19. 3. 1868: Kdo poklepe na základní kámen národního divadla?

Před lety v PrazePražskýDEN.cz19. března 20183 minuty čtení

Foto: Archiv

Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Petice pražských studentův

České studentstvo praž. vys. škol podepsalo petici k výboru pro zřízení národního divadla v Praze, aby při slavnosti základního kamene p. dr. Frant. Palacký udeřil na základní kámen jmenem národa a. p. dr. Jan Purkyně jmenem vědy. Nepochybujeme, že výbor divadelní přistoupí k této žádosti, neboť při sestavování programu slavnostního řídil se při representautu národa jediné důvodem stáří, jakmile však chce se dáti věci té význam politický, bude výbor divadelní žádost českých studentův pokládati zajisté za slušnou. – Národní listy, 19. 3. 1868

Přepadena

Přepadena byla předevčírem ráno po čtvrté hodině blíž strojnické továrny pp. Breitfelda a Evanse“ v tůnní ulici na hořejším novém Městě dívka ubírající se tou dobou do práce své. Lupič jakýs, postavy velké, shlednuv při světle neshašené dosud svítilny lesknoucí se naušnice dívčiny, vrhnul se na tuto, tahaje ji a nalehaje na ni, aby mu naušnice, peníze a šátek ihned vydala. Dívka se bránila, z plného hrdla křičíc o pomoc. Lupič nepovolil a vší silou hleděl oloupiti oběť svou, tak že celý šátek na ní roztrhal. Teprv když na ustavičný pokřik přepadené od Zahradní ulice přišli jí na pomoc dva mužští, lupič utekl do ulice ječné. – Národní listy, 19. 3. 1868

Zpronevěření

Předevčírem odpoledne poslal jistý zdejší rukavičkář svého učenníka pro kůže. Učenníka vedla cesta přes Josefské náměstí, kde se týž zastavil přihlížeje podvodné hře tam usazených čamburinářů. Lákán výhrou počal také sázeti. Štěstí mu však nesloužilo. Stále prohrával a chtěje prohrané peníze svého pána opět dosíci, počal na čísla větší částky peněz dávati. Naděje ho však zklamala, prohrál do krejcaru svěřené sobě peníze, s nimiž pak čamburinář rychle odešel, zanechav učenníka v zoufalém stavu. – Pražský denník, 19. 3. 1868

[related-post id=“7226″]

Rybník v Stromovce

Prostranství před hostincem v Stromovce, které je nyní loukou, bývalo druhdy velkým rybníkem, což dosavadní jeho podoba dokazuje. Nyní se prý jedná o tom, aby byla prostora tato, ač jen částečně, opět naplněna vodou. Tím by Stromovka nabyla půvabnosti nové a v zimě by poskytoval rybník milovníkům klouzaček zábavu a hostinskému výdělek. – Pražský denník, 19. 3. 1868

Kandelábry

Kandelábry belgické společnosti strmící dosud jako zbytečné haraburdí po ulicích s náměstích pražských konečně přece odklidí se. Bezpochyby musí belgická společnost také nechat upravit dlažbu odklízením tím porouchanou. Takž nezbudou na ulicích po bývalém mononolu belgické společnosti už jiné stopy leda ty svítilny na pražských branách, které posud se pravidelně osvětlují, ačkoliv asi loket opodál svítí obecní plyn. Nemýlíme-li se, zakládá se tato zajímavá zbytečnost, sloužící leda ku porovnání síly obojího plynu, na smlouvě mezi belgickou společností a c. k. erárem. Jinde by sotva cos podobného uvidělo se. – Národní listy, 19. 3. 1868

Nepřehlédněte

Před 130 lety: Žena neunesla rozchod a chrstla muži kyselinu do obličeje • Neopětovaná láska bolí a člověk se s ní těžko vyrovnává. Někdy dokonce tak moc, že zhrzení lidé jednají jako smyslu zbavení. Jistá žena z Prahy chrstla do obličeje svému „milému“ kyselinu sírovou do obličeje, aby už si nikdy žádnou jinou lásku nenašel. Přečtěte si, jak celý incident líčily pražské noviny přesně před 130 lety.

