Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity
Foto: Orren Jack Turner, Princeton
Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.
Když se odchodem Ferdinanda Lippicha do důchodu uvolňuje řádná profesura matematické fyziky, je stanovena komise, která doporučuje právě jednatřicetiletého Alberta Einsteina. Ministerstvo osvěty ale návrh odmítá a dává přednost jinému kandidátovi, Gustavovi Jumanovi z brněnské německé techniky.
Juman je však natolik ješitný, že nabídku odmítá: „Když tahle odborná komise tolik touží po modernosti a ne po skutečné práci, jakou já, Jauman dělám, tak to místo odmítám.”
Einstein v Praze
Einstein přijíždí do Prahy v roce 1911 a získává místo řádného profesora s ročním platem 8 872 Kč. Dva roky zde vede přednášky na tehdejší německé části Karlo-Ferdinandovy university. Náplň jeho práce tvoří pět hodin přednášek a dvě hodiny cvičení týdně, a to zhruba pro dvacet studentů (z toho dvě dívky).
Kromě vyučování nachází ve smíchovském domě v Třebízského ulici (dnešní Lesnické) také dobré zázemí a dostatek klidu i pro svou vědeckou práci, mimo jiné i na slavnou teorii relativity. Ve volném čase pak navštěvuje salon v domě U jednorožce na Staroměstském náměstí.
[related-post id=“12157″]
Nespokojená manželka
Už v červenci 1912 však Einstein balí své kufry a odjíždí zpět do Curychu. Iniciátorem návratu je Einsteinova žena Mileva, která se v Praze necítí spokojená. Einstein však zájem o Československo neztrácí, svou poslední návštěvu uskuteční v roce 1921.
Ani později na Československo ale nezapomíná a sleduje i nelehkou životní situaci jeho obyvatel. V roce 1950 dokonce zasílá dopis Klementu Gottwaldovi, kterého žádá o milost pro Miladu Horákovou. Neúspěšně.
Život po Československu
V roce 1921, tedy po své druhé návštěvě Prahy, se Albert Einstein stává držitelem Nobelovy ceny za fyziku, konkrétně za vysvětlení fotoefektu a za zásluhy o teoretickou fyziku. Významná však byla i jeho předcházející díla, konkrétně tři práce z roku 1905, a také teorie relativity z roku 1915. Za však byla v době udělení Nobelovy ceny ještě nedoceněná.
Albert Einstein vydává nejprve v roce 1905 „Speciální teorii relativity“, na tu o deset let později navazuje „Obecná teorie relativity“. Podle vlastních slov se mu obecná teorie vyjasnila právě při pobytu v Praze: „Speciální teorie relativity vznikla v Bernu. Počátky obecné teorie relativity rovněž v Bernu. Jasnější se mi však stala teprve v Praze a v Curychu. Do konce jsem ji dovedl ale až v Berlíně.”
[related-post id=“5916″]
Obecná teorie relativity vychází z toho, že považuje za ekvivalentní všechny pozorovatele a pro všechny platí stejné zákony obecné relativity, i když je jejich pohyb se zrychlením. Gravitace tady nepůsobí jako síla, ale jako důsledek zakřivení časoprostoru. Je to geometrická teorie předpokládající, že přítomnost hmoty zakřivuje časoprostor. Od zveřejnění teorie relativity uskutečnily tisíce pokusů o její vyvrácení, teorie se však vždy ukázala relativně„“pevnou”.
Po zformulování teorie relativity se Einstein stává známým po celém světě, což je pro vědce nevídaný úspěch. V pozdějších letech jeho sláva zastínila i ostatní vědce a Einstein se tak stává synonymem pro člověka s velmi vysokou inteligencí, zkrátka génia.
