11. 9. 1868: Zemřela mlékařka ze Záběhlic. S rodinou už se rozloučit nestihla

Před lety v PrazePražskýDEN.cz11. září 20181 minuta čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Zázrakem přežil

Přejet byl včera ve 4 hod. odpoledne v Celetné ulici čtyřetý chlapec; kolo od drožky šlo mu šikmo přes prsa. Podivným spůsobem zůstal chlapec, jakž se aspoň zdálo, bez pohromy. – Pražský denník, 11. 9. 1868

Smrt mlékařky

Náhlou smrtí byla zachvácena předevčírem odpoledne jistá mlékařka ze Záběhlic. Vracejíc se z Prahy do svého domova, byla náhle na cestě těžkými bolestmi postížena. Doprovázející ji ženština rychle obrátila a zavezla těžce nemocnou do pražské nemocnice, kde však v několika hodinách skonala. Ulekaná rodina její, jež ji včera ráno do nemocnice navštíviti přišla, zastala již jen její mrtvolu. – Pražský denník, 11. 9. 1868

[related-post id=“12388″]

Prohlášení rozsudku

Ve středu v poledne byl v oujezdských kasárnách prohlášen rozsudek proti poručíkovi sl. Terleckému, který jak známo v řeznické ulici byl mladou dívku zavraždil a pak i sebe podřezati chtěl. Týž byl uznán vinným zločinu sprosté vraždy a odsouzen k těžkému žaláři na 15 let a k ztrátě důstojnosti i šlechtictví. – Pražský denník, 11. 9. 1868

Nepřehlédněte

20. 1. 1889: Trest pro násilníka, sněhová nadílka a počet domů v Praze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 6. 1890: Úmrtí advokáta, zaplavené pražské ulice a závody velocipedistů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

7. 11. 1889: Muž ze zámožné rodiny zmizel. Zůstaly po něm jen dluhy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

21. 7. 1890: Pošta na Vinohradech a sebevražedný skok do Vltavy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Staroměstská tržnice na svou rekonstrukci stále čeká • Projektu rekonstrukce pražské Staroměstské tržnice jako by nebylo přáno. Konečné rozhodnutí o vítězi tendru na stavební práce bylo 5. října radou města opět odloženo na neurčito. Radním se mimo jiné nelíbilo, že celková cena projektu vystoupala oproti původně avizované částce o dalších téměř 70 milionů na konečných 429 milionů. Magistrát má v záloze připravený koncepční dokument, který stanoví, jak by zrekonstruovaná památka měla vypadat, i podrobná pravidla pro využití jejích prostor. Ty přijdou na přetřes v navazujícím výběru provozovatele. Jaké plány magistrát s tržnicí má? 

3. 6. 1868: Sebevražda ženě opět nevyšla. Zkusí to příště znovu? • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Déšť Vydatný déšť, který po celý předešlý měsíc se nedostavil, následkem čehož velké sucho povstalo, se konečně předevčírem večer při bouřce spustil, čímž nemálo veškeré rostlinstvo se občerstvilo. Ač byl déšť tento valný, byla po jeho ukončení v krátce dlažba v Praze opět suchá, důkaz to, jak země již vyprahlá byla. Toužebně očekávaný tento déšť nebyl však po chuti některým výletníkům, kteří v tento den v okolí pražském se nalezali, a jím přepadení byli. Skrz na skrz promoklí dorazili do Prahy. – Pražský denník, 3. 6. 1868 Pokus sebevraždy Choť jistého bývalého důstojníka, paní Kateřina P., jež na Ječné ulici bydlí, přeřezala si v neděli svatodušní k večeru žíly na rukou, chtějíc se usmrtiti. Byla ale ještě v čas postižena, další řezání jí zabráněno a když jí lékař rány zavázal, dovežena jest do nemocnice. Tatáž paní už před některým časem napila se vitriolu, chtějíc si smrt udělati; ale i tu jí bylo ještě pomožíno. – Pražský denník, 3. 6. 1868 [related-post id="10717"] V opilosti zemřel Mladý jeden nádenník, Josef K., v Praze, pil nesmírně mnoho kořalky a to jej stálo konečně život. V sobotu šel úplně opilý na lešení jednoho domu, který se na Karlovu náměstí staví a spadl po hlavě dolů; a však šťastně ještě padl, an si nic neudělal; za nedlouho ale nalezen jest v jednom koutě na staveništi naprosto opilý, tak že jej museli donest do nemocnice; zde vypustil brzy ducha; zemřev na otrávení líhovinami. – Pražský denník, 3. 6. 1868

