Lékař oslavil 100. narozeniny a prozradil tajemství své dlouhověkosti

MagazínKristián Vích22. července 20212 minuty čtení

Foto: Pixabay

Pokroky v medicíně a historicky nebývalý blahobyt způsobuje, že se stále více lidí dožívá velmi vysokého věku. Oslavit 100. narozeniny tedy dnes již není tak výjimečné jako na konci 19. století. O jednom mimořádně vitálním stoletém muži napsaly v Praze vydávané Národní listy v lednu 1894. Kolik kávy si denně dopřával a proč přišel o jedno oko?

Stoletý lékař

Dr. Borsy v Havru slavil onehdy své sté narozeniny. Jest čilý, veselý a štíhlý jak jedle. Jeden z redaktorů časopisu »Tempse« přál si zvěděti tajemství dlouhého jeho života.

»Jsem nepřítelem každého způsobu života dle předpisů, aspoň se jimi neřídím«, pravil stařec.

»Mým heslem jest: od každého něco, ale ničeho příliš. Každodenně, v letě i v zimě, vstávám o 7. hodině; holím se sám, neboť nemám čas, čekat na holiče a pak jdu navštivit svoje pacienty. Od delší doby již upustil jsem od jízdy v povozech, jež mne unavovala. Chodím pěšky a jen když je mnoho bláta anebo ulice jsou plny sněhu, použiju koňské dráhy, to však jsou výjimky. Dokonce i dnes, v den svých narozenin jsem od sedmé hodiny na nohou a až do poledne konal jsem návštěvy. Když jsem se vrátil, pojedl jsem studené drůbeže.«

»Pijete kávu ?«

»Piju-li! Je to dokonce moje náruživost. V osadách vypil jsem dokonce až 40 šálků denně. Z toho vidíte, že káva není nikterak jedem, jak mnozí lékaři tvrdí. Těšil jsem se vždy znamenité chuti a nechybí mi ani jediný zub.«

Při těchto slovech se stařec usmál a mezi jeho rty objevila se dvojitá řada obdivuhodně bílých zubů.

»Trpěl jste kdy ve svém životě vážnější chorobou?«

»Nebyl jsem nikdy nemocen. Nevěděl bych, co to je rheumatismus nebo stříle, kdybych to byl neviděl na svých pacientech. Moje staré tělo má toliko jedinou vadu, je to zrak. Před čtyřmi lety přišel jsem o jedno oko, totiž jeden kolega mne o ně připravil. Je to levé oko. Měl jsem na něm lehkou chorobu, povolal jsem specialistu, v jehož vědomosti a dovednost jsem neprávem spolehal. Navzdor mým námitkám dal mi sázet pijavky. Osm dní po té byl jsem jednooký.«

– Národní listy, 28. 1. 1894. Autor neuveden.

Nepřehlédněte

Pylon před Národním muzeem byl po desítkách let dokončen • Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti symbolicky na státní svátek 17. listopadu.

17. 2. 1890: Mladiství zloději, oheň na Václavském náměstí a stíhaní vystěhovalci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 6. 1890: Ženy a telefon, sochy u Národního muzea a splašený kůň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Studenti se nastěhují k seniorům. Praha 3 chce propojit lidi dvou generací • Radnice Prahy 3 přišla s nápadem, jak dát studentům šanci dostupného bydlení a seniorům odpomoci od izolace, do níž se často v pozdějším věku dostávají. Projekt dvougeneračního soužití se již osvědčil v zahraničí. Zájemci ale musí splňovat několik podmínek.

18. 4. 1868: Velký zátah! Strážníci v Praze zatkli desítky žebráků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Otevírání brány Vyšehradská brána bývala doposud, jak známo, o hodinu později otevírána než brány ostatní, což bylo nemilým opožďováním pro lid z té strany do Prahy na trh jdoucí. Vyšehradské policejní komisařství se tudíž obrátilo v té záležitosti k c. k. velitelství pevnostnímu a již jest nářkům odpomoženo; venkovská brána jest nyní k rozkazu zemského gen. velitelstva odevzdána finančním orgánům, až si ji otevírají stejnou dobou s ostatními branami pražskými a vnitřní brána zůstane ve dne v noci otevřena. To jest zavedeno už od 15. dubna. – Pražský denník, 18. 4. 1868 Vystěhovalci Předevčírem večer ubíralo se pět osob z okresu skutečského pocházejících na další cestu do Ameriky. Jak se pozoruje, ubývá letošním rokem již značně oněch bláhovců, kteří přes všechny výstrahy v daleké cizině lepšího živobytí než ve své vlasti dosáhnouti chtěli. Až do nynějška nedosáhl počet do Ameriky letos se vystěhovavších ani třetí díl, co jich loňského roku do té doby bylo odešlo. – Pražský denník, 18. 4. 1868 [related-post id="9496"] Zátah na žebráky Vydatný lov učinili včera dopoledne městští strážníci. Zatknuli totiž na sta žebráků, kteří včerejšího pátku co v privilegovaný den jejich, při žebrání na ulici od strážníků postiženi byli. Žebráci tito byli od strážníků na okresní strážnici dopravováni, odkudž pak v tlupách po 10 až i po 20 osobách na policejní ředitelství dodáni byli, kde tamější místnosti vesměs jimi se přeplnily. Mezi zatknutými nacházelo se nejvíce starců, mrzáků a mladších žen, každá s několika dítkami. – Pražský denník, 18. 4. 1868

