Příliš spánku škodí. Vědci zjistili, kolik hodin denně je ideální stav

LifestyleTereza Běhalová • 25. ledna 2019 • 1 minuta čtení

Foto: Archiv

Pokud si rádi pospíte, pozor, abyste to nepřehnali. Lidé, kteří pravidelně spí příliš, mohou být ohroženi onemocněním srdce a cév. Tvrdí to nová studie vědců, publikovaná v magazínu European Heart Journal. Lékaři varují i před odpoledním šlofíkem. Kolik hodin spánku je tak akorát?

Uškodit může nejen nedostatek spánku, ale i nadměrné množství odpočinku. Alespoň podle vědců pod vedením Čchuang-š Wangové z čínské Peking Union Medical College. Ideální je prý spát 6-8 hodin denně. Ani více, ani méně.

Studie zkoumala 116 tisíc lidí ze 31 zemí světa. Za osm let více než 4 tisíce účastníků zemřelo a 4 tisíce utrpělo infarkt nebo mrtvici. Zjistilo se, že 8 až 9 hodin spánku zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění o 5 procent, 9 až 10 hodin spánku až o 17 procent. Nad 10 hodin už stoupá na 41 procent.

Odpolední šlofíček neprospívá zejména těm, kteří spí dlouho v noci. „Denní spánek byl spojen se zvýšeným rizikem srdečních a cévních mozkových příhod u těch, kteří přes noc spí více než šest hodin,“ vysvětlila Wangová.

Experti rovněž naznačili, že pokud má člověk dosud nezjištěnou nemoc, může si jeho tělo vyžadovat více spánku. Spánek jako takový sám o sobě nezpůsobuje ani onemocnění, ani smrt, může však poukázat na to, že něco v našem těle není v pořádku.

Vstoupit do diskuze

lidské tělo sny spánek věda

Nepřehlédněte

Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Duše potřebuje každodenní péči. Zásady psychohygieny mnoho lidí zanedbává • Více než 21 milionů obyvatel USA podle výzkumů trpí depresemi nebo dlouho přetrvávající špatnou náladou. Není pochyb, že i v našich končinách bude toto číslo vysoké. Mnozí si přitom cestu k životní radosti a vyrovnanosti zcela zbytečně uzavírají nesprávnými návyky. Co tedy dělat, abychom měli dostatek energie a cítili se šťastní?

Starší objev vědců by mohl zpomalit další pandemii koronaviru • Svět má za sebou první vlnu pandemie způsobené novým typem koronaviru. Všichni se nyní obávají, že by se nemoc covid-19 mohla na podzim znovu vrátit ve velkém, případně že virus zmutuje a bude mnohem více nebezpečný. Ochránit nás může vakcína (zatím ale neexistuje), připravenost celé společnosti, ale i starší vědecké poznatky o chování a schopnostech virů.

Vydrželi týden bez spánku. Ke konci experimentu se chovali zvláštně • Spánek fascinuje lidstvo už od nepaměti. Ani současná věda ho ještě stále nemá důkladně zmapovaný. Jisté ale je, že o něm víme víc, než naši předci v 19. století. Přečtěte si o zvláštním experimentu, který byl proveden v USA v roce 1891.

Ideální čas na sprchu je pro každého různý. S čisticími prostředky šetřete • Lidé se dělí na dvě skupiny. Jedni upřednostňují sprchování hned ráno po probuzení, druzí si tento rituál nechávají až na samý závěr dne před spaním. Co je ale lepší pro naše zdraví?

Čím trpěl Antonín Dvořák před smrtí? Domněnku potvrdil vědecký rozbor • Pozůstalost Antonína Dvořáka, kterou spravuje Národní muzeum v rámci Českého muzea hudby, obsahovala donedávna neznámý vzorek léku, který skladatel užíval krátce před svou smrtí. Ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv došlo po více než sto letech k jeho přesné identifikaci. Potvrdilo se tak to, co bylo dlouhá léta jen předmětem spekulací – že tento významný český skladatel trpěl před svou smrtí mimo jiné i zánětem močových cest.

Záškuby před usnutím. Co nám jimi chce tělo naznačit? • Také to znáte? Ležíte v posteli, chystáte se právě usnout, ale zrovna v okamžiku, kdy už po náročném dni konečně upadáte do sladkého spánku, najednou sebou prudce škubnete. Odborníci dlouhou dobu nemohli přijít tomuto jevu na kloub. Jedno z vysvětlení se objevilo až nedávno.