15. 1. 1869: Nález mrtvého novorozence a výstraha emigrantům • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 9. 1868: Požár v Hostivicích založil mladík úmyslně. Prý se chtěl pomstít • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba nového mostu začala K stavbě dratěného mostu přes Vltavu se již v nejbližších dnech přikročí, an se počne hlavní pilíř v prostřed řece budovati. Ohražené místo, na němž pilíř týž státi bude, jest již vody zbaveno, neboť se z něho dvěma parními stroji ve dne i v noci voda pumpuje. Nyní jest tam zaměstnáno mnoho dělníkův vyhazováním pozůstalého kalu a písku. Prosáklá půda se vyhloubí na 11 střevíců, načež se povrch betonem vyrovná, na kterýž pak pískovcové balvany, z nichž pilíř sestávati bude, se klásti budou. Kameny tyto se na břehu již osekávají a tak ke stavbě připravují. Prostora, na níž krajní pilíř u staroměstského břehu státi bude, jest také ohražena, aby později z ní též voda vypumpována byla. Pravý břeh Vltavy, jenž se táhne podél Švarcenberské ohrady k továrně p. Brosche-ho, se znamenitě zvýší a do řeky rozšíří, za kterouž příčinou se tam se všech končin Prahy rum a hlína sváží a do vody hází. Břeh tento bude více než o 4 sáhy rozšířen a sice tak dalece, by běžel v rovné čáře s pobřežním pilířem. Stavba pilíře u malostranského břehu počne teprvé na jaře. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Zničená krinolina V nemalém nebezpečí se nalezala včera dopoledne jistá paní v úzké uličce u staroměstských masných krámů, do něhož byla přivedena svou ohromnou krinolinou. Tato se jí totiž zapletla do kola prudce jedoucího povozu a dříve než paní zachycené šaty mohla z kola vyplesti, byla stržena kolem k zemi a leknutím klesla bez sebe na zem. Na štěstí byl nebezpečný stav paní jek od vozky tak i od kolemjdoucích spozorován, jíchž rychlou pomocí se podařilo šaty z kola vyplesti, načež omdlelá paní byla do protějšího krámu odnešena, kde po nedlouhé chvíli k sobě přišla. Jak se později shledalo, neutrpěla žádného uškození na těle, zato ale byly šaty a krinolina její v nivec obráceny. – Pražský denník, 5. 9. 1868 [related-post id="12361"] Dokonalý ve svém řemesle V noci na čtvrtek zatknut byl v jedné krčmě v židovském městě pro tuláctví jakýs Antonín Hora z Velvar, mladík to 19letý a dost slušně vypadající. Človíček tento jest soudům už dostatečně znám, an byl pro své krádeže, které na vysoká sta se páčí, už devatenáctkrát trestán. Ve čtvrtek o výslechu se konečně také přiznal, že založil oheň a sice že požár, jenž 14. července v Hostivicích, okr. únhošťského, tři chalupy a ovčinec strávil, pocházel od něho. Nechtěli prý mu tam dát nocleh a tak se jim pomstil. Toto přiznání přednesl zatčený velmi pánovitě a doložil, že „na neštěstí“ nevyhořela celá vesnice, ač on tomu chtěl. Vinník odevzdán jest již trestnímu soudu. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Přejeté dítě zemřelo Přejeté dítě, o kterémž jsme předevčírem přinesli zprávu, že v Klementské ulici pod nákladní vůz padlo a na rukou i nohou značné rány dostalo, podlehlo těmto ranám, vypustivší po několika hodinách ducha v děcké nemocnici. – Pražský denník, 5. 9. 1868