27. 3. 1868: Neznámý muž svými slovy pobuřoval prodavačku doutníků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pobuřovač Do trafiky v Nové ulici na Malé stran přišel v úterý večer jistý starý, slušně ošacený pán s bílými vlasy a dal si podati za zlatku doutníků. Tu si ale věc rozmyslil a koupil si jen jeden doutník, řka, že nechce trafikantku připravit o zlatku. Na její pak otázku, jak to myslí, doložil, že na zejtří, tedy ve středu, bude prohlášen bankrot a zlatka bude latit jenom šesták. A zaplativ doutník odešel. Bylo by věru záhodno, aby podobný pobuřovatel zatčen byl a přiměřeně trestán byl. Ostatně se už po něm pátrá. – Pražský denník, 27. 3. 1868 Neštěstí Přejet byl včera ráno v pasířské ulici řeznický učenník. Nesa velkou tíži na hlavě nemohl se rychle vyhnouti povozu náhle z jehdnoho tamního domu vyjevšímu. Voj porazila jej k zemi a ač vozka spozorovav chlapcovo nebezpečenství koně hleděl zastaviti, přejelo přední kolo ruku na zemi ležícímu hochu a dosti těžce mu ji pomačkalo. Rozházené maso z lísky, již učenník při pádu upustil, utrpělo více pod kopyty koňů. – Pražský denník, 27. 3. 1868 [related-post id="7962"] Prohlídka Amerikánský klub dám navštívil předevčírek chrám svatovítský, aby tamní stavební práce si prohlednul. Pan hrabě Frant. Thun sloužil dámám za průvodce a vysvětloval jim jednotlivé část velkolepé stavby chrámové. – Pražský denník, 27. 3. 1868 Těžkosti s bouráním Bouráním skály u vyšehradské brány, jejíž část před časem se na silnici byla sřítila, jest posud několik dělníků zaměstnáno, kteří však velmi pernou práci před sebou mají. Skála jest totiž velmi tvrdá a tudiž její odstraňování velmi těžce a povlovně ku předu kráčí, tak že úplné rozkopání vyměřeného kusu skály déle trvati bude než se zpočátku myslelo. – Pražský denník, 27. 3. 1868

6. 2. 1868: Cínařský učedník žil v Praze nespořádaný život. Měl strach, že se to dozví rodiče • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Rok 1903: Maso z kradených psů a koček servírovaly restaurace v Budapešti. Pachatel odhalen • Konzumace psího masa patří v asijských zemích k běžnému koloritu. V evropských podmínkách je tento zvyk již naštěstí většinovou společností považován za cosi barbarského. Až do začátku 20. století se ovšem i u nás prodávalo psí maso vcelku běžně a beztrestně. Problém mohl nastat jen v případě, že prodejce vydával psí maso za jiné, případně zvířata kradl.

23. 8. 1890: Chytání koček na Karlově náměstí a sebevražda milenců • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 7. 1890: Nové podniky v Praze a náhlé úmrtí květinářky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

12. 11. 1889: Odvod branců, úřední zákaz a epidemie spalniček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak nenápadně zjistit skutečný věk ženy? Zkuste rady našich předků • Tázat se dámy na její skutečný věk je i v dnešní době považováno za poněkud nezdvořilé. A nejinak tomu bylo už v dobách našich předků. Národní listy otiskly v dubnu roku 1901 článek, který zvědavým mužům nabízí řešení. Zároveň ale jeho autor dodává, že ne vždy to bude fungovat.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

7. 12. 1889: Zdražení kávy a podrobnosti k tragédii v cukrovaru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Austrálie má obrovský problém. Řešení marně hledá přes 130 let • Australský kontinent už od konce předminulého století decimují přemnožení králíci. Ti spotřebují enormní množství vegetace, což připravuje místní dobytek a původní býložravce o potravu, ale také vede k erozím a splachu úrodné půdy. Každoroční škody zemědělců se počítají v miliardách korun.

