25. 5. 1889: Kámen, nebo železo? Odborníci debatovali, z jakého materiálu stavit mosty

Před lety v PrazePražskýDEN.cz25. května 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Kamenný či železný most přes Vltavu?

O tomto předmětu rokováno znovu včera večer ve spolku architektů a inženýrů v Měšťanské besedě. První řečník, pan inž. Soukup, mluvil ve prospěch mostu kamenného. Zejmena k tomu poukazoval, že rozdíl mezi nákladem na most kamenný a na most železný nebyl by tak veliký. Tento náhled ještě důkladněji odůvodnil následující řečník inž. p. Jandů. Vypočítával, odvolávaje se ke zkušenostem učiněným při stavbách různých mostů v Evropě, kamenných i železných, že náklad stavební na most kamenný, dále kapitál potřebný k vydržování jeho a pak kapitál na případné jeho znovuzřízení nebyly by v celku o mnoho větší, nežli na most železný. Při posuzování výhodnosti té které konstrukce, pravil řečník, třeba především přihlížeti k otázce únosnosti jeho, pak třeba bráti v úvahu zřetel esthetický a konečně třeba se ptáti, za jakou sumu lze dotyčnou konstrukci poříditi. I dovozoval řečník, že v každém zmíněném ohledu doporučuje se stavba mostu kamenného, zejmena pokud se únosnosti, trvalosti týče, most železný nemůže se kamennému vyrovnati. — Po několika poznámkách p. vrchního inženýra Prášila k vývodům předchozího řečníka ujal se slova znovu pan inž. Vosyka, který byl rozpravu o mostech v první schůzi architektů a inženýrů zahájil. Projevil především radost z toho, že se nemýlil, poukazuje v zahajovací přednášce své k tomu, že záležitost stavby nového mostu pražského není jen místní záležitostí pražskou, nýbrž také záležitostí národní, ježto rozpravy ve spolku vedené sledovány byly, jak sám měl příležitost se přesvědčiti, velkým účastenstvím venkova. Děkoval řečníkům za vřelý zájem o otázku tak důležitou, který osvědčili svými věcně zajímavými úvahami. Po té přednášel nové důvody, odporučující stavbu mostu kamenného, jakožto odpověď na námitky, průběhem debaty mostu kamennému činěné, zejmena dokazoval, že kamenný most na místě nynějšího mostu Františkova jest opravdu možný. Na konec přečetl návrh stručného memoranda týkajícího se posuzování projektů nového mostu, které si přeje, aby představenstvem spolku podáno bylo městské radě pražské k uvážení. Vzhledem k pokročilé době noční další řečníci, kteří hodlali ještě o zajímavém předmětu rozpravy promluvit, vzdali se slova. Schůze skončena o 11. hod. Byla to poslední schůze spolku architektů a inženýrů v letním období letošním. – Národní listy, 25. 5. 1889

Oheň

Dnes po půlnoci vznikl z neznámé dosud příčiny oheň v domě č. 103 p. Frt. Svobody v Michli a záhy tak záhubně se rozšířil, že obyvatelé I. patra, poněvadž hořely schody, nemohli více uniknouti. Rychle přibylí hasiči vyšplhali se k oknům a snesli šťastně nejen všechny ohrožené osoby, nýbrž podařilo se jim i nábytek vynésti a zachrániti. Po usilovném namahání byl oheň uhašen. Škoda jest značná. – Národní listy, 25. 5. 1889

[related-post id=“19944″]

Dopaden

Emanuel Tesař, 26letý řeznický pomocník z Voltýřova u Milevska, pro krádež již dvakráte potrestaný, urazil včera dva visací zámky u dveří sklepa řezníka p. Václ. Schlesingera v domě č. 234–1., vnikl do vnitř a ukradl asi za 15 zl. masa. Když s lupem svým chtěl uniknouti, byl přistižen a přivolaným strážníkem zatčen. – Národní listy, 25. 5. 1889