Je jídlo spadlé na zem bezpečné? Vědci zkoumali pravidlo pěti vteřin • Čas od času se stane, že nám na podlahu nedopatřením upadne kousek jídla. Určitě jste už slyšeli, že pokud ho dostatečně rychle zvedneme, jeho konzumace je bezpečná, protože se na něj nestihnou nalepit žádné škodlivé choroboplodné zárodky. Výzkum amerických vědců ale zjistil něco jiného.

Ukládáte ovoce a zeleninu do mrazáku? Vědci zkoumali, jak to ovlivní výživové hodnoty • Zamrazování je jedním z tradičních způsobů uchovávání potravin. Do mrazáku můžeme na později uschovat téměř cokoliv – od masa přes pečivo až po sezónní ovoce a zeleninu. Co ale mráz s potravinami udělá? Je možné, že dojde ke snížení výživových hodnot?

Maliny jsou jedním z nejčastějších druhů ovoce, které lidé uchovávají v mrazáku.

Tři druhy nespavosti a fatální následky nedostatku spánku • Naše tělo potřebuje pravidelnou dávku kvalitního spánku, aby během dne mohlo správně a spolehlivě fungovat. Když se proto objeví nespavost, měli byste zbystřit. Něco s vámi totiž není úplně v pořádku. Jak ale poznat, o co se přesně jedná?

Stav dlouhodobé vyčerpanosti. Jak poznat, že potřebujete pořádně dlouhý oddych? • Cítíte se dlouhodobě unavení? Vaše tělo se tímto způsobem brání naprostému vyčerpání a vysílá varovné signály. Ignorovat je se nevyplatí. Zdaleka to není jen ospalost a nesoustředěnost. Zjistěte, co dalšího by vás mělo znepokojovat.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Podivná hra mozku. Zlé sny mají nejspíš svůj speciální účel • Snad každý člověk v noci čas od času zažívá děsivé sny a noční můry. Vědcům se dlouho nedařilo spolehlivě odpovědět na otázku, proč nás mozek v čase spánku, kdy bychom v klidu měli odpočívat a nabírat síly na další den, takto nepříjemně trápí. Teď se ale zdá, že už možná konečně máme klíč k rozluštění celé záhady.

Rozvod rodičů poznamená člověka celoživotně, potvrdila studie • Životy dětí z rozvedených rodin se značně liší od těch, jejichž rodiče stále žijí spolu. Zdaleka přitom nejde jen o praktickou stránku věci, jako je například oddělené trávení času s každým rodičem zvlášť. Nová vědecká studie potvrdila, že následky rozvodu si děti přenáší i do dospělosti a do svých vztahů.

Míra IQ ovlivňuje, zda vstoupíte do manželství. U každého pohlaví ale jinak • Vysoká inteligence je všeobecně společností vnímána jako pozitivní a obdivuhodná. Psychologové však už několik desítek let upozorňují na fakt, že jedinci obdaření geniálním mozkem mohou mít zároveň i určité osobnostní limity.

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny • Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.

I zvířata mají sny, tvrdí vědci. O čem se zdá vašemu pejskovi? • Vědci z celého světa díky pokročilým metodám potvrzují to, o čem se diskutuje už od antických dob. Našim čtyřnohým miláčkům se během spánku nejspíš zdají sny podobné těm lidským. Má to ale háček...

Čtyřdenní pracovní týden si na měsíc vyzkouší statisíce Čechů • Pracovní trh v příštích deseti letech výrazně změní nastupující automatizace, digitalizace a umělá inteligence. Řada profesí úplně zanikne a poptávka po lidské práci se částečně sníží. Takové jsou alespoň prognózy některých expertů. Po celém světě si už nějaký čas všichni lámou hlavu, jak na tyto změny reagovat. Jednou z variant je zavedení čtyřdenního pracovního týdne, případně zkrácení pracovního dne o jednu až dvě hodiny. Část Čechů si přitom již brzy vyzkouší, jaké to je pracovat pouze 4 dny v týdnu.

Nenápadná zpráva ze světa vědy, která ale ovlivní podobu jídelníčku nás všech • Aktuální boj s pandemií a ekonomické dopady drastických omezení zcela zastínily velmi důležitou zprávu posledních dnů, která ovlivní budoucnost lidstva na dlouhá desetiletí dopředu. Ptáte se, cože je tou důležitější zprávou? Není jí nic jiného než to, jak si lidstvo zajistí potřebné zdroje potravin.