Lékař oslavil 100. narozeniny a prozradil tajemství své dlouhověkosti
Pokroky v medicíně a historicky nebývalý blahobyt způsobuje, že se stále více lidí dožívá velmi vysokého věku. Oslavit 100. narozeniny tedy dnes již není tak výjimečné jako na konci 19. století. O jednom mimořádně vitálním stoletém muži napsaly v Praze vydávané Národní listy v lednu 1894. Kolik kávy si denně dopřával a proč přišel o jedno oko?
Stoletý lékař
Dr. Borsy v Havru slavil onehdy své sté narozeniny. Jest čilý, veselý a štíhlý jak jedle. Jeden z redaktorů časopisu »Tempse« přál si zvěděti tajemství dlouhého jeho života.
»Jsem nepřítelem každého způsobu života dle předpisů, aspoň se jimi neřídím«, pravil stařec.
»Mým heslem jest: od každého něco, ale ničeho příliš. Každodenně, v letě i v zimě, vstávám o 7. hodině; holím se sám, neboť nemám čas, čekat na holiče a pak jdu navštivit svoje pacienty. Od delší doby již upustil jsem od jízdy v povozech, jež mne unavovala. Chodím pěšky a jen když je mnoho bláta anebo ulice jsou plny sněhu, použiju koňské dráhy, to však jsou výjimky. Dokonce i dnes, v den svých narozenin jsem od sedmé hodiny na nohou a až do poledne konal jsem návštěvy. Když jsem se vrátil, pojedl jsem studené drůbeže.«
»Pijete kávu ?«
»Piju-li! Je to dokonce moje náruživost. V osadách vypil jsem dokonce až 40 šálků denně. Z toho vidíte, že káva není nikterak jedem, jak mnozí lékaři tvrdí. Těšil jsem se vždy znamenité chuti a nechybí mi ani jediný zub.«
Při těchto slovech se stařec usmál a mezi jeho rty objevila se dvojitá řada obdivuhodně bílých zubů.
»Trpěl jste kdy ve svém životě vážnější chorobou?«
»Nebyl jsem nikdy nemocen. Nevěděl bych, co to je rheumatismus nebo stříle, kdybych to byl neviděl na svých pacientech. Moje staré tělo má toliko jedinou vadu, je to zrak. Před čtyřmi lety přišel jsem o jedno oko, totiž jeden kolega mne o ně připravil. Je to levé oko. Měl jsem na něm lehkou chorobu, povolal jsem specialistu, v jehož vědomosti a dovednost jsem neprávem spolehal. Navzdor mým námitkám dal mi sázet pijavky. Osm dní po té byl jsem jednooký.«
– Národní listy, 28. 1. 1894. Autor neuveden.
