Vánočka z bramborového těsta. Úsporný válečný recept našich prababiček

Vánočka patří mezi nejoblíbenějších vánoční pečivo. Na sladkém bochánku z kynutého těsta si pochutnávali už naši dávní předci. Ve středověku bývala ve středoevropském regionu neodmyslitelnou součástí štědrovečerní večeře.

Samotný výraz „vánočka“ je poměrně mladý. V dávných dobách se jí říkalo i „calta“, „štědrowka“ nebo „húska“. V některých českých regionech se tyto starší názvy v menších obměnách stále používají.

S přípravou vánočky byl ale problém v krizových dobách. Například během 1. světové války bývala klasická mouka pouze na příděl, a tak hospodyňky musely improvizovat a nastavovat klasické těsto různými náhražkami.

V knize Úsporná válečná kuchařka 1914-1915 od autorky Anuše Kejřové nalezneme recept na vánočku z kukuřičné mouky a brambor. Přepis tohoto receptu vám nyní přinášíme. Můžete tak vyzkoušet, jak našim předkům chutnaly Vánoce.

Vánočka z bramborového těsta

Na větší mísu dáme jeden kilogram mouky – v této pohnuté době nejlépe kukuřičné — do které rozdrolíme třicet dekagramů másla aneb polovinu téhož množství sádla a másla, přidáme lžičku soli, špetku vanilky, dvě rozstrouhané hořké mandle a špetku květu neb muškátového oříšku. Zvlášť na míse třeme pět žloutků, dvacet dekagramů práškového cukru, po chvíli přidáme z celého citronu šťávu a kůru a dobře vše asi čtvrt hodiny třeme. Pak přidáme čtyřicet dekagramů jemně ustrouhaných předešlého dne vařených bramborů, pak to ještě deset až patnáct minut třeme.

[related-post id=“26174″]

Mezitím si necháme v koflíku vlahého mléka, dvěmi kostkami cukru oslazeného, zkynouti čtyry dekagramy kvasnic, zkynuté vlijeme do připravené mouky, přidáme ještě dle potřeby vlahého mléka a umícháme v tužší těsto, které dobře vypracujeme. Pak do něho přidáme ony utřené žloutky s brambory, vše dohromady ještě dobře vypracujeme, dále spolu s 5 dekagramy očistěných vypraných hrozinek, se 3 dekagramy na nudle nakrájených mandlí a za deset haléřů drobně nakrájeného citronátu (kandovaná citronová kůra). Zpracujeme vše dohromady a necháme volněji kynouti jednu až dvě hodiny.

Vykynuté těsto vyndáme na vál, rozdělíme na 14 stejných dílů, kterýž každý v mouce trochu vyválíme, v bochničky zakulatíme, a necháme je opět přikryté asi čtvrt hodiny kynouti. Z vykynutých vyvalujeme delší šišky a pleteme z nich vánočku, nejprve z pěti, pak dáme na pomaštěný plech, zmáčkneme ji uprostřed, načež vložíme na to pletenec upletený ze čtyř pramenů, pak ze tří a naposled ze dvou. Dostaneme tak hotovou vánočku, kterou pomažeme rozšlehaným vejcem a trochu sekanými mandlemi posypeme, aneb posázíme ji mandlemi celými. Vánočku necháme ještě asi hodinu kynouti.

[related-post id=“25759″]

Učiníme nejlépe, když si vánočku dopoledne zaděláme, v poledne po obědě upleteme a večer teprve upečeme. Aby nám pak vánočka v teple nepřekynula, dáme ji po vykynutí do studené místnosti zaraziti. Pečeme ji v dobře prohřáté troubě, zprvu prudčeji (aby se nám nerozběhla) a pak volněji asi hodinu neb pět čtvrtí hodiny. Zkoušíme ji špejlem, zdaž jest upečena, tím, že ji uprostřed propíchneme. Když se těsto na špejlí nelepí, tedy jest upečena. Kdyby se nám vánočka spodem prudčeji pekla, tedy dáme pod ni ještě jeden plech a peče-li se opačně prudce vrchem, přikryjeme ji čistým papírem.

– Úsporná válečná kuchařka 1914-1915. Autorka: Anuše Kejřová.