Tajuplné historky z pražské židovské čtvrti, ze kterých vás bude mrazit • Pražská židovská čtvrť je odpradávna opředena mnoha záhadami. Josefov býval tajemný a uzavřený svět, o kterém se po Praze šířily nejrůznější báchorky a povídačky. Tohle jsou čytři nejděsivější z nich. Děti, které vstávají z hrobůV Josefově jednoho času začalo umírat velké množství dětí. Všichni si mysleli, že je to Boží trest. Nikdo však netušil, za co Bůh pražské Židy trestá. Rabi Löw si proto zavolal svého žáka a poručil mu sebrat rubáš jednomu z mrtvých dětí, které o půlnoci vstávají z hrobů. Když se mu to povedlo, okradený duch dítětě nemohl bez svého rubáše ulehnout a musel rabimu prozradit, které čtyři osoby z Josefova žijí nemravným způsobem života. Duch pak dostal svůj rubáš zpátky a nemravní lidé z Josefova byli potrestáni. Od té doby mor dětí v Josefově přestal. Tančící ŽidovkaV Praze kdysi stával divoký nevěstinec „U desíti panen“. Sjížděli se do něj bohatí obchodníci z nejširšího okolí. Jednou na Velký pátek, kdy celý křesťanský svět truchlí a v modlitbách vzpomíná na svého Vykupitele, konala se v nevěstinci sodoma sodomská až hrůza. Nejvíce vyváděla jedna čarokrásná Židovka, když tu vstoupila do domu postava v kápi a posměvačnou Židovku vyhnala karabáčem na ulici. „Tancuj – bezbožnice – tancuj až do soudného dne!“ Těmito slovy proklela postava spanilou ženu a ta od té doby tančí v ulicích a jakmile jí nějaký švarný mládenec padne do náručí, utancuje ho k smrti. [related-post id="5764"] Nepovedený obchodJeden mnich z Emauzského kláštera velmi toužil po světském životě, ale potřeboval k tomu hodně peněz. Slíbil mu je Žid z Josefova výměnou za nejsvětější svátost oltářní, kterou chtěl použít na čáry a kejkle proti svým nepřátelům. Domluvili se, ale jejich tajnou schůzku vyslyšel jeden z mnichů kláštera. S dalšími řeholníky hanebného mnicha zajali a předali soudu. Ten byl velmi krátký, mnichovi usekli hlavu na klášterním nádvoří a Žid byl rozčtvrcen a upálen na hranici. Oba od té doby chodí a straší na starých schodech poblíž chrámu sv. Kosmy a Damiána. [related-post id="4708"] Bludný varhaníkŽid, který přijal katolickou víru a stal se kaplanem u sv. Víta, před smrtí zatoužil ulehnout na Starém židovském hřbitově a odpočívat tak vedle své někdejší milenky. Za svou náboženskou nestálost byl ale potrestán. Každou noc o jedenácté hodině musí vstát z hrobu, přispěchat na vltavský břeh, kde na něj již čeká kostlivec. Ten ho pak v loďce převeze na Malou Stranu. Zpronevěřilý kněz pak u sv. Víta hraje tklivé písně na varhany a kostlivec šlape měchy.

O pražském židovském ghettu se toho ledacos vyprávělo...