OBRAZEM: Metro A slaví výročí. Pražanům slouží přesně 40 let. V mnoha ohledech je unikátní • Přesně před 40 lety začala Pražanům sloužit nová linka metra A. Stavba začala v roce 1973 a slavnostní otevření prvního úseku mezi stanicemi Leninova (dnes Dejvická) a Náměstí Míru proběhlo 12. srpna 1978. Byla to tehdy velká sláva. Výstavba metra měla velkou politickou i společenskou prioritu, slavnostního přestřižení pásky se zúčastnil sám prezident ČSSR Gustáv Husák. A dělníci už v té době pracovali na stavbě dalších částí. [gallery size="full" columns="1" ids="11874"] Rozšiřování V den uvedení do provozu byla linka metra A dlouhá 4,7 km a měla 7 stanic. V roce 1980 přibyly stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. V červenci 1987 byl otevřen třetí úsek do stanice Strašnická a v roce 1990 přibyla stanice Skalka. [gallery size="full" columns="1" ids="11879"] Další prodloužení na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa proběhlo v roce 2006. Nejnovější úsek z Dejvické do Motola byl otevřen v dubnu 2015. V současné době má linka A 17 stanic, celková délka je 17,13 km a vlaková souprava ji projede přibližně za půl hodiny. Hlasatelkou linky je už od jejího zprovoznění Světlana Lavičková. [gallery size="full" columns="1" ids="11878"] Na trase A metro poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. První podchod pražského metra pod Vltavou se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum. [gallery size="full" columns="1" ids="11877"] Stanice prvního úseku jsou unikátní Nejstarší stanice metra A mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat. Původní plány počítaly s dostavbou v 90. letech, ale nakonec se od nich ustoupilo. Například nejhlouběji položená stanice v celé síti pražského metra – Náměstí Míru (53 m pod povrchem) – by teoreticky mohla mít výstup na Vinohradské třídě. [related-post id="11776"] Interiéry stanic působí tak trochu exkluzivně a tajemně. Podíl na tom má důmyslně navržený způsob zacházení se světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I. A mělo mj. symbolizovat, že se cestující pohybuje pod historickým centrem města. Ikonické hliníkové obložení stanic metra A navrhl hlavní architekt pražského metra Jaroslav Otruba. Střídání dutých a vypouklých desek mělo za cíl tříštit zvukové vlny od podvozků projíždějících souprav. Základní barva celé linky je zlatavá champagne. Barevné ztvárnění navrhl grafik Jiří Rathouský. [gallery size="full" columns="1" ids="11880"] Na výzdobě se nešetřilo Pokud cestující projede všechny stanice, může se pokochat pohledem na desítky uměleckých děl a architektonických výtvarných prvků. Z metra se stala galerie tehdejšího umění. Může za to obrovský společenský význam stavby za předchozího režimu a dobový stavební zákon, který u veřejných staveb nařizoval vynaložit až čtyři procenta z rozpočtu na výzdobu. [related-post id="11202"] Jezdily jen čtyři vagóny V době, kdy začalo metro na trase A pravidelně jezdit, nebyl nápor na dopravu v metropoli tak velký jako dnes. Proto stačilo, že soupravy měly jen čtyři vagony. Před čtyřiceti lety to vypadalo jinak i v kabině strojvedoucího. Nikdy nejezdil sám, ale s pomocníkem. Ten hlídal, jestli jsou zavřeny všechny dveře, a také další zdánlivé "drobnosti", které už má v dnešní době na starosti počítač. Nástupiště stanic se podobala spíš železničním zastávkám. Každé měli na starosti dozorčí v hnědé uniformě s plácačkou, kteří vlaky odbavovali. Ve špičce, kdy soupravy jezdily každé tři čtyři minuty, proto měli poměrně dost náročnou službu. [gallery columns="1" size="full" ids="11875"] Metro jako válečný úkryt Trasa A byla na rozdíl od nejstaršího "céčka" zahrnuta do plánu ochranného systému metra. V případě válečného ohrožení měly stanice sloužit jako kryt, každá se dala neprodyšně uzavřít lidé by v ní v bezpečí vydrželi nejméně 72 hodin. [gallery columns="1" size="full" ids="11876"] Kam dál? V současné době je veškerá pozornost směřována na projekt výstavby linky D. Dalšího rozšíření se proto linka A jen tak nedočká. Zamýšlené prodloužení na ruzyňské letiště, či případná odbočka na Zahradní Město, je hudbou daleké budoucnosti.

28. 2. 1868: Začala stavba národního divadla. Dělníci už kopou základy hlavní zdi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba divadla začíná Na staveništi národního divadla počíná již čilý život. Poněvadž sutiny z bývalé solnice nyní již úplně jsou odstraněny, zřizuje se na rohu staveniště k ostrovu žofinskému prostora 36 čtv. sáhů, na které se bude upravovati beton pro stavění zdí základních, kdežto na druhé straně k ulici nábřežní počaslo se již celou délkou staveniště s kopáním základův pro hlavní zeď. Mimo to pilně vytyčují se příční a poboční zdi, vchody a okna příští budovy. – Národní listy, 28. 2. 1868 Situace na Vltavě Voda na Vltavě následkem dešťů v hořejších krajinách v těchto dnech značně vystoupila, tak že včera zde v Praze na třicet palců nad normále stála. K večeru ale počala zase opadávati, tak že ani převoz nebyl přerušen. Rovněž i na Labi voda vystoupila a jak včera z Pardubic telegrafováno bylo, stála tam voda 9 stop a 6 palců nad normále a pořád ještě rostla. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Dělníci se vrací do práce Příznivá povětrnost, jaká zejména včera zde panovala, přeje teď i živnostem a pracím, které po celou zimu odpočívati musely. Zednická práce je už na četných místech v plném proudu; také dlaždicové dali se do správy nkterých ulic zdejších, kde takové opravy už nanejvýš potřeba bylo. – Pražský denník, 28. 2. 1868 [related-post id="6271"] Krádež V úterý odpoledne vloudil se do jednoho domu v jalovcové ulici, právě když bydlící rodina smažením mastopustních koblih byla zaměstnána, do postranní kuchyně jakýsi tulák a nenaleznuv nic příhodnějšího, odnesl odtamtud pár nových bot, které mu k oslavení posledního masopustního dne zajisté dobře posloužily. – Pražský denník, 28. 2. 1868 Šílený Ve čtvrtek dopoledne běžel michalskou ulicí slušně oděný mladík, ale byl bez klobouku a bez šátku na krku; spatřiv jakous stařenu přicházeti, chopil ji kolem boků a počal s ní po ulici tančiti. Poznavše lidé, že je šílený, dali jej zatknout a na policejním komisařství teprv vypukla šílenost v zuřivou zběsilost, pročež nemocný bez prodlení odevzdán jest do blázince. Jest svého zaměstnání lučebník. – Pražský denník, 29. 2. 1868