27. 6. 1890: Praha a Královské Vinohrady jednají o úpravě vzájemných hranic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 3. 1889: Nejbohatší lidé světa na konci 19. století • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 2. 1868: V Praze roste počet sebevražd. V Roztokách se oběsil na stromě šedesátiletý muž • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. PoctivostV Slovanské kavárně na nábřeží včera odpůldne nalezl pod jedním stolem vrchní sklepník Vojtěch Elger tobolku notně naplněnou. Nemeškaje odevzdal ji majiteli kavárny; společně otevřeli nyní tobolku, domnívajíce se, že snad bude v ní jmeno toho, kdo ji ztratil; a tu shledali, že obsaženo v ní různých cenných papírů za 14 800 zl. a mimo tyto 3 152 zl. v bankovkách. Strojili se již, aby odevzdali nález uřadu policejnímu: tu přikvapí všecek vyrušen do kavárny jistý pán a shání se po své tobolce. Jakmile zjistilo se, že nalezená tobolka skutečně jemu náleží, ihned jest mu vrácena; avšak poctivý sklepník nepřijal odměny, již mu šťastný teď majitel tobolky (účetní jistého vídeňského velkoobchodníka) opětně nabízel. – Národní listy, 26. 2. 1868 Zatčenné osobyMěstská stráž policejní zatkla v čase od 16. do 22. února 316 osob a sice: pro krádež a podvod 19, pro podezření krádeže 8, pro potulování 120, pro žebrotu 70, pro nedovolené zdržování-se 16, osob bez výkazu 10, osob bez zaměstnání 14, pro opilství 10, pro rvačku a výtržnost 16, pro noclehování na ulici 11. – Národní listy, 26. 2. 1868 Pamětní kniha pražskáV městském archivu na radnici staroměstské nachází se pamětní kniha, do které zapisovány byly od r. 1835 až do 1844 zajímavější neb pro život obce důležitější události časové; od r. 1844 se ale toto zapisování opominulo. Teprv v tyto dny nařídila městská rada k návrhu purkmistrova dr. Klaudyho správě archivu, aby v podobném zaznamenávání se pokračovalo a nastalá mezera pokud možno doplnila. – Pražský denník, 26. 2. 1868 PomníkNa pomník Jungmannův daruje obec pražská staveniště zdarma; alespoň učinila v poslední schůzi rady městské místní komise, skládavší se z pánů dr. Riegra, Hankeho, Levého, Diettricha, Koury, Kořistky a Niklesa, návrh, aby městská rada navrhla obecnímu výboru, by daroval určité jedno prostranství na náměstí františkánském a sice 22 stop zdéli a 16 stop zšíři v majetnictví Svatoboru ku stavbě Jungmannova pomníku. – Pražský denník, 26. 2. 1868 K vraždě na LetnéMlynář ze Švihova, jenž myslel, že jeho syn byl na Letné zavražděn a o jeho fotografii žádal, vrátil tuto fotografii s dopisem, že syn jeho se šťastně do Ameriky dostal a již mu odtamtud psal. – Pražský denník, 26. 2. 1868 [related-post id="6229"] Pokus sebevraždyPředevčírem večer po 9. hod. skočila jistá služka s nábřeží do Vltavy; tonouc ve vlnách, které jí až po krk sáhaly, počala volati o pomoc a zachytila se pevně blízké loďky. Dva městští strážníci jí přispěli ku pomoci a dopravili na břeh. – Pražský denník, 26. 2. 1868 SebevraždaPředevčírem odpoledne byl nalezen v háji blíže Roztok asi šedesátiletý muž na stromě oběšený. Mrtvola musela již asi dva neb tři dny na stromě viseti než byla náhodou nalezena. Byla uříznuta a dopravena do zdejšího pathologického ústavu. Příčina sebevraždy této není známa. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Rozmary počasíBouřlivý vichr zuřil krutým spůsobem za včerejší noci v okolí města Prahy a spůsobil značných škod. Blíž Podbaby zvrátil nákladní vůz po silnici jedoucí, při čemž vozka značně poraněn byl. Zde v Praze padlo mu mnoho oken a plynových svítilen za oběť. Na haštalském náměstí vytrhl vichr včera ráno z jednoho tamního domu celé křídlo okna, jež zasáhlo po ulici jdoucí děvče a značně je poranila. Klobouků a čepic bylo množství lidem s hlav smeteno, mnohým pak, již po mostě přecházeli, byly klobouky do vody odnešeny. – Pražský denník, 26. 2. 1868 Nepoctiví živnostníciPolicejní prohlídka byla konána v pondělí na dolejším Novém městě u hokynářů, uzenářů, pekařů, řezníků a mydlářů, při čemž u šesti živnostníků nepravá závaží a u jednoho nepravé váhy zabaveny byly. – Pražský denník, 26. 2. 1868

3. 11. 1868: Dva choromyslní a povedené cirkusové vystoupení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