Těžce zraněn

K. Párys, 19letý zámečnický pomocník z Lochovic, bytem č. 902 v Žižkově, byl včera v 9 hodin večer na náměstí »u Rajsmonky« udeřen od zlatnického učně Jana Hájka kamenem do hlavy a těžce zraněn. Přivolaný lékař obvázal mu ránu a dal ho do všeobecné nemocnice dopraviti. Pachatel byl zatčen a odveden na komisařství. – Národní listy, 25. 5. 1889

Nepřehlédněte

16. 10. 1889: Ztracený kabát, brutální řádění útočníků a zavražděné nemluvně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava ve Valdštejnské zahradě připomíná Karla Čapka • Světově proslulého spisovatele a někdejšího obyvatele Prahy 10 Karla Čapka, od jehož narození uplyne 130 let, připomíná nová panelová výstava ve Valdštejnské zahradě.

Spící prorok Edgar Cayce. V tranzu léčil lidi a odhaloval tajemství reinkarnace • Patří mezi nejslavnější léčitele a senzibily všech dob a jeho zázračné schopnosti si dodnes nedokážeme úplně vysvětlit. Řeč je o muži jménem Edgar Cayce. Za svůj život předal lidem téměř 14 tisíc nejrůznějších poselství. Většinou se jednalo o přesné určení příčin zdravotních problémů jeho pacientů a doporučení léčebného postupu. Občas ale nabízel i pohled za oponu našeho světa.

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

13. 5. 1889: Řádění podvodníka, krádež na nádraží a zřícená pavlač • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 8. 1890: Nebezpečné koupání, ztracená holčička a utonulý učeň • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 9. 1868: Opilého řeznického chasníka okradl krejčí ze Smíchova • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 9. 1868: Povoz srazil čtyřletou holčičku. Vypadá to s ní špatně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejetá holčička Přejeta byla předevčírem k večeru čtyřletá dívčina v Klementské ulici. Hrála si před domem ještě s několika jinými na písku, kdež právě těžký povoz s nákladem ječmene ulicí touto jel. Kočí křičel na dítky, by se vozu vyhnuly, načež tyto v úzké uličce ke zdi se přitlačily. Nešťastnou jakousi náhodou však jedno z dítek pod zadní kolo, které mu rozdrtilo ruku a nohu. Bolestným nářkem dítka upozorněný vozka zastavil rychle povoz a vytáhl v krvi ležící děvče s roztříštěnými údy spod kola a odevzdal je překvapivší matce, která při pohledu na své strašně pohmožděné dítě do mdlob padla. Přivolaný lékař vzkřísil matku a dal dítě do nemocnice dopraviti, kdež však o uzdravení jeho se pochybuje. – Pražský denník, 3. 9. 1868

21. 4. 1868: Skandál na svatbě. Ženich si po obřadu prošel uličkou hanby • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Svatba Mrzutá příhoda stihla včera jednoho občana, jenž slavil sňatek svůj v kostele sv. Vojtěcha v Jirchářích. Když nový párek z chrámu se ubíral, uvítal ho venku valný zástup, nejvíce ženských, krutým spíláním a výhružkami, tak že policie musela zjednat pořádek. Podnět k nevoli té dal prý ženich tím, že opustil první svoz milenku, s nížto po 11 let důvěrně žil. – Národní listy, 21. 4. 1868 Pohřeb Při pohřbu jistého dělostřelce, jenž odbýval se včera za značného průvodu vojenského na hřbitov košířský, bylo by málem jedno dítě o život přišlo. Poněvadž pochovaný vojín byl se súčastnil v bitvách, stříleno mu u hřbitova na počest z děl. Při tom nastala taková tlačenice, že jedno malé děcko na zem jest povaleno a tak ušlapáno, že dlouho bez sebe leželo a jen po velikém namáhání k životu vzkříšeno jest. – Národní listy, 21. 4. 1868 [related-post id="9593"] Přednáška Přednášku o vaření na plynu bude míti v sále Žofínského ostrova v neděli dne 26. dubna o 10. hod. dop. pan Vojt. Náprstek. Při této přednášce budou se vařiti, péci atd. rozmanité pokrmy na rozličných jednoduchých plynovarech, na doklad, že se plynu dá použiti i v nejskrovnější domácnosti k rychlejšímu a levnějšímu upravení naší stravy. Celý výnos přednášky této určen jest ve prospěch spolku pro vychování spustlé mládeže, který se právě zřizuje pod předsednictvím pražského purkmistra. – Pražský denník, 21. 4. 1868

