19. 10. 1889: Smrt 113leté ženy z Austrálie a stíhaný cikán na útěku
Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.
Smrt 113leté ženy
Četné potomstvo zanechala paní jedna, jež těchto dnů zemřela v městečku Parramattě v Novém Jižním Walesu, majíc 113 let věku svého. Doprovodiloť ji ku hrobu neméně než šest set přímých potomků. Stáří její dosvědčoval dobře ještě zachovalý křestní list její, jakož i úřadně ověřený výkaz rodinný, jež nalezeny v jejích papírech. Dle obou těchto listin vychází na jevo, že dáma ta narodila se roku 1776 v jednom anglickém hrabství a že byla tudíž 113 let stará. Po 86 roků žila ctihodná ta stařena v australské kolonii Novém Jižním Walesu, kam byla následovala svého chotě, anglického vládního úředníka. Ještě několik hodin před svou smrtí byla duševně úplně čilá. – Národní listy, 19. 10. 1889
Stíhaný cikán
V červenci sepraly se na Zlíchově rodiny cikánů Růžičkových a Serynkových a 23letý cikán Kloc, zvaný Serynek, příslušný do Čejkovic u Kouřimi, zabil svého soupeře, byl zatčen a obžalován z vraždy. Porota ale neuznala ho vinným, poněvadž užil sebeobrany a Kloc propuštěn na svobodu. Přísahal pomstu cikánu Josefu Růžičkovi, poněvadž proti němu svědčil. Počátkem září setkal se Kloc s rodinou Růžičkových za Motolem. Dal se s nimi do hádky, sbil Růžičkovu milenku a shodil ji s mostu, načež vrhl se na Růžičku s nožem, pořezal mu žíly na rukou, pobodal ho a utekl. Raněný Růžička uzdravil se ve všeobecné nemocnici. Poněvadž dosud nebylo možno, vypátrati, kde se cikán Kloc zdržuje, vydal na něho zemský trestní soud zatykač. Kloc je prostřední postavy, má kaštanové vlasy, rusé obočí a kníry, šedivé oči a obličej má od neštovic zjizvený. – Národní listy, 19. 10. 1889
ČTĚTE TAKÉ
18. 10. 1889: Tajemný dům na Maltézském náměstí a zranění Pražané
Otrávila se
Včera večer požila paní A. S., soudně rozvedená manželka soukromného úřadníka ve svém bytu v Pinkasově ulici, v sebevražedné úmyslu dávku kostíku. Byla odvedena do všeobecné nemocnice. Rozhárané poměry rodinné dohnaly prý ji k zoufalému činu. – Národní listy, 19. 10. 1889