Dobrá paměť není samozřejmost. Vyžaduje správný přístup k životu

MagazínIvana Kratochvílová22. října 20213 minuty čtení

Foto: Unsplash

Dobrá paměť je jedním z důležitých předpokladů šťastného, spokojeného a úspěšného života. Pokud nefunguje správně, představuje to pro každého člověka zásadní problém. Co dělat, abychom si schopnost pamatování a vybavování důležitých informací uchovali co možná nejdéle?

Lidský mozek prochází v průběhu života neustálou proměnou. Říkáme tomu neuroplasticita. Zjednodušeně řečeno se postupně přetváří a mění svou strukturu v závislosti na tom, co děláme a jak přemýšlíme. Například pokud myslíme pozitivně, posilují se tím příslušná nervová spojení a skutečně se pak můžeme cítit šťastnější.

Aby mozek nezakrněl, musíme ho procvičovat stejně, jako naše svaly. Luštění křížovek a řešení rébusů ale samo o sobě nestačí. Předpokladem pro udržení dobré paměti je i správný životní styl.

Bez spánku to nepůjde

Dlouhodobý nedostatek spánku může výrazně zhoršit paměť. Není žádným tajemstvím, že člověk bez spánku dlouho nevydrží. Již po 24 hodinách, kdy si tělo nemůže odpočinout, se začínají projevovat vážné příznaky.

Experiment z roku 1964 ukázal, že člověk vydrží bez spánku i 11 dní. Po této době je ale již ve vážném ohrožení života, což se kromě jiného výrazně podepisuje i na fungování mozku. Kvalitní a pravidelný spánek je proto více než nutný. Mimo jiné i z toho důvodu, že proces přeměny krátkodobých vzpomínek na dlouhodobé probíhá právě v noci.

Dbejte na celkové zdraví

Ve snaze o zachování dobré paměti nesmíme podceňovat celkové zdraví organismu. Toho docílíme cvičením, zdravou stravou, procházkami na čerstvém vzduchu a udržováním kvalitních mezilidských vztahů. Hlídejte si především správnou tělesnou hmotnost a hladinu krevního tlaku. Věnujte pozornost všem případným neobvyklým příznakům a snažte se je řešit s odborníky co nejdříve. 

Pozor na alkohol

Konzumace alkoholu má zásadní vliv na lidské zdraví a pochopitelně také na činnost mozku. Studie vědců z Heidelberské univerzity zjistila, že alkohol dokáže poškodit mozkové buňky člověka už za pouhých 6 minut. Velmi častá a nadměrná konzumace alkoholu pak může poškodit mozek nevratně.

Alkoholici, kteří si dopřávají více než čtrnáct alkoholických drinků týdně, mají podle jiného výzkumu v průměru o 1,6 % menší mozek než abstinenti. Během normálního procesu stárnutí se přitom lidský mozek zmenšuje jen asi 0,19 % za rok.

Cvičení dělá mistra

Jak už jsme říkali, mozek je nutné průběžně procvičovat. Ať už je to čtení knih, luštění křížovek nebo řešení logických hádanek, vaší paměti tím jedině prospějete, přestože náročné přemýšlení může občas trochu bolet.

Přestože se výše zmíněné rady mohou již zdát jako klišé, nic to nemění na skutečnosti, že to je stále jediný prověřený způsob, jak pečovat o naši paměť a celkové zdraví mozku i do pozdního věku. Žádnou zázračnou pilulku na paměť totiž vědci zatím stále nevynalezli.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Randy_Gardner_sleep_deprivation_experiment, https://cs.wikipedia.org/wiki/Neuroplasticita, https://www.sciencedaily.com/releases/2009/06/090615144339.htm, https://pubs.niaaa.nih.gov/publications/aa63/aa63.htm

Nepřehlédněte

Nejstarší ženy světa prozradily tajemství dlouhověkosti • Noviny a časopisy jsou plné zaručených návodů na dlouhověkost. Často se zmiňuje především význam jídla a nastavení mysli. Pravdou je, že složení jídelníčku může hodně ovlivnit délku i kvalitu života. Některé případy stoletých lidí ale dokazují, že ne vždy jsou tyto zdravé rady neomylné.

