RUBRIKY
HLEDAT

Honosná muzejní budova na Letné slaví 80. výročí. Svému účelu však slouží teprve pár let

ZajímavostiPražskýDEN.cz • 18. března 2019 • 4 minuty čtení

Foto: Národní zemědělské muzeum

Hlavní výstavní budova Národního zemědělského muzea v Praze na Letné byla dokončena přesně před 80 lety. Svému původnímu účelu však začala plnohodnotně sloužit až v posledních několika letech. Záhy po dokončení v březnu 1939 objekt obsadila německá armáda a po únorovém převratu v roce 1948 zase z nařízení komunistické strany Stavební podniky, n. p. V roce 1994 byla celá stavba vrácena k užívání muzeu a v roce 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce do původní podoby z roku 1939.

Budova Národního zemědělského muzea patří mezi mimořádně kvalitní příklad české architektury sklonku 30. let 20. století a díky urbanistickému konceptu tvoří pozoruhodný celek se sousedním Národním technickým muzeem, které však bylo dokončeno až v roce 1941.

Historie muzea

Založení Národního zemědělského muzea je úzce spjato s Jubilejní výstavou v roce 1891, po jejímž skončení zůstala spolku velká kolekce předmětů, která byla provizorně uložena zejména v pronajaté budově v bývalé konírně v zahradě Kinských. V těchto místech byla také v roce 1908 otevřena první zemědělská expozice.

O novostavbě muzea začali členové spolku Československého zemědělského muzea, ústavu pro studium a povznesení venkova uvažovat už v roce 1920, kdy po usilovném hledání prostor konstatovali, že jediná možná alternativa je stavba nové muzejní budovy. Financování se vyřešilo díky příslibu peněz z Ministerstva zemědělství a Masarykova fondu, kterému věnovaly zemědělské korporace významné částky s podmínkou, aby je fond využil ve prospěch Československého zemědělského muzea.

[related-post id=“14577″]

Spolupráce s technickým muzeem

V podobné situaci jako zemědělské muzeum bylo v té době i technické muzeum a obě instituce se domluvily na úzké spolupráci při řešení stavby budov. Původní smělý plán provázání zemědělského a technického muzea se však postupně zredukoval pouze na koncepci budovy, ve které společnými prostory byla jen střední budova s vestibulem, kancelářským zázemím, zasedacím sálem a dílnami, výstavní prostory měly být oddělené. Kvůli nutnosti zachování silniční komunikace nakonec sešlo i z této varianty a budovy zůstaly odděleny příčnou ulicí. Snahou bylo tedy vyjádřit příbuznost obou ústavů alespoň jednotnou architekturou.

Zdroj: Národní zemědělské muzeum

Už při zadávání architektonické soutěže bylo požadováno, aby budovy odpovídaly nejnovějším trendům a kromě velkého rozsahu výstavních prostor měly také dostatečné technické zázemí. Bylo pamatováno na dostatečnou izolaci proti horku v letních měsících a také na to, aby bylo zabráněno přílišnému ochlazování v zimě. Zázemí muzea tak mimo jiné tvořily fotoateliér a temné komory, archiv s přilehlou studovnou, velký dvojdílný sál pro krátkodobé výstavy a přednášky s obrazovou projekcí, truhlářská, knihařská a preparátorská dílna a chemické laboratoře v suterénním prostoru.

Vybrán byl projekt architekta Milana Babušky a v roce 1937 byla zahájena stavba. Rozpočet byl 8 750 000 korun, s předpokládaným dokončením na jaře roku 1939. A v letních měsících roku 1939 byly skutečně do suterénu novostavby přestěhovány veškeré sbírky muzea a byly zakoupeny vitríny pro sály stálých expozic v prvním patře.

Dne 5. září 1939 však zástupci vojenské správy oznámili vedení muzea, že budova je zabraná pro potřeby německé armády. Sbírky i nové vitríny tak muselo muzeum z budovy na Letné opět odstěhovat zpátky do původních prostor – do letohrádku Kinských na Smíchově a pronajaté stodoly na Bertramce. Uprostřed války se však střecha stodoly propadla a muzejní sbírky utrpěly rozsáhlé škody.

[related-post id=“18046″]

Poválečný osud

Nakonec byla přece jen v říjnu 1945 budova na Letné uvolněna pro Zemědělské muzeum. Po odstranění následků válečných událostí započalo stěhováním muzejních sbírek.