30. 4. 1868: Jak se provádí zatěžkávací zkoušky nového pražského mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška třetího mostu Po celý včerejší den bylo okolí třetího mostu pražského přeplněno diváky, kteří chtěli býti přítomni zkoušce nákladní, jíž pevnost nového mostu osvědčiti se měla. Až do 10. hodin ráno byl obecenstvu vstup na most dovolena tisíce návštěvníků použilo této příležitosti, by se na most podívali. Nával byl ohromný, jelikož se vstupné nevybíralo. K 10. h. byl však přístup na most zakázán. V Eliščině ulici hromadily se stále větší zástupy lidu, až o 1. h. spoledne počalo se s přípravními prácemi ke zkoušce. Celé dopoledne přijížděly ještě povozy cihlami naplněně přes most. Počet cihel na 70 povozech přivežených obnášel dohromady 65.000 kusů. O 1. hod. počalo se se skládáním a rovnáním cihel na chodníky a složilo se jich na část u města 40.000, se strany Letné pak ostatních 25.000. Práce tato, při níž ovšem množství dělníků se súčastnilo, trvala úplné tři hodiny. Po 4. h. byly veškeré cihly na mostní chodníky složeny. Rozumí se samo sebou, že práci této tisíce diváků přítomno bylo. Cihly tyto zůstanou ležeti na chodníkách až do dneška do 1. hod. s poledne, načež budou opět nakládány a odvezeny. Odklizení jich musí nejdéle do 4. h. s poledne provedeno býti. Podniknutí toto jest svěřeno p. Randovi, majiteli povozů. Hlavní zkouška bude se teprve dnes o 8. hodině ranní odbývati. K dosavadní tíži cihel připojí se totiž 64 vozů železem obtěžkaných, které v tuto hodinu z Eliščiny ulice přes most pojedou. Každý vůz bude míti 60 centů váhy. Vozy tyto pojedou přes most a silnici Belcrediho na planinu k Bubnám, odkud se opět otočí k zpáteční jízdě přes most. Zkušební tato jízda musí nejdéle dopoledne provedena býti. Po ukončené zkoušce ohledá zvláštní stavební komise veškeré částky mostu, zda-li se někde něco nezlámalo neb neporouchalo. – Pražský denník, 30. 4. 1868 Přijede císař do Prahy? K slavnému otevření třetího mostu pražského, kteréž určeno jest na den 10. května t. r. pozval p. purkmistr pražský ovšem též J. V. císaře, podle něhož most pojmenován jest. J. V. odpověděl, že by ho sice těšilo, kdyby k slavnosti té dostaviti se mohl, avšak že nemohl by přijíti přede dnem 23. května. – Národní listy, 30. 4. 1868 [related-post id="9794"] Požáry Na dnešek v noci k jedenácté hodině hlášen oheň za branou Oujezdskou. Hořeloť na dolejším konci Smíchova nedaleko nádraží západního v domě, kde hostinec „u Skráličkův“ nazvaný se nalezá. Oheň vzniknul spůsobem dosud neznámým v zadní části domu a zachvátil v brzku i poschodí jedno, takže škoda dosti značný. Teprv po půlnoci udušen oheň. – Národní listy, 30. 4. 1868

Londýnské metro hlásilo příští stanici automaticky už na konci 19. století • Hlavní město Velké Británie bylo průkopníkem podzemní městské hromadné dopravy. Už v roce 1863 začaly v tunelech jezdit první vlakové soupravy na parní pohon. Ještě před koncem století byly již vozy poháněny elektřinou. Praha si musela na první metro počkat až do roku 1974. Již ve zmíněném roce 1891 si ale Pražané v Národních listech mohli přečíst o úžasném pokroku, jakého Britové dosáhli.

16. 10. 1868: Zámožná žena z Prahy se oběsila na černém šátku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Sebevražda Včera dopoledne o 10. hod. oběsila se v bytu svém v králodvorské ulici zámožné vdova Marie H. z příčin dosud neznámých. Odeslala před tím svou služku do trhu, pravíc jí při odcházení, že půjde později na Malou stranu svou přítelkyni navštívit. Když se služka z trhu vrátila, zastala svou paní ještě doma, jak v pokoji uklízela a šatstvo na věšáku urovnávala. Jsouc v domnění, že se paní k návštěvě obléká, nevšimla si dále, co se v pokoji dálo. Když ale paní z pokoje dlouho nevycházela a úplné ticho v něm nastalo, bylo jí to podivné i šla se do pokoje podívat. Dvéře do pokoje, ač byly otevřeny, nechtěly povoliti, tak že dívka nepokojem hnaná, mocí do nich vrazila, a do pokoje vstoupila. Jaké ale bylo její uleknutí, když spatřila paní svou na černem šátku poloklečící na věšáku viseti, a v obličeji již celou zčernalou. Na její pokřik sběhli se ihned lidé a sejmuli nešťastnici s věšáku. Všechny prostředky k životu ji přivésti zůstaly však marné. Mrtvola její byla odnešena do nemocnice. – Pražský denník, 16. 10. 1868 Sbírka na vdovu V úterý byl na Smichově pohřben řezník Leopold Winternitz, vyznání izraelského, jenž zanechal po sobě vdovu s osmi sirotky, ale žádné jmění. Proto zavedli vyznávači víry izraelské hned nad hrobem sbírku pro vdovu a její sirotky i sebrali v půl hodině 325 zl. – Pražský denník, 16. 10. 1868 [related-post id="13649"] Vražda novorozence Děcká mrtvola nalezena byla ve středu v 5 hodin odpoledne v jednom otevřeném novém hrobě na protestantském hřbitově za Karlínem; nalezl ji invalida, jenž bydlí na vojenském hřbitově. Dítě bylo do plátna zaobaleno, přes plátno bílá zástěra prostřena a vše to do ubrousku pevně zašito. Růžek od ubrousku byl uříznut. Lékař shledal, že dítě bylo novorozené a provázkem uškrceno. Bylo to děvčátko. Po pachateli té vraždy se již pátrá. – Pražský denník, 16. 10. 1868

22. 5. 1889: Trhání hradeb dynamitem, pohřešovaná žena a nahý blázen • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.