VIDEO: Nuselský most slaví 45 let. Původně v něm měly být byty. Podívejte se na unikátní záběry ze stavby

MagazínKristián Vích21. února 20183 minuty čtení

Přesně před 45 lety, 22. února 1973, byl uveden do provozu Nuselský most. U příležitosti oslav 25. výročí Vítězného února slavnostně přestřihl pásku generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák za přítomnosti tehdejšího prezidenta republiky Ludvíka Svobody. Tentýž den navštívil ČSSR generální tajemník SSSR Leonid Brežněv, který Husákovi o den později propůjčil Leninův řád.

Železobetonový most s rámovou konstrukcí na čtyřech pilířích je dlouhý 485 metrů, široký 26,5 metru a jeho průměrná výška nad Nuselským údolím je 42,5 metru. Po vrchní části mostu vede dvouproudá šestipruhová Severojižní magistrála spojující Pankrác s Karlovem. Uvnitř lichoběžníkového tubusu o výšce 6,5 metru s tloušťkou stěn od 30 do 110 centimetrů je veden a linka C pražského metra.

Most se plánoval od 19. století

První myšlenky na překlenutí Nuselského údolí se datují už do roku 1893. V letech 1903 až 1938 proběhla řada architektonických soutěží, ve kterých nejčastěji vítězily návrhy architekta Bohumíra Kozáka a stavitele mostů profesora Stanislava Bechyně. Jeden z návrhů dokonce počítal s tím, že pod mostem vzniknou atypické bytové jednotky.

Za oběť mostu padlo 17 domů

S rozvojem města a výstavbou bytových sídlišť na pankrácké pláni na konci 60. let minulého století začala být stavba aktuální. Samotná výstavba mostu byla zahájena v roce 1967 demolicí rozsáhlého bloku 17 domů na dně Nuselského údolí.

V průběhu roku 1968 s příchodem pražského jara byl původní koncept podpovrchové tramvaje změněn na koncept metra s tím, že budou použity vlaky české výroby. Z politických důvodů bylo bohužel nakonec rozhodnuto o využití podstatně těžších ruských vagonů. Na jejich hmotnost však nebyl most navržen, proto musela být nosná konstrukce zesílena speciálním roznášecím roštem o váze 700 tun.

V listopadu 1970 byla provedena úspěšná statická zatěžkávací zkouška pomocí 66 tanků T55. Následně most vyhověl i dynamickým zkouškám, při nichž byly použity raketové motory. Most byl dokončen v roce 1973 a veřejnosti slavnostně předán 22. února téhož roku. Vzhledem k nedokončené části navazující Severojižní magistrály na pankrácké straně bylo jeho okamžité využití omezené.

[related-post id=“5254″]

To se změnilo až s dokončením této části významné dopravní tepny 30. dubna 1973. První soupravy pražského metra v pravidelném provozu tunelem projely o rok později, 9. května 1974.

Most s monolitickou konstrukcí z předpjatého betonu o pěti polích byl postaven podle koncepce Ing. Jana Vítka, Ing. Miroslava Sůry a Ing. arch. Roberta Bucháčka. Jeho konečnou dokumentaci k návrhu vypracovali Ing. Svatopluk Kobr, Ing. Vojtěch Michálek a architekt Stanislav Hubička z PUDIS.

Most prošel rekonstrukcí

Most, původně nesoucí z politických důvodů jméno dělnického prezidenta Klementa Gottwalda, byl v roce 1990 přejmenován na Nuselský. Za dobu provozu si v různých časových obdobích vyžádal pouze dílčí opravy. V roce 1981 byla provedena rekonstrukce vozovky. Od roku 1981 probíhaly i částečné opravy dilatačních závěrů a na stávající zábradlí byla instalována bezpečnostní opatření bránící sebevražedným pokusům.

[youtube]VfSoBPn1ryE[/youtube]

Rozsáhlejší opravy mostu byly zahájeny roku 2011 výměnou dilatačních závěrů. Kvůli havarijnímu stavu těch původních zatékala voda do elektroinstalace metra umístěné v tubusu nosné konstrukce a hrozilo tak riziko omezení provozu metra. V rámci průběžných prohlídek mostu byly diagnostikovány i další jeho části za hranou životnosti, proto byla správcem vypsána soutěž na celkovou rekonstrukci, reprezentující kompletní výměnu mostního svršku, příslušenství a sanaci betonových částí spodní stavby i nosné konstrukce. Rozsáhlá rekonstrukce mostu byla dokončena v listopadu loňského roku.

[related-post id=“5683″]

Nepřehlédněte

25. 3. 1868: Zima ještě neřekla poslední slovo. V Praze padal sníh • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zima ještě neskončila Hustá chumelenice sněhu včerejšího dne se spustivší nás poučila, že zima ještě dosud panování své neukončila. Padající sníh ovšem v ulicích nezůstal ležeti an se ihned proměnil se v bláto a vodu. Hostinští za bránou, kteří několika příjemnými dny se oklamati dali, že příznivá a teplá povětrnost tato bez proměny setrvá, činili přípravy v zahradních svých hostincích k pohoštění pražských návštěvníků, nahlédli ale, že ve svých přípravách se překvapili. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nalezené kosti Na Židovské zahradě kopají se základy k novému domu na gruntě zahrady uzenáře pana Andresa. Předešlého téhodne přišli dělníci v hloubi 4 stop na chodníky a na studnu a v hloubi 7 stop na četné kostry lidské. V sobotu docela vykopali úplně zachovalou rakev a v té zetlelé hnáty dospělého člověka. Rakev neměla podobu rakví nynějších, nobrž byla pouze sbitý truhlík. Známo je že sloužívala Židovská zahrada za hřbitov. – Pražský denník, 25. 3. 1868 Nové omnibusy Karlínský podnikatel jízdy s omnibusy zavede od 1. dubna také jízdu z Karlína přes Příkopy, po Václavském náměstí a Vodičkovou ulicí až na Karlovo náměstí jakož i nazpět. Od 1. května počínaje budou v neděli a ve svátek dojížděti dva omnibusy také z Josefského náměstí přes nový mot do Stromovky a nazpět. – Pražský denník, 25. 3. 1868 [related-post id="7931"] Opařil se V neděli přetopil sladovnický učedník, jenž je v jednom pivováře na Novém městě, příliš pec a když se pak bál, aby to sládek neuviděl, nalil do žhavého uhlí konev vody; náhlá pára ale, která se tím utvořila, opařila učedníkovi obličej tak nebezpečně, že musel být hned odevzdán do nemocnice. – Pražský denník, 25. 3. 1868