29. 10. 1889: Buršácká maškarní slavnost a dopadení zloděje • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 7. 1890: Neznámý darebák nařezává boty pražským ženám • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 8. 1868: Dláždění Karlína pokračuje rychlým tempem. Muž se znovu zbláznil • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Dláždění Karlína V dlažbě Karlína se nyní pilně a nepřetržitě pokračuje. Hlavní střída jest již po celé své délce až k ulici sv. jakubské vydlážděna a nyní se počne dlážditi část až k náměstí se táhnoucí, která se již rozkopává a tak k dlažbě upravuje. Následkem toho jest jízda touto ulicí jakož i jakubskou zakázána a povozy jedoucí do Prahy jakož i zpět se musí ubírati přes náměstí a kol železničního mostu drážďanského. Také na jiných místech v Karlíně se v dláždění statně pokračuje. Tak pobřeží kol Vltavy jest již z větší části vydlážděno a pevným trasem proti návalu vod opatřeno. Dále se v tomto týdnu počala dlážditi půůtová ulice, v niž kanál až k řece zbudován jest. Také k vydláždění prostory kol chrámu a kasáren karlínských se přípravy činí. – Pražský denník, 29. 8. 1868 Pohřeb Včera po 6. hodině večer pohyboval se z nemocnice dlouhý pohřební průvod po václavském náměstí a přes Příkopy k nové bráně. Jednoduchá, věncem ozdobená rakev byla nešena od mladíků v černém obleku a modrých čapkách, kdežto jiní nesli rozžaté svíce. Před průvodcem kráčel hudební sbor a za rakví velké množství zedníků, tesařů a jiných dělníků. Pochovávali svého soudruha Karla Cábu, který při sboření domu v karlovarské ulici byl o život přišel. – Pražský denník, 29. 8. 1868 [related-post id="12411"] Šílenství Pro šílenství byl ve čtvrtek k nařízení vyšehradského policejního komisařství odveden do blázince jistý 66letý nádenník z Vršovic, který už před dvěma lety byl v blázinci, odkud jej ale po dvou měsících jakožto zdravého zase propustili. – Pražský denník, 29. 8. 1868

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

5. 11. 1868: Manželka přes inzerát se nemusí vždycky vyplatit • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Aktivisté zahájili stavbu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí • Akademický sochař Petr Váňa a jeho spolupracovníci ve středu dopoledne na Staroměstském náměstí odkryli dlažební kostky v místě, kde v minulosti stával Mariánský sloup. Tvrdí, že tímto krokem zahájili jeho obnovu. Na výrobě kopie dávno zničené památky pracují přes dvacet let.

28. 8. 1868: Drsná pouliční bitka. Šest žen se rvalo o dva muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rvačka Rvačka strhla se ve středu večer v židovském městě na ulici, při kteréž jedna ženská druhé rozbila hrncem hlavu, tak že poraněnou do bytu odnést museli. – V panské ulici servalo se včera odpoledne šest ženských o dva milovníky; facky lítaly sem a tam, mnohá bojovnice padla až k zemi a konečně se odebraly všecky na příslušný úřad, aby nad nimi rozhodl. – Pražský denník, 28. 8. 1868 Zřícený dům Hořejší karlovská ulice, v niž jak známo dům se sbořil, jest dosud četně od diváků navštěvována, kteří si prohlížejí zbytky sesutého domu. Jelikož se bylo co obávati, by se nesřítila celá zeď ke straně zahrady vedlejší obrácená, musela býti tato včera z rána trámy opřena. Také lešení s hořejších pater sesutého domu bylo odklizeno, an se nemohlo v porouchaných zděch pevně udržeti. – Pražský denník, 28. 8. 1868 Nebezpeční podvodníci Již po delší dobu navštěvují dva velmi vkusně oblečení podvodníci domy a příbytky, právě když pán bytu doma není a zde kradou, nač přijdou. Byl-li kde pán bytu zrovna doma, prosili za odpuštění, že se mýlili a k jinému pánovi jíti chtěli. Ve středu byli oba lapeni a zemskému soudu odevzdáni. – Pražský denník, 28. 8. 1868

13. 10. 1889: Falešné certifikáty na maso, drzé zlodějky a stavba nábřeží • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Tornádo v Praze poničilo palác na Vyšehradě a vyvracelo stromy • Tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo moravskými vesnicemi, nemá v našich novodobých dějinách obdoby. Napáchalo obrovské škody a bohužel si vyžádalo i oběti na životech.

2. 3. 1890: Nebezpečné cesty v Praze, pošta na Pankráci a chřipková epidemie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 6. 1890: Stařena ve strouze, opozděný rychlovlak a hon na pytláky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 9. 1868: Obuvnický učenník z Karlína se málem utopil ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Olgu Hepnarovou museli k popravě dovléct násilím. Před 46 lety zabíjela náklaďákem na tramvajové zastávce • Připadala si jako otloukánek, jemuž okolí nerozumí a páchá na něm příkoří. Přesně před 46 lety, 10. července 1973, si Olga Hepnarová (†23) půjčila nákladní auto a na jedné z pražských ulic najela do davu lidí čekajících na tramvaj. Výsledkem hrůzného činu bylo 8 mrtvých a 12 zraněných. Za masovou vraždu soud Hepnarové uložil nejvyšší trest. V březnu 1975 byla jako poslední žena v Československu popravena.