6. 4. 1889: Zpackaná sebevražda z nešťastné lásky a velkolepé oslavy v Cařihradu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 10. 1889: Sebevražda v hotelu, pokus o otravu a svěcení nové budovy • Na konci 19. století nebyl život zrovna jednoduchý a mnoho lidí se proto uchylovalo k dobrovolnému odchodu ze světa. Dokládají to i dobové novinové články. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 4. 1868: Neznámý výrostek ukradl kravskou kůži a zmizel v kanále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zmizel v kanále Minulé neděle k páté hodině ranní spozorovali hlídači v zdejším nádraží jakéhos výrostka, kterak odnáší suchou kravskou kůži, již byl ukradl z jednoho skladu v nádraží; pustili se ihned za zlodějem; a byli by ho již také dostihli. V tom ale kluk zahodil kůži, skočil do hradebního příkopu a mžikem zmizel v tamním kanále, jímžto voda z továren nádražních odtéká. Tím byli hlídači ovšem v první chvíli zaraženi; žáden nechtěl se odvážit do tmavého, nepovědomého sklepení; konečně ale, doufajíce v slíbenou odměnu 10 zl. za každého zloděje v nádraží lapeného, někteří odvážili se do kanálu; i jakkoliv nezdravý puch bránil jim v podzemních těch brlohách přece přece prohledali je kříž na kříž. Avšak po zloději nikde ani potuchy. Po celý den pak stáli dělníci na stráži u všech otvorů do kanálu toho vedoucích, ale rovněž nadarmo; zloděj vyznaje se v tajemných těch chodbách, zajisté již dávno byl na svobodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 Národní divadlo Staveniště divadla národního čím dále tím utěšenější poskytuje pohled. Kopání základů, zejmena na straně třídy Ferdinandské dospělo do včerejška již tak daleko, že od dlažby ulice počitajíc, vykopány již základá v hloubí 8 sáhů a 4 střevícův, takže ještě jen jeden sáh zbývá ku kopání, by přišlo se na půdu pevnou. Vedle kopání základův pilně též roztlouká se žulové kamení na shotovení betonů pro stavbu základů ve vodě. – Národní listy, 1. 4. 1868 [related-post id="8859"] Telegrafní štace na Smíchově Až dosud docházejí telegrafické depeše, na Smíchov zasílané, jen na Malou stranu, odkudž teprv adresátům se doručují. K odstranění vady té obrátilo se obecní zastupitelstvo smíchovské již před nějakou dobou na inspektorát telegrafiční, aby na Smíchově samém zřízena byla štace telegrafiční. Žádosti té nyní vyhověno a bude štace ta co nejdříve pro službu denní i noční zřízena. Spůsobem takovým bude potřebě obecenstva zejmena obchodnictva. smíchovského nemálo poslouženo. – Národní listy, 1. 4. 1868

30. 7. 1890: Hrůzná tragédie na Letné, pohřešovaný chlapec a pobodaný čeledín • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 1. 1889: Zapomenutá pražská zoologická zahrada a případ krkavčí matky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 8. 1890: Výstava řemeslných výrobků a prosba o pomoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 3. 1890: Dobročinný zloděj, koňské dostihy a náhlé úmrtí na Letné • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 11. 1889: Krádeže v pražských kostelech a drsné přepadení na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala tradiční Matějská pouť. Její historie sahá hluboko do minulosti • Na Výstavišti v pražských Holešovicích v sobotu odstartovala Matějská pouť, první jarní akce podobného typu a rozsahu v Evropě. Návštěvníky letos láká na více než 100 atrakcí z Čech, Holandska i dalších států Evropy. Součástí jsou i farmářské trhy nebo bavorská restaurace.

4. 2. 1868: Prodávala levné srnčí maso. Bylo ale ze psů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.