Máchův Máj vyšel poprvé před 185 lety. Kritici dílo zpočátku rozcupovali • Je 23. dubna 1836 a z pražské tiskárny Jana Spurného odchází do světa prvních 600 výtisků útlého sešitu veršů. Jejich autorem je víceméně neznámý mladý básník a beznadějný romantik Karel Hynek Mácha.

7. 8. 1889: Dluhy v hostincích, upozornění pro pejskaře a zabavené doutníky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily • Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898.

30. 4. 1890: Otcovské napomenutí cyklistům a voda na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 3. 1890: Nebezpečné cesty v Praze, pošta na Pankráci a chřipková epidemie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 11. 1868: Řádění podvodníků v Praze a zneuctění kostela • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

2. 9. 1889: Útok surovce na Smíchově, náhlé úmrtí mladé ženy a podvodníci na útěku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

16. 2. 1868: Žena sebrala cennosti a utekla od nevlastního bratra • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Desítky Rembrandtových děl budou vystaveny v paláci Kinských • Národní galerie Praha uskuteční dlouho očekávanou výstavu Rembrandt: Portrét člověka, která své zahájení posunula z jara na 25. září. Půjde o rozsáhlý výstavní projekt. Představí více než 110 děl z významných tuzemských i zahraničních institucí.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

Hromadění mrtvol na břehu Dunaje přitahovalo zloděje jako magnet • V Bratislavě (dříve Prešpurku) se v roce 1896 začal rozmáhat velký nešvar. Místní zloději okrádali nebožtíky, které na břeh Dunaje vyplavila voda. Brali jim často i to úplně poslední, co měli. Přečtěte si dobový novinový článek, který vyšel v pražských Národních listech.

Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky • Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

Oválná okna v letadle mají svůj důvod • Ať už cestujete letadlem často, nebo spíš jen příležitostně, určitě už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč jsou všechna okénka v kabině oválná. Nejedná se o žádný výstřelek designerů. Hranatá okna by totiž mohla způsobit katastrofu.

Ženy jako námořnice. Zvládly by těžkou práci na lodi? • V dávných dobách bývalo nepředstavitelné, aby ženy vykonávaly tzv. „mužské“ profese. Situace se začala velmi pozvolna měnit až na přelomu 19. a 20. století. Dokazuje to i článek z Národních listů z roku 1891. Jeho text vás nejspíš překvapí.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

15. 5. 1868: Na Žofíně se zítra uskuteční velkolepá hostina • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hostina Slavnostní hostina bude za příčinou zítřejší slavnosti uspořádána v neděli odpoledne ve 3 hod. v sále na Žofíně a sice pro 500 osob, z nichž do včerejška už přes 400 se přihlásilo. Skvostně upravený jídelní lístek obsahuje tato jídla: Polívka ze zelenin, losos s omáčkou majonezovou, svíčková pečeně s garniturou, zvláštní míchané zadělávané s lanýži, pečený daněk s kompotem, pečené husičky se salátem, anglický pudding se chaudeau, smíšené mražené, smíšené pokroutky a dorty. Vina jsou červená, bílá a šampaňská, jež zvlášť se platí. Na lístku je poznamenáno, ze přípitky jsou ustanoveny. – Pražský denník, 15. 5. 1868 Jak se budou jmenovat ulice? Pojmenování ulic smíchovských zavdalo ve středu obecnímu výboru smíchovskému podnět ku hlučným rozpravám, anto německá menšina spatřovala v návrhu, aby jedna ulice se nazývala »ulicí Palackého«, jakož i ve jmenech ostatních čtyř ulic, urážku citu německého. Pan Forchheimer navrhoval, aby se nazvala míněná ulice ulicí císařovny Alžběty. Při hlasování byly ale návrhy většiny přijaty a tak bude pět ulic smichovských míti jmena ulice Palackého (naproti plzeňské silnici), Vltavská (naproti hospodě „na Knížecí“), Jungmannova (směrem ke Košířům), Havlíčkova (také tam) a Husova (podél zahrady hraběte Kinského). – Pražský denník, 15. 5. 1868 [related-post id="10064"] Výstava Věci zakoupené a darované pro bazar ve prospěch zbudování české národní síně našich krajanů Čechů a Moravanů v Chicago v Americe vystaveny budou v místnostech klubních »u Halánků« dne 15., 16., 17. a 18. května od 9 hodin ráno do 6 hodin večer. – Pražský denník, 15. 5. 1868

17. 2. 1890: Mladiství zloději, oheň na Václavském náměstí a stíhaní vystěhovalci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

29. 8. 1890: Výstava japonských medvědů a případ zpronevěry • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 10. 1868: Pražanům bude představen Singerův šicí stroj pro domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.