Vedení muzea usilovalo o rychlé splnění předválečného cíle, tedy o vybudování moderních expozic zemědělského muzea. Mezi ně patřila například rekonstrukce černé kuchyně, retrospektiva zemědělských prací a lidových staveb, expozice o zrušení roboty, půdních poměrech u nás, výrobě v rostlinném a zemědělském průmyslu, chovu koní, skotu, prasat a drobného zvířectva, sbírek vztahujících se k myslivosti a lesnictví.

První otevření muzejních expozic proběhlo dne 6. května 1948. Provoz muzea však trval jen krátce, expozice muzea byly na pokyn ministerstva zemědělství dne 27. března 1950 uzavřeny a z rozhodnutí Státní dislokační komise muselo Československé zemědělské muzeum budovu znovu opustit a uvolnit ji pro Stavební podniky, n. p. (Stavoprojekt). Sbírky byly opět přestěhovány do nevyhovujících prostor na zámcích Konopiště a Kačina.

Novodobá éra

Do své původní budovy v Praze se muzeum vrátilo až roku 1994 a ihned zahájilo její postupnou rehabilitaci. V roce 2006 došlo také k přechodu zřizovatelské funkce z Ministerstva kultury na Ministerstvo zemědělství. Dlouholeté intermezzo přineslo pochopitelně i narušení kontinuity a ztrátu povědomí veřejnosti o původním účelu budovy i Národního zemědělského muzea. Budova prošla v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí, vznikají zde moderní expozice podle aktuálních trendů.

„Osud hlavní výstavní budovy v Praze na Letné odráží složité dějiny našeho státu v minulém století. V dnešní době muzeum usiluje nejen o navázání na prvorepublikovou tradici, ale také o aplikaci nejmodernějších muzeologických trendů a důstojný návrat mezi významná muzea naší země,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

18. 6. 1890: Pouliční automaty prodávají životní pojištění i frťany kořalky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 3. 1890: Operace mozku, pronájem dětských hrobů a úmrtí známého sochaře • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 2. 1868: Při demolici domu objevili vzácné mince z 15. století • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Politická provokace Nějaká písnička „o bělohorských mučednicích“ ruší zase poklid naši neunavné c. k. policie. Tajní orgánové její alespoň vyzvěděli „zcela na určito“, že v jisté karlínské kavárně prodávala a „rozšiřovala se“ taková „kdesi tajně tištěná písnička“, v níž opěvují se mučeníci bělohorští a tudíž dává se nechuť a nelibost proti vládě na jevo. Totě skorem učiněný § 11. ministerského nařízení z roku 1854! Honem tedy buď pachatele, nebo aspoň rozšiřovatele vypátrat. A tajní orgánové skutečně vypátrali „rozšiřovatele“ v osobě zámečnického strojmistra pana Čeňka N. z jedné karlínské továrny. Tento prý – tak znělo udání – zajisté písničku tu v povědomé kavárně bud' sám prodával, aneb jest-li neprodával tedy prý si ji dojista koupil… Jednoho dne tedy octnul se milý strojmistr u výslechu. Chuďas ustrnul všecek, když vyložen před ním sáhodlouhý protokol obsahující výpovědi „svědkův“ a trnnl pořad více čím více z toho protokolu se mu projevovalo: nemělť prý do té chvíle skutečně ani potuchy, že by jakás podobná písnička existovati mohla. „Vy tedy neznáte tento tiskopis“? a ukazována mu jakás litografie ve zlaté obrubě. Milý strojmistr chutě vytahuje brejle, aby se na tu šlakovitou písničku, která ho přivedla do takového oplétání, přece důkladně podíval – avšak chyba lávky: Když prý vůbec ničeho o ní neví, nemusí prý ji také číst, a osudný „corpus delicti“ pustoval zase do akt. Ať má krásná literatura naše také své „misterie“! – Národní listy, 19. 2. 1868 Zmizela Dle udání, příslušnému úřadu o tom učiněném, zmizela od 13. t. m. Alžběta Červenková, manželka truhláře, z bytu svého č. p. 52 na Malé Straně. Odloučena od muže svého, žila v nouzi a bídě velké, nebylo by tedy nemožné, že se ubohá snad života trapného zbavila. – Národní listy, 19. 2. 1868 Zaplavení Pramen ze studně provalil se předevčírem v domě č. 815 na svatováclavském náměstí do sklepa vedlejšího domu a brzo byl celý sklep zaplaven. Na rychlo bylo povoláno několik mužů od hasičského sboru, kteří rourami skrze otvory sklepní vodu ze sklepa pumpovali, až se jim podařilo proud zastaviti a průlom zatarasiti. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Divadlo Bergheerovo divadlo na senovážném náměstí požívá dosud stálé přízně pražského obecenstva, jak o tom svědčí každodenní četné návštěvy, jakých se mu dostává. Majitel jeho p. Bergheer ohlašuje veřejnými návěstími, že dosud provozované představení již jen krátký čas hráti budou, po nichž pak opět s novými představeními před obecenstvo předstoupí. – Pražský denník, 19. 2. 1868 [related-post id="5767"] Demolice Pachtův dům v granátnické ulici bude už co nejdříve dokona zbořen. Mohutné zdě staré této stavby vyžadují násilného bourání a některé vzdorují dlouho dělníkům než se sřítí. Včera ráno našel jeden z dělníků mezi zříceninami starou minci, na jejímž líci byla podobizna krále Jiřího Poděbradského, kol níž nápis v latinském jazyku “Jiří z Boží milosti král;” na druhé straně poněkud již otřené nalezal se stromek, nad nímž slunce se prostíralo. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Roznášel bez povolení Nepovolaný roznašeč novin byl v pondělí večer zadržen na Smichově, když udal, že mu jeden tulák ukradl sedm výtisků jistého humoristického listu. Při vyšetřování se ukázalo, že neměl dovolení k roznášení novin a tak byl i se zlodějem soudu odevzdán. – Pražský denník, 19. 2. 1868 Ničema Zatknut byl v pondělí od obecní policie onen ničema, který v posledních dnech byl se do několika zdejších hostinců vloudil a tam hostům rozličné věci kradl. Dostižen byl v jednom hostinci na Václavském náměstí, právě když jednomu rabínovi byl ukradl zlaté hodinky s řetězem, pikslu, kabát, vestu a balík v ceně 35 ul. Zloděj tento je bývalý obchodní pomocník. – Pražský denník, 19. 2. 1868

