Honosná muzejní budova na Letné slaví 80. výročí. Svému účelu však slouží teprve pár let

18. března 2019, 07:35 – PražskýDEN.cz

Zdroj: Národní zemědělské muzeum

Hlavní výstavní budova Národního zemědělského muzea v Praze na Letné byla dokončena přesně před 80 lety. Svému původnímu účelu však začala plnohodnotně sloužit až v posledních několika letech. Záhy po dokončení v březnu 1939 objekt obsadila německá armáda a po únorovém převratu v roce 1948 zase z nařízení komunistické strany Stavební podniky, n. p. V roce 1994 byla celá stavba vrácena k užívání muzeu a v roce 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce do původní podoby z roku 1939.

Budova Národního zemědělského muzea patří mezi mimořádně kvalitní příklad české architektury sklonku 30. let 20. století a díky urbanistickému konceptu tvoří pozoruhodný celek se sousedním Národním technickým muzeem, které však bylo dokončeno až v roce 1941.

Historie muzea

Založení Národního zemědělského muzea je úzce spjato s Jubilejní výstavou v roce 1891, po jejímž skončení zůstala spolku velká kolekce předmětů, která byla provizorně uložena zejména v pronajaté budově v bývalé konírně v zahradě Kinských. V těchto místech byla také v roce 1908 otevřena první zemědělská expozice.

O novostavbě muzea začali členové spolku Československého zemědělského muzea, ústavu pro studium a povznesení venkova uvažovat už v roce 1920, kdy po usilovném hledání prostor konstatovali, že jediná možná alternativa je stavba nové muzejní budovy. Financování se vyřešilo díky příslibu peněz z Ministerstva zemědělství a Masarykova fondu, kterému věnovaly zemědělské korporace významné částky s podmínkou, aby je fond využil ve prospěch Československého zemědělského muzea.

Spolupráce s technickým muzeem

V podobné situaci jako zemědělské muzeum bylo v té době i technické muzeum a obě instituce se domluvily na úzké spolupráci při řešení stavby budov. Původní smělý plán provázání zemědělského a technického muzea se však postupně zredukoval pouze na koncepci budovy, ve které společnými prostory byla jen střední budova s vestibulem, kancelářským zázemím, zasedacím sálem a dílnami, výstavní prostory měly být oddělené. Kvůli nutnosti zachování silniční komunikace nakonec sešlo i z této varianty a budovy zůstaly odděleny příčnou ulicí. Snahou bylo tedy vyjádřit příbuznost obou ústavů alespoň jednotnou architekturou.

Zdroj: Národní zemědělské muzeum

Už při zadávání architektonické soutěže bylo požadováno, aby budovy odpovídaly nejnovějším trendům a kromě velkého rozsahu výstavních prostor měly také dostatečné technické zázemí. Bylo pamatováno na dostatečnou izolaci proti horku v letních měsících a také na to, aby bylo zabráněno přílišnému ochlazování v zimě. Zázemí muzea tak mimo jiné tvořily fotoateliér a temné komory, archiv s přilehlou studovnou, velký dvojdílný sál pro krátkodobé výstavy a přednášky s obrazovou projekcí, truhlářská, knihařská a preparátorská dílna a chemické laboratoře v suterénním prostoru.

Vybrán byl projekt architekta Milana Babušky a v roce 1937 byla zahájena stavba. Rozpočet byl 8 750 000 korun, s předpokládaným dokončením na jaře roku 1939. A v letních měsících roku 1939 byly skutečně do suterénu novostavby přestěhovány veškeré sbírky muzea a byly zakoupeny vitríny pro sály stálých expozic v prvním patře.

Dne 5. září 1939 však zástupci vojenské správy oznámili vedení muzea, že budova je zabraná pro potřeby německé armády. Sbírky i nové vitríny tak muselo muzeum z budovy na Letné opět odstěhovat zpátky do původních prostor – do letohrádku Kinských na Smíchově a pronajaté stodoly na Bertramce. Uprostřed války se však střecha stodoly propadla a muzejní sbírky utrpěly rozsáhlé škody.

Poválečný osud

Nakonec byla přece jen v říjnu 1945 budova na Letné uvolněna pro Zemědělské muzeum. Po odstranění následků válečných událostí započalo stěhováním muzejních sbírek.

Vedení muzea usilovalo o rychlé splnění předválečného cíle, tedy o vybudování moderních expozic zemědělského muzea. Mezi ně patřila například rekonstrukce černé kuchyně, retrospektiva zemědělských prací a lidových staveb, expozice o zrušení roboty, půdních poměrech u nás, výrobě v rostlinném a zemědělském průmyslu, chovu koní, skotu, prasat a drobného zvířectva, sbírek vztahujících se k myslivosti a lesnictví.

První otevření muzejních expozic proběhlo dne 6. května 1948. Provoz muzea však trval jen krátce, expozice muzea byly na pokyn ministerstva zemědělství dne 27. března 1950 uzavřeny a z rozhodnutí Státní dislokační komise muselo Československé zemědělské muzeum budovu znovu opustit a uvolnit ji pro Stavební podniky, n. p. (Stavoprojekt). Sbírky byly opět přestěhovány do nevyhovujících prostor na zámcích Konopiště a Kačina.

Novodobá éra

Do své původní budovy v Praze se muzeum vrátilo až roku 1994 a ihned zahájilo její postupnou rehabilitaci. V roce 2006 došlo také k přechodu zřizovatelské funkce z Ministerstva kultury na Ministerstvo zemědělství. Dlouholeté intermezzo přineslo pochopitelně i narušení kontinuity a ztrátu povědomí veřejnosti o původním účelu budovy i Národního zemědělského muzea. Budova prošla v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí, vznikají zde moderní expozice podle aktuálních trendů.