Nezdravou zálibu ve sladkém si nemusíte vyčítat. Podle vědců za ni mohou geny • Velká část lidí si nedokáže odříct sladké pokrmy. Začíná to už ráno při snídani sladkým pečivem, pokračuje po obědě dortíkem ke kávě. V průběhu odpoledne pak do sebe řada z nás doslova „láduje“ nejrůznější sladké tyčinky, čokolády, bonbóny a další podobné pamlsky. Pokud se v tomto popisu alespoň částečně poznáváte a nezdravé mlsání se vám vymyká z rukou, vědci pro vás mají dobrou zprávu. Vlastně za to ani nemůžete.

Také jíte sladké ve velkém?

Málo známé exotické ovoce chrání před rakovinou a omlazuje • Vypadá zajímavě, je krásně barevné, výrazně voní a sladce chutná. Řeč je o málo známém druhu exotického plodu, který má navíc jednu skvělou vlastnost. Obsahuje spoustu živin a antioxidantů, takže vás ochrání před stárnutím i rakovinou.

Paměť potřebuje každodenní trénink • Všichni si přejeme zůstat co nejdéle mladí nejen fyzicky, ale také duševně. Důležitou roli v našem životě hraje paměť. Díky dobré paměti si snadněji osvojujeme nové informace, déle uchováme ty, které jsme už nabyli, a budeme si lépe vybavovat ty, které v dané chvíli potřebujeme.

Lidský mozek.

Špenát chrání před projevem stáří. Tajemství chuti je v přípravě • Snad každý zná animované příběhy o námořníku Pepkovi, který se před každým náročným úkolem posílil konzervou špenátu. Tato listová zelenina má skutečně velmi prospěšné účinky na lidské zdraví. A když se dobře připraví, může i skvěle chutnat.

Některé ořechy podporují imunitu, jiné chrání před rakovinou • Výživoví poradci již delší dobu doporučují zařadit do jídelníčku ořechy. Jejich pravidelná konzumace v určitém množství nejenže dokáže snížit cholesterol, ale funguje i jako prevence rakoviny a dalších onemocnění.

Češi zaplatí za léky průměrně 2,5 tisíce korun ročně • Výdaje na zdravotní péči v roce 2017 dosáhly v České republice 387,4 miliardy korun. Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 7,1 %, tedy o 25,8 miliard korun. Jen za léky bylo vydáno 82,9 miliard korun, 21,4 % veškerých výdajů na zdravotní péči. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Máte ošklivé dítě? Může za to jeho otec, tvrdí vědci • Na to, jaký bude váš potomek, mají mužské spermie mnohem větší vliv, než se doposud myslelo. Vyplývá to z výsledků studie rakouských vědců. I když si muži mohou pořídit potomka v jakémkoliv věku, neměli by prý s početím příliš otálet.

Atraktivitu potomků z velké části ovlivňují mužské spermie.

Příběh fotografie, kterou zná celý svět díky Windows XP. Kde vznikla a kolik vydělala autorovi? • Idylický snímek zářivě zeleného kopce a modré oblohy je pravděpodobně nejprohlíženější fotografií všech dob. Jako výchozí pozadí počítačového systému Windows XP ho viděl alespoň jednou v životě snad každý. Víte ale, kdy a kde vznikl? A kdo je jeho autorem?

Dialýza ve Střešovicích pomáhá pacientům již od roku 1972 • Střešovické dialyzační středisko slaví v letošním roce desáté výročí pod hlavičkou celosvětové sítě středisek Fresenius NephroCare. Navštěvuje jej pravidelně více než 30 pacientů a každý měsíc zde provedou až 400 hemodialyzačních výkonů. Pacienti s onemocněním a selháním ledvin se zde léčí již od roku 1972, kdy zde byla provedena první dialýza a jelikož bylo středisko součástí vojenské nemocnice, velmi brzy byla vyzkoušena i první polní dialýza a dialýza provedená v dopravním prostředku. Dialyzační středisko naleznete v pavilonu A8 Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6 a nejprve bylo součástí III. Interního oddělení ÚVN, později pak Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN. V roce 2008 bylo pracoviště převzato stávajícím provozovatelem, společností Fresenius Medical Care, a zařadilo se tak do mezinárodní sítě dialyzačních středisek NephroCare. Středisko disponuje celkovou kapacitou 10 lůžek a je vybaveno nejmodernějšími dialyzačními monitory, které umožňují pokročilou a bezpečnou léčbu tzv. HighVolumeHDF (vysokoobjemovou hemodiafiltraci). Na středisku se provádí očišťování krve jak pacientům chronicky dialýzovaným, tak i akutním pacientům hospitalizovaným v ÚVN. Je zde vybudována moderní úpravna vody, která připravuje ultračistou vodu pro dialýzu. Pacienti mají také k dispozici klinickou psycholožku, sociální pracovnici a nutriční specialistky.