8. 8. 1890: Nebezpečné vyhrožování, rostoucí hladina Vltavy a hříčka přírody • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 4. 1868: Ve Vltavě prováděli starodávný rituál, který má ochránit před nemocí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Rituál ve Vltavě Břehy vltavské byly včerejšího dne z rána před východem slunce četně oživeny. Sbíhali se totiž k řece i ze vzdálenějších míst lidé a mezi nimi i nejvíce ženštiny s malými děcky, aby se plynoucí vodou umyli a tak dle obecné pověry před rozličnými nemocemi, jmenovitě před vyraženinou ochránili. Starobylý tento obyčej může ovšem míti žádaný účinek, an při některých nemocích časté omývání čerstvou vodou nejlepším prostředkem bývá. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Padělané bankovky Již po celého půl leta obíhaly v Praze padělané desítky i pětky, které, ač jen perem byly dělány, předce od spravedlivých nebyly skoro ani k rozeznání. Postižených nepravých bankovek je už asi sto kusů. Padělatel obyčejně udal svou pětku za soumraku, tak že nebylo nikdy s to jej postihnouti. Konečně na Zelený čtvrtek postížen jest v jednom skladě modního zboží na Příkopech, právě když chtěl platit nepravou desítkou. Poněvadž byl známá osobnost, zletilý syn jednoho vysoce postaveného, nyní již zemřelého rady, prohledáváno jest bez prodlení v jeho bytu na Malé Straně a zde nalezeny jsou všecky přípravy k dělání papírových peněz, papíry, oleje i barvy a p. – Pražský denník, 11. 4. 1868 [related-post id="9064"] Přesun parostrojního vozu Ohromný parostrojní vůz byl včera odpoledne ze strojnické továrny p. Ringhoffra na Smíchově do státního nádraží vezen. Vůz týž táhlo osm koní. Vozka chtěl jeti s nákladem tímto přes řetězový most, avšak pro ohromnou tíži vozu nebyl mu přechod dovolen, an jen nejvýše 130 centů jest možno přes most tento přepraviti. Vůz musel tudíž přes kamenný most na své místo dopraven býti. – Pražský denník, 11. 4. 1868 Chleba z otrub Jak vědomo, zastává výtečný lučebník v Mnichově Liebig záživnost otrub, z nichž prý se s velkým prospěchem chleba péci dá. Pokusy s pečením otrubového chleba učinil v Praze známý pekař pan Marčan a nyní také p. Hyra, držitel parního mlýna a pekárny v Plzni, počne chleb takový péci. Do Plzně se aspoň tyto dny očekává cís. komise, aby o pokusu tomto se přesvědčila. – Pražský denník, 11. 4. 1868

