Honosná muzejní budova na Letné slaví 80. výročí. Svému účelu však slouží teprve pár let

18. března 2019 ∙ 07:35
PražskýDEN.cz
Foto: Národní zemědělské muzeum

Hlavní výstavní budova Národního zemědělského muzea v Praze na Letné byla dokončena přesně před 80 lety. Svému původnímu účelu však začala plnohodnotně sloužit až v posledních několika letech. Záhy po dokončení v březnu 1939 objekt obsadila německá armáda a po únorovém převratu v roce 1948 zase z nařízení komunistické strany Stavební podniky, n. p. V roce 1994 byla celá stavba vrácena k užívání muzeu a v roce 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce do původní podoby z roku 1939.

Budova Národního zemědělského muzea patří mezi mimořádně kvalitní příklad české architektury sklonku 30. let 20. století a díky urbanistickému konceptu tvoří pozoruhodný celek se sousedním Národním technickým muzeem, které však bylo dokončeno až v roce 1941.

Historie muzea

Založení Národního zemědělského muzea je úzce spjato s Jubilejní výstavou v roce 1891, po jejímž skončení zůstala spolku velká kolekce předmětů, která byla provizorně uložena zejména v pronajaté budově v bývalé konírně v zahradě Kinských. V těchto místech byla také v roce 1908 otevřena první zemědělská expozice.

O novostavbě muzea začali členové spolku Československého zemědělského muzea, ústavu pro studium a povznesení venkova uvažovat už v roce 1920, kdy po usilovném hledání prostor konstatovali, že jediná možná alternativa je stavba nové muzejní budovy. Financování se vyřešilo díky příslibu peněz z Ministerstva zemědělství a Masarykova fondu, kterému věnovaly zemědělské korporace významné částky s podmínkou, aby je fond využil ve prospěch Československého zemědělského muzea.

Spolupráce s technickým muzeem

V podobné situaci jako zemědělské muzeum bylo v té době i technické muzeum a obě instituce se domluvily na úzké spolupráci při řešení stavby budov. Původní smělý plán provázání zemědělského a technického muzea se však postupně zredukoval pouze na koncepci budovy, ve které společnými prostory byla jen střední budova s vestibulem, kancelářským zázemím, zasedacím sálem a dílnami, výstavní prostory měly být oddělené. Kvůli nutnosti zachování silniční komunikace nakonec sešlo i z této varianty a budovy zůstaly odděleny příčnou ulicí. Snahou bylo tedy vyjádřit příbuznost obou ústavů alespoň jednotnou architekturou.

Zdroj: Národní zemědělské muzeum

Už při zadávání architektonické soutěže bylo požadováno, aby budovy odpovídaly nejnovějším trendům a kromě velkého rozsahu výstavních prostor měly také dostatečné technické zázemí. Bylo pamatováno na dostatečnou izolaci proti horku v letních měsících a také na to, aby bylo zabráněno přílišnému ochlazování v zimě. Zázemí muzea tak mimo jiné tvořily fotoateliér a temné komory, archiv s přilehlou studovnou, velký dvojdílný sál pro krátkodobé výstavy a přednášky s obrazovou projekcí, truhlářská, knihařská a preparátorská dílna a chemické laboratoře v suterénním prostoru.

Vybrán byl projekt architekta Milana Babušky a v roce 1937 byla zahájena stavba. Rozpočet byl 8 750 000 korun, s předpokládaným dokončením na jaře roku 1939. A v letních měsících roku 1939 byly skutečně do suterénu novostavby přestěhovány veškeré sbírky muzea a byly zakoupeny vitríny pro sály stálých expozic v prvním patře.

Dne 5. září 1939 však zástupci vojenské správy oznámili vedení muzea, že budova je zabraná pro potřeby německé armády. Sbírky i nové vitríny tak muselo muzeum z budovy na Letné opět odstěhovat zpátky do původních prostor – do letohrádku Kinských na Smíchově a pronajaté stodoly na Bertramce. Uprostřed války se však střecha stodoly propadla a muzejní sbírky utrpěly rozsáhlé škody.

Poválečný osud

Nakonec byla přece jen v říjnu 1945 budova na Letné uvolněna pro Zemědělské muzeum. Po odstranění následků válečných událostí započalo stěhováním muzejních sbírek.

Vedení muzea usilovalo o rychlé splnění předválečného cíle, tedy o vybudování moderních expozic zemědělského muzea. Mezi ně patřila například rekonstrukce černé kuchyně, retrospektiva zemědělských prací a lidových staveb, expozice o zrušení roboty, půdních poměrech u nás, výrobě v rostlinném a zemědělském průmyslu, chovu koní, skotu, prasat a drobného zvířectva, sbírek vztahujících se k myslivosti a lesnictví.

První otevření muzejních expozic proběhlo dne 6. května 1948. Provoz muzea však trval jen krátce, expozice muzea byly na pokyn ministerstva zemědělství dne 27. března 1950 uzavřeny a z rozhodnutí Státní dislokační komise muselo Československé zemědělské muzeum budovu znovu opustit a uvolnit ji pro Stavební podniky, n. p. (Stavoprojekt). Sbírky byly opět přestěhovány do nevyhovujících prostor na zámcích Konopiště a Kačina.

Novodobá éra

Do své původní budovy v Praze se muzeum vrátilo až roku 1994 a ihned zahájilo její postupnou rehabilitaci. V roce 2006 došlo také k přechodu zřizovatelské funkce z Ministerstva kultury na Ministerstvo zemědělství. Dlouholeté intermezzo přineslo pochopitelně i narušení kontinuity a ztrátu povědomí veřejnosti o původním účelu budovy i Národního zemědělského muzea. Budova prošla v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí, vznikají zde moderní expozice podle aktuálních trendů.

„Osud hlavní výstavní budovy v Praze na Letné odráží složité dějiny našeho státu v minulém století. V dnešní době muzeum usiluje nejen o navázání na prvorepublikovou tradici, ale také o aplikaci nejmodernějších muzeologických trendů a důstojný návrat mezi významná muzea naší země,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

X Zavřít