„Osud hlavní výstavní budovy v Praze na Letné odráží složité dějiny našeho státu v minulém století. V dnešní době muzeum usiluje nejen o navázání na prvorepublikovou tradici, ale také o aplikaci nejmodernějších muzeologických trendů a důstojný návrat mezi významná muzea naší země,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění

Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo. Objevovala se po boku Huga Haase i Vlasty Buriana. Patřila mezi největší hvězdy meziválečné kinematografie. V dnešní době si na ni ale už skoro nikdo nevzpomene. Kam se po válce ztratila […]

vydáno před 1 týdnem
Truda Grosslichtová.

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky

Desítky tisíc lidí po celém světě podstoupily od 30. do 80. let minulého století lobotomii. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala? Píše se rok 1935 a v Londýně právě probíhá neurologický kongres. Lékaři Carlye Jacobson a […]

vydáno před 1 měsícem
Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka

V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. […]

vydáno před 2 měsíci

Zapomeňte, co vás učili. V polovině století bude jaro začínat už 19. března

Dnes večer přesně ve 22:58 nastane astronomické jaro. Slunce se v tento okamžik ocitne přesně v rovině zemského rovníku a jeho paprsky budou dopadat kolmo k zemské ose. Na severní polokouli nastane jarní rovnodennost a dny se začnou prodlužovat na úkor noci. Ve škole jsme se všichni učili, že jaro začíná 21. března. Naposledy se tak ale stalo v roce 2011. Jaro v tento den opět přivítají až lidé, kteří […]

vydáno před 2 měsíci

Dějiny metra: Pražané mohli mít podzemní dráhu už na konci 19. století

Při pohledu na dobové fotografie Prahy z konce devatenáctého a počátku dvacátého století se může zdát, že život v ní byl tehdy jedna velká idylka. Ve skutečnosti však Praha v té době byla spíš začouzeným městem plným továren, kde nebylo zrovna nejzdravější pobývat. Špatný vzduch byl daní za ohromný hospodářský a technologický vzestup, který tehdy celý svět zažíval. České země byly průmyslově nejvyspělejší částí rakousko-uherského mocnářství. Z celého světa do […]

vydáno před 2 měsíci
Pařížské metro začalo jezdit v roce 1900.

Přidejte si náš boxík na homepage Seznam.cz

Teď už vám nic neunikne! Stačí kliknutí a boxík se zprávami z webu PražskýDEN.cz se začne zobrazovat na Vaší personalizované domovské stránce Seznamu.

Přidat na Seznam.cz

Malá Jenny z filmu Forrest Gump vyrostla. Jak vypadá a co dělá dnes

Letos uplyne přesně 25 let od chvíle, kde jsme měli poprvé možnost vidět film Forrest Gump režiséra Roberta Zemeckise. Příběh o prostém muži, který na pozadí velkých společenských změn ve druhé polovině 20. století v USA hledá své životní štěstí, si získal srdce miliónů diváků po celém světě. Zemeckisova hořkosladká komedie proměnila celkem šest oscarových nominací ze třinácti, včetně ceny pro nejlepší film roku. Za jeden ze svých životních výkonů […]

vydáno před 15 hodinami

Schváleno. Metro D se začne stavět příští měsíc

Pražští radní dnes schválili záměr výstavby nové linky pražského metra. Dopravní podnik hl. m. Prahy do měsíce zahájí geologický průzkum, kterým celá stavba fakticky započne. Přípravné práce vyjdou na 1,5 miliardy korun. „Je to obrovský krok a přesně za měsíc zahájíme geologickým průzkumem stavbu nové linky. Když jsem před půl rokem projekt přebíral, bylo chvílemi těžké uvěřit, že bychom mohli dnes být tam, kde jsme,“ uvedl na Facebooku radní pro […]

vydáno před 18 hodinami
Vizualizace možné budoucí podoby jedné ze stanice metra D.

Světová zdravotnická organizace varuje před vlivem obrazovek na děti

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení týkající se denního režimu u dětí mladších pěti let. Jde o vůbec první takové doporučení, které WHO oficiálně publikovala. Doporučení obsahují například radu, aby v prvních dvou letech života dítě nevysedávalo před televizní obrazovkou či nehrálo počítačové hry, v dalších třech letech by dle názoru WHO takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. WHO naopak vyzdvihuje význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý […]

vydáno před 18 hodinami

Rodinná výzva v Centrálním parku prověří pohybové dovednosti dětí i rodičů

V sobotu 25. května proběhne na ploše Centrálního parku u stanice metra Háje tradiční zábavná akce Rodinná výzva. Děti a rodiče zde budou moci poměřit síly v 24 soutěžních disciplínách a jako rodina vyhrát hodnotné ceny. Návštěvníkům bude k dispozici stánek s odbornou FYZIOporadnou. Sportovní den, včetně doprovodných služeb fyzioterapeutů, je zdarma. Povinná registrace rodinných týmů probíhá on-line. „Populární akci pořádáme dvakrát do roka. Na podzim si v Centrálním parku zasoutěžilo […]

vydáno před 19 hodinami

Praha 7 vypraví pohřeb pro osamělé zemřelé

Tuto středu se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků čtyř zemřelých z Prahy 7. Městská část pořádá již třetí důstojné rozloučení s lidmi bez příbuzných či blízkých, kteří by se postarali o jejich pohřeb. Pohřbívat se budou také dvě urny, které se našly při rekonstrukci domu ve sklepě pod podlahou. Obce mají ze zákona povinnost vypravovat zesnulým, jejichž příbuzné se nepodaří dohledat, takzvané sociální pohřby. Městské části kremaci proplácí stát. Zákon však […]

vydáno před 20 hodinami
X Zavřít