Cyklisté podceňují zásady bezpečnosti. V Česku jich loni zemřelo téměř 40. Na co si dát pozor? • Jarní počasí tradičně láká cyklisty k prvním vyjížďkám na kole. Po zimě je ale potřeba jízdní kolo důkladně zkontrolovat a oživit si také základní bezpečnostní pravidla jízdy po cyklostezkách a veřejných komunikacích. Odborníci upozorňují, že obezřetnost je rozhodně na místě. Jen v loňském roce zahynulo na českých silnicích 38 cyklistů. O rok dříve to bylo ještě o 8 víc.

„Zdravější“ alternativy cigaret? Odborníci bijí na poplach a požadují přísnější regulaci • Na následky kouření zemře ročně v Česku kolem 18 tisíc lidí, tedy zhruba jedno okresní město. Řada spotřebitelů přešla v poslední době na alternativy běžných cigaret – především zahřívaný tabák a e-cigarety založené na principu vaporizace tekutých náplní. Odborníci ale varují, že tyto produkty rozhodně nejsou tak neškodné, jak se často jejich výrobci snaží prezentovat.

Alternativní kouření

Klíšťová encefalitida na vzestupu. Nemoc může vést až ke smrti • Zatímco do konce června bylo v České republice zaznamenáno 119 případů klíšťové encefalitidy, v červenci přibylo dalších 178 případů. Nejvíce nemocných přitom bylo evidováno ve Středočeském a Pardubickém kraji. Jižní Čechy – kraj s tradičně nejvyšším počtem případů – je na třetím místě. Na vině vysokého počtu nakažených je mimo jiné nízká proočkovanost, která je u nás pouze 25 %. 

Třetina klíšťat v Praze je nakažená. V některých lokalitách až polovina • Přestože jsou pražští hygienici v těchto týdnech enormně vytíženi kvůli pandemii koronaviru, věnují se i dalším nebezpečným infekčním nákazám.

Klíšťová encefalitida

Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce • V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Citlivost antigenních testů je nízká, pokud test není opakovaný, potvrdila studie • V odběrovém centru Fakultní nemocnice Motol proběhla na konci února studie, jejímž cílem bylo stanovit citlivost antigenních testů v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování. Potvrdilo se, že tyto testy nezachytí ani polovinu pozitivních bezpříznakových jedinců, pokud nejsou opakovány.

Zázračné účinky kysaného zelí znali už staří Řekové a Římané. Vitamínová bomba ochrání i před zákeřnou nemocí • S nástupem chladného podzimního počasí začínají lidé častěji stonat. Způsobují to zejména výkyvy teplot, na které není náš organismus během letních měsíců zvyklý. Jak tedy tělu dodat tu správnou podporu?

Jak často měnit ložní prádlo • Náš každodenní spánek hraje klíčovou roli ve zdraví a pohodě. Abychom si užili kvalitní spánek, neměli bychom podceňovat význam pravidelné výměny ložního prádla. Nyní se podíváme na vědecké poznatky týkající se otázky, jak často bychom měli měnit ložní prádlo, abychom zajistili nejen pohodlný spánek, ale také udržovali svou hygienu na vysoké úrovni.

Jsou zelené banány zdravější než žluté? Vědci znají odpověď • Banány patří právem mezi nejoblíbenější druhy ovoce. Kromě skvělé chuti se vyznačují i řadou pozitivních účinků na organismus. Lidé se ovšem nemohou shodnout na jedné věci. Je lepší jíst banány ještě nazelenalé, nebo naopak přezrálé? Vědci našli odpověď.

Půst by neměl trvat příliš dlouho, jinak může být velmi nebezpečný, říká lékařka • Patříte mezi ty, kdo praktikuje půst? Dobrovolné hladovění lidé podstupují z nejrůznějších důvodů, například aby si pročistili organismus nebo shodili přebytečná kila. Jaký je ale lékařský pohled na celou problematiku? Nemůžeme si půstem spíš uškodit?