsobem i v Praze chléb černý i bílý pécti. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Lupič dopaden Prohnaný lupič polapen tyto dny od policie městské a odevzdán včera zemskému co trestnímu sondu. Již po delší dobu spozorovala policie, že řeznický tovaryš Stěpán Kočí, rodem od Turnova bez za- městnání potlouká se po Praze a při tom s jistou ženštinou, pověsti chatrné, velké peníze utrácí. Když za doby poslední krádeže vloupáním se do domů nadmíru se množily, padlo podezření i na něho. Sledován tedy tím pilněji, až skutečně přistižen při pokusu krádeže takové. A hle, již v předběžném výslechu vyšlo na jevo, že za poslední doby spáchal v Praze neméně než 13 krádeží, z nichž vzešla škoda přes 1000 zl. Taktéž vyšlo najevo, že krádeže ty prováděl se zručnosti kromobyčejnou; kde nepodařilo se mu někam vloupati se, tu háky a pod. oknem vytahoval, čeho kde dosáhl. Při prohlídce bytu, čili lépe řečeno úkrytu jeho nalezena ještě valná zásoba různých věcí kradených jako šatů, prádla, peřin, skvostů a j. v. – Národní listy, 4. 3. 1868 [related-post id="6452"] Osvětlení Na plynový kandelábr na malostranském náměstí byla včera i socha na svrchní podstavec vztýčena, tak že kandelábr tento už co nejdříve bude moci býti rozžat. Jest si přáti, aby také už na všech ostatních podstavcích kandelábry plynové vztýčeny byly, neboť na některých náměstích je osvětlení za tmavých nocí už nanejvýš potřeba. – Pražský denník, 4. 3. 1868 Zabloudilé dítě Včera v poledne přivábil k sobě na staroměstském náměstí asi tříletý hošík množství okolojdoucích svým pláčem. Byl z domova vyběhl a zatoulal se až na náměstí, kde spozorovav, že to se na cizém místě nalezá, do pláče se dal. Okolostojící chtěli jiz děcko na strážnici zavesti, když na cestě hošík spatřil sousedku svých rodičů a poznav ji ihned k ní radostně běžel. Tato se ovšem hocha ujmula a k matce jej zavedla. – Pražský denník, 4. 3. 1868

Bude nekynutý chléb Pražanům chutnat?

6. 4. 1889: Zpackaná sebevražda z nešťastné lásky a velkolepé oslavy v Cařihradu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 10. 1868: Od daleké cesty za americkým snem neodrazuje ani nastávající zima • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 4. 1889: Spor o rozšíření ulice a nevydařené střílení holubů v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 7. 1890: Výtržník v hostinci, dopadený zloděj květin a pobodání kovářského pomocníka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.