Vyvolávání duchů v Maďarsku skončilo obrovským kraválem • Spiritistické seance bývaly oblíbenou kratochvílí lidí na přelomu 19. a 20. století. V kronikách českých spiritistů najdeme řadu nevysvětlitelných zážitků a jevů. A nejinak tomu bývalo i v zahraničí, kde se vyvolávání duchů rovněž praktikovalo. Přečtěte si článek z Národních listů ze srpna 1901, kde se píše o jednom takovém sezení v Maďarsku.

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí • Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy.

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

29. 1. 1868: Neznámý šibal chtěl mouku zadarmo. Trik mu ale nevyšel • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

30. 8. 1868: Chudou stařenu na Petříně brutálně napadl zahradník • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vrátil se Z Ameriky se vrátil chalupník Antonín Smukovský z Fridrichova u Kutné Hory, jenž před třemi roky svůj majetek prodal a do státu Illinois v sev. Americe se vystěhoval. Rodina jeho ale tam byla častými nemocemi navštěvována a když i o všecko přišel, navrátil se v pátek se ženou a s pěti dětmi do vlasti nazpátek. Líčení jeho o amerických poměrech by bylo nejlepší výstrahou pro ony, kdož pořád ještě v Americe ráje vidí. Všecky vábivé zprávy v psaních sem docházejících jsou prý pouhá lež, neboť největší část českých vystěhovalců se tam v kruté bídě nalezá. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Surovost Ve čtvrtek ráno šla jistá 76letá stařena z Oujezda na Petřín, kde u hostince Hasenburku hledala na smetišti hadry a papíry. Dle udání jejího přišel prý k ni zahradník a dal jí takovou ránu, že na zem se skácela a pak ještě ji pokopal. Následkem poranění do hlavy musela stařena do nemocnice odnešena býti. – Pražský denník, 30. 8. 1868 Neštěstí Přejet byl včera dopoledne na svatováclavském náměstí jistý sklenářský učenník. Byl poražen od koně, jehož předběhnouti chtěl, a obě kola povozu přes ležícího přejely. Těžce poraněný byl odnešen do všeobecné nemocnice. – Pražský denník, 30. 8. 1868 [related-post id="12238"] Pokousaná domovnice Od psa pokousána byla předevčírem do ruky jedna domovnice v ulici u nádraží, tak že musel být lékař hned zavolán. Pes, jenž gen. řediteli Š. náležel, byl odevzdán pohodnému. – Pražský denník, 30. 8. 1868

Starou křivdu urovnalo neskutečně náhodné setkání • Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Občas se dokonce stane něco, nad čím zůstává rouzum stát. Přečtěte si příběh z dobových novin, který popisuje neuvěřitelně náhodné setkání. Citlivějším povahám možná ukápne slza.

Krásná budova s pohnutým osudem. Opravená Šlechtova restaurace se po desítkách let znovu otevře • Několik generací Pražanů čekalo na rekonstrukci kdysi proslulé Šlechtovy restaurace v parku Stromovka. Dělníci si stavbu převzali v polovině roku 2017 s tím, že hotovo bude do dvou let. Práce ale oproti původnímu plánu nabraly zpoždění. První hosty proto nová Šlechtovka přivítá až v příští sezóně.

Kdysi proslulá Šlecjtova restaurace nyní prochází rekonstrukcí.

22. 10. 1889: Rekonstrukce kostela ve Slivenci a oslava v Národním divadle • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Klobásy z hovězí kůže před soudem. Řešilo se, zda jsou protizákonné • Dvojí kvalita potravin byla tématem i pro naše předky. Roku 1891 přinesly Národní listy zprávu o soudním procesu, který řešil, zda uzenářské výrobky mohou obsahovat hovězí kůži. Přečtěte si, jaký verdikt nakonec padl.

24. 10. 1889: Pražské ženy děsí Jack Rozparovač. Některé ani nechtějí vycházet ven • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.