30. 11. 1868: Dvouletého chlapce ve Dvorcích u Prahy vážně pokousal pes • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Památník letců z 2. světové války na ruzyňském letišti dostal novou podobu • Pomník obětem druhé světové války v Ruzyni se dočkal po více jak 43 letech rekonstrukce. Za své náklady jej nechalo opravit Letiště Praha. Nový památník vytesaný z české Vahlovické žuly upomíná na významné hrdiny letectví. Ti se v bojích druhé světové války nejen zasloužili o vítězství Spojenců nad nacistickým Německem, ale i na vybudování civilního letectví u nás. Památník je umístěn v areálu JIH Letiště Praha naproti Úřadu civilního letectví.

Tajný ženský spolek na špehování nevěrných manželů • Žárlivost je stejně stará jako samotná láska. Snad každá žena i muž má své vlastní taktiky, jak případnou nevěru včas odhalit. Kuriózně ale působí zpráva z dobového tisku o jistém spolku berlínských žen. Jejich cílem bylo posvítit si společnými silami na záletné muže. Přečtěte si článek, který vyšel v Národních listech v srpnu 1892.

Triedr

19. 8. 1890: Utonulí ve Vltavě, přejeté děti a popálený hostinský • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

30. 5. 1890: Matka, která zabila osmiletého syna, je stále nezvěstná • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 10. 1868: Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlově náměstí čeká oprava • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Na mysli pomaten V soukennické ulici pracoval dosud 31letý syn jednoho truhláře u svého otce a za poslední doby jevily se při něm známky, že je chorobou ducha postižen. Když pak večer chtěl si žíly na rukou břitvou přeřezati, odevzdán jest do blázince. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Kiosky zavřely Průsvitné kiosky, jichž v posledním čase v Praze opět několik nových postaveno bylo, nedostojí svému úkolu a sotva se podnikateli vyplatí. Nyní jsou již i od prodávaček zcela opuštěny, jelikož od včerejška v kioskách těchto výprodej novin c. kr. policejním ředitelstvem zakázán jest. – Pražský denník, 17. 10. 1868 [related-post id="13813"] Rekonstrukce Průčelí chrámu sv. Ignáce na Karlovu náměstí, kde jak známo členové řádu jezovitského osazeni jsou, počalo se v těchto dnech opravovati. Mimo to bude celý zevnějšek tohoto chrámu, jenž vnitřním svým vyozdobením mezi nejkrásnější v Praze se počítá, důkladně obnoven. – Pražský denník, 17. 10. 1868 Z Karlína Ve dlažbě Karlína se včerejším dnem za příčinou nastalého zimního počasí pro letos ustálo. Střída královská jest až do polou náměstí vydlážděna a včerejším dnem se počalo opět s povozy přímo ulicí touto bez zajížďky do Prahy jeti. – Pražský denník, 17. 10. 1868

Festival Open House zve na návštěvu do zajímavých pražských budov • „Architektura pro všechny“ je mottem letošního ročníku festivalu Open House Praha, který zve návštěvníky na prohlídku běžně nepřístupných budov a prostorů v celkem deseti městských částech.

29. 11. 1889: Sypání chodníků pískem, divadlo na Žižkově a problémy se zásilkami z Turecka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 2. 1890: Krádeže šatů jsou na denním pořádku. Pražané by si měli dávat pozor • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

23. 5. 1889: Případ týraného chlapce, pohřešovaný obuvník a nešťastný pád ze žebříku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 9. 1868: Zemřela mlékařka ze Záběhlic. S rodinou už se rozloučit nestihla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Starý seladon u soudu za nemravné návrhy mladým dívkám • Láska je mocná čarodějka a citům člověk neporučí. Dokládá to i více než sto let starý příběh jednoho amerického muže, který se zamiloval do mladé dívky a dostal se kvůli tomu až před soud. O případu informovaